MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Nález fragmentu gotického kamenného okenního prutu na hradě Karlštejnu

  • (Editace: 20170328-2145 – text místo tabulky.)

Úvodem poznámka na okraj

Z hlediska významu architektury, umělecké výzdoby i kulturního a politického významu hradu se jedná o drobný prvek, vyráběný původně víceméně sériově a osazovaný do oken v průběhu výstavby. Možná tím spíše se nám hodí pro ilustraci některých okolností evidence součástí staveb, přístupu k dokumentaci a k otázce zpřístupňování dokumentace pro další studium, památkové ošetřování apod. Není ovšem v této chvíli cílem prozkoumat všechny souvislosti, ale jen po zpracování dokumentu nadhodit pár dílčích otázek k otázkám SHP (plynulý popis, nebo katalog prvků?), efektivity z hlediska podrobnosti zpracování, další využitelnosti vytvořených informací. Do jisté míry v neposlední řadě bude třeba se ještě zabývat otázkou „detailizace“ údajů – v tom smyslu, jak je např. v návrhu formuláře rozdělena a na více místech rozepisována lokalizace prvku či místa nálezu, charakteristika tvaru či rozměrů věci členěna na údaje obecnější, kdežto podrobnější jsou uváděny v dalších oddílech, specifikace významu či výtvarných souvislostí rovněž není sjednocena, dochází k nelogickému zpřetrhání vazeb a v neposlední řadě i ke znepřehlednění. „Logicky“ pak i k duplicitám. Právě tyto otázky je ovšem ideální řešit v diskusi na základě testů, ideálně prováděných různě zkušenými a odborně zaměřenými zpracovateli.

Vybrané návrhy pro úpravy normového formuláře?

(ještě jsou v plánu editace; budou případně označeny)

Již dříve byl formulář, který nakonec byl vložen i do metodiky pro dokumentaci prvků staveb, míněn jako podklad k diskusi a byl proponován jako pracovní verze. Diskuse však asi nebyla považována za potřebnou, nebo na ni nevybyl čas. Přitom vlastně šlo o to, aby příslušní specialisté používali porovnatelné postupy, usnadňující další využití produkovaných dokumentů, srovnávací studium dokumentované materie, evidenci sbírek, projekční činnost apod. Bylo to myšleno tak, že výsledek bude precizován pro užití v metodice na podkladu diskuse, ale zejména po praktických pokusech. Účastníky debaty by měli být i zpracovatelé příslušných databází apod., a to napříč rezorty a institucemi.

Bylo by asi vhodné začít s číslováním odstavců, protože by to usnadnilo zejména odkazování mezi jednotlivými údaji v rámci samotného dokumentu. Asi nejsprávnější by bylo zvolit strukturu dat dle CIDOC/CRM, nakonec asi akceptovanou již i v památkových institucích (norma ISO). K tomu by však bylo vhodné dojít k dohodě (ano/ne, jak). Víme, že velmi často v podobných případech dochází k souladu jen v části odborné komunity a testování ergonomie využití formuláře nebývá široce otevřené. To pak snižuje možný přínos jednotného zpracování. (Mám tušení, že dosud ani nedisponujeme oficiálním či aspoň pracovním českým překladem popisu CIDOC/CRM; neoficiální překlad pořízený před lety mgr. Lenhartem asi není volně dostupný a oficializován asi nebyl – mj. možná i kvůli licenčním okolnostem.)

(Ed. 20170329-0745) Ideální by bylo moci navázat na systém pro evidenci sbírek využívaný pro správu hradozámeckých sbírek CastIS. Jenže ten je z bezpečnostních důvodů provozován neveřejně, takže by asi bylo obtížné či nereálné touto cestou výsledky publikovat. Nicméně by to mělo velkou výhodu např. právě pro evidenci prvků druhotně použitých ve zdivu (vyjmutých z nemovitosti a coby movitý stavební rum přesunutých na jiné místo a tam vezděných, načež po jakékoliv době umístěných v lapidáriu, tedy evidovaných ve sbírce…).

Tak či tak díky za případné připomínky a náměty.

  • VĚC // Fragment dílu kamenné příčky ostění vícedílného gotického okna, patrně se jedná o sloupek
  • md170308-001
  • Náhled:
    Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna
  • Lokalita / Okres // Karlštejn / Beroun (PK)
  • [Místo původu]
  • Areál / Část areálu // Areál hradu. Nalezeno na tzv. hřbitůvku, severní baště jádra hradu. Během dokumentace přesunuto do hradního lapidária.
  • Adresa
  • Objekt / Část objektu // Tarasní zídka na jižním boku zahloubeného přístupu od portálku v západní hradbě bašty. Část tarasní zídky se po zimě sesula.
  • Místní souvislosti // Původní nejsou známé
  • Evidenční číslo // Aktuálně není zařazeno v centrální evidenci
  • Klíčová slova
  • KS obor // architektura, stavitelství
  • KS typ // architektonický článek, příčka vícedílného okna
  • KS motiv
  • (KS funkce ?) // příčka vícedílného okna
  • KS téma, ikonografie
  • KS jednotlivosti ikonografie
  • KS prvky
  • KS materiál // pískovec spíše hrubozrnný
  • KS chrono // gotický sloh, asi 1350-1410

1. OKOLNOSTI AKCE

  • Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách. Konkrétní akce proběhla v souvislosti se SHP areálu hradu a v rámci fotodokumentace aktuálního stavu některých objektů.
  • Autor // Jan Sommer
  • Datum akce / zápisu // 20170308 / 20170315
  • Metoda dokumentace // Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
  • Stupeň podrobnosti // 2 mm

2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI

  • Lokalizace // Terén tzv. hřbitůvku, severní bašty nad hradním příkopem, oddělujícím ostroh od Kněží hory.
  • Souvislosti // Prvek je uložen mimo původní místo užití.
  • Označení (inv. č.)
  • Původ (pokud není na původním místě) // Prvek byl nalezen a vyzdvižen v místě druhotného užití, přičemž podle značně erodovaného stavu lze předpokládat, že již před tím se nacházel v druhotném užití, případně na skládce. Je tak otázkou, zda se může jednat o prvek nahrazený na původním místě až při regotizaci, nebo vybouraný již dříve.
  • Charakteristika (forma, funkce, materiál) // Pískovcový tesaný profilovaný díl sloupku (příčky) gotického okenního ostění.
  • Tvar (popis, orientační skica) // Fragment je tvořen profilem o šíři 13,5 cm a hloubce 21,7 cm, jeho zachovaná délka (výška) kolmo k profilaci je 27,3 cm. Profil byl na původně exteriérové straně tvořen štíhlým klínem s mírně projmutými (vyžlabenými boky). Na původně vnitřních hranách jsou vyhloubeny pravoúhlé drážky.
  • Funkční uspořádání // Kamenný sloupek členil gotické okno (které tedy bylo nejspíše dvou-, případně vícedílné. Na původně exteriérové straně byl opatřen profilací jemně vyžlabeného štíhlého klínu, na vnitřní straně pak pravoúhlými vpadlinami určenými buďto pro vsazení dřevěného rámu, nebo pro zapadnutí dřevěného rámu dovnitř otevíravých křídel. Nejspíše se jednalo o okno světské prostory, obytné či slavnostní, neboť okna sakrálních objektů byla opatřena většinou drážkou pro pevné zasklení, bez možnosti otevírání.
  • Slohové zařazení // Stylově není tvarově jednoduchý prvek jednoznačně chronologicky výmluvný. Jeho tvar lze jen obecně zařadit do doby mezi polovinou 14. století a husitskými válkami
  • Datace (od – do, styl) // Vrcholná až pozdní gotika. Cca 1350-1410
  • Autor návrhu // Stavební huť hradu Karlštejn
  • Výrobce // Kameník
  • Související osoby
  • Vývoj // Předběžně pouze odhadem můžeme předpokládat, že prvek pochází ze spíše drobnějšího okna s kamenným křížem (případně jen dělicím sloupkem), nejspíše ze světské prostory. V blíže neurčené době byl prvek odstraněn z původního místa a snad ukryt v navážce. S tou mohl být i přemísťován, jak o tom může svědčit značná eroze povrchu a odlomení části prvku. V konečné poloze byl prvek zřejmě vložen do suché tarasní zídky v areálu hradu Karlštejn.
  • Význam // Součást přední středověké klášterní stavby, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
  • Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) // Prvek má poměrně běžné formy pro dobu lucemburskou.
  • Související prvky (kontext) // Souvislosti budou postupně dohledávány pomocí přesných měření obdobných prvků v areálu hradu.
  • Dílčí prvky
  • Relace // Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v areálu hradu.
  • Potenciál // Další prvky mohou zřejmě být nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
  • Pozn.
  • Výstavy
  • Dokumenty
  • Literatura

3. DETAILY

  • Detaily lokalizace / Souřadnice // Poloha v době nálezu přibližně N49.939970, E14.188065. Prvek byl zřejmě vložen do jižní tarasní zídky zahloubeného stoupajícího přístupu od branky v západním úseku hradby „hřbitůvku“ – bašty severně od ohrazení velké věže Karlštejna. Byl nalezen u paty této zídky, ze které se podle všeho vyvalil po její částečné destrukci (na konci zimy).
  • Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu) // Výše v kolonce Tvar.
  • Hmotnost
  • Materiál // Pískovec střední až hrubší zrnitosti, světle šedookrové barvy.
  • Způsob výroby / montáže // Kamenické opracování.
  • Stopy opracování // Ve výžlabcích profilu jsou při šikmém osvětlení patrné stopy plochého kamenického dláta.
  • Povrchová úprava // Nebyla pozorována žádná stopa.
  • Výrobní značky, přípravné značky
  • Stopy konstrukčního spojení
  • Stopy funkce
  • Znečištění / Poškození // Olámání části prvku.
  • Dodatečné úpravy, změny
  • Stratigrafie
  • Nápisy
  • Ozdoby (popis, ikonografie)
  • Technické parametry
  • Další související analýzy

4. STAV A PÉČE

  • Vlastník // Stát, zastoupený správce, NPÚ.
  • Využití // Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
  • Stav a uložení // Po nalezení byl prvek uložen v hradním lapidáriu v přízemí velké věže a nález byl oznámen správě hradu.
  • Doporučení pro péči
  • Námět pro další průzkumy // Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
  • Další související analýzy

5. PŘÍLOHA

  • Plánová dokumentace // Nákres ložné plochy s profilací prvku (somrograf)
  • Fotodokumentace // Sada fotek.

6. ILUSTRACE

Profil prvku a pohled na relikty zachované ložné plochy:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Prvek na místě nálezu:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail boku profilace s výžlabkem:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail rubové strany s drážkami pro rámy oken nebo pro zapadnutí okenních křídel:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Zachovaná ložná plocha s hlubokými stopami poškození:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Reklamy

2017/03/28 Posted by | dokumentace, fragmenty, Karlštejn, lapidária, OPD, SHP | , , | Napsat komentář

Drobný přírůstek románských achitektonických článků z milevského kláštera

Velká část „hmoty“ i „ozdob“ staveb starodávných budov nahrazených pozdějšími funkčními a slohovými vylepšeními nezmizela z povrchu zemského. Relikty často končily v základech novějších stavení, ale byly také vkládány jako armatura do nároží nebo se ocitly ve stěnách jako součást běžného zdiva. Spíše vzácně se setkáme s pietním užitím na viditelném místě. Nesnadné je identifikovat v běžném zdivu z místního staviva druhotně použité kusy lomového kamene, ale unikat pozornosti by neměly opracované kvádry, profilované díly oken, říms, kleneb apod., protože jsou to často již jediní výmluvní svědkové podoby zaniklých objektů.

Je především otázkou času, kdy se takové pozapomenuté prvky či zlomky objeví pod opadávajícími omítkami „hostitelské“ stavby, odhalí je archeologický či jiný vý-/prů-/zkum. Bohužel ovšem nejednou jsou takoví cenní svědkové při opravě bez většího zájmu na další desetiletí umlčeni pod novou omítkou apod. Samozřejmě nejsmutnější variantou je demolice, odvoz a „ekologická“ či jiná likvidace někde v navážce pod novým panelákovým sídlištěm, v dálničním náspu apod.

Kromě hledání cest k fyzické metodicky adekvátní aj. konzervaci hmoty a forem prvků by byl potřebný efektivní systém evidence a monitoringu, a to jak periodický či průběžný (jaký již památkáři systémově provozují, ale celkem vzato jsou v informačním systému záznamy nesnadno k nalezení – zejména pokud bychom je potřebovali studovat v nějakých souvislostech, srovnávat s dalšími nálezy apod.), tak operativní (umožňující dostatečně intenzivní sledování opravovaných staveb – zdá se zřejmé, že přiměřenou cestou bude prosadit povinnost zasahujících stavebníků zajistit monitoring a dokumentaci při zásazích do staveb, tedy obdobný postup, jaký už nikoho nepřekvapuje u archeologie).

Nepochybně je třeba se zabývat i potřebností informačního systému, ve kterém budou informace a poznatky přehledně uspořádané, k nalezení podle nejrůznějších kritérií (nikoliv „jen“ podle toho, zda je památka chráněná, jestli je ohrožená či jinak administrativně „zajímavá“). (K tomu proklamativně zde.)

Milevsko, románské fragmenty v hospodářském dvoře

Segmenty záklenků v soklovém zdivu zaniklého kravína v hospodářském dvoře kláštera v Milevsku.

Jedním z příkladů významných středověkých stavebních komplexů je klášter v Milevsku. Řada monumentálních i provozních budov je zde zachována (kostel, dvě křídla románského konventu, opatská kaple, Latinská škola, palác s donjonem u hřbitova aj.), četné další ale vzaly za své. Jejich nalézané architektonické prvky jsou ukládány především v Milevském muzeu (i když s dílčími problémy, příznačnými pro lapidária menších muzejních institucí). Pozitivní přitom je také existující stabilní dohled archeologa se zájmem o stavební konstrukce. Stavby, které zde vznikaly od vyplundrování středověkého kláštera v husitských válkách porůznu obsahují početné starší relikty, rozmístěné z dnešního pohledu nahodile. Příčinou jejich užití většinou muselo být to, že se v době provádění nové konstrukce právě jiná románská či gotická část rozpadala, nebo byla překážkou pro nové záměry a přikročilo se k její demolici.

Celkem pestrý soubor dosud známých prvků se nyní podařilo dále doplnit.

Prozatím na dvou místech se v Milevsku podařilo zjistit výskyt druhotně použitých architektonických prvků nejspíše raně středověkého původu. Jedná se ovšem o prvky zcela nenáročně členěné, bez plastického dekoru či stop nátěrů nebo omítek, zhotovené z místní zrnité žuly. Je patrné, že se jedná o segmenty záklenků, jejichž viditelná hrana není profilovaná. Hrana skrytá ve hmotě zdiva nebyla přístupná k pozorování. Odhaduji však pracovně, že rovněž nemá profilaci. Šířka oblouku byla zatím zjišťována v jednom místě, kde byl prvek přístupný „díky“ odbourání vyšších partií zdiva. Klenutý prvek zde měl šířku 19 cm, ale jeho „rubová“ strana nebyla zatím dostupná.

Takové jednoduché členění je příznačné pro části kláštera budované v několika desetiletích kolem roku 1200.

27464013890_00d6982e1e_z

Díly záklenků ve zdivu kolny.

Vzhledem k nevelkému radiusu segmentů cca 28-30 cm lze předpokládat, že díly nepocházejí např. z arkád či portálu, ale z ostění menších otvorů či hran menších výklenků (o šířce 56-60 cm). Prvky podobných rozměrů se mohly vyskytovat typicky v hranách oken (rozměrově by mohly odpovídat např. obdélným okénkům ve východním průčelí románského konventu), případně sdružených oken, nebo arkád okenních stěn ambitu apod.

Z hlediska stáří objektů, ve kterých jsou fragmenty osazeny, by sice bylo možné uvažovat o tom, zdali materiál nepochází z nějakých souběžně demolovaných částí románských budov, ale protože byl kvalitní žulový materiál „recyklován“ v areálu kláštera opakovaně, lze těžko k takovému časovému propojení událostí dojít.

V budoucnu by se mělo podařit ověřit spolehlivě rozměry prvků a případně ověřit (ne)členění dosud skrytých částí prvků. Bylo by rovněž vhodné vést existenci těchto prvků v patrnosti a zejména zamezit jejich možnému poškození či ztrátě (již nyní nejspíše byly některé při demolici částí hospodářských staveb odvezeny na neznámé místo).

Důležité rovněž je, aby v případě budoucích zásahů do konstrukcí, případně jejich likvidace či úprav, byl přivolán specialista pro dokumentaci architektonických článků (to samozřejmě platí pro kteroukoliv památku). Ten by měl jednak doplnit vědomosti o částech prvků, které by případně mohly být dosažitelné pro ohledání, ale současně by měl zajistit prohlídku materiálu zdiva, kdyby bylo rozebíráno, aby bylo možné zaručit, že nebudou cenné součásti např. středověkých architektonických článků ohroženy, a současně, že budou na přiměřené úrovni dokumentovány a posouzeny. Ve zdivu mohou být další obdobné prvky, ale samozřejmě také části náročněji členěných architektonických článků (ostění, patky, hlavice, klenební žebra, svorníky, díly okenních kružeb…) z kamene i keramiky.

Přítomnost experta pro stavební konstrukce a jejich relikty by měla být při zásazích do historických staveb vyvolána budoucím památkovým zákonem.

Úkolem pro co nejbližší dobu pak je vytvoření otevřeného „průřezového“ systému studijní evidence prvků, který z podstaty věci není možné limitovat např. úředními evidencemi muzejních sbírek či kulturních památek.

2016/06/18 Posted by | fragmenty | , , | 1 komentář

Gotické okno jižního průčelí kláštera v Praze na Karlově se opět hlásí?

V letech 1957 a 1965 byly publikovány poznatky z průzkumů při opravách jižního křídla augustiniánského kanovnického kláštera na Karlově – čp. 453/II. Tehdy byly rozpoznány doklady velkého rozsahu dochování gotických konstrukcí z doby výstavby kláštera ve druhé polovině 14. století. Mnohé prvky byly pak zachovány v interiéru i na exteriéru a částečně jsou „prezentovány“ dosud (to se týká zejména gotického okna předpokládané kaple na východním průčelí jižního křídla kláštera s částečně rekonstruovanou kružbou a obdélných okének původního patra). Jižní průčelí konventu bylo také zbaveno omítek, ale publikované fotografie neumožňují žádnou představu. V textech je sděleno, že i tam byly pozorovány relikty oken (ale z formulací nelze zřejmě jednoznačně odvodit, jestli jsou míněna i, nebo jen, okna na severní straně křídla). Uvádí se, že na východní straně byla kaple, jdoucí výškově přes dvě patra, nad niž pokračovalo od západu předpokládané druhé patro. Jeho obdélná okénka jsou odkryta na jižním průčelí.

Pokud tedy konstatujeme, že dnes má stavba přízemí a patro, je zřejmé, že badatelé vyhodnotili situaci tak, že západně od kaple pokračovalo jižní křídlo konventu jako dvoupatrové.

Nyní se na jižním průčelí postupně degradujícími omítkami táhnou praskliny, zčásti dilatační, zčásti svědčí o statických posunech ve stavbě, i když zřejmě ne rizikových. Přibližně ve střední části průčelí lze sledovat svisle stoupající a nad úrovní oken přízemí zakřivenou prasklinu, s velkou pravděpodobností naznačující, že se ve zdivu nacházejí relikty rozměrného hrotitě zaklenutého okna, nejspíše obdobného onomu ve východní stěně tohoto křídla.

Proto vznikají otázky po dokumentaci z doby po polovině 20. století, nakolik bylo i toto okno při průzkumu rozpoznáno, zda jich případně není v této stěně zachováno více (je to velice pravděpodobné). Jestli byla tehdy dokumentace těchto částí pořízena, mohlo samozřejmě záležet na řadě okolností. Nicméně komentáře v článcích podtrhují význam dokumentace v průběhu stavebních zásahů (logičnost, důraznost i prozíravost výkladu snad stojí za ocitování – uvedeno níže).

Podobně jako operativní dokumentaci pořizovat, bylo by také potřebné ji mít operativně k dispozici (to samozřejmě platí i pro jakékoliv „neoperativní“ dokumenty). Samozřejmě by to mělo platit i pro operativní dokumentaci pořizovanou dnes – právě teď. To by mohlo snížit i riziko duplicitních aktivit, ale také upozornit na případy, kdy dokumentace chybí, případně je potřeba ji rozšířit, navázat na předchozí dokumentační akce apod.

Jak hledat takové způsoby? V informatických nástrojích památkové péče v zásadě existují. Software i úložiště dat jsou dostatečně kapacitní. Většina klasifikačních či vyhledávacích nástrojů je však orientována na potřeby „agendy“. Snad zdejší (nekonkrétní) komentáře mohou přispět k upozornění na některé typy vyhledávacích požadavků, i když jdou nad rámec běžného pracovního využití informačního systému památkové péče.

Snad stojí za to na tyto souvislosti upozornit opět nyní, 10 let od vydání metodiky operativního průzkumu a dokumentace. V této souvislosti hodláme najít příležitost k bilanci dosavadních zkušeností s praktickou aplikací metodiky, ale i s využíváním výsledků OPD, a samozřejmě se také zabývat možnostmi dalšího rozvoje metod dokumentace a zkoumání historických staveb.

Obr. 1. Pohled na jihovýchodní nároží konventu u článku z roku 1957.

čp. 453/II, Horská 7, Praha, Nové Město

Obr. 2. Střední část jižního průčelí konventu s jemnými prasklinami v omítce, pravděpodobně naznačujícími polohu zazděného gotického okna.

Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého, Nové Město, Praha

Obr. 3. Střední část jižního průčelí konventu s jemnými prasklinami v omítce, pravděpodobně naznačujícími polohu zazděného gotického okna – zákres do fota. 1 – Okna přízemí. 2 – Okna nynějšího 1. patra (mezi nimi jsou odhalena ostění obdélných okének horního patra, v literatuře považovaného za 2. patro). 3 – Zazděné gotické obdélné okénko (analyticky prezentované od oprav po polovině 20. stol.). 4 – Hlavní římsa. 5 – Praskliny v omítce, sledující s velkou pravděpodobností obrys zazděného gotického okna.

čp. 453/II, Horská 7, Praha, Nové Město

Vybrané prameny k dějinám OPD:

Hubert JEČNÝ: Karlov (Nové výzkumy v Praze), in: Staletá Praha 1, 1965, s. 127-128.

„Otevření stavby poskytuje vždy příležitost poznat jednotlivé objekty hlouběji, než dovoluje povrchové zhodnocení, a hloubkový průzkum umožňuje nahlédnout zejména do nejstarší historie, skryté dosud pod omítkami a podlahami.“

Zajímavá je v této souvislosti také argumentace a apel na podporu podrobných výzkumů v článku

Vladimír PÍŠA: Středověká Praha ve světle nálezů z roku 1955, in: Ochrana památek, Sborník Klubu Za starou Prahu na rok 1957, 1, Praha 1957, s. 73-104.

Vladimír Píša popisuje zkušenosti z praxe a vysvětluje, jak dochází ke ztrátám na památkových hodnotách při povrchním hodnocení památek, pokud je pominuto jejich podrobné zkoumání. Přitom zdůrazňuje právě potřebu průběžného sběru informací a závažnost detailního poznání památek i při zásazích v urbanistických kontextech.

S. 74.
„A právě pro správné pojetí velké skladby celku města musíme jeho nejmenší části bezpečně a dokonale ovládat, a to ve všech souvislostech. Proto se dnes tak pečlivě zabýváme každým jednotlivým objektem do všech detailů jeho stavebního vývoje a všeho, co s ním souvisí. Sebe prostší dům, napohled té nejhorší kvality a umělecké bezcennosti, ale stojící na historické půdě, nesmíme přejít bez povšimnutí.“

V pokračování stati jsou pak komentovány četné aktuální historické nálezy, přičemž z výkladu jasně plyne potřeba sledování staveb v průběhu zásahů. K tomu se Vladimír Píša v závěru vrací.

S. 93.
Dokládá, že „správné plánování akcí v historických objektech musí počítat jak časově, tak finančně s historickou dokumentací, jinak budou výsledky velmi žalostné a budeme se stále více ochuzovat o doklady a poznání naší nejstarší historie…“

S. 104.
„Popsané nálezy, učiněné při výkonu služby pracovníka pražské památkové péče ukazují opět na to…, co opakuji při každé příležitosti a budu opakovat stále. Praha je dosud panenskou půdou pro poznání jejích nejstarších dějin. Doklady pro …poznání nezískáme však náhodnými nálezy v jednotlivých objektech. Řádného výsledku dosáhneme jedině soustavně prováděným průzkumem, dokonalou dokumentací a pečlivou dozorčí službou při každé stavební akci na historické půdě. Tuto práci ovšem musí provádět štáb dokonalých znalců metod historické archeologie, historické architektury a urbanismu a dějin umění za spolupráce s pravěkou archeologií. Potom nám neunikne žádný detail, potřebný ke složení mosaiky obrazu jednoho z největších evropských měst raného a vrcholného středověku – Prahy…“

2015/04/15 Posted by | dokumentace, fragmenty, OPD | , , , , | Napsat komentář

OPD: Brno. Dům Orlí 20. Zdivo průčelí v úrovni přízemí, zdivo na levé straně průjezdu (snad k testům a diskusi)

Výsledky operativního průzkumu a dokumentace by měly být záhy a operativně zpracovány, a pak také operativně přístupny, jakmile jsou potřebné (pro ověření, zda již někdo věc zpracoval, kdo se jí případně věnuje, pro dohledání nějaké dřívější akce a jejích výsledků atd.). Operativní vytvoření sebestručnějšího elaborátu je poměrně náročná činnost, která prakticky vždy zabere více času, než akce v terénu (podle mého odhadu se jedná o čtyř až desetinásobek času). Určitě je dobrý trénink. To platí i pro zpřístupňování výsledků, což by se mělo pokud možno odehrávat na webu MIS.

Odtud se ale rychle dostaneme k vážné otázce, že je nutné mít k výsledkům OPD rychlý přístup. A nejen k nim. Je samozřejmě potřebné mít možnost ověřit zmínky o daném místě v literatuře, existenci fotek či plánů apod. To všem pokud možno promptně v terénu.

Je asi (snad) pravdou, že zpracovatelé OPD mají k těmto věcem v rámci přípravy terénní akce k dispozici nějaký čas. Doufejme. Nebo si ho prostě nějak vytvoří.

Nicméně vytvořené elaboráty jsou dosud archivovány hlavně v listinné podobě a evidovány v archivním informačním systému NPÚ. Tam jsou v posledních letech intenzivněji doplňovány jako soubory pdf. Bohužel však zatím není prosazen úplně jednotný postup pro kategorizaci či tagování položek – s tím se snad podaří v dohledné době něco udělat. (Přehled akcí i výstupů byl od počátku těchto průzkumů a je dosud k dispozici zde. Avšak již nějakou dobu nejsou nové položky doplňovány. Škoda.)

== Náměty ==

V co nejbližší době se snad naplní potřeby pro operativní zpracování a publikování tak, aby bylo možné využívat aktuálních možností nabízených informačními technologiemi.

Typicky by se mělo jednat o možnost vytvářet elaborát jako „prostý“ text v rámci informačního systému, propojený s fotkami a dalšími dokumenty v MIS (u kterých by navíc měly být všechna propojení ověřitelná „obousměrně“, tedy např. tak, jako u souborů ve Wikipedii máme přehled o všech stránkách, kde je soubor uplatněn).

Tedy zjednodušeně nějak tak, že v MIS bude existovat textový soubor s jednoduchým formátováním, ve kterém budou vloženy snímky archivované v MIS. Čili nebude elaborát mít formu PDF s vloženými nekvalitními fotkami neznámého uložení (ale z něj samozřejmě bude možné si dle libosti z aktuální verze pdf verzi generovat).

== Praktický pokus (pro srovnání s jinými metodami publikace) ==

Drobný „srovnávací“ pokus s výsledky miniaturní dokumentační akce. K cílům patří ověřit, jak je schopno oficiální úložiště zpřístupnit tuto informaci možným zájemcům, jak se k tomu případně dají použít jiná úložiště, který systém umožní také pracovat s dalšími tematickými aj. odkazy apod. Elaborát je uložen v MIS, rovněž na Scribd (ještě doplním další místa…). Na wikia.com je modelováno vytvoření html verze s vloženými obrázky. Nepochybnou výhodou zde je (stejně jako na Wikipedii) dokonalé propojení fotek se stránkami, ve kterých jsou použity. Zde použitá fotka byla zkusmo souběžně uplatněna v dalším „hesle“ Fragment, což se okamžitě zobrazuje také v „metadatech“ snímku. To zájemci umožňuje získat k němu další informace.

Text i s ilustracemi je tento:


Nálezová zpráva OPD, č. mm2015001-brno-orli-20

Brno. Brno, město. Dům Orlí 20. Zdivo průčelí v úrovni přízemí, zdivo na levé straně průjezdu

Brno, Orlí 20. Zběžný záznam nálezů na lících zdiva uličního průčelí v úrovni přízemí a na levé straně průjezdu. Brno

Jan Sommer, 9.4.2015 (zápis 14.4.2015)

== Obsah ==

  • Úvod
  • Popis
  • Památkové hodnocení
  • Potenciál, další průzkumy

== Úvod ==

Při procházení ulice bylo konstatováno sejmutí omítek z částí zdiva domu č. 20 v Orlí ulici v Brně.

Podrobnost „dm“. Přesnost „dm“.

Zběžná prohlídka a rychlý fotografický záznam.

== Popis ==

Zdivo vykazuje znaky komplikovaného stavebního vývoje, ovšem líce průčelí jsou kryty převážně cihlami – přitom se zřejmě jedná zčásti o zazdívky otvorů, zčásti o plenty degradovaného staršího líce, takže starší cihly jsou patrné jen místy. Je zřejmé, že jsou porušené. Jejich stáří nelze bez dalšího určit. Cihly zazdívek a přizdívek jsou z velké části druhotně užité. Některé zazdívky zřejmě nejsou příliš staré (lze odhadovat několik desetiletí).

Jen místy jsou ve zdivu patrné druhotně použité lomové kameny.

V průjezdu byly líce otlučené jen na levé straně, počínaje od stojky vjezdové brány, až k hraně arkády do dvora. Vnitřní líc průčelní zdi sestává ze smíšeného cihlokamenného zdiva s převahou druhotně užitých cihel. Vnitřní líc dvorní zdi je cihlový. Levá zeď průjezdu je v odhalené dolní části cihlová, zjevně přizděná na spáru k průčelní i dvorní zdi. Ve spárách ovšem nepozoruji starší omítku obvodových zdí. Cihly jsou rovněž druhotně užité, převážně jednotného formátu (asi z jednoho „zdroje“), vazba je nepravidelně střídavá. V dolní části stěny při dvorní zdi je zdivo podepřeno více než 1 m dlouhým hrubě opracovaným nebo olámaným blokem (snad žula); mohlo by jít o práh vstupu v nějaké starší odstraněné zdi, případně o schodišťový stupeň.

Krátký úsek vnitřního líce průčelní zdi se od ostatních líců odlišuje. Zdivo je zde pravidelně vrstvené, z tmavě červenofialových cihel (odhaduji, že jsou viditelné jen krátké strany cihel, takže se zdá, že úsek líce tvořily jen vazáky – ale nedostal jsem se k detailní prohlídce). Lze předpokládat, že tento úsek líce je gotického původu.

Hrana vnitřní špalety vjezdové brány v průčelní zdi se odlišuje, zjevně byla připojená k předchozí zdi dodatečně, při prorážení portálu v nepůvodním místě. Polopilíř špalety je sestaven z druhotně použitého materiálu, převážně cihel a úlomků cihel. Do vnitřní hrany špalety jsou vložené dva druhotně použité bloky kamene. Horní z nich nenese stopy lícového opracování (mohou být obrácené do zdi). Spodní blok situovaný cca 40 cm nad nynější podlahou průjezdu má spodní hranu ve vnitřním líci průčelní zdi zjevně opracovanou; je opatřená širokým okosením. Šířka okosení je cca 12 cm. Zřejmě se jedná o díl z ostění nějakého staršího zrušeného otvoru – portálu či okna.

Stáří tohoto prvku lze pouze orientačně řadit do doby gotické (14.-15. století). Nejpravděpodobnější je jeho původ ve stejném objektu. Podle rozměru okosení je nejpravděpodobnější, že se jednalo o rozměrnější otvor, tedy možná starší vjezd gotického domu, hrana dvorní arkády apod. (Původ na jiném místě samozřejmě nelze vyloučit).

== Památkové hodnocení ==

Záznam byl proveden v průběhu stavebních prací. Vzhledem k historickému významu domu je pravděpodobné, že OPD zajišťuje v návaznosti na pravděpodobné starší výzkumy nějaká osoba sídlící přímo v Brně.

Sejmutí a nové omítnutí asi bylo vynuceno vlhnutí zdiva a omítek.

== Potenciál, další průzkumy ==

Lze předpokládat budoucí nálezy dalších architektonických článků.

V dalších krocích výzkumu by bylo přínosné proměření rozměrů cihel, případně detailní zákres a fotodokumentace. A samozřejmě též proměření druhotně použitého dílu ostění.

== Přílohy ==

Obr. 1. Brno, Orlí 20, průčelí, přízemí. Detail zdiva v pravé části průčelí, vlevo od otvoru s výkladem prodejny.

Brno, Orlí 20. Pravá část průčelí (9.4.2015)

Obr. 2. Brno, Orlí 20, průjezd. Zdivo na levé straně průjezdu. Zábradlí je pravděpodobně z 19. století, druhotně použité při novodobé úpravě schodiště do sklepa. Vyznačení nálezů na obr. 3.

Brno, Orlí 20. Levá strana průjezdu (9.4.2015)

Obr. 3. Brno, Orlí 20. Zákres situace dle fotografie na obr. 2.

  1. Druhotně užitý díl gotického ostění s okosením hrany.
  2. Pravděpodobně gotický úsek cihlového vnitřního líce průčelní zdi. Ve zdivu zapuštěna skříňka s příslušenstvím elektrického rozvodu.
  3. Pilíř arkády ve vnitřní zdi.
  4. Kvádr, snad práh staršího vstupu.

Značky: C – cihly, K – kámen, KV – kvádr, O – omítka, el – elektroinstalace.

Brno (BM), Orlí 20. NS na levé straně průjezdu. Zákres do foto

Obr. 4. Brno, Orlí 20, průjezd. Úsek konstrukcí při průčelní zdi.

Brno, Orlí 20. Levá strana průjezdu (9.4.2015)

Obr. 5. Brno, Orlí 20, průjezd. Detail vnitřní hrany portálu vjezdu s vloženým dílem okoseného gotického ostění.

Brno, Orlí 20. Levá strana průjezdu (9.4.2015)

Obr. 5. Brno, Orlí 20, průjezd. Detail vnitřní hrany portálu vjezdu s vloženým dílem okoseného gotického ostění.

2015/04/14 Posted by | OPD, Prezentace, Uncategorized | , , , , | Napsat komentář

Klášter Nepomuk (PJ), díl gotického klenebního žebra – cihelná tvarovka (dokumentace). Vzorová karta MONUDET – návrh

Záznam k dokumentační akci dílu/fragmentu architektonického článku (klenebního žebra). Struktura vychází z CIDOC-CRM a z dat francouzského MK. Po letitých zkušenostech ji považuji za vhodný vzor, využitelný např. pro uspořádání dat v památkové péči a paměťových institucí v ČR, stejně jako evidencí pro projektovou či restaurátorskou činnost. Samozřejmě bych rád počítal s diskusí, ale většina lidí prostě ví nejlíp, jak to má být…
VĚC Díl gotického klenebního žebra – cihelná tvarovka

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Schéma profilu – doplněno

Lokalita / Okres Praha. Soukromá sbírka
[Místo původu] Klášter Nepomuk (okres Plzeň-jih)
Areál / Část areálu Areál bývalého kláštera Pomuk ve vsi Klášter
Adresa
Objekt / Část objektu Bližší lokace není známá
Místní souvislosti Nejsou známé
Evidenční číslo Není zařazeno v centrální evidenci
Klíčová slova
KS obor architektura, stavitelství
KS typ architektonický článek, díl architektonického článku, prefabrikát, tvarovka
KS motiv
(KS funkce ?)
KS téma, ikonografie
KS jednotlivosti ikonografie
KS prvky
KS materiál cihla, hlína
KS chrono gotický sloh
  1. OKOLNOSTI AKCE
Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách.
Autor Jan Sommer
Datum akce / zápisu 22.08.2014 / 04.09.2014
Metoda dokumentace Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
Stupeň podrobnosti 2 mm
  1. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI
Lokalizace Kancelář
Souvislosti Prvek je uložen mimo původní místo užití.
Označení (inv. č.)
Původ (pokud není na původním místě) Prvek byl nalezen a vyzdvižen v areálu bývalého cisterciáckého kláštera Nepomuk (též Pomuk) v obci Klášter, kdy byl volně pohozen v terénu. K tomu došlo přibližně v 70. letech 20. století.
Charakteristika (forma, funkce, materiál) Jedná se o cihelnou tvarovkou určenou pro vsazení do klenebního žebra.
Tvar (popis, orientační skica) Tvarovka je vysoká 18,5 cm. Je zčásti poškozená, takže profil není zachovaný v plném rozsahu, ale jeho původní tvar bylo možné doplnit vzhledem k jeho původní nepochybné symetrii.Profil je tvořen čelním oblým prutem s náznakem „vejčitého“ zvýraznění čelní „hrany“ profilu – ta je však nepravidelná; je možné, že byla výraznější až na nezachovaném štukovém potahu žebra.Obloun je lemován odsazeními, dále mělkými výžlabky, za jejichž vnější hranou je v boku žebra vytvořen jemný zářez.
Funkční uspořádání Tvarovka byla součástí klenebního žebra, tvořeného sesazením řady shodných prefabrikátů.
Slohové zařazení Zřejmě se jedná o součást klenebního žebra gotické žebrové klenby. Tvarovky se vyznačovaly určitou stylovou setrvačností, snad kvůli užívání nákladnějších trvanlivých šablon či forem. Mírně zaostřený oblý prut naznačuje možnou souvislost s „klasickým“ slohovým proudem z doby, než převládají pruty s čelní lištou – hruškovce. Postranní zářezy většinou vycházejí z vlivu lineárního slohu „poklasické“ gotiky. Přesnější posouzení by bylo možné, pokud by se podařilo najít další související prvky klenby se specifičtěji provedeným dekorem – hlavice, svorníky… Orientačně lze prvek zařadit do doby 1270-1320.
Datace (od – do, styl) Cca 1270-1320
Autor návrhu Stavební huť cisterciáckého kláštera v Nepomuku
Výrobce Cihelna
Související osoby
Vývoj Je pravděpodobné, že stavba byla opuštěna nebo zničena během husitských válek a následně nebyla udržována. V době nálezu byla volně deponována v intravilánu vsi.
Význam Součást přední středověké klášterní stavby v regionu, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) Cihelny byly součástí provozního, výrobního i ekonomického (prodej výrobků) zázemí řady středověkých klášterů. Prvek je dokladem této výroby a její úrovně v Nepomuku. V literatuře již byly popsány souvislosti užívání cihel v Nepomuku s klášterem cisterciáků ve Zlaté Koruně, johanitskou komendou ve Strakonicích či premonstrátským klášterem v Milevsku. Cihelné tvarovky a cihly se používaly v menší míře také v rámci gotické výstavby v cisterciáckém klášteře v Plasích.
Související prvky (kontext) Nalezen byl cihelný svorník pravděpodobně určený k vsazení do vrcholu klenby se stejnou profilací žeber. Publikaci nálezu připravuje Miroslav Kovář.
Dílčí prvky
Relace Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v lokalitě, jejich deponování v místním či regionálním muzeu, nebo i v jiných sbírkách a v soukromých fondech.
Potenciál Další prvky budou zřejmě nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
Pozn.
Výstavy
Dokumenty
Literatura
  1. DETAILY
Detaily lokalizace / Souřadnice
Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu)
Hmotnost
Materiál Cihlářská hlína.
Způsob výroby / montáže Patrně vtlačení do formy, seříznutí přebytečného materiálu latí a dokončení tvaru špachtlí.Tvar prvku je značně nepravidelný, což zřejmě souvisí se zběžným a kvapným způsobem sériové výroby.
Stopy opracování Stopy seříznutí materiálu latí na obou ložných plochách. Jemné tahy špachtle na profilu.
Povrchová úprava Nebyla pozorována žádná stopa.
Výrobní značky, přípravné značky
Stopy konstrukčního spojení
Stopy funkce
Znečištění / Poškození Olámání části prvku.
Dodatečné úpravy, změny
Stratigrafie
Nápisy
Ozdoby (popis, ikonografie)
Technické parametry Podle všeho kvalitní výrobek.
Další související analýzy
  1. STAV A PÉČE
Vlastník Soukromá osoba.
Využití Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
Stav a uložení Uložení je vhodné – v interiéru denně užívané místnosti na horní ploše skříně.Prvek je třeba chránit před pádem či oděrem.
Doporučení pro péči
Námět pro další průzkumy Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
Další související analýzy
  1. PŘÍLOHA
Plánová dokumentace
Fotodokumentace  Sada fotek.
Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Měřická dokumentace fragmentu (somrograf).

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Bok profilu s patrnými stopami výrobních nástrojů.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Celkový pohled na tvarovku s patrnými stopami seříznutí materiálu na zachované ložné ploše v horní části snímku.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Ložná plocha prvku se stopami po seříznutí materiálu před výpalem.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Druhá ložná plocha je zachovaná jen ve fragmentu.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Odlomená zadní (rubová) strana prvku. V horní části snímku probíhá boční zářez profilu.

 

2014/09/12 Posted by | dokumentace, EUROPEANA, fragmenty, katalog on-line, lapidária, Nepomuk | , , , , | Napsat komentář

Sbírky lapidárií by si zasloužily více zájmu i v našich podmínkách

Poznámka k pracovnímu setkání v Montpellier (viz níže). Architektonické články vyvolávají stále větší zájem při detailním zkoumání historických staveb. Kromě základních forem, od počátků uměleckohistorického zkoumání uplatňovaných pro srovnávání památek a jejich chronologické zařazování, a s tím souvisejících (a magickými obrazci lákajících) kamenických značek, se postupně dobíráme komplexnějších přístupů. Více pátráme po detailních stopách kamenického opracování (trasologie), celé koncepci odvození formy jednotlivého prvku stavby od jejího celkového projektu (k tomu jsou vodítkem např. rysky dochované na povrchu prvků, ale také originální plány, rýsovací podlahy či stěny apod.), způsobech spojování jednotlivých dílů architektonického členění, jejich transportu na místo osazení apod.

Přesto je třeba konstatovat (co již na tomto blogu bylo dříve také zmiňováno), že jsou velké rezervy ve zpracování sbírek od detailů (vcelku vzorně např. v regionálním muzeu v Litomyšli) až po celostátní přehled (v registru MK nejsou tomuto typu sbírek prakticky vyhrazeny nepochybně nutné „kolonky“; také e-Sbírky nám mnoho nepomohou, např. výsledek hledání pojmu tak typického pro lapidária, jakým je hlavice, zní takto – pozorujeme přitom i příznačný problém spočívající v malé znalosti správců sbírek v odtažité stavařské a stavebně-historické terminologii). Samozřejmě jsou světlé výjimky – nemohu zde vyjmenovat všechny, takže spíše pro příklad zmíním podrobné katalogy v archivech několika muzeí (nevím zdaleka o všech) či několik akcí OPD, pár příkladů publikací (hlavně Miroslav Kovář – břevnovský klášter, sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové). Mnohem běžnější jsou jednotlivé dokumentace prvků v rámci konferenčních referátů SHP či v článcích v Průzkumech památek nebo ojediněle v různých muzejních apod. sbornících.

Charakter „materiálu“ však jasně svědčí o tom, že by bylo především třeba najít cestu jednotného zpracování, katalogizace a zpřístupnění dokumentace a poznatků.

Zdá se, že by se letošní odborné „mediální“ téma NPÚ „Kámen pohledem památkové péče – podoby, hodnoty a jejich ochrana“ k upozornění na problematiku lapidárií mohlo hodit jako ulité. Uvidíme.

Nyní snad pro upozornění na to, že problematika není vyřešená ani v jiných evropských zemích, připojuji anotaci a seznam příspěvků připravovaného pracovního setkání ve Francii…

Journée d’étude – Montpellier (14/02/2014): „Les dépôts lapidaires: les enjeux de leur étude“

Zdroj: http://cemm.upv.univ-montp3.fr/archives/1604

Sbírky lapidárií: úvod do studia

Sbírky lapidárií vznikaly zejména v průběhu posledních dvou století jako sbírky originálních prvků z rekonstruovaných budov nebo nálezů z archeologických výzkumů. Jejich pozice z hlediska organizace muzeí je často nejednotná či nejednoznačná. Často nejsou odpovídajícím způsobem inventarizovány a není přiměřeně vyhodnocen jejich vztah k budově, ze které byly vyjmuty. Speciální vyhodnocení v kontextu archeologického výzkumu je rovněž vzácné. Přes snahu Léona Pressouyrea (Wikipedie) a jeho následovníků v letech 1970-1980 se stále jedná o nezměrný úkol.

Po nedávných průzkumech severofrancouzských lapidárií se pozornost zaměřuje na jižní Francii. Cílem zkoumání je získat přehled o sbírkách, ale také vyhodnotit jejich možnosti pro prohloubené poznání budov, z nichž fragmenty pocházejí, přesněji pochopit práci projektantů, kameníků i stavitelů. Z toho bude možné odvodit i přesnější představu o správě lapidárií.

Seznam příspěvků

  • Géraldine VICTOIR:
    De l’intérêt du dépôt lapidaire : quelques exemples du nord de la France
  • Géraldine MALLET:
    Les dépôts lapidaires du sud de la France
  • Andreas HARTMANN-VIRNICH et Marie-Pierre BONETTI:
    La sculpture monumentale “erratique” à Saint-Gilles
  • Syvain DEMARTHE:
    Autour du champ de pierres de Cîteaux
  • Caroline de BARRAU:
    Formation et études des dépôts lapidaires ruthénois (XIXe -XXIe s.)
  • Manuel MOLINER:
    Le dépôt archéologique municipal de Marseille: l’enjeu du lapidaire
  • Benoît LAFAY:
    Au-delà de l’étude: l’anastylose de Saint-Guilhem-le-Désert
  • Géraldine MALLET:
    Conclusion

2014/01/26 Posted by | dokumentace, fragmenty, lapidária | | Napsat komentář

Využívejme systematicky možností pořídit fotky památek z vyvýšených pozic

Taková první dílčí poznámečka na okraj úvah o „době po prvním ročníku fotosoutěže WLM CZ“. Možná v oboru dokumentace a evidence památek již nic nebude tak, jako před tím…

Kostel sv. Jindřicha, Praha - Nové Město

Vždycky, když se pracovně či při návštěvě dostanete k nějakému vyvýšenému oknu naproti památkově zajímavé stavbě, anebo dokonce máte to štěstí, že máte takovou vyhlídku ze svého obydlí, měli byste pořídit fotky a ty poskytnout vhodným způsobem k odbornému i širšímu využití (pokud je to jen trochu možné s ohledem na právní stav). Jde totiž také o to, že velmi často pro ostatní osoby není snadné takové snímky pořídit. Musejí získat souhlas majitele bytu či kanceláře, stavbyvedoucího, pokud by např. šlo fotku z lešení, atd. Přitom hodnota takových snímků pro porozumění podobě stavby či jejího zasazení do okolí je často nezastupitelná (ve srovnání s pozemními, nebo leteckými snímky). Z fotografického i dokumentačního hlediska má často hodnotu i to, že na snímku nemusejí překážet např. automobily, nebo že se můžeme vyhnout kácejícím se záběrům z podhledu atd.

Další složité otázky ovšem souvisejí s tím, jak a kde snímky zveřejnit…

2012/09/29 Posted by | dokumentace | , , | Napsat komentář

Dokumentátoři spojitého kulturního dědictví světa, spojte se…

Jak přispět k jednolitosti a provázanosti dokumentací vytvářených v nejrůznějších výzkumných, muzejních, sběratelských apod. projektech či počinech? Lze srovnat význam atomizovaných a vždy jinak vnitřně uspořádaných sbírek a dokumentací s výsledky zatím stále spíše hypotetického kolektivního díla? (Samozřejmě může být pojetí samostatně uspořádané sbírky individuálním příspěvkem ke kulturnímu dědictví lidstva a být podnětem na poli rozvoje informatiky. Ale co s nekompatibilními daty?) Na základě podnětu výstavy „razítkovaných“ cihel v Chříči jsem se na ČP pokusil sumírovat důvody pro to, aby pokud možno všechny výzkumné a dokumentační práce dodržovaly jednotné standardy a pokud možno všechny databáze byly vstřícné k sémantickým relacím mezi daty různých zpracovatelů. (Snad to má určitou návaznost na to, co se zde zkoušelo psát k hlavicím či kamenickým značkám apod.).

Chříč (okres Plzeň-sever), pivovar

2011/08/26 Posted by | dokumentace | , , | 1 komentář

Kde ty všechny kamenické značky jsou? Kde mohou být? Skoro všechny do jedné zmizely po šuplatech…

Praha, Staré Město, Staroměstská mostecká věž

Je to jen parafráze populárního songu, nicméně smutný tón aspoň trochu, a možná jen pro mě, vystihuje situaci v distribuci znalostí kamenických značek. Sice je jim přikládán nemalý význam. Skoro každý je dokumentuje. Hodně se na ně dá, a když se na dvou téměř libovolně vzdálených stavbách najde třeba zakulacené raně gotické „A“, hned je na světě teorie o přesunu nějaké skupiny kameníků. Nepochybně hrají roli i magické představy a zednářské tajuplnosti. Ale jen málokdo dá dohromady pár doložených příkladů k tomu, aby je mohl publikovat. Pokud k tomu dojde, tak většinou jen jako doprovod umělecko- či stavebně-historického rozboru nějaké památky se objeví tabulka s pár značkami bez grafického měřítka, bez použitelné určení přesné pozice na stavbě apod. (Lokalizaci by se měla věnovat značná pozornost, i když to obvykle znamená nesnáze; samozřejmě, budou-li potíže nepřekonatelné, bude lepší, když bude značka zpřístupněná bez precizní pozice).

V zásadě by se nemělo se zpřístupněním čekat, až se někdy v nejasné budoucnosti najde adekvátní příklad, aby se na něj snad navázalo teoretizováním o souvislostech s jinou stavbou. Ale jak to navléct. Neexistuje žádný katalog, systematická edice, internetová sbírka.

Podobně jako pro hlavice je však dnes k dispozici jedna stále ještě trochu nová možnost, kterou je zpřístupňování na webu ve vhodných kapacitních galeriích.

Již před lety byl realizován projekt Stonemarks. Databáze kamenických značek se ovšem soustřeďuje na několik významných hutí (Vídeň, Praha, Kolín nad Rýnem (a ještě nějaké další), ale stránka nyní patrně funguje jen částečně, na rozdíl od dřívějšího stavu neumožňuje neregistrované prohlížení a tvrdí, že registraci poskytne jen po zaslání mailu do Vídně.

Snímky odlitků kamenických značek z pražské katedrály zanechala např. ruská turistka zde:
St. Vitus Cathedral Stonemarks 2

Systematicky se značkám věnuje profesor medicíny Renzo Dionigi, který provozuje šikovně uspořádanou databázi. Ta se vyznačuje tím, že přehledným formulářem umožňuje komukoliv připojit vlastní dokumentaci. (V popisech však i zde chybí precizní lokalizace, která by ve skutečnosti měla obsahovat jak část objektu, tak i nějaké detaily o pozici – která přípora na pilíři, v jaké přibližné/přesné výšce apod.; mělo by se vyžadovat alespoň grafické schéma nebo snímek širších souvislostí s vyznačením pozice prvku) prof. Diogini také edituje galerii na Flickru, do které přidává snímky několik obětavců; zpravidla ovšem také bez podrobnějších údajů.

Samozřejmě namátkovým pátráním najdete další. To však nic nemění na tom, že nejspíše nejsou zpřístupněny ty Vaše (často na stavbách šplhají po lešení dokumentátoři, jejich výsledky nikdy nikdo nespatří; zedníci však o jejich zvláštním počínání dlouho vyprávějí).

Zmiňoval jsem tu hlavice, ale to spíše kvůli té paralele s „dáváním hlav/hlavic dohromady“ a z ní odvozené pobídce, aby dokumentátoři své produkty zpřístupňovali na webu. Totéž v zásadě platí i pro kamenické značky, ale nejen pro ně. Každý by dal přednost nějakému jinému prvku. Nechť se tedy zapojí a také „přidá něco k lepšímu“. Pomůže výzkumu, nejspíše i vzdělávání ve školách, možná se mu podaří navázat užitečné kontakty. A možná i přispěje k lepšímu poznání dotyčné památky.

Značky jsem zmínil hlavně proto, že jednak sám s rozpaky probírám celkem hubenou sbírku, se kterou nic speciálního nepodniknu, ale která by mohla nějak pomoci někomu jinému, jednak slýchám skazky o rozsáhlých fondech v krabicích a regálech zasloužilých kolegů…

Praha, Malá Strana, vyšší mostecká věž

Za pozornost stojí např. obsáhlá sbírka značek aj. z kutnohorského chrámu sv. Barbory – ukázka (z Rajčete):

(Autor má značky očíslované, takže lze předpokládat, že je má někde evidované s údaji o poloze apod.)

Lze doplňovat další a další typy. Zdivo, opracování kamene/dřeva, krovy, střešní krytiny, stropní konstrukce, podlahy, okna (kování, okenní kružby), portály, dveře (zárubně, panty, kliky), kované či lité kovové prvky, římsy (dekor i konstrukce), komíny, bleskosvody, vodovody a kanalizace, armatury všeho druhu, elektrická vedení… Tak by se dalo pokračovat dlouho. Za sebe považuji za optimální využití Flickru nebo podobné galerie (ale můžete třeba vytvořit galerii na serveru své instituce, vysoké školy apod.). Je tomu tak proto, že je tam možné prakticky neomezené třídění snímků – tedy jak např. k danému objektu, tak do kategorií „kamenické značky“, „opracování kamene“, „kvádrové zdivo“, atd. Nemusíte se tedy omezovat na jediné téma, ale snímky zařazovat do různých systémů. Prakticky v neomezené míře přispívají k hledání i klíčová slova. Snímky pak lze využít v jakémkoliv článku, či na blogu…

Rád budu v této možná zbytečné činnosti pokračovat, samozřejmě podle kapacitních možností. Rád také využiji, cokoliv poskytne obětavý kolega.

2011/01/10 Posted by | dokumentace, katalog on-line | , , | komentářů 5

Dejme hlavy a hlavice (sloupů, pilířů…) dohromady

Malý pokus připomenout nedožité devadesátiny doc. Milady Radové-Štikové

Dejme hlavice (sloupů, pilířů...) dohromady

Protože se mj. zabývám dokumentací architektonických článků (na stavbách, v lapidáriích…), vždycky jsem zjišťoval zvláštní „efekt“ v tom smyslu, že taková dokumentace, kterou se mi nepodaří publikovat u nějakého článku (třeba zde nebo zde), končí většinou na poměrně nepříliš úhledných štůscích na stále plnějších policích. Podobně to dělají mnozí další. Čili se spousta věcí měří či fotí vícekrát opakovaně (uznávám, že je to práce většinou zajímavá, takže ji každému přeji). Výsledky leží po šuplících, na starých negativech (kdovíjak dobře popsaných?) a na discích počítačů (možná také bez popisu, který by umožnil za pár let přesně zjistit, o co jde).

Roma (Řím, Itálie), Pantheon

Vlastností takto publikovaných výstupů jsou pak typické důsledky – měřítko zobrazení je vždy jinak veliké, obvykle stěží čitelné. Často chybí grafické měřítko. Rovněž častá jsou poměrová zkreslení, protože počítačová sazba si většinou s nějakým popotažením obrázku za okraj hlavu neláme.

Přitom nám dnešní komunikační technika umožňuje rychle tento nepříznivý stav měnit. Snímky i nákresy lze publikovat na webu, a tím je při vhodném uspořádání popisu (názvu, klíčových slov) zpřístupnit k využití jiným zájemcům pro srovnávací zkoumání či k prostému poučení.

Doksany (okres Litoměřice), klášter, kostel

Mně samotnému se podobné záměry nedaří moc rychle (moc práce, málo koncentrace, a tak…). Přesto záměry jaksi dlouhodobě převracím, až je v poněkud neuspořádané podobě a s vědomím určité marnosti „poskytnu světu“. Před pár lety jsem se snahou připomenout životní jubilea i tragické výročí úmrtí manželů Menclových zpracoval do elektronické formy článek Václava Mencla o vývoji klenebních žeber s cílem, který by podle mého této osobnosti konvenoval (ověřoval jsem si to s přesvědčivým výsledkem otázkami u lidí, kteří s ním spolupracovali; pozn. k edici zde). Nákresy profilů jsem uspořádal do tabulek, protože je jasné, že vývojový a typologický přehled lze vždy nějak doplňovat. Do tabulek jsem tedy jednak přidával, co jsem měla naměřeno já, případně jsem udělal i pokusy s nákresy jiných autorů z literatury (vždy s odkazem na pramen). Přitom mi nejde jen o „zaplňování mezer“, ale doplňování dalších analogií již uvedených příkladů (pokud možno na základě přesných měření). (To se vím, že by to všechno šlo upravit do nějaké databázové formy, ale v tomto se mě nikdo neujal. Ani žádný spolupracovník se neozval.)

Podobně by bylo na místě pracovat, a nějak pokud možno koordinovaně, i s dalšími studijně využitelnými prvky konstrukcí i výzdoby staveb (ale klidně i s dalšími výtvarnými díly a vůbec jinými výtvory lidí). Ve vztahu ke klenebním žebrům se samozřejmě hned nabízejí i hlavice sloupů, pilířů apod.

Milevsko (okres Písek), klášter, kostel

Do práce by se mohli zapojit historici umění, architekti, studenti, památkáři, zpracovatelé SHP, archeologové, restaurátoři… Prostě všechny osoby, kterým není jedno, že jinak jejich práce skončí v nenávratnu.

Zabývám se tím i proto, že většina elektronických zpřístupnění dat paměťových institucí prakticky vůbec „neřeší“ informace od „obecenstva“. Taková Evropská digitální knihovna (Europeana) prakticky počítá jen s již staršími díly, resp. díly volnými, anebo s dokumentací institucí, kde je zřejmé, že případně nedojde ke komplikacím z hlediska licence. Také mají potíže, kterých se možná hned nezbaví (souvisejí jednak s mnohojazyčností, jednak s bezbřehostí částí přibývajícího obsahu) v souvislosti s „utříditelností“ obsahu. Když jsem zmínil ty hlavice, tak při vyhledání českého termínu „hlavice“ je výsledek zatím spíše nevýrazný (a to se asi brzy nezmění, protože v našich muzeích jsou většinou lapidária na okraji zájmu, přičemž většinou málokdo v dosahu tuší, co který stavební prvek znamená), kdežto na francouzskou „chapiteau“ Vás zavalí skoro 15000 položek (další se objeví v množném čísle; bohužel to vyhledávací systém rozděluje), bez jakékoliv další možnosti třídění (na časovém filtrování tuším pracují).

Je tedy dobré, když zpřístupněná dokumentace, nepřipuštěná do oficiálních databází, najde místo jinde na veřejném místě. U nás najdete mnoho krásných obrázků památek i jejich detailů na Rajčeti. Např.:

Mnozí dávají přednost Panoramiu. Seriózní se asi uchylují na Wikipedii. Já se rozhodl zatím pro Flickr hlavně proto, že na mě udělalo dojem, že se na základě projektu s americkou Kongresovou knihovnou rozhodli vytvořit prostor pro zpřístupňování fotografických aj. sbírek muzeí, archivů, knihoven apod., vč. památkových institucí. Jednak je nutné konstatovat, že zde lze fotografie zatím bezkonkurenčními způsoby třídit do sbírek a setů, lokalizovat je v mapách Google, prakticky nejsou omezené velikosti snímků, což je jinde běžné, ani tam nestraší nějaký editor, kterému by vadilo, že máte ve sbírce 20 fotek skoro stejných hlavic. Snímky lze také řadit do skupin spolu s tématicky příbuznými fotkami jiných autorů.

Křivoklát (okres Rakovník), hrad

Je zřejmé, že pro srovnávání hlavic by bylo na místě vytvořit nějaký typář, „číselník“. To ale obecně u tak košatého tématu je sotva možné (i když u antických váz se to vědcům podařilo).

Tímto komentářem jsem jen chtěl podpořit výzvu ke kooperaci, protože při vhodném „oklíčování“ se nám začnou i ve výsledcích vyhledávačů vzájemně snímky ukazovat a udělají trochu služby navíc.

(Zajímavý příhlad privátně vytvářené přehlídky architektonického článkoví, včetně hlavic, na stránce burgenseite.com.)

Chtěl bych tuto iniciativu věnovat jako připomínku nedožitých devadesátin paní doc. Milady Radové, jejímž jsem vděčným externím žákem a při některých výzkumných úkolech i pozorně naslouchajícím spolupracovníkem. Činím tak i proto, že jsem plně přesvědčen, že by takový záměr jen podpořila. Jistě by i významně přispěla k jeho zdokonalení a určitě i k ohlasu. Hlavně jsem to chtěl udělat jako asi chabý pokus vyjádřit poděkování osobnosti, která mnohé z nás ovlivnila svou pečlivostí, vědeckým rozhledem až rozletem, velkorysostí a ochotou kdykoliv přispět radou, konzultací a… trvalou inspirací.

Gaeta (Itálie, Lazio)
Touto „rozkvetlou“ štítovou zvonicí bych chtěl kolegům z „kroužku“ paní docentky připomenout jedno z témat, kterým nám ukazovala, jak přistupovat ke stavebním typům, které se u nás prakticky vůbec nezachovaly, ale vždy je nutné s jejich existencí počítat (u nás je známe prakticky jen z ikonografie; ve Středomoří jich je plno, hlavně díky klimatu, ale to za „železnou oponou“ prakticky nebylo známé…)

Paní docentka nám však bohužel přímou radou neprospěje. Tím spíše prosím o případné připomínky Vás. Samozřejmě také o iniciativu zpřístupňováním vlastní pracovní dokumentace.

I když si samozřejmě nedělám o reálném dopadu velké iluze. Spíše jde o úvahu o smyslu mých vlastních „experimentů“ v tomto směru…

A také o popřání do nového roku.

2011/01/09 Posted by | dokumentace, EUROPEANA, fragmenty, katalog on-line, lapidária | , , , | komentářů 7

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Ghost Signs

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog