MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Gotické okno jižního průčelí kláštera v Praze na Karlově se opět hlásí?

V letech 1957 a 1965 byly publikovány poznatky z průzkumů při opravách jižního křídla augustiniánského kanovnického kláštera na Karlově – čp. 453/II. Tehdy byly rozpoznány doklady velkého rozsahu dochování gotických konstrukcí z doby výstavby kláštera ve druhé polovině 14. století. Mnohé prvky byly pak zachovány v interiéru i na exteriéru a částečně jsou „prezentovány“ dosud (to se týká zejména gotického okna předpokládané kaple na východním průčelí jižního křídla kláštera s částečně rekonstruovanou kružbou a obdélných okének původního patra). Jižní průčelí konventu bylo také zbaveno omítek, ale publikované fotografie neumožňují žádnou představu. V textech je sděleno, že i tam byly pozorovány relikty oken (ale z formulací nelze zřejmě jednoznačně odvodit, jestli jsou míněna i, nebo jen, okna na severní straně křídla). Uvádí se, že na východní straně byla kaple, jdoucí výškově přes dvě patra, nad niž pokračovalo od západu předpokládané druhé patro. Jeho obdélná okénka jsou odkryta na jižním průčelí.

Pokud tedy konstatujeme, že dnes má stavba přízemí a patro, je zřejmé, že badatelé vyhodnotili situaci tak, že západně od kaple pokračovalo jižní křídlo konventu jako dvoupatrové.

Nyní se na jižním průčelí postupně degradujícími omítkami táhnou praskliny, zčásti dilatační, zčásti svědčí o statických posunech ve stavbě, i když zřejmě ne rizikových. Přibližně ve střední části průčelí lze sledovat svisle stoupající a nad úrovní oken přízemí zakřivenou prasklinu, s velkou pravděpodobností naznačující, že se ve zdivu nacházejí relikty rozměrného hrotitě zaklenutého okna, nejspíše obdobného onomu ve východní stěně tohoto křídla.

Proto vznikají otázky po dokumentaci z doby po polovině 20. století, nakolik bylo i toto okno při průzkumu rozpoznáno, zda jich případně není v této stěně zachováno více (je to velice pravděpodobné). Jestli byla tehdy dokumentace těchto částí pořízena, mohlo samozřejmě záležet na řadě okolností. Nicméně komentáře v článcích podtrhují význam dokumentace v průběhu stavebních zásahů (logičnost, důraznost i prozíravost výkladu snad stojí za ocitování – uvedeno níže).

Podobně jako operativní dokumentaci pořizovat, bylo by také potřebné ji mít operativně k dispozici (to samozřejmě platí i pro jakékoliv „neoperativní“ dokumenty). Samozřejmě by to mělo platit i pro operativní dokumentaci pořizovanou dnes – právě teď. To by mohlo snížit i riziko duplicitních aktivit, ale také upozornit na případy, kdy dokumentace chybí, případně je potřeba ji rozšířit, navázat na předchozí dokumentační akce apod.

Jak hledat takové způsoby? V informatických nástrojích památkové péče v zásadě existují. Software i úložiště dat jsou dostatečně kapacitní. Většina klasifikačních či vyhledávacích nástrojů je však orientována na potřeby „agendy“. Snad zdejší (nekonkrétní) komentáře mohou přispět k upozornění na některé typy vyhledávacích požadavků, i když jdou nad rámec běžného pracovního využití informačního systému památkové péče.

Snad stojí za to na tyto souvislosti upozornit opět nyní, 10 let od vydání metodiky operativního průzkumu a dokumentace. V této souvislosti hodláme najít příležitost k bilanci dosavadních zkušeností s praktickou aplikací metodiky, ale i s využíváním výsledků OPD, a samozřejmě se také zabývat možnostmi dalšího rozvoje metod dokumentace a zkoumání historických staveb.

Obr. 1. Pohled na jihovýchodní nároží konventu u článku z roku 1957.

čp. 453/II, Horská 7, Praha, Nové Město

Obr. 2. Střední část jižního průčelí konventu s jemnými prasklinami v omítce, pravděpodobně naznačujícími polohu zazděného gotického okna.

Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého, Nové Město, Praha

Obr. 3. Střední část jižního průčelí konventu s jemnými prasklinami v omítce, pravděpodobně naznačujícími polohu zazděného gotického okna – zákres do fota. 1 – Okna přízemí. 2 – Okna nynějšího 1. patra (mezi nimi jsou odhalena ostění obdélných okének horního patra, v literatuře považovaného za 2. patro). 3 – Zazděné gotické obdélné okénko (analyticky prezentované od oprav po polovině 20. stol.). 4 – Hlavní římsa. 5 – Praskliny v omítce, sledující s velkou pravděpodobností obrys zazděného gotického okna.

čp. 453/II, Horská 7, Praha, Nové Město

Vybrané prameny k dějinám OPD:

Hubert JEČNÝ: Karlov (Nové výzkumy v Praze), in: Staletá Praha 1, 1965, s. 127-128.

„Otevření stavby poskytuje vždy příležitost poznat jednotlivé objekty hlouběji, než dovoluje povrchové zhodnocení, a hloubkový průzkum umožňuje nahlédnout zejména do nejstarší historie, skryté dosud pod omítkami a podlahami.“

Zajímavá je v této souvislosti také argumentace a apel na podporu podrobných výzkumů v článku

Vladimír PÍŠA: Středověká Praha ve světle nálezů z roku 1955, in: Ochrana památek, Sborník Klubu Za starou Prahu na rok 1957, 1, Praha 1957, s. 73-104.

Vladimír Píša popisuje zkušenosti z praxe a vysvětluje, jak dochází ke ztrátám na památkových hodnotách při povrchním hodnocení památek, pokud je pominuto jejich podrobné zkoumání. Přitom zdůrazňuje právě potřebu průběžného sběru informací a závažnost detailního poznání památek i při zásazích v urbanistických kontextech.

S. 74.
„A právě pro správné pojetí velké skladby celku města musíme jeho nejmenší části bezpečně a dokonale ovládat, a to ve všech souvislostech. Proto se dnes tak pečlivě zabýváme každým jednotlivým objektem do všech detailů jeho stavebního vývoje a všeho, co s ním souvisí. Sebe prostší dům, napohled té nejhorší kvality a umělecké bezcennosti, ale stojící na historické půdě, nesmíme přejít bez povšimnutí.“

V pokračování stati jsou pak komentovány četné aktuální historické nálezy, přičemž z výkladu jasně plyne potřeba sledování staveb v průběhu zásahů. K tomu se Vladimír Píša v závěru vrací.

S. 93.
Dokládá, že „správné plánování akcí v historických objektech musí počítat jak časově, tak finančně s historickou dokumentací, jinak budou výsledky velmi žalostné a budeme se stále více ochuzovat o doklady a poznání naší nejstarší historie…“

S. 104.
„Popsané nálezy, učiněné při výkonu služby pracovníka pražské památkové péče ukazují opět na to…, co opakuji při každé příležitosti a budu opakovat stále. Praha je dosud panenskou půdou pro poznání jejích nejstarších dějin. Doklady pro …poznání nezískáme však náhodnými nálezy v jednotlivých objektech. Řádného výsledku dosáhneme jedině soustavně prováděným průzkumem, dokonalou dokumentací a pečlivou dozorčí službou při každé stavební akci na historické půdě. Tuto práci ovšem musí provádět štáb dokonalých znalců metod historické archeologie, historické architektury a urbanismu a dějin umění za spolupráce s pravěkou archeologií. Potom nám neunikne žádný detail, potřebný ke složení mosaiky obrazu jednoho z největších evropských měst raného a vrcholného středověku – Prahy…“

2015/04/15 Posted by | dokumentace, fragmenty, OPD | , , , , | Napsat komentář

Stručné zásady památkové dokumentace v Sasku-Anhaltsku

Památkáři vydávají sérii stručných metodických vodítek, shrnujících požadavky na věcně přiměřenou dokumentaci.

Již v roce 2010 vyšla Příručka průzkumu a dokumentace historických staveb. Dřívější braniborské publikaci se přibližuje i rozlišováním práce s různými stupni podrobnosti dokumentace (charakterizované jejími měřítky), přiměřené konkrétní potřebě, typu památky apod. Pozornost je věnována také různým typům navazující dokumentace (restaurátorské dokumentace omítek, vyznačování typů poškození a projektovaných památkových zásahů). Možnost propojení různých typů dokumentace naznačují vhodné řešení v podobě „Raumbuchu“. Zajímavé je také zahrnutí kapitoly k problematice technických a průmyslových objektů, jejichž specifika značně vybočují z tradičního zkoumání a dokumentace starých stavebních konstrukcí. Podobně „netypická“ je kapitola k dokumentaci památek zahradního umění. Závěrem nalezneme stručnou charakteristiku dokumentace stavby při jejím zániku. Vhodným doplňkem jsou také požadavky na přehledy typů památkově specifických znaků památek (výskyty různých omítek ad. obdobné evidence prvků, příp. vč. navrhovaných opatření).

Stručná kapitola je věnována také vhodné úpravě elaborátu (vč. elektronické verze) s cílem zaručit jeho co nejdelší archivovatelnost.

Rozhodně lze takovouto publikaci doporučit pozornosti vedle jiných srovnatelných titulů, když se nacházíme v době zpracovávání různorodých metodik pro podobné oblasti.

Handreichung zur Bestandsuntersuchung und Dokumentation (2010).

http://www.lda-lsa.de/fileadmin/pdf/Massnahmedokumentation.pdf

Stručnější, ale rovněž přehledné a vcelku komplexní je i vodítko pro zpracování dokumentace restaurátorského zásahu.

Leitfaden zur restauratorischen Maßnahmedokumentation (2014).

http://www.lda-lsa.de/fileadmin/pdf/Massnahmedokumentation.pdf

Podobně vodítko pro dokumentaci restaurátorského průzkumu.

Leitfaden zur restauratorischen Untersuchungsdokumentation (2014).

http://www.lda-lsa.de/fileadmin/pdf/Untersuchungsdokumentation.pdf

Stručným výčtem základních znaků korektního elaborátu pak je také útlý sešit pro dokumentaci přípravných restaurátorských průzkumů staveb industriální éry. Je zřejmé, že krom analýzy je cílem přehlednost pro další zúčastněné obory zkoumání a péče. Čili je to i v této kondenzované podobě možným zdrojem inspirace v našich podmínkách.

Restauratorische Voruntersuchungen in und an Baudenkmalen der Gründerzeit (2014).

http://www.lda-lsa.de/fileadmin/pdf/RestVUGruenderzeit.pdf

Publikace jsou doplněny také obsáhlých výčty dalších zdrojů informací, vč. on-line dostupných metodik či formulářů pro zpracování dokumentace.

Přehled těchto i několika dalších publikací dostupných ke stažení je uveden ZDE.

2014/04/29 Posted by | SHP | , | Napsat komentář

Přínos témat konferencí SHP je nepochybný, ale je možné jej dále zhodnotit?

Pestré možnosti prezentace specifických památkových i historických témat nabízejí (nejen) pravidelné konference SHP. Pořadatelé stanovují téma, kterému se má podřídit většina příspěvků. Počítá se přitom zpravidla s tím, že tématicky nelimitované aktuální příspěvky zaznějí na rovněž každoroční konferenci Dějiny staveb. To se vcelku i daří.

Témata konferencí SHP jsou docela zajímavě vybíraná. Nicméně jsou podle mého názoru málo zviditelňovaná – např. na webu Svorník se většinou objeví až v únoru (když konference se pořádá v červnu). To nutně vede k omezení počtu i tématické šíře příspěvků. To by tak nevadilo, kdyby aspoň některé příspěvky téma nějak souvisleji zkoumaly. Většina účastníků se však logicky představí monografickými sděleními vybranými z vlastní výzkumné agendy. K tomu opět přispívá i krátký čas na přípravu.

Naopak by mohlo být vhodné např. na nějakém blogu (ideálně v rámci webu Svorník) s větším předstihem téma podporovat zajímavými případovými sděleními či úvahami.

Zejména nad letošním tématem Otisk života v historických stavbách si říkám, jestli by při své bezbřehosti nezasloužilo nějaké další doplnění… S různými podružnými, ale výmluvnými doklady užívání se setkáváme na každé stavbě. Mnohdy je možné znalosti o provozu využít pro vysvětlení nějakých drobných účinků – vrypů, otlučených míst zdiva, technických či estetických závad apod. A naopak po detektivním pátrání pozorováním takových drobností identifikovat dřívější funkce nějakých prostor apod. Příznačné pro takové projevy je, že jsou většinou velmi drobné, okrajové, izolované… Mají vlastně při průzkumu pomocnou funkci. Pokud dochází k následné publikaci výzkumu, většinou není proč takové jevy zmiňovat. Není ani možné je nějak studovat, protože není jak je propojit s obdobnými pozorováními z jiných průzkumů, rovněž nepublikovanými.

Bylo by tedy možná přínosné takové poznatky posbírat od různých zpracovatelů, aby bylo možné s nimi ve větší míře dále pracovat, systematicky se o nich poučit. Dnešní stav informačních technologií po něčem takovém přímo volá…

(V obecnější rovině k možnostem „synergického“ zhodnocení památkových témat apod. též ZDE.)

„Pomníkem“ odborného tématu (konferenčního, osvětového…) by se tak mohla stát možná malá kapitola památkové encyklopedie.

Mohlo by se tak stát optimálně na Wiki NPÚ. Nyní možná pro ověření v diskusi např. wiki SHP.

Bylo by tak možné shromažďovat různé drobnosti a okrajovosti typu:

  • Následky zatékání vody. Propady kleneb, stropů.
  • Stavební změny. Spáry ve zdivu, otisky konstrukcí, střech…
    Lidéřovice (okres Jindřichův Hradec), kostel sv. Linharta
  • Pomocné stavební konstrukce. Lešení, šalování.
    Pardubice (okres Pardubice), Zelená brána
  • Stopy NEužívání.
  • Zazdívky, průrazy a přesuny otvorů.
  • Otvory v klenbách. Ve vrcholnicicích, v kápích, ve výbězích.
  • Nevhodné zásahy či řešení. Škody. Odstraňování závad.
  • Výpověď prasklin ve zdivu či v omítce.
    čp. 2/III, Malostranské náměstí 25, Praha, Malá Strana
  • Obklady stěn. Deštění.
    Radim (okres Kolín), zámek
  • Elektrická zařízení. Stopy svítidel. Kotvení troleje. Bleskosvody. Antény. Přívody. Rozvodné skříně. Trafostanice. Zvonky. Bezpečnostní zařízení.
    Památky a elektrická zařízení - Doksany
  • Otisky.
    Roma (Řím, Itálie), Piazza S. Ignacio
  • Sondy. Archeologické, statické, restaurátorské… Prezentace odkrytých situací.
    Pardubice (okres Pardubice), zámek
  • Graffiti. Odstraňování. Ochranné prostředky.
  • Oděry.
    Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Wilsonova 2
  • Stopy výrobních procesů.
  • Obchodní výkladce. Regály se zbožím.
  • Nouzová provizoria. Podpěry. Improvizované obklady stěn. Podbití stropů. Zakrytí poškozených podlah.
  • Přívody plynu, vody. Odpadní potrubí.
  • Skrýše. Trezory. Dětské úkryty.
  • Cedule. Díry po upevnění. Seznamy obyvatel, firem.
    čp. 37/III, Malostranské nám. 23, Praha, Malá Strana
    Žižkov (Praha 3), čp. 373, Sabinova 5
  • Okapy. Římsy. Přístřešky.
    Červená nad Vltavou (okres Písek, obec Květov, k. ú. Vůsí), kostel sv. Bartoloměje
  • Poštovní schránky.
  • Porosty. Popínavé rostliny. Náletové rostliny na koruně zdiva. Rýhy v omítce od klátících se větví.
    Kouřim (okres Kolín), čp. 292, bývalá škola
  • Zvířecí doupata. Hnízda hmyzu.
  • Pěstování zvířat. Holubi. Včely.
  • Měřicí značky. Nápisy. Početní záznamy.
    Boletice (CK), kostel sv. Mikuláše
  • Montážní značky. Původní. Dodatečné.
    Vysoký Chlumec (okres Příbram), skanzen
  • Druhotné užití materiálu. Spolie. Zdivo. Architektonické články.
    Kutná Hora, chrám sv. Barbory
  • Degradace materiálu. Improvizované i sofistikované odstraňování závad. Plomby. Plenty.
  • Pro porovnávání by mohlo mít význam i dokumentovat dnešní užívání.
  • Rozmístění nábytku. Pohyb osob.
  • Mříže aj. zábrany vstupu.

Podělte se třeba níže v komentářích (nebo mailmo) o další náměty, nebo třeba upozorněte na instruktivní příklady již zmíněných námětů.

Snad pro úplnost si dovolím zopakovat tématické okruhy konference:

1. Používání a opotřebení staveb a sledování jejich stop

Sledování využití prostoru podle stop očazení, zaprášení, odření povrchů, prošlapání schodů, prahů, frekvence bílení apod. Sdělení poskytne jednak kvalita (tedy o jaké stopy jde a kde v prostoru jsou) a také kvantita, vypovídající o intenzitě či délce určitého způsobu užívání. Převážně půjde o výpověď stavebněhistorických, restaurátorských a archeologických průzkumů, nebo o výpověď písemných pramenů (úředních záznamů i narativních) k různým činnostem, odehrávajících se v prostoru, v písemném pramenu uvedeném a pojmenovaném.

2. Proměny používání staveb

Doklady ukazující změny v užívání staveb, včetně těch změn, při nichž nedošlo k zásadním stavebním zásahům. Drobná vylepšení v průběhu používání, čitelná jak ze stavby samé, tak z písemných sdělení různé povahy. Cílem bude upozornit i na možný nesoulad mezi tím, jak prostor podle znaků chápeme dnes a jak jej používali a nazývali v té které době, podle převažujících sumárních znaků jak stavebních, tak výbavy, nebo momentálního určení.

3. Údržba a opravy

Frekvence nátěrů, opravy omítek, střech, apod. Lepší a horší hospodáři.

4. Ambice versus skutečnost

Zahrnuje zjevné změny původního záměru, evidentně nedokončené stavby, nebo otázku jestli se osvědčil zamýšlený záměr při používání dokončeného stavebního díla, nebo bylo nutné přistoupit k následným úpravám. Výpověď hledejme jak ve stavbě samé podle stop užívání a také ve výpovědi písemných pramenů úřední i narativní povahy.

5. Provizorium a definitivum

Stavební i písemné doklady v rámci budovy i areálu. Provizorium může být součástí záměru, nebo vznikne jako výsledek nečekaného vnějšího tlaku.

6. Katastrofy živelné i válečné, jejich stopy a následné opravy

Široký scénář možností různých stavů po katastrofě – provizoria, běžná oprava, dílčí opravy, nebo prodej v nouzi a nový stavebník.

7. Druhotně použitý materiál

Prozradí kvalitu, případně i kvantitu starší fáze a celkovou situaci hospodaření i organizace stavby při vzniku novější stavební fáze.

8. Graffiti – kvalita i kvantita

Vypovídá o „atmosféře“, která v místnosti nebo v její části (alespoň někdy) panovala a umožnila vznik spontánního písemného či „výtvarného“ projevu. Tím napovídá o pohybu (či setrvávání) lidí v místě a pomáhá identifikovat funkční určení prostoru. Poloha graffiti jako indikátor výškových úrovní.

2014/02/17 Posted by | SHP | , | komentáře 3

O nevyhnutelnosti OPD – nad standardem pro německou památkovou péči

Sdružení zemských památkářů Německa vydává stručné metodické směrnice, které mají zajišťovat standardní úroveň provádění různých praktických postupů (ale současně tyto postupy legitimizují). Při jejich přípravě se přihlíží k vývoji památkových názorů i k aktuálně přicházejícím obecnějším hrozbám pro zachování památkových hodnot (velká pozornost je v posledních letech věnována např. otázkám zajištění energetické úspornosti historických staveb). Některé směrnice se týkají též průzkumných činností, protože ty jsou podstatné pro kvalitu plánování i realizace úprav památek pro aktuální potřeby. To platilo i pro standardní SHP, který je nyní doplněn novým dokumentem, specifikujícím ve stručnosti základní podmínky pro realizaci OPD – průzkumu a dokumentace v průběhu stavebních zásahů.

Dokument v zásadě postihuje to, co naše metodika Operativní průzkum a dokumentace historických staveb, ovšem vyjadřuje se zcela lapidárně. Specifikuje totiž především roli jednotlivých účastníků případných zásahů do památek a ukládá jim, aby postupovali v součinnosti. Garantem realizace OPD má být orgán státní památkové péče. Nepochybně je míněn systém státní památkové péče komplexně, protože je samozřejmě nutné, aby na zadání, postup prací i hodnocení výsledků dohlíželi odborní pracovníci (v našich podmínkách by se jednalo o příslušné garanty v NPÚ).

Právě závazek k vzájemné koordinaci představuje určitý posun oproti poněkud opatrným formulacím v naší metodice OPD (které měly především vést k uvědomění nezadatelné role poznatků z průběhu oprav a podpořit jejich prosazení do rutinní praxe – metodika vyšla v roce 2005). Je však třeba říci, že takový koordinovaný postup důsledně stanovuje metodika Předprojektová příprava a projektová dokumentace v procesu péče o stavební památky (2004), i když ta za hlavního garanta asi s nadměrným idealismem považuje osvíceného projektanta. Nicméně je zřejmé, že zejména jde o celkovou „atmosféru“, která by nedovolila realizátorům památkové akce OPD vynechat…

Sám jsem se pokusil sestavit si představu komplexního informačního systému, sbírajícího a poskytujícího informace o památkách nepřetržitě, tyto informace třídícího též pro potřeby srovnávacího studia, výuky apod. Tedy nikoliv „jen“ pro „praktickou“ potřebu stanovení optimálního provedení památkového zásahu.

Nemělo by být přehlíženo, že z hlediska etického a snad i „politického“ v širších společenských souvislostech tvoří jasný základ podobných snah a nároků 16. článek Benátské charty, dokumentu nejvíce respektovaného:

Dokumentace a publikace
Čl. 16. Práce konzervační, restaurátorské a práce na archeologických vykopávkách budou vždy doprovázeny vyhotovením přesné dokumentace ve formě zpráv, analytických a kritických, ilustrovaných kresbami a fotografiemi. V nich budou zachyceny všechny fáze prací průzkumových, konsolidačních, rekompozičních a integračních a stejně tak i všechny prvky povahy technické a tvaroslovné zjištěné v průběhu prací. Tato dokumentace bude uložena v archivech veřejných institucí a bude k dispozici badatelům; doporučuje se její publikování.“

[Snad jedině s tou výhradou, že publikování by se dnes již mělo považovat za povinné, samozřejmě s ohledem na ochranu soukromí, autorských práv apod. Je s tím ale třeba počítat mj. právě z těchto důvodů už při specifikaci a zadání dokumentačního úkolu. Tzn., že by se od počátku mělo počítat s vytvářením verze dokumentů pro publikaci. Je to mj. podmínka pro rozumnou následnou práci s daty v typologických studiích apod.]

Co je na níže připojeném dokumentu z hlediska naší metodiky OPD podstatné, je to, že zpracovatelé předpokládají, že orgán státní památkové péče bude garantem toho, že budou průzkumy v průběhu opravy zadávány. Místo toho, že se bude předpokládat, že OPD se uskuteční tam, kde to památkář požaduje a specifikuje, by se však mělo směřovat k tomu, že realizace OPD bude závazná. Památkář však bude muset zdůvodnit případné úlevy ve srovnání s realizací maximálně přesného a detailního průzkumu (to je samozřejmě čirá hypotéza, žádné konstatování; nanejvýše doporučení pro směr dalších úvah).

Co bych ještě doporučil, by snad mohlo být doplnění nějaké klauzule v tom smyslu, že krom hodnocení památky a nálezových situací by měl ve větší míře být zdůrazněn názor na potenciál dalších zjištění při budoucích zásazích do památky.

Podobně tak mi trochu chybí větší zdůraznění toho, že se jedná o součást trvalého procesu sbírání poznatků a vědomostí o památkách. Tedy že cílem není pouze uložení předepsaným způsobem sestaveného referátu. I když i to je samozřejmě veliký úspěch.

S tím by ovšem mělo souviset i nějaké další využití získávaných poznatků. Jestliže se v textu mluví o tom, že je třeba zaznamenat jak typické, tak jedinečné jevy, je třeba pokročit dále, a začít s takto získávanými „typologickými“ vědomostmi také nějak hospodařit. Nikoliv je tedy pouze uložit v archivu k možnému hypotetickému využití při následující opravě památky… Bylo by tedy třeba zjištěné skutečnosti nějak přiřadit k „heslům“ nějaké pomyslné památkové encyklopedie tak, aby se staly příspěvkem k operativně dostupné bance památkového vědění.

Ale to jsem si jen dovolil pár odboček.

Nyní následuje volný, nezávazný, pracovní překlad německého standardu.

Prosím případné zájemce o toto téma, pokud by konstatovali vady v překladu, aby mi buďto napsali, případně se vyjádřili v komentáři. Pokusím se to využít k případnému pilování.


Sdružení zemských památkářů ve Spolkové republice Německo. Pracovní list 43

Standardy kvality pro stavebně-historický průzkum prováděný v rámci stavebních úprav památek

Informace Sdružení zemských památkářů, vypracovaná na jaře 2013 Pracovní skupinou pro stavebně-historický průzkum

[Originální text: http://forum.db.rjm.de/data/akt/Arbeitsblatt_Qualitaetsstandards_FERTIG_2013_07_10_ohne_rot.pdf]

Úvodní poznámka

Pro přípravu a sledování komplexních rekonstrukcí památkově chráněných budov jsou nutné kvalifikované znalosti jejich podstaty; to platí zejména pro poznání stavebního vývoje, konstrukcí, povrchových úprav a se stavbou spojeného příslušenství. Pouze na takovém základě je možné odborně podložené projektování úprav. Tak lze garantovat, že cenná substance památky nebude zničena z neznalosti a je redukováno riziko nepředvídaných nákladů. Stavebně-historické výzkumy mohou provádět pouze kvalifikovaní odborníci. Podkladem pro průzkum jsou konkrétní podmínky stanovené orgánem státní památkové péče, odpovídající specifikům památky. Pro zajištění kvality stavebně-historických průzkumů, jež jsou v mnoha památkových zákonech vyžadovány jako „hodnotící nebo znalecké podklady“, je třeba dodržovat následující standardy.

Přípravný průzkum a průzkum realizovaný v průběhu stavebních prací

V předstihu před památkovými zásahy je třeba provést přípravné průzkumy, o kterých je třeba vypracovat zprávu, která má sloužit jako podklad pro projekční přípravu. [=SHP]

Průzkum v průběhu stavby [=OPD] je součástí stavebního procesu; navazuje na přípravný průzkum s cílem vyhodnotit takové části konstrukcí, které jsou odhalovány dílčími zásahy do zdiva či dílčími bouracími zásahy. K tomu je nutné zajistit operativní dohled v průběhu stavebních prací a náležitou koordinaci všech zúčastněných profesí. Poznatky průzkumu v průběhu stavby se vyhodnocují v závěrečné zprávě. Pokud byly získány poznatky, jimiž jsou doplňovány závěry předběžného průzkumu, musí být ve zprávě specifikovány příslušné aktualizace.

1 Průzkum existujících dokumentů

V přípravné fázi práce jsou dosavadní podklady vyhledány, vyhodnoceny a dokumentovány. Jedná se o příslušnou literaturu, fotografie, plány, historické stavební dokumenty a případně další archiválie.

2 Výkresová dokumentace

Památka je dokumentována výkresy (půdorysy, řezy, pohledy, detaily). Požadavky na přesnost, technické metody a obsah plánů jsou vymezeny dle vlastností konkrétní památky památkovým orgánem. Pro orientaci ve výkresech slouží evidence částí budovy, podlaží a místností. Sledováno by mělo být i historické označení částí stavby a místností.

3 Rozbor stavby a datace

Rozbor stavby je založen na pozorování nálezových situací. V náležité míře je doplněn odběrem vzorků pro datování a analýzu materiálů, průzkumem partií zasažených bouracími pracemi a sondováním. Zásahy do organismu památky musejí být dohodnuty s památkovým orgánem.

4 Fotodokumentace

Vzhled památky je v odpovídajícím rozsahu dokumentován fotograficky. Fotografovány jsou přehledové záběry, typické i specifické detaily a jednotlivé nálezové situace. Fotografie musejí být jednoznačně lokalizovány. Kromě popisu snímků má být připojen plán s vyznačením polohy jednotlivých fotografovaných situací. Fotografie musejí odpovídat kvalitě stanovené památkovým orgánem, kterému se poskytují k archivaci.

5 Zpráva o průzkumu

Výsledky stavebně-historického průzkumu mají podobu náležitě argumentovaného popisného textu, vybaveného odpovídajícími vyobrazeními a plány. Nepominutelné je souhrnné vyhodnocení stavebního vývoje. Zpráva rovněž uvádí okolnosti průzkumu (investor, podmínky, zadání, termín, dostupnost objektu, omezení). Kromě plánového záznamu zjištění musejí být v souladu se zadáním doplněny i výkresy stavebního vývoje a vyobrazení dřívějšího stavu.

6 Vyznačení citlivých oblastí

Citlivé oblasti s vysokou hustotou nálezů nebo důležité jednotlivé nálezy jsou po konzultaci s památkovými orgány graficky znázorněny v plánových podkladech.

Archivace výsledků

Alespoň jedna kompletní kopie výsledné zprávy se předává k trvalé archivaci odborné památkové instituci.

Vybraná literatura

(Stav 30.07.2013)

2014/02/15 Posted by | OPD | , | Napsat komentář

Poznámka k diskuzi o metodice stavebněhistorického průzkumu (SHP)

K účasti v diskusi vyzval Jan Beránek (za odd. výzkumů a průzkumů NPÚ) zde.

Protože jsem nebyl s to zpracovat výhradně odpověď na položené otázky (Co si myslíte, že se změnilo od doby vydání poslední metodiky? Co ve stávající metodice chybí a co by mělo být doplněno, případně změněno?), shrnul jsem pár rychlých, snad až překotných dojmů. Možná bych něco z nich následně i korigoval (a možná i odvolal). Proto se také omlouvám těm, kdo by se pokoušeli dále číst s nějakým nadměrným očekáváním. Je to dáno také tím, že čas na podrobnější zpracování vlastně nebyl. A přitom není tak úplně jasné, jak bude se zaslanými odpověďmi naloženo (za sebe navrhuji, aby byly po autorizaci zasílatelů zveřejněny na webu NPÚ, případně na jiném vhodném místě).

Podrobnější nové vydání metodiky bude jistě efektivní pomůckou jak pro práci v terénu samotnou, tak i pro jasnější stanovení podmínek akce a její celkovou specifikaci. To je potřebné jak pro investora, tak pro přístup odborných památkářských instancí (ty by možná mohly být vybaveny nějakou metodikou či „kuchařkou“ směřující ke komplexnímu zadávání průzkumů vůbec, tak aby realizace i zpracování průzkumů vedly vlastně k jejich vypracovávání v systematickém celku).

V těchto dnech proběhlo zajímavé snad připomínkové kolo, směřující k získání odborných podnětů k metodice, a to zejména na podkladě zkušeností získaných s praktickým uplatňováním dosavadní metodiky. Pobídkou mohlo také být současné vydání článku Petra Macka v časopisu Průzkumy památek, které již představilo některé záměry připravovaného podstatně rozšířeného vydání metodiky.


Nečleněný a dosti těžko přehledný text dosavadních elaborátů SHP, jak se v praxi ustálil, s sebou nese některé problémy při využívání obsažených informací. Elaborát není snadno přehledný, vlastně vyžaduje kompletní přečtení i při ověřování relativně málo podstatné skutečnosti. To nutně musí vést alespoň v některých případech k do jisté míry povrchní práci s tímto základním zdrojem informací.

Elaborát by naopak měl „jít pod ruku“ hlavním způsobům užití. Vím, že se k nějakému „drobení“ detailnějším členěním namítalo, že pro pochopení výsledků elaborátu je stejně nutné jej prostudovat kompletně. To sice může být pravda, ale na druhé straně by stejně tak bylo možné argumentovat ve prospěch „fragmentovaného“ řešení, ovšem s důsledným propojením souvisejících informací v popisu, seznamu (hodnotných) prvků, výkladu historie či památkovém hodnocení.

K tomuto „prvkovému“ řešení směřuje např. i v článku P. Macka zmiňovaná (ale nejmenovaná) metodika „Raumbuchu“ (tomuto slovu asi není třeba se vyhýbat, protože těžko vymyslíme trefné české pojmenování http://www.linguee.de/deutsch-englisch/uebersetzung/raumbuch.html). Na druhé straně je s ním však z hlediska SHP ten problém, že důsledně postupuje po jednotlivých místnostech. Z jazykového hlediska se u nás v podobných souvislostech v projektech setkáváme např. s „popisy místností“. V němčině se objevuje též „Gebäudeatlas“, což nejspíše je také chápáno jako jakýsi „výkaz“.

Ukazuje se také, že v literatuře dosud časté „papírové“ schéma Raumbuchu při nerovnoměrném rozsahu různých informací vede k vytváření rozsáhlých prázdných ploch v tabulce a zvyšuje nepřehlednost „roztaháním“ informací na více listů. (V obecných podmínkách se tam obvykle uvádí, že je na jednu místnost počítáno s jedním listem – v tomto smyslu by „Raumbuch“ mohl být spíše souhrnným obsahem podrobnějšího inventáře; pak by možná „výčet/výkaz“ tohoto typu mohl být spíše např. podkladem pro kalkulaci nákladů, vč. např. specifikace podrobnosti zpracování pro různé prvky apod.; srov. např. příklad zde.) Ve srovnání s jinou z hlediska souhrnného pojetí velmi instruktivní metodikou syntetizující do značné míry to, co se nyní připravuje, bylo by možná vhodné začlenit do metodiky SHP též kapitolu „předprůzkumné činnosti“.

Je pravdou, že dnes se již asi můžeme setkávat i s „digitálním Raumbuchem“. To ale vyžaduje specifické programové vybavení, jehož vlastnostmi by se metodika asi v obecné míře měla zabývat (už i proto, že se zřejmě zatím v praxi příliš často neobjevuje, což se ovšem bude měnit, jelikož jde o postupy se kterými se na školách seznamují architekti či archeologové). A to hlavně s cílem kompatibility výsledků, protože často jsou téměř bezmyšlenkovitě používány nejrůznější technické formáty dat, bránící např. v případě potřeby u uživatele dat jejich snadnému propojení (připomenout lze zejména z cizí literatury známá svědectví o tom, že orgány státní správy nejsou s to zhlédnout nějakou výkresovou dokumentaci). Zde na okraj zmiňme také potřebu standardizace terminologie!

Ovšem pak je již vcelku nepodstatné, jestli je materiál členěn po „místnostech“, nebo jinak. Zejména u staveb složitějšího stavebního vývoje bude vznikat potřeba jiného členění (např. po jednotlivých zdech). Nakonec Raumbuch se v Německu dostal do praxe SHP z „inventářů“ spíše stavebně-technické povahy (Raumbuch ve Wikipedii; aktuálně např. směrnice pro vytváření Raumbuchu ve školních zařízeních města Vídně zde sleduje hlavně cíle technické správy budov). Mj. nejspíše právě z důvodu vzájemné komunikace mezi výsledky různých průzkumů se v Německu požadoval i ze strany památkářů stejný postup i pro SHP.

Půjde také o to, že vlastně stejné informace jsou sbírány i při jiných průzkumech než je SHP. S tím souvisí otázka, proč by se metodika popisu (místností, zdí, prvků…) neměla v obecné míře shodovat. Základní popis např. dveří pro stavebně-technický průzkum, soupis prvků k ochraně během stavebních zásahů, restaurátorský průzkum, inventarizaci v lapidáriu… by mohl mít totožnou strukturu, samozřejmě s tím, že by podle potřeb různých specializací mohly být některé odstavce rozšířeny, jinak naopak případně i zcela vynechány. Doplnil by je pak v rámci své akce další specialista. Je zřejmé, že takový komplexní systém by vyžadoval až příliš rozsáhlou dohodu všech zúčastněných a asi není reálný. Přesto by měl být považován za jakousi ideální „limitu“, byť reálně příliš vzdálenou. (Měl by být ovšem stanoven např. dokumentem na úrovni státní normy.)

Kompatibilita s ostatními „inventáři“ má ten význam, že se prvky, které mají být respektovány, „objevují“ projektantovi na očích např. se sanitárními zařízeními, takže klesá riziko jejich opomenutí. Tato stránka věci je již v aktuálních projekčních programech (CAD) implementována. Minimálně formou tabulky, příp. s vyznačením v grafických podkladech, by tedy i informace ze SHP měly v této „konkurenci“ figurovat.

Na to do jisté míry navazuje i většinou opomíjená, ale reálně velmi podstatná – ne-li zcela zásadní – otázka podrobnosti zpracování. Zatím se o ní většinou nemluví, nejčastěji s odůvodněním, že podrobnost logicky plyne z toho, že je třeba dojít k „dokonalému“ výsledku, takže nedostatečné úrovně podrobnosti jsou samy od sebe diskvalifikovány, protože buď nebudou mít dokonalý výsledek, anebo nebudou jak se patří doložitelné.

Přitom ale dochází k tomu, že v některých případech je z různých důvodů docilována větší podrobnost, než je pro vyhodnocení potřebná. V tomto smyslu by bylo vhodné „inventarizaci“ oddělit od hodnocení.

K tomu odbočku… Mělo by být počítáno s možností „nerovnoměrného“ zpracování z hlediska podrobnosti. Limitně až tak, že z celé budovy bude např. podrobně zpracována jen jedna (např. kolkovaná) cihla. Asi to již nesouvisí bezprostředně s SHP, spíše možná s dnes často uváděným, ale přeci jenom spíše mýticky působícím Památkovým katalogem. Ale na ten by se měla nejspíše ohlížet jak metodika, tak i reálné postupy SHP.

A když už k těm vazbám stavebně-historických informací… Měla by být důsledně vzata v potaz norma ISO 21127:2006, standard CIDOC-CRM. To je velmi důležité právě pro „schopnost“ vytvářených informací včleňovat se do informačních vazeb různých úrovní (prvek v rámci stěny < místnosti < patra/traktu < budovy < bloku…; ale také chronologicky či typologicky – např. návaznost na další cihly s daným kolem ve zkoumané budově, ale také na jiných místech, v muzeích, databázích apod.). Z tohoto modelu vychází ostatně také evropská databáze kulturního odkazu Europeana…

S těmito náměty souvisí také zájem na tom, aby elaboráty vstupovaly nějakým způsobem do obecných zdrojů informací a nezůstávaly v podobě „papírových“ kopií na průklepácích v archivech. Dnes jsou sice již mnohdy starší elaboráty digitalizovány, ale při malé možnosti převodu do počítačově čitelné verze (OCR) vzhledem ke kvalitě kopií (průklepák) narážíme na potíže při vytváření metadat či rejstříků pro další využitelnost. Tyto problémy asi budou nějak vyřešeny, ale je vhodné na ně nyní pamatovat již v metodice a se specialisty IT prosadit takovou podobu metadat i pro nové elaboráty, aby ve světě sdílených dat byly maximálně „kompatibilní“.

„Prvkový“ systém popisu (i zpracování dokumentace apod.) umožní propojování produktů různých průzkumů (stavebně-technický, restaurátorský, projekční…) a jejich návaznost a vzájemnou využitelnost.

Stavební historie by mohla být podávána v jednom sledu s archivním výzkumem. To by byl cenný příspěvek přehlednosti výstupů, protože by to hlavně snížilo mnohdy zbytečné opakování dlouhých pasáží z kapitoly „Dějiny objektu“. Lze si představit, že na prosazení tohoto přístupu je nyní ještě brzy.

Seznam prvků v různě zvolené úrovni podrobnosti by asi měl nějak korespondovat s „Raumbuchem“. Lze mít za to, že by ze „soupisu místností“ směřovaly odkazy na (případně výběrově dle okolností) zpracovanou dokumentaci prvků. „Listy prvků“ by pak odkazovaly na údaje o související konstrukci (to je zase jeden z klíčových principů CIDOC-CRM). Navíc při tomto přístupu bude posílena možnost sdílet tyto výsledky např. pro potřeby porovnávání (např. oněch cihel s kolky), ale i jiných památkových potřeb – např. pro restaurátorský průzkum, památkovou či muzejní inventarizaci třeba v lapidáriích (není žádného důvodu, aby se podobné dokumentace prováděly pokaždé jinak, i když tak tradice velí).

Výkaz prvků (podobně jako místností) umožňuje uvést pro projektanta, památkáře i vlastníka jasnou „klasifikaci“ hodnot (případně i škodlivosti některých prvků). Pro orientaci uživatelů je to vhodnější, než samostatný přehled „závad“.

Tím se vracím k otázce podrobnosti. Stručně řečeno: Charakteristika novověké vložené cihelné zdi může být „odbyta“ na dvou řádcích (s nárokem na práci v horizontu několika minut, spolu řekněme s jednou dvěma fotografiemi), ale zrovna tak může být třeba vzhledem k druhotnému užití „historických“ cihel podstatné jich třeba několik desítek oměřit, včetně informací o poloze ve zdivu, detailních fotografií apod., což si vyžádá mnohonásobek času. Proto mají být specifikace úrovně detailnosti součástí charakteristik SHP, a to včetně předpokládaných korekcí podle zjištěných skutečností po zahájení akce (obecně: kdykoliv).

Kdysi jsem navrhoval, aby stupně podrobnosti byly rozčleněny v úrovni běžných měr metrické soustavy (Úroveň „10 m“ např. pro popis a skicování areálu např. domového bloku, „1 m“ pro povšechný popis budovy, „10 cm“ pro souhrnné zpracování např. dispozice poschodí, „1 cm“ pro povšechnou inventarizaci dveří, oken atd. v místnosti, „1 mm“ pro podrobné hodnocení detailů profilace okenního rámu, „0,1 mm“ evidence vrstev omítek či barevných nátěrů…).

Na každé úrovni podrobnosti by ovšem mohlo být postupováno na kterékoliv úrovni „přesnosti“. Např. i pro povšechný popis budovy lze užívat plánovou dokumentaci s přesností +-2 cm či kvalitní fotografie zachycující detaily na úrovni 1 mm.

Vícekrát naznačený „modulový“ systém (výkaz místností, prvků…) poskytuje dobrý podklad také pro další zkoumání, jak např. restaurátorské či archeologické, ale zejména OPD, kterému vlastně vytváří „prostor“ k navázání např. formou vkládání listů prvků nalezených teprve v průběhu stavebních prací. Z toho také plyne v diskusích jako logický označovaný názor, že každý průzkum je vlastně jen etapou nikdy nekončící poznávací činnosti. To je někdy důvtipně kondenzováno do názoru, že SHP vlastně končí až s ukončením stavebních prací. Předběžný průzkum je asi nutné „odevzdat“ v ukončené podobě, aby mohl sloužit praktické projekci potřebných zásahů. Na druhé straně by se mělo počítat s potřebou vlastně trvalé aktualizace, snad v jakémsi „otevřeném“ informačním systému. Celý přístup by tedy měl počítat s dalšími záznamy poznatků metodami OPD (vlastně se moc neliší) a vlastně i s průběžnými korekcemi památkového hodnocení atd. V tomto smyslu by bylo výhodné udržovat elaborát SHP jako otevřený průběžným aktualizacím (můžeme si to snad ideálně srovnat s fungováním Wikipedie, kde také hesla jsou průběžně aktualizována, ale všechny předchozí verze jsou archivovány).

Věřme, že metodika SHP bude koncipována jako nedílná součást navazujícího komplexu směrnic pro zaměřování (kde se mimochodem také budou řešit stupně podrobnosti (stupně přesnosti nejsou zmíněny, ale jistě o ně půjde také) či fotografování (zasloužilo by si samostatnou metodiku).

S tím by mělo souviset i vyžadování sběru stavebně-historických poznatků např. při statických sondážích, při snímání omítek z jakýchkoliv důvodů atd.

Z hlediska prezentace metodiky je jistě na místě počítat s její knižní formou, ale v první řadě by se dnes asi mělo plánovat zpřístupnění on-line, zejména vč. odkazů (např. na tezaurus, související kapitoly, obrázky, externí zdroje, příklady apod.). To by také umožnilo zpřístupňovat dokončené (nebo i rozpracované) pasáže, a třeba je podle reakcí čtenářů upřesňovat ještě před vydáním tiskoviny (ale i poté). A pro intenzivnější využívání v terénu by nepochybně byla prospěšná i mobilní verze… K tomu lze podotknout, že právě také často citovaná metodika OPD vznikala za průběžného zveřejňování pracovních verzí či připomínek na webu NPÚ. K tomu je redakce webu připravena i v tomto případě!

Možná se zdá poněkud okrajové zabývat se formátem (rozměry) metodických publikací NPÚ s tím, že zavedený formát A5 je zvykový a osvědčený pro práci v terénu. Jako již vícekrát dříve navrhuji zvažovat možnost přechodu na dvojnásobnou „A4“. Na stránku se z technických i grafických důvodů vejde podstatně více než dvojnásobek informací, jsou možné větší obrázky, anebo jejich logické sdružování. Atd.

O „slovníčku“ odborných termínů se mluví např. v metodice pro zaměřování. Nicméně také zde by bylo na místě začít již nyní začít budovat výkladový slovník na webu – nejspíše opět NPÚ, anebo v rámci IISPP. Tím se také zabrání zbytečným překryvům či diferencích v jednotlivých separátních metodikách. Nepopírám tím význam definice základních pojmů v metodice užívaných (nakonec i to je zmíněno v někdejší „metodice metodik“ NPÚ). Takto to známe např. z metodik English Heritage, ale také z českých norem, a je to tak správné.

Samostatnou pozornost zatím autoři věnují přípravám metodik inventarizace resp. dokumentace architektonických a stavebních uměleckořemeslných prvků. Věřme, že vše bude vč. tezaurů, ale i praktických postupů provázáno (např. naznačované oddělení inventarizace a dokumentace prvků se jeví jako málo opodstatněné, i když se autoři touto otázkou asi před zvolením tohoto řešení náležitě zabývali).

Již 10.6.2013 by se mělo konat pracovní setkání se zpracovateli metodik, z čehož nejspíše vyplynou jasné odpovědi i na zde vyslovené otázky, ve kterých jsou možná i náznaky odpovědi na položené otázky…


[1.5.2013, 9:25 CEST: Podstatné a v mnohém příbuzně zaměřené připomínky na webu SPSHP uvádějí pp. Pešta a Otáhal.]

[1.5.2013, 22:35 CEST: Na weblogu SPSHP došlo ke změně: Předchozí uvedený odkaz již neplatí a příspěvky jsou uvedeny ZDE – je jich nyní 7: 1. Ing. arch. Jan Pešta, 2. Mgr. David Otáhal, 3. MgA. F. R. Václavík, 4. Ing. Jiří Bláha, 5. Mgr. Michal Panáček, 6. Mgr. Miroslav Nový, 7. Ing. Jan Sommer]

[4.1.2015, 16:00 CET: Na České placce navazující poznámka vycházející z reakce na výzvu k připomínkování textu metodiky před dokončením.]

2013/04/28 Posted by | dokumentace, SHP | , , | komentáře 2

   

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.