MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Nález fragmentu ostění raně gotického portálu na hřbitově u kostela v Klučenicích

Po nedávném uveřejnění informace (ve skupině Archeologie na Facebooku) o nejprve neidentifikovaném kamenickém prvku nalezeném na hřbitově u kostela v Klučenicích (okres Příbram) jsem podle fotografií stanovil, že se jedná o ostění raně gotického portálu. Následně jsem na místě prvek prohlédl a pořídil jeho základní dokumentaci.

Klučenice (PBp, kostel

Barokní kostel v Klučenicích (okres Příbram)

Fragment byl identifikován na pozemku bývalého hřbitova u kostela v Klučenicích, odkud byl přenesen do místního muzea (nálezce – Oldřich Žirovnický – je neobyčejně vitálním správcem muzea). Je pravděpodobné, že pochází ze středověké budovy kostela, která pak byla nahrazena nynější barokní budovou (dosavadní literatura se ovšem vcelku shodovala v odhadu, že středověký kostel měl dřevěné konstrukce). Kromě místa nálezu však žádné informace k dispozici nejsou. Proto je třeba v rovině variantních hypotéz zvažovat i možnost přivezení prvku z některé stavby v zátopové oblasti orlické přehradní nádrže, a to proto, že ze zatopených kostelů byly do Klučenic přivezeny např. součásti barokních oltářů ajv.

Klučenice (PB), kostel

1 – vejcovcový prut na přední hraně ústupkového ostění. 2 – oblý prut v koutu ústupku. 3 – olámaná vnitřní hrana ostění. 4 – mírně odchylná rubová plocha prvku.

Lze předpokládat, že fragment pochází z ostění portálu raně gotického kostela, který předcházel nynější barokní stavbě. Prvek je charakteristický oblým prutem, vloženým do koutu pravoúhlého ústupku ostění (2). Přední hrana ostění je zvýrazněná vejcovcovým prutem (1), zpředu lemovaným výrazným výžlabkem, zezadu okosením. Vnitřní hrana ostění je probrána mělkým výžlabkem. Zadní plocha (4) se mírně odchyluje od roviny průčelí a není kolmá k boční ploše ústupku. Její umístění také za vnitřním výžlabkem (3) ponechává nápadně mělkou hmotu ústupku. Je proto možné, že zde navazoval dovnitř ostění ještě další blok kamene, případně tu podél praskliny v materiálu došlo k odlomení části hmoty, nebo se mohlo jednat o druhotný zásah (nicméně je odklon tak malý, že by mohlo jít i o chybu kamenické práce, protože i tvary profilu jsou hrubě a nepravidelně provedené).

Klučenice (PB), kostel

Pohled na profil prvku. Odleva vnitřní výžlabek, koutový obloun (sloupek), vpravo vejcovec lemovaný okosením a výžlabkem.

Prvek pravděpodobně zhotovila stavební huť navazující na dílo raně gotické královské huti na Zvíkově či klášterní huti v Milevsku. Nejspíše se tak stalo ve třetí čtvrtině 13. století. Profilace je pro danou dobu jednou z běžných variant /odkazy ještě doplním – momentálně mohu připomenout portál kostela v Bohumilicích, zřejmě související se stavební činností kláštera v Nepomuku).

Klučenice (PB), kostel

Schématické vyznačení přibližné původní polohy dílu ve stojce ostění. (Podkladem je fotografie srovnatelného raně gotického portálu kostela v nedalekých Lašovicích uvedená v soupisu památek politického okresu Milevsko.)

Zatím není známo, jestli prvek po zboření středověkého kostela v 18. století byl ukryt pod terénem, nebo jestli byl druhotně užit v konstrukci nějaké pozdější stavby, ani jak se ocitl na ploše hřbitova, kde byl nedávno nalezen. Nicméně dnes nám může být inspirací pro pečlivé sledování zdiva kostela, ohrazení hřbitova i blízkých objektů, ve kterých mohly být nějaké další středověké prvky zasazeny jako běžný stavební materiál (Dnes je zdivo kostela s opravenými omítkami patrné jen ve druhém patře věže a v podkroví u korun obvodového zdiva lodi a presbyteria nad klenbami (zde je zdivo smíšené cihlokamenné, s ojedinělým výskytem opracovaných kusů kamene, ale bez profilace). Rovněž je potřebné pečlivě sledovat případné výkopové práce (vodovod, kanalizace, elektrické kabely vč. telefonních apod.), protože ve středověkém jádru obce není možné nikdy vyloučit nějaký zajímavý nález, který může doplnit historické poznání.

Za pozornost celkem stojí i to, že nálezce, iniciátor místního muzea, zpřístupnil dokumentaci nejprve neurčeného prvku na sociální síť, díky čemuž se podařilo význam prvku stanovit a v následném kroku také zpracovat na místě detailní měřickou dokumentaci. Čili se jedná o ukázku možných přínosů takového zpřístupnění dokumentace.

© Jan SOMMER, 20170518

Ex-citace: Jan SOMMER: Nález fragmentu ostění raně gotického portálu na hřbitově u kostela v Klučenicích, in: Monudet, on-line http://wp.me/pEm2D-9W, Praha 20170518 (+ datum verifikace).

Reklamy

2017/05/18 Posted by | dokumentace, fragmenty | , , | Napsat komentář

Nález fragmentu gotického kamenného okenního prutu na hradě Karlštejnu

  • (Editace: 20170328-2145 – text místo tabulky.)

Úvodem poznámka na okraj

Z hlediska významu architektury, umělecké výzdoby i kulturního a politického významu hradu se jedná o drobný prvek, vyráběný původně víceméně sériově a osazovaný do oken v průběhu výstavby. Možná tím spíše se nám hodí pro ilustraci některých okolností evidence součástí staveb, přístupu k dokumentaci a k otázce zpřístupňování dokumentace pro další studium, památkové ošetřování apod. Není ovšem v této chvíli cílem prozkoumat všechny souvislosti, ale jen po zpracování dokumentu nadhodit pár dílčích otázek k otázkám SHP (plynulý popis, nebo katalog prvků?), efektivity z hlediska podrobnosti zpracování, další využitelnosti vytvořených informací. Do jisté míry v neposlední řadě bude třeba se ještě zabývat otázkou „detailizace“ údajů – v tom smyslu, jak je např. v návrhu formuláře rozdělena a na více místech rozepisována lokalizace prvku či místa nálezu, charakteristika tvaru či rozměrů věci členěna na údaje obecnější, kdežto podrobnější jsou uváděny v dalších oddílech, specifikace významu či výtvarných souvislostí rovněž není sjednocena, dochází k nelogickému zpřetrhání vazeb a v neposlední řadě i ke znepřehlednění. „Logicky“ pak i k duplicitám. Právě tyto otázky je ovšem ideální řešit v diskusi na základě testů, ideálně prováděných různě zkušenými a odborně zaměřenými zpracovateli.

Vybrané návrhy pro úpravy normového formuláře?

(ještě jsou v plánu editace; budou případně označeny)

Již dříve byl formulář, který nakonec byl vložen i do metodiky pro dokumentaci prvků staveb, míněn jako podklad k diskusi a byl proponován jako pracovní verze. Diskuse však asi nebyla považována za potřebnou, nebo na ni nevybyl čas. Přitom vlastně šlo o to, aby příslušní specialisté používali porovnatelné postupy, usnadňující další využití produkovaných dokumentů, srovnávací studium dokumentované materie, evidenci sbírek, projekční činnost apod. Bylo to myšleno tak, že výsledek bude precizován pro užití v metodice na podkladu diskuse, ale zejména po praktických pokusech. Účastníky debaty by měli být i zpracovatelé příslušných databází apod., a to napříč rezorty a institucemi.

Bylo by asi vhodné začít s číslováním odstavců, protože by to usnadnilo zejména odkazování mezi jednotlivými údaji v rámci samotného dokumentu. Asi nejsprávnější by bylo zvolit strukturu dat dle CIDOC/CRM, nakonec asi akceptovanou již i v památkových institucích (norma ISO). K tomu by však bylo vhodné dojít k dohodě (ano/ne, jak). Víme, že velmi často v podobných případech dochází k souladu jen v části odborné komunity a testování ergonomie využití formuláře nebývá široce otevřené. To pak snižuje možný přínos jednotného zpracování. (Mám tušení, že dosud ani nedisponujeme oficiálním či aspoň pracovním českým překladem popisu CIDOC/CRM; neoficiální překlad pořízený před lety mgr. Lenhartem asi není volně dostupný a oficializován asi nebyl – mj. možná i kvůli licenčním okolnostem.)

(Ed. 20170329-0745) Ideální by bylo moci navázat na systém pro evidenci sbírek využívaný pro správu hradozámeckých sbírek CastIS. Jenže ten je z bezpečnostních důvodů provozován neveřejně, takže by asi bylo obtížné či nereálné touto cestou výsledky publikovat. Nicméně by to mělo velkou výhodu např. právě pro evidenci prvků druhotně použitých ve zdivu (vyjmutých z nemovitosti a coby movitý stavební rum přesunutých na jiné místo a tam vezděných, načež po jakékoliv době umístěných v lapidáriu, tedy evidovaných ve sbírce…).

Tak či tak díky za případné připomínky a náměty.

  • VĚC // Fragment dílu kamenné příčky ostění vícedílného gotického okna, patrně se jedná o sloupek
  • md170308-001
  • Náhled:
    Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna
  • Lokalita / Okres // Karlštejn / Beroun (PK)
  • [Místo původu]
  • Areál / Část areálu // Areál hradu. Nalezeno na tzv. hřbitůvku, severní baště jádra hradu. Během dokumentace přesunuto do hradního lapidária.
  • Adresa
  • Objekt / Část objektu // Tarasní zídka na jižním boku zahloubeného přístupu od portálku v západní hradbě bašty. Část tarasní zídky se po zimě sesula.
  • Místní souvislosti // Původní nejsou známé
  • Evidenční číslo // Aktuálně není zařazeno v centrální evidenci
  • Klíčová slova
  • KS obor // architektura, stavitelství
  • KS typ // architektonický článek, příčka vícedílného okna
  • KS motiv
  • (KS funkce ?) // příčka vícedílného okna
  • KS téma, ikonografie
  • KS jednotlivosti ikonografie
  • KS prvky
  • KS materiál // pískovec spíše hrubozrnný
  • KS chrono // gotický sloh, asi 1350-1410

1. OKOLNOSTI AKCE

  • Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách. Konkrétní akce proběhla v souvislosti se SHP areálu hradu a v rámci fotodokumentace aktuálního stavu některých objektů.
  • Autor // Jan Sommer
  • Datum akce / zápisu // 20170308 / 20170315
  • Metoda dokumentace // Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
  • Stupeň podrobnosti // 2 mm

2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI

  • Lokalizace // Terén tzv. hřbitůvku, severní bašty nad hradním příkopem, oddělujícím ostroh od Kněží hory.
  • Souvislosti // Prvek je uložen mimo původní místo užití.
  • Označení (inv. č.)
  • Původ (pokud není na původním místě) // Prvek byl nalezen a vyzdvižen v místě druhotného užití, přičemž podle značně erodovaného stavu lze předpokládat, že již před tím se nacházel v druhotném užití, případně na skládce. Je tak otázkou, zda se může jednat o prvek nahrazený na původním místě až při regotizaci, nebo vybouraný již dříve.
  • Charakteristika (forma, funkce, materiál) // Pískovcový tesaný profilovaný díl sloupku (příčky) gotického okenního ostění.
  • Tvar (popis, orientační skica) // Fragment je tvořen profilem o šíři 13,5 cm a hloubce 21,7 cm, jeho zachovaná délka (výška) kolmo k profilaci je 27,3 cm. Profil byl na původně exteriérové straně tvořen štíhlým klínem s mírně projmutými (vyžlabenými boky). Na původně vnitřních hranách jsou vyhloubeny pravoúhlé drážky.
  • Funkční uspořádání // Kamenný sloupek členil gotické okno (které tedy bylo nejspíše dvou-, případně vícedílné. Na původně exteriérové straně byl opatřen profilací jemně vyžlabeného štíhlého klínu, na vnitřní straně pak pravoúhlými vpadlinami určenými buďto pro vsazení dřevěného rámu, nebo pro zapadnutí dřevěného rámu dovnitř otevíravých křídel. Nejspíše se jednalo o okno světské prostory, obytné či slavnostní, neboť okna sakrálních objektů byla opatřena většinou drážkou pro pevné zasklení, bez možnosti otevírání.
  • Slohové zařazení // Stylově není tvarově jednoduchý prvek jednoznačně chronologicky výmluvný. Jeho tvar lze jen obecně zařadit do doby mezi polovinou 14. století a husitskými válkami
  • Datace (od – do, styl) // Vrcholná až pozdní gotika. Cca 1350-1410
  • Autor návrhu // Stavební huť hradu Karlštejn
  • Výrobce // Kameník
  • Související osoby
  • Vývoj // Předběžně pouze odhadem můžeme předpokládat, že prvek pochází ze spíše drobnějšího okna s kamenným křížem (případně jen dělicím sloupkem), nejspíše ze světské prostory. V blíže neurčené době byl prvek odstraněn z původního místa a snad ukryt v navážce. S tou mohl být i přemísťován, jak o tom může svědčit značná eroze povrchu a odlomení části prvku. V konečné poloze byl prvek zřejmě vložen do suché tarasní zídky v areálu hradu Karlštejn.
  • Význam // Součást přední středověké klášterní stavby, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
  • Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) // Prvek má poměrně běžné formy pro dobu lucemburskou.
  • Související prvky (kontext) // Souvislosti budou postupně dohledávány pomocí přesných měření obdobných prvků v areálu hradu.
  • Dílčí prvky
  • Relace // Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v areálu hradu.
  • Potenciál // Další prvky mohou zřejmě být nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
  • Pozn.
  • Výstavy
  • Dokumenty
  • Literatura

3. DETAILY

  • Detaily lokalizace / Souřadnice // Poloha v době nálezu přibližně N49.939970, E14.188065. Prvek byl zřejmě vložen do jižní tarasní zídky zahloubeného stoupajícího přístupu od branky v západním úseku hradby „hřbitůvku“ – bašty severně od ohrazení velké věže Karlštejna. Byl nalezen u paty této zídky, ze které se podle všeho vyvalil po její částečné destrukci (na konci zimy).
  • Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu) // Výše v kolonce Tvar.
  • Hmotnost
  • Materiál // Pískovec střední až hrubší zrnitosti, světle šedookrové barvy.
  • Způsob výroby / montáže // Kamenické opracování.
  • Stopy opracování // Ve výžlabcích profilu jsou při šikmém osvětlení patrné stopy plochého kamenického dláta.
  • Povrchová úprava // Nebyla pozorována žádná stopa.
  • Výrobní značky, přípravné značky
  • Stopy konstrukčního spojení
  • Stopy funkce
  • Znečištění / Poškození // Olámání části prvku.
  • Dodatečné úpravy, změny
  • Stratigrafie
  • Nápisy
  • Ozdoby (popis, ikonografie)
  • Technické parametry
  • Další související analýzy

4. STAV A PÉČE

  • Vlastník // Stát, zastoupený správce, NPÚ.
  • Využití // Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
  • Stav a uložení // Po nalezení byl prvek uložen v hradním lapidáriu v přízemí velké věže a nález byl oznámen správě hradu.
  • Doporučení pro péči
  • Námět pro další průzkumy // Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
  • Další související analýzy

5. PŘÍLOHA

  • Plánová dokumentace // Nákres ložné plochy s profilací prvku (somrograf)
  • Fotodokumentace // Sada fotek.

6. ILUSTRACE

Profil prvku a pohled na relikty zachované ložné plochy:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Prvek na místě nálezu:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail boku profilace s výžlabkem:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail rubové strany s drážkami pro rámy oken nebo pro zapadnutí okenních křídel:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Zachovaná ložná plocha s hlubokými stopami poškození:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

2017/03/28 Posted by | dokumentace, fragmenty, Karlštejn, lapidária, OPD, SHP | , , | Napsat komentář

Jsme konečně na stopě středověké architektury zbýšovského proboštství?

Nález architektonických článků druhotně použitých ve zdivu barokní budovy bývalého hospodářského dvora (Zbýšov, okres Kutná Hora, čp. 1 a čp. 3)

(Verze 1, 20170126-2330.)

Loco: 49.813186, 15.354120, 49.813611, 15.353984; ±5 m.


:1: O proboštství sázavského kláštera ve Zbýšově (jižně od Čáslavi) víme zatím vlastně jen z listinných pramenů, a to k roku 1360 (nebo 1362?). Následně pak jsou až do husitských válek známá jména několika proboštů. Po roce 1420 se zřejmě uvádí již jen pustý „klášter“. V roce 1463 potvrzuje Slavatům z nedalekého Chlumu vlastnictví bývalého proboštství ve Zbýšově král Jiří z Poděbrad (literatura má za to, že zde hospodařili již od roku 1420). Ti tu v 16. století provozovali poplužní dvůr, ale o jeho umístění či architektonické úrovni, o způsobu, jakým využíval či modifikoval gotické objekty, není dosud známo zřejmě nic. Dvůr byl v roce 1651 opět pustý. Ze 16. století pochází několik dětských náhrobků u kostela (nyní většinou v ohradní zdi kostelního hřbitova, z nichž ovšem aspoň jeden podle Soupisu památek okresu Čáslavského, s. 381, patří někomu z rodu Lukaveckých z Lukova).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), Jižní průčelí domu čp. 3 a kostel (v pozadí).

:2: O středověké a renesanční stavební činnosti tak dosud zřejmě nejsme nijak zpraveni (nevím, jestli nějaké nálezy nejsou uložené v nějaké muzejní sbírce, nebo jestli nebyly získány nějaké vědomosti např. při výkopech pro elektrické, vodovodní či jiné sítě).

Zbýšov (KH), pozemkový katastr 20170122, detail

Zbýšov (KH), pozemkový katastr 20170122, detail

:3: Nynější budovy dvora pocházejí až z doby po roce 1748, kdy statek zakoupil tehdy prosperující cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory. Této době náleží protáhlé stavení přibližně severojižního směru (nyní čp. 1 a 2), kde byly chlévy a na jižním konci byty personálu, dále západně situovaná kratší původní stodola s mansardovou střechou (dnes čp. 27), zřejmě vztažená ke společné západovýchodní ose dispozice. Jižně od stodoly v jihozápadním koutu přibližně obdélné plochy dvora se nacházel ovčín, nahrazený později nynější budovou mírně odlišných rozměrů, dnes značně zchátralou.

Zbýšov (KH), výřez mapy Stabilního katastru: Hospodářský dvůr s kostelem

Zbýšov (KH), situace hlavní budovy bývalého dvora v roce 1840, na mapě Stabilního katastru (hlavní budova dvora zde má č. 5 a je vyznačena tmavě červeně).

:4: V bývalém hlavním stavení i stodole jsou nyní byty (dříve byly v hlavní budově též kovárna – na severním konci u kostela, policejní služebna – naopak na jižním konci nad rybníkem, a poštovní úřadovna).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), východní průčelí domu čp. 3 (vlevo) a čp. 1.

:5: Při budování barokního dvora byl k jihu se svažující terén zřejmě do jisté míry planýrován – plocha pod ohradou hřbitova byla asi odkopána, kdežto v jižní části lze předpokládat navážky.

:6: Hlavní budova dvora (čp. 1 a 2) je přízemní, zčásti asi dodatečně vybavená drobnými sklípky pro byty. Na jižní straně je přízemí nad okolní klesající terén vyvýšeno o cca 3-4 m; na tomto konci budovy je také nejstarší sklípek, který ovšem ničím nenasvědčuje, že by mohl být předbarokního stáří; patrně vznikl při výstavbě dvora kolem poloviny 18. století.

:7: Budova dvora si podle dosavadních zjištění nezachovala žádné součásti architektonického členění (římsy, ostění portálů nebo oken). Z té doby by ovšem mohly pocházet některé relikty omítkového členění lisenovými rámy na exteriéru; protože se omítky během času několikrát upravovaly, přičemž se na některé úseky ze starších fází navazovalo, jiné se překrývaly nebo modifikovaly, nelze původní stav jednoznačně rekonstruovat (podle všeho se jednalo o nenáročné členění v podobě vodorovného hlazeného pásu, který probíhal po celé délce východního průčelí těsně nad terénem na severu, a tím pádem asi v polovině výšky jižní stěny; svislé liseny při nárožích byly odsazené; zásahy během 19. století zejména spodní „soklový“ pás rozdělily do tří úseků, klesajících stupňovitě k jihu, a různě korigovaly polohy lisen – nárožní pak dostaly podobu širokých pásů).

:8: Omítky jsou zejména v nepravidelně vysokém úseku nad terénem degradované, místy ve značném rozsahu erodované či opadané. Mimoto jsou značné plochy prvotního zvlněného líce kryty vyrovnávacími plentami, většinou vyplněnými úlomky pálených střešních tašek, ale v místech silnějšího příkrovu i s cihlami naplocho. Zdivo je převážně lomové, z protáhlých plochých úlomků místní vhodně odlučné vrstevnaté horniny (ruly?). Místy jsou úseky cihlové (řádky cihel, nebo i větší plochy líce; výška cihel obvykle 7,5 cm; cihly např. vysokého atypického formátu pozorovány nebyly). Z cihel jsou vyzděny stojky oken a zřejmě i vstupů, případně upravované jsou různě vysoké cihlové vyzdívky parapetů. Rovněž jsou cihlové přímé vynášecí záklenky nad okny, ovšem v nejednotném provedení, protože otvory byly vícekrát při změně funkce jednotlivých prostor upravovány (např. chlévy nepochybně měly původně okna menší).

:9: Anomálie ve zdivu je patrná ve 2. okenní ose na východní fasádě od severu. Okno je ve větším rozsahu obklopeno snad nějakým průrazem, jehož výplň je provedena ze shodného materiálu jako okolní zdivo, avšak líc vyzdívky předstupuje před první vrstvu omítky na okolním zdivu. Zatím není vůbec patrné, že by se tu nacházel nějaký otvor s ostěním, zárubní nebo pod. Každopádně vznikl vylámáním ve starším omítnutém zdivu a později byl opět zazděn s vystoupením před plochu okolní starší omítky. Není ani jasné, jestli šlo jen o krátkodobě použitý montážní otvor (v tomto místě byla uvnitř kovárna), nebo nějakou déle sloužící komunikaci, posléze asi do poloviny 19. století opět zazděnou.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 3, JV nároží. Za sloupkem plotu je viditelný fragment překladu s profilovaným ostěním.

:10: Poškozený stav omítek na značné části zejména jižní a východní stěny umožnil v několika místech na JV a SV nároží nalézt pískovcové (světle okrové) kvádry a částečně také druhotně použité fragmenty ostění gotického či snad gotickorenesančního stáří. Provedení profilace nevylučuje původ v 15. století a spíše hovoří pro gotické zařazení, protože profilace nevykazuje výskyt dílčích elementů příznačných od začátku renesance (mělké oblouny, simy, mělké výžlabky, široké pásy mezi ústupky…).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 3. Fragment profilovaného pískovcového překladu okna či portálku druhotně použitý v armatuře JV nároží barokní budovy bývalého hospodářského dvora.

:11: Na jednom prvku bylo zachyceno pravoúhlé zalomení profilace, jasně svědčící o tom, že prvek je fragmentem překladu pravoúhlého otvoru, v jehož koutu se profilace kolmo zalamovala. Minimální šířka otvoru podle délky profilace přelomeného překladu činila 40 cm. Profil je přeci jenom zčásti poškozený, takže se na viditelných částech nepodařilo jeho kompletní proměření. Je možné, že v případě opravy vnějších (případně i vnitřních) líců zdiva by se mohlo podařit měření profilu doplnit, což by mohlo být důležité pro určení stáří i stylových souvislostí.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 1. Fragment pískovcového profilovaného ostění v SV nároží původní hlavní budovy bývalého hospodářského dvora.

:12: Při průčelí byla profilace snad lemována drobným zářezem nebo vyžlabením, za kterým probíhal drobný prut, u kterého není možné zatím určit, jestli byl zaoblený či ohraněný. Poměrně nezvyklé se zdá být, že vnitřní strana tohoto prutu nebyla kolmá k líci ostění, ale je klínovitě uzavřená. Za ní již profilaci dominoval robustnější obloun, podle všeho provedený ne zcela pravidelně, a profilaci zakončuje asi jen drobná lišta, paralelní s průčelní stranou.

Zbýšov (KH), čp. 1

Zbýšov (KH), čp. 1. Profilace architektonického článku druhotně použitého v SV nároží.

:13: S určitou rezervou pro případ nalezení přetínání prutů na dílu s překladem, což by jednoznačně svědčilo pro pozdně gotické zařazení, spíše předpokládám stáří předhusitské. Vycházím zejména ze značného hloubkového vyvinutí profilace. Provedení je však spíše rustikální (deformovaný obrys oblounu).

:14: Na povrchu prvků jsou zachovány zejména na ložných plochách stopy otesávání kamenickým nástrojem, který ovšem měl ploché ostří bez „zubů“, jakými byla vybavena dláta či plošiny, užívané po celé 14. století i po husitských válkách.

:15: Nalezené prvky umístěné v obou nárožích východního průčelí svědčí též o tom, že celý rozsah hlavní budovy barokního dvora vznikl jednolitě, že v něm tedy s největší pravděpodobností není obsažena část nějaké předbarokní stavby – buďto gotického proboštství, nebo renesančního poplužního dvora. Je také nepravděpodobné, že by prvky pocházely z gotické stavby kostela, která sice byla dílčími způsoby upravována, ale byla zachována až do likvidace před koncem 19. století – je ovšem pravděpodobné, že fragmenty středověkého kostela budou nalezeny ve zdivu nynějšího chrámu. (V nedávné době zde proběhlo vyhloubení drenážního kanálu podél vnějšího obrysu obvodového zdiva kostela, přičemž s velkou pravděpodobností byly nějaké informace k minulosti lokality zjištěny; mně zatím nejsou známé.)

:16: Nebudeme nyní detailněji rozebírat nějaké alternativy interpretace nalezených gotických prvků. Cílem zde bylo spíše upozornit na jejich existenci a z toho plynoucí vysoce reálný předpoklad, že budou ještě nalezeny další prvky středověké architektury proboštství, na což je třeba pamatovat při jakémkoliv stavebním či terénním zásahu v celém úseku mezi kostelem, rybníkem, bývalým ovčínem a stodolou.


Poznámka

Dokumentační a průzkumná akce se konala v rámci přípravy podkladů k zamýšlenému návrhu prohlásit některé ze zkoumaných objektů za kulturní památku; návrh v NPÚ zpracovává Šárka Koukalová.

Literatura

  • August SEDLÁČEK: Místopisný slovník historický království českého, s. 1013.
  • August SEDLÁČEK: Hrady, zámky a tvrze království českého, 12
  • Jan ŽIŽKA: Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách, 2016

© Text, foto a kresba Jan SOMMER, Národní památkový ústav, 2017

2017/01/26 Posted by | dokumentace, fragmenty, OPD | , , | Napsat komentář

Drobný přírůstek románských achitektonických článků z milevského kláštera

Velká část „hmoty“ i „ozdob“ staveb starodávných budov nahrazených pozdějšími funkčními a slohovými vylepšeními nezmizela z povrchu zemského. Relikty často končily v základech novějších stavení, ale byly také vkládány jako armatura do nároží nebo se ocitly ve stěnách jako součást běžného zdiva. Spíše vzácně se setkáme s pietním užitím na viditelném místě. Nesnadné je identifikovat v běžném zdivu z místního staviva druhotně použité kusy lomového kamene, ale unikat pozornosti by neměly opracované kvádry, profilované díly oken, říms, kleneb apod., protože jsou to často již jediní výmluvní svědkové podoby zaniklých objektů.

Je především otázkou času, kdy se takové pozapomenuté prvky či zlomky objeví pod opadávajícími omítkami „hostitelské“ stavby, odhalí je archeologický či jiný vý-/prů-/zkum. Bohužel ovšem nejednou jsou takoví cenní svědkové při opravě bez většího zájmu na další desetiletí umlčeni pod novou omítkou apod. Samozřejmě nejsmutnější variantou je demolice, odvoz a „ekologická“ či jiná likvidace někde v navážce pod novým panelákovým sídlištěm, v dálničním náspu apod.

Kromě hledání cest k fyzické metodicky adekvátní aj. konzervaci hmoty a forem prvků by byl potřebný efektivní systém evidence a monitoringu, a to jak periodický či průběžný (jaký již památkáři systémově provozují, ale celkem vzato jsou v informačním systému záznamy nesnadno k nalezení – zejména pokud bychom je potřebovali studovat v nějakých souvislostech, srovnávat s dalšími nálezy apod.), tak operativní (umožňující dostatečně intenzivní sledování opravovaných staveb – zdá se zřejmé, že přiměřenou cestou bude prosadit povinnost zasahujících stavebníků zajistit monitoring a dokumentaci při zásazích do staveb, tedy obdobný postup, jaký už nikoho nepřekvapuje u archeologie).

Nepochybně je třeba se zabývat i potřebností informačního systému, ve kterém budou informace a poznatky přehledně uspořádané, k nalezení podle nejrůznějších kritérií (nikoliv „jen“ podle toho, zda je památka chráněná, jestli je ohrožená či jinak administrativně „zajímavá“). (K tomu proklamativně zde.)

Milevsko, románské fragmenty v hospodářském dvoře

Segmenty záklenků v soklovém zdivu zaniklého kravína v hospodářském dvoře kláštera v Milevsku.

Jedním z příkladů významných středověkých stavebních komplexů je klášter v Milevsku. Řada monumentálních i provozních budov je zde zachována (kostel, dvě křídla románského konventu, opatská kaple, Latinská škola, palác s donjonem u hřbitova aj.), četné další ale vzaly za své. Jejich nalézané architektonické prvky jsou ukládány především v Milevském muzeu (i když s dílčími problémy, příznačnými pro lapidária menších muzejních institucí). Pozitivní přitom je také existující stabilní dohled archeologa se zájmem o stavební konstrukce. Stavby, které zde vznikaly od vyplundrování středověkého kláštera v husitských válkách porůznu obsahují početné starší relikty, rozmístěné z dnešního pohledu nahodile. Příčinou jejich užití většinou muselo být to, že se v době provádění nové konstrukce právě jiná románská či gotická část rozpadala, nebo byla překážkou pro nové záměry a přikročilo se k její demolici.

Celkem pestrý soubor dosud známých prvků se nyní podařilo dále doplnit.

Prozatím na dvou místech se v Milevsku podařilo zjistit výskyt druhotně použitých architektonických prvků nejspíše raně středověkého původu. Jedná se ovšem o prvky zcela nenáročně členěné, bez plastického dekoru či stop nátěrů nebo omítek, zhotovené z místní zrnité žuly. Je patrné, že se jedná o segmenty záklenků, jejichž viditelná hrana není profilovaná. Hrana skrytá ve hmotě zdiva nebyla přístupná k pozorování. Odhaduji však pracovně, že rovněž nemá profilaci. Šířka oblouku byla zatím zjišťována v jednom místě, kde byl prvek přístupný „díky“ odbourání vyšších partií zdiva. Klenutý prvek zde měl šířku 19 cm, ale jeho „rubová“ strana nebyla zatím dostupná.

Takové jednoduché členění je příznačné pro části kláštera budované v několika desetiletích kolem roku 1200.

27464013890_00d6982e1e_z

Díly záklenků ve zdivu kolny.

Vzhledem k nevelkému radiusu segmentů cca 28-30 cm lze předpokládat, že díly nepocházejí např. z arkád či portálu, ale z ostění menších otvorů či hran menších výklenků (o šířce 56-60 cm). Prvky podobných rozměrů se mohly vyskytovat typicky v hranách oken (rozměrově by mohly odpovídat např. obdélným okénkům ve východním průčelí románského konventu), případně sdružených oken, nebo arkád okenních stěn ambitu apod.

Z hlediska stáří objektů, ve kterých jsou fragmenty osazeny, by sice bylo možné uvažovat o tom, zdali materiál nepochází z nějakých souběžně demolovaných částí románských budov, ale protože byl kvalitní žulový materiál „recyklován“ v areálu kláštera opakovaně, lze těžko k takovému časovému propojení událostí dojít.

V budoucnu by se mělo podařit ověřit spolehlivě rozměry prvků a případně ověřit (ne)členění dosud skrytých částí prvků. Bylo by rovněž vhodné vést existenci těchto prvků v patrnosti a zejména zamezit jejich možnému poškození či ztrátě (již nyní nejspíše byly některé při demolici částí hospodářských staveb odvezeny na neznámé místo).

Důležité rovněž je, aby v případě budoucích zásahů do konstrukcí, případně jejich likvidace či úprav, byl přivolán specialista pro dokumentaci architektonických článků (to samozřejmě platí pro kteroukoliv památku). Ten by měl jednak doplnit vědomosti o částech prvků, které by případně mohly být dosažitelné pro ohledání, ale současně by měl zajistit prohlídku materiálu zdiva, kdyby bylo rozebíráno, aby bylo možné zaručit, že nebudou cenné součásti např. středověkých architektonických článků ohroženy, a současně, že budou na přiměřené úrovni dokumentovány a posouzeny. Ve zdivu mohou být další obdobné prvky, ale samozřejmě také části náročněji členěných architektonických článků (ostění, patky, hlavice, klenební žebra, svorníky, díly okenních kružeb…) z kamene i keramiky.

Přítomnost experta pro stavební konstrukce a jejich relikty by měla být při zásazích do historických staveb vyvolána budoucím památkovým zákonem.

Úkolem pro co nejbližší dobu pak je vytvoření otevřeného „průřezového“ systému studijní evidence prvků, který z podstaty věci není možné limitovat např. úředními evidencemi muzejních sbírek či kulturních památek.

2016/06/18 Posted by | fragmenty | , , | 1 komentář

OPD: Brno. Dům Orlí 20. Zdivo průčelí v úrovni přízemí, zdivo na levé straně průjezdu (snad k testům a diskusi)

Výsledky operativního průzkumu a dokumentace by měly být záhy a operativně zpracovány, a pak také operativně přístupny, jakmile jsou potřebné (pro ověření, zda již někdo věc zpracoval, kdo se jí případně věnuje, pro dohledání nějaké dřívější akce a jejích výsledků atd.). Operativní vytvoření sebestručnějšího elaborátu je poměrně náročná činnost, která prakticky vždy zabere více času, než akce v terénu (podle mého odhadu se jedná o čtyř až desetinásobek času). Určitě je dobrý trénink. To platí i pro zpřístupňování výsledků, což by se mělo pokud možno odehrávat na webu MIS.

Odtud se ale rychle dostaneme k vážné otázce, že je nutné mít k výsledkům OPD rychlý přístup. A nejen k nim. Je samozřejmě potřebné mít možnost ověřit zmínky o daném místě v literatuře, existenci fotek či plánů apod. To všem pokud možno promptně v terénu.

Je asi (snad) pravdou, že zpracovatelé OPD mají k těmto věcem v rámci přípravy terénní akce k dispozici nějaký čas. Doufejme. Nebo si ho prostě nějak vytvoří.

Nicméně vytvořené elaboráty jsou dosud archivovány hlavně v listinné podobě a evidovány v archivním informačním systému NPÚ. Tam jsou v posledních letech intenzivněji doplňovány jako soubory pdf. Bohužel však zatím není prosazen úplně jednotný postup pro kategorizaci či tagování položek – s tím se snad podaří v dohledné době něco udělat. (Přehled akcí i výstupů byl od počátku těchto průzkumů a je dosud k dispozici zde. Avšak již nějakou dobu nejsou nové položky doplňovány. Škoda.)

== Náměty ==

V co nejbližší době se snad naplní potřeby pro operativní zpracování a publikování tak, aby bylo možné využívat aktuálních možností nabízených informačními technologiemi.

Typicky by se mělo jednat o možnost vytvářet elaborát jako „prostý“ text v rámci informačního systému, propojený s fotkami a dalšími dokumenty v MIS (u kterých by navíc měly být všechna propojení ověřitelná „obousměrně“, tedy např. tak, jako u souborů ve Wikipedii máme přehled o všech stránkách, kde je soubor uplatněn).

Tedy zjednodušeně nějak tak, že v MIS bude existovat textový soubor s jednoduchým formátováním, ve kterém budou vloženy snímky archivované v MIS. Čili nebude elaborát mít formu PDF s vloženými nekvalitními fotkami neznámého uložení (ale z něj samozřejmě bude možné si dle libosti z aktuální verze pdf verzi generovat).

== Praktický pokus (pro srovnání s jinými metodami publikace) ==

Drobný „srovnávací“ pokus s výsledky miniaturní dokumentační akce. K cílům patří ověřit, jak je schopno oficiální úložiště zpřístupnit tuto informaci možným zájemcům, jak se k tomu případně dají použít jiná úložiště, který systém umožní také pracovat s dalšími tematickými aj. odkazy apod. Elaborát je uložen v MIS, rovněž na Scribd (ještě doplním další místa…). Na wikia.com je modelováno vytvoření html verze s vloženými obrázky. Nepochybnou výhodou zde je (stejně jako na Wikipedii) dokonalé propojení fotek se stránkami, ve kterých jsou použity. Zde použitá fotka byla zkusmo souběžně uplatněna v dalším „hesle“ Fragment, což se okamžitě zobrazuje také v „metadatech“ snímku. To zájemci umožňuje získat k němu další informace.

Text i s ilustracemi je tento:


Nálezová zpráva OPD, č. mm2015001-brno-orli-20

Brno. Brno, město. Dům Orlí 20. Zdivo průčelí v úrovni přízemí, zdivo na levé straně průjezdu

Brno, Orlí 20. Zběžný záznam nálezů na lících zdiva uličního průčelí v úrovni přízemí a na levé straně průjezdu. Brno

Jan Sommer, 9.4.2015 (zápis 14.4.2015)

== Obsah ==

  • Úvod
  • Popis
  • Památkové hodnocení
  • Potenciál, další průzkumy

== Úvod ==

Při procházení ulice bylo konstatováno sejmutí omítek z částí zdiva domu č. 20 v Orlí ulici v Brně.

Podrobnost „dm“. Přesnost „dm“.

Zběžná prohlídka a rychlý fotografický záznam.

== Popis ==

Zdivo vykazuje znaky komplikovaného stavebního vývoje, ovšem líce průčelí jsou kryty převážně cihlami – přitom se zřejmě jedná zčásti o zazdívky otvorů, zčásti o plenty degradovaného staršího líce, takže starší cihly jsou patrné jen místy. Je zřejmé, že jsou porušené. Jejich stáří nelze bez dalšího určit. Cihly zazdívek a přizdívek jsou z velké části druhotně užité. Některé zazdívky zřejmě nejsou příliš staré (lze odhadovat několik desetiletí).

Jen místy jsou ve zdivu patrné druhotně použité lomové kameny.

V průjezdu byly líce otlučené jen na levé straně, počínaje od stojky vjezdové brány, až k hraně arkády do dvora. Vnitřní líc průčelní zdi sestává ze smíšeného cihlokamenného zdiva s převahou druhotně užitých cihel. Vnitřní líc dvorní zdi je cihlový. Levá zeď průjezdu je v odhalené dolní části cihlová, zjevně přizděná na spáru k průčelní i dvorní zdi. Ve spárách ovšem nepozoruji starší omítku obvodových zdí. Cihly jsou rovněž druhotně užité, převážně jednotného formátu (asi z jednoho „zdroje“), vazba je nepravidelně střídavá. V dolní části stěny při dvorní zdi je zdivo podepřeno více než 1 m dlouhým hrubě opracovaným nebo olámaným blokem (snad žula); mohlo by jít o práh vstupu v nějaké starší odstraněné zdi, případně o schodišťový stupeň.

Krátký úsek vnitřního líce průčelní zdi se od ostatních líců odlišuje. Zdivo je zde pravidelně vrstvené, z tmavě červenofialových cihel (odhaduji, že jsou viditelné jen krátké strany cihel, takže se zdá, že úsek líce tvořily jen vazáky – ale nedostal jsem se k detailní prohlídce). Lze předpokládat, že tento úsek líce je gotického původu.

Hrana vnitřní špalety vjezdové brány v průčelní zdi se odlišuje, zjevně byla připojená k předchozí zdi dodatečně, při prorážení portálu v nepůvodním místě. Polopilíř špalety je sestaven z druhotně použitého materiálu, převážně cihel a úlomků cihel. Do vnitřní hrany špalety jsou vložené dva druhotně použité bloky kamene. Horní z nich nenese stopy lícového opracování (mohou být obrácené do zdi). Spodní blok situovaný cca 40 cm nad nynější podlahou průjezdu má spodní hranu ve vnitřním líci průčelní zdi zjevně opracovanou; je opatřená širokým okosením. Šířka okosení je cca 12 cm. Zřejmě se jedná o díl z ostění nějakého staršího zrušeného otvoru – portálu či okna.

Stáří tohoto prvku lze pouze orientačně řadit do doby gotické (14.-15. století). Nejpravděpodobnější je jeho původ ve stejném objektu. Podle rozměru okosení je nejpravděpodobnější, že se jednalo o rozměrnější otvor, tedy možná starší vjezd gotického domu, hrana dvorní arkády apod. (Původ na jiném místě samozřejmě nelze vyloučit).

== Památkové hodnocení ==

Záznam byl proveden v průběhu stavebních prací. Vzhledem k historickému významu domu je pravděpodobné, že OPD zajišťuje v návaznosti na pravděpodobné starší výzkumy nějaká osoba sídlící přímo v Brně.

Sejmutí a nové omítnutí asi bylo vynuceno vlhnutí zdiva a omítek.

== Potenciál, další průzkumy ==

Lze předpokládat budoucí nálezy dalších architektonických článků.

V dalších krocích výzkumu by bylo přínosné proměření rozměrů cihel, případně detailní zákres a fotodokumentace. A samozřejmě též proměření druhotně použitého dílu ostění.

== Přílohy ==

Obr. 1. Brno, Orlí 20, průčelí, přízemí. Detail zdiva v pravé části průčelí, vlevo od otvoru s výkladem prodejny.

Brno, Orlí 20. Pravá část průčelí (9.4.2015)

Obr. 2. Brno, Orlí 20, průjezd. Zdivo na levé straně průjezdu. Zábradlí je pravděpodobně z 19. století, druhotně použité při novodobé úpravě schodiště do sklepa. Vyznačení nálezů na obr. 3.

Brno, Orlí 20. Levá strana průjezdu (9.4.2015)

Obr. 3. Brno, Orlí 20. Zákres situace dle fotografie na obr. 2.

  1. Druhotně užitý díl gotického ostění s okosením hrany.
  2. Pravděpodobně gotický úsek cihlového vnitřního líce průčelní zdi. Ve zdivu zapuštěna skříňka s příslušenstvím elektrického rozvodu.
  3. Pilíř arkády ve vnitřní zdi.
  4. Kvádr, snad práh staršího vstupu.

Značky: C – cihly, K – kámen, KV – kvádr, O – omítka, el – elektroinstalace.

Brno (BM), Orlí 20. NS na levé straně průjezdu. Zákres do foto

Obr. 4. Brno, Orlí 20, průjezd. Úsek konstrukcí při průčelní zdi.

Brno, Orlí 20. Levá strana průjezdu (9.4.2015)

Obr. 5. Brno, Orlí 20, průjezd. Detail vnitřní hrany portálu vjezdu s vloženým dílem okoseného gotického ostění.

Brno, Orlí 20. Levá strana průjezdu (9.4.2015)

Obr. 5. Brno, Orlí 20, průjezd. Detail vnitřní hrany portálu vjezdu s vloženým dílem okoseného gotického ostění.

2015/04/14 Posted by | OPD, Prezentace, Uncategorized | , , , , | Napsat komentář

Hle, lapidária se klubou v e-Sbírkách

V eSbírkách asi další změna? Zdá se, že pod osobitě výmluvným názvem Sochy a fragmenty architektury z kamene je zpřístupněna sbírka lapidária NM. Problém pro toho, kdo by to chtěl sledovat, je evidentní. Nikde soupis sbírek tohoto typu, ostatní, pokud jsou odlišené, pak většinou pod názvem lapidárium (Jako třeba v případě Vlastivědného muzea v Olomouci).

Nevidíme ale přehled aktualizací systému, který by umožňoval průběžné sledování novinek ve funkcích apod., ale i reagovat na změny, vznášet dotazy apod. Když nejsou změny signalizované, považuji to „trochu“ za nepříjemnost. Z mého pohledu by byl ideální blog s aktualizacemi signalizovanými na FB (když bych si už mohl vymýšlet).

Pro ověření komunikace jsem použil kontaktní formulář (odkaz v patě stránky). Zde jsem k údajné hlavici pilíře napsal, že se jedná o hlavici přípory. Je to samozřejmě oprávněná připomínka.

Vízmburk, hrad, hlavice přípory v Lapidáriu NM. Foto Národní muzeum.

Vízmburk, hrad, hlavice přípory v Lapidáriu NM. Foto Národní muzeum.

Zkrácenou adresu předmětu Vám systém pro případ potřeby zaslání odkazu nenabídne, musíte si ji skopírovat z textu adresy vytvořené vyhledáváním. Kód pro sdílení náhledu s odkazem (např. do blogu) zřejmě k dispozici zatím také není. Sice je nabídnuto mnoho desítek webů, na které lze sdílet odkaz, ale zdá se, že „automatika“ naráží na zabezpečení. Také mi není jasné, jestli by sem byl odeslán odkaz s nějakým komentářem jako post, ale já potřebuji kód k vložení obrázku do textu. Taková nabídka by se mi hodila tím více, že u fotografie je uvedeno, že je licenčně volná (je třeba uvést zdroj). Kód by mohl obsahovat i korektní popisku, vč. uvedení licence. Pro umístění sem jsem si fotku (i s licencí) „ofotil“ z monitoru.

Následně jsem celkem s ohromením zjistil, že připomínka k hlavici byla doručena a systém komunikace zafungoval. Informace o hlavici je opravena! Asi by sice bylo ideální moci psát hned do nějakého komentářového okénka na stránce předmětu (aby třeba komentář mohl zpochybnit někdo s lepší znalostí věci, nebo nejen mně vysvětlit, v čem jsem se mýlil), ale aspoň jsem ověřil, že to nepadá pod nějaký virtuální stůl! To je vysloveně potěšitelné a hodné zviditelnění.

2015/03/30 Posted by | katalog on-line, lapidária | , | Napsat komentář

Klášter Nepomuk (PJ), díl gotického klenebního žebra – cihelná tvarovka (dokumentace). Vzorová karta MONUDET – návrh

Záznam k dokumentační akci dílu/fragmentu architektonického článku (klenebního žebra). Struktura vychází z CIDOC-CRM a z dat francouzského MK. Po letitých zkušenostech ji považuji za vhodný vzor, využitelný např. pro uspořádání dat v památkové péči a paměťových institucí v ČR, stejně jako evidencí pro projektovou či restaurátorskou činnost. Samozřejmě bych rád počítal s diskusí, ale většina lidí prostě ví nejlíp, jak to má být…
VĚC Díl gotického klenebního žebra – cihelná tvarovka

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Schéma profilu – doplněno

Lokalita / Okres Praha. Soukromá sbírka
[Místo původu] Klášter Nepomuk (okres Plzeň-jih)
Areál / Část areálu Areál bývalého kláštera Pomuk ve vsi Klášter
Adresa
Objekt / Část objektu Bližší lokace není známá
Místní souvislosti Nejsou známé
Evidenční číslo Není zařazeno v centrální evidenci
Klíčová slova
KS obor architektura, stavitelství
KS typ architektonický článek, díl architektonického článku, prefabrikát, tvarovka
KS motiv
(KS funkce ?)
KS téma, ikonografie
KS jednotlivosti ikonografie
KS prvky
KS materiál cihla, hlína
KS chrono gotický sloh
  1. OKOLNOSTI AKCE
Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách.
Autor Jan Sommer
Datum akce / zápisu 22.08.2014 / 04.09.2014
Metoda dokumentace Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
Stupeň podrobnosti 2 mm
  1. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI
Lokalizace Kancelář
Souvislosti Prvek je uložen mimo původní místo užití.
Označení (inv. č.)
Původ (pokud není na původním místě) Prvek byl nalezen a vyzdvižen v areálu bývalého cisterciáckého kláštera Nepomuk (též Pomuk) v obci Klášter, kdy byl volně pohozen v terénu. K tomu došlo přibližně v 70. letech 20. století.
Charakteristika (forma, funkce, materiál) Jedná se o cihelnou tvarovkou určenou pro vsazení do klenebního žebra.
Tvar (popis, orientační skica) Tvarovka je vysoká 18,5 cm. Je zčásti poškozená, takže profil není zachovaný v plném rozsahu, ale jeho původní tvar bylo možné doplnit vzhledem k jeho původní nepochybné symetrii.Profil je tvořen čelním oblým prutem s náznakem „vejčitého“ zvýraznění čelní „hrany“ profilu – ta je však nepravidelná; je možné, že byla výraznější až na nezachovaném štukovém potahu žebra.Obloun je lemován odsazeními, dále mělkými výžlabky, za jejichž vnější hranou je v boku žebra vytvořen jemný zářez.
Funkční uspořádání Tvarovka byla součástí klenebního žebra, tvořeného sesazením řady shodných prefabrikátů.
Slohové zařazení Zřejmě se jedná o součást klenebního žebra gotické žebrové klenby. Tvarovky se vyznačovaly určitou stylovou setrvačností, snad kvůli užívání nákladnějších trvanlivých šablon či forem. Mírně zaostřený oblý prut naznačuje možnou souvislost s „klasickým“ slohovým proudem z doby, než převládají pruty s čelní lištou – hruškovce. Postranní zářezy většinou vycházejí z vlivu lineárního slohu „poklasické“ gotiky. Přesnější posouzení by bylo možné, pokud by se podařilo najít další související prvky klenby se specifičtěji provedeným dekorem – hlavice, svorníky… Orientačně lze prvek zařadit do doby 1270-1320.
Datace (od – do, styl) Cca 1270-1320
Autor návrhu Stavební huť cisterciáckého kláštera v Nepomuku
Výrobce Cihelna
Související osoby
Vývoj Je pravděpodobné, že stavba byla opuštěna nebo zničena během husitských válek a následně nebyla udržována. V době nálezu byla volně deponována v intravilánu vsi.
Význam Součást přední středověké klášterní stavby v regionu, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) Cihelny byly součástí provozního, výrobního i ekonomického (prodej výrobků) zázemí řady středověkých klášterů. Prvek je dokladem této výroby a její úrovně v Nepomuku. V literatuře již byly popsány souvislosti užívání cihel v Nepomuku s klášterem cisterciáků ve Zlaté Koruně, johanitskou komendou ve Strakonicích či premonstrátským klášterem v Milevsku. Cihelné tvarovky a cihly se používaly v menší míře také v rámci gotické výstavby v cisterciáckém klášteře v Plasích.
Související prvky (kontext) Nalezen byl cihelný svorník pravděpodobně určený k vsazení do vrcholu klenby se stejnou profilací žeber. Publikaci nálezu připravuje Miroslav Kovář.
Dílčí prvky
Relace Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v lokalitě, jejich deponování v místním či regionálním muzeu, nebo i v jiných sbírkách a v soukromých fondech.
Potenciál Další prvky budou zřejmě nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
Pozn.
Výstavy
Dokumenty
Literatura
  1. DETAILY
Detaily lokalizace / Souřadnice
Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu)
Hmotnost
Materiál Cihlářská hlína.
Způsob výroby / montáže Patrně vtlačení do formy, seříznutí přebytečného materiálu latí a dokončení tvaru špachtlí.Tvar prvku je značně nepravidelný, což zřejmě souvisí se zběžným a kvapným způsobem sériové výroby.
Stopy opracování Stopy seříznutí materiálu latí na obou ložných plochách. Jemné tahy špachtle na profilu.
Povrchová úprava Nebyla pozorována žádná stopa.
Výrobní značky, přípravné značky
Stopy konstrukčního spojení
Stopy funkce
Znečištění / Poškození Olámání části prvku.
Dodatečné úpravy, změny
Stratigrafie
Nápisy
Ozdoby (popis, ikonografie)
Technické parametry Podle všeho kvalitní výrobek.
Další související analýzy
  1. STAV A PÉČE
Vlastník Soukromá osoba.
Využití Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
Stav a uložení Uložení je vhodné – v interiéru denně užívané místnosti na horní ploše skříně.Prvek je třeba chránit před pádem či oděrem.
Doporučení pro péči
Námět pro další průzkumy Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
Další související analýzy
  1. PŘÍLOHA
Plánová dokumentace
Fotodokumentace  Sada fotek.
Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Měřická dokumentace fragmentu (somrograf).

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Bok profilu s patrnými stopami výrobních nástrojů.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Celkový pohled na tvarovku s patrnými stopami seříznutí materiálu na zachované ložné ploše v horní části snímku.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Ložná plocha prvku se stopami po seříznutí materiálu před výpalem.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Druhá ložná plocha je zachovaná jen ve fragmentu.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Odlomená zadní (rubová) strana prvku. V horní části snímku probíhá boční zářez profilu.

 

2014/09/12 Posted by | dokumentace, EUROPEANA, fragmenty, katalog on-line, lapidária, Nepomuk | , , , , | Napsat komentář

Neobvykle členěný gotický architektonický článek druhotně užitý v pevnostním zdivu vyšehradské citadely

Zdivo barokní bastionové pevnosti sestává převážně z cihel. Nároží bastionů jsou ve většině kvádrová. Z pískovce jsou vytesány také poloválcové korunní římsy zdiva. V některých úsecích bylo ve vnějším líci užito i jiného materiálu – zde se pak jedná o značně nepravidelné smíšené cihlokamenné zdivo, ve kterém se uplatňuje různě velký podíl druhotně užitého staviva. Jak bývá v podobných případech obvyklé, převažují v těchto místech řadové nebo nárožní kvádry, následují díly s odsekanými původně předstupujícími architektonickými články (příporami, římsami…). Jak tomu v podobných případech bývá, vzácně se objeví i relikty samotných architektonických článků.

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Protože památková údržba tak velkého stavebního komplexu probíhá nepřetržitě, je nepochybně namístě věnovat se také průběžně dohledu s užitím dokumentačních a průzkumných metod rozvíjených v oborech SHP a OPD. Nevím, nakolik je toto zajištěno, jen se zdá, že příslušné dokumentace nejsou operativně zpřístupňovány a využívány k aktualizovanému památkovému hodnocení. Jeden takový pokus ale můžeme nyní podniknout.

V pravém líci bastionu 39 je ve smíšeném zdivu do úrovně cca 2/3 výšky stěny možné pozorovat velmi různorodý kamenný materiál – kromě lomových (či olámaných) kamenů též v různé míře poškozené kvádry, ale především několik dílů architektonických prvků. Materiál je přítomný v pestré škále (okrový i fialový /koroze, oheň?/ pískovec, opuka…).

Několik prvků zjevně původně patřilo architektonickému aparátu gotických budov.

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Raně gotický by mohl být fragment masivního válcového dříku z fialového pískovce (nedovedu ovšem vyloučit např. nějakou modifikovanou žulu apod.). Část průřezu chybí, takže není možné jednoznačně říci, zda šlo o sloupek, příporu, nebo o nějakou bohatěji členěnou strukturu. Nic dalšího nelze k tomuto konstatování říci. Leda snad to, že rozdílnost od dalších prvků svědčí o tom, že nebyly na toto místo dopraveny z jedné stavby, resp., že nepocházejí z jedné stavební epochy.

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Další dva zajímavé prvky jsou totiž z pevného šedookrového pískovce (křemitého?), i když místně korodovaného.

První z těchto prvků je jednodušší koncepce. Zjevně se jedná o vnější hranu nějaké arkády či okenního otvoru, jehož ostění se vyznačovalo především širokým výžlabkem; mohlo by jít také o okno ambitu. Zachovaná vnější hrana je zvýrazněna staticky formovaným hruškovcem, který navazuje na výžlabek jemným zaoblením. Na vnější straně je hruškovec lemován jemným, ale výrazným výžlabkem.

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Slohově lze takový prvek řadit do dlouhého období lucemburské architektury druhé poloviny 14. století. Přesnější souvislost s nějakou konkrétní stavbou by snad bylo možné stanovovat po dalším pátrání v archivech či na částečně zachovaných stavbách. Je ovšem možné, že by tento díl mohl svým původem souviset s dalším zlomkem z obdobného materiálu, který je ovšem narozdíl od předchozího svými formami zcela mimořádný.

V líci zdi je přístupný „řez“ (buďto jde o lom, nebo o hloubkově erodovanou původní ložnou plochu) velmi složitě tvarovaným dílem, vlastně jakousi drúzou sestávající ze dvou přibližně kolmo směřujících hruškovcových prutů, doplněných na vnitřní straně sevřeného úhlu drobnými polovičními hruškovci (vlastně simovitými vlnkami), mezi které je vtisknut mělký výžlabek. Takový svazek asi nebyl součástí ostění portálu či okna, ale nejspíše patřil k přípoře v nosném systému nějaké složitě tvarované klenby. Obdobu takové klenby si ovšem těžko vybavíme.

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Výžlabek se navíc dovnitř nynější hmoty zdi vyklání vpřed od (původně?) svislého směru přípor. Zdá se tak, že by se mohlo jednat o náběh klenební plochy (či jiné vpřed konzolovitě předstupující části – baldachýnu, záklenku otvoru…).

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Tento díl byl známý již dříve, jak o tom svědčí i to, že při minulých opravách spárování zdi byl „přiznán“ v okolní mírně ustupující maltě. (Před lety jsem jej také oměřoval, což ovšem u tak složitého útvaru nemohlo vést k přesnému výsledku; nyní byl k překreslení použit somrograf.) Nicméně zřejmě se mu podrobnějšího zájmu nedostalo (předem se omlouvám za případné přehlédnutí, které mohu po sdělení podnětu zkusit nějak napravit).

Pokud tedy zaženeme pochybnosti v podobě představ, že se jedná o nějaký zlomek novogotického stáří, vložený sem např. při nějaké opravě zdi nebo pod., můžeme v rovině čistých hypotéz odhadovat původ tak nezvyklého prvku, u něhož si ani snadno nedovedeme představit návaznost na nějaké linie žeber případné klenby.

Nejpravděpodobnější by se jevilo, že prvek pochází z nějaké středověké stavby z Vyšehradu, kde o několika svatyních či rezidencích nemáme žádné podrobné zprávy (a přitom zde byly takové unikátní stavby jako „předsíň“ před západním průčelím baziliky sv. Petra a Pavla).

Nicméně nás může napadnout souvislost s nepříliš připomínanou skutečností… Na konci 18. století se totiž na nynějším Karlově náměstí na Novém Městě pražském (postupně?) rozebírala k druhotnému užití kaple Božího Těla. Letmé zmínky v literatuře zřejmě svědčí o tom, že se zachovaly nějaké zprávy, vypovídající o rozvozu materiálu kaple na několik stavenišť po Praze. Jedním z nich měla být snad nějaká „novostavba na Pankráci“. Podle jiných výkladů se kolem roku 1809 mělo stavět právě na vyšehradském bastionu 39. Z komentářů v literatuře neplyne úplně jasně, jestli výstavba v té době vrcholila, nebo byla vymezena jen tímto rokem. Zdá se však, že by se při určitých mezidobích uskladnění materiálu mohly prvky z kaple uplatnit v „novostavbě“ doplňující starší barokní opevnění Vyšehradu.

Je to čirá hypotéza. Kdyby však její platnost mohla být nějak potvrzena, získali bychom představu o vynikající architektuře kaple, kterou máme z rekonstrukcí v literatuře zafixovanou spíše v podobě „aditivně“ uspořádané „skládačky“, připomínající stavby podstatně starší (snad mariánský kostel v Trevíru či závěr kostela Předklášteří u Tišnova). Členitost a architektonická koncepce by byly zcela neobyčejné. Konečně odpovídající i významu tohoto pomníku.

I když však z opatrnosti tuto možnost ponecháme jen jako jednu z vícero možných teorií, mezi kterými snad bude možné rozhodnout budoucími výzkumy či dalšími nálezy, musíme přesto upozornit na mimořádnou řemeslnou i architektonickou kvalitu prvku a zkusit aspoň do diskuse vnést námět na opatrné vyjmutí a pečlivé uložení v lapidáriu…

2014/07/24 Posted by | fragmenty, OPD, Prezentace | , , | Napsat komentář

Připravuje se nové lapidárium v Olomouci

IDNES: Olomouc uvidí 2 000 let starou loď i možné zbytky židovského města.

„Bude zde to nejlepší z kamenných předmětů, které naše muzeum má. Z valné části nebyly doposud vystavené. Představíme tady výtvory všech slohů, jež se v Olomouci objevily.

Pod barokními klenbami nyní leží desítky nejrůznějších náhrobků, erbů či zbytků kamenných oken. Zabírají dva sály v přízemí budovy, kterou v Olomouci v místech dnešní Univerzitní ulice na začátku osmnáctého století postavili jezuité. Sídlila zde první univerzita.

„Právě tady naše nová expozice Příběh kamene bude. Kromě jeho využití ve stavebnictví a umění v jednotlivých epochách tady lidé uvidí i horniny typické pro střední a severní Moravu v surovém stavu či pravěké kamenné nástroje,“ líčí Hradil. První návštěvníci se sem podívají zhruba ve druhé polovině příštího roku.“

Olomoucký deník (4.1.2012): Olomouc otevře pozoruhodné lapidárium, asi i s částí židovské čtvrti.

Expozice s názvem Příbeh kamene v nově zrekonstruovaných sálech depozitářů Vlastivědného muzea na rohu Denisovy a Univerzitní ulice se světu ukáže poprvé v druhé polovině letošního roku.

„Expozice lapidária by měla představit uměleckohistorický vývoj Olomouce, a to od 12. do 18. století. Tvoří ji významné kamenné památky. K těm nejvzácnějším tu patří například fragmenty z biskupského paláce u dómu svatého Václava, na nichž je zachována bohatá reliéfní výzdoba. Návštěvníci tu dále najdou třeba erbovní či nápisové desky a mnoho dalšího,“ okomentovala Příběh kamene jedna z kurátorek výstavy Markéta Doláková.

„Kamenné památky se do muzea dostávaly tehdy, když se třeba zboural dům nebo se nějak upravoval. Shromažďovat se začaly od konce devatenáctého století. Končily v lapidáriu městského muzea a poté se různě stěhovaly. Mnohé z nich byly možná vůbec poprvé očištěny a objeví se tak i v celé své kráse, která předtím nebyla tak patrná,“ doplnila Doláková.

2011/12/28 Posted by | lapidária, Olomouc | , | Napsat komentář

Jihlava – relikty gotické kaple sv. Václava v muzejním lapidáriu

Zmiňuje se o nich článek na zpravodajském portálu regionalist.cz (O zaniklé kapli sv. Václava v mohutných jihlavských hradbách), z nějž citováno na blogu Ecclesia Incastellata ZDE.

2011/09/27 Posted by | fragmenty, lapidária | | Napsat komentář

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond