MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Přínos témat konferencí SHP je nepochybný, ale je možné jej dále zhodnotit?

Pestré možnosti prezentace specifických památkových i historických témat nabízejí (nejen) pravidelné konference SHP. Pořadatelé stanovují téma, kterému se má podřídit většina příspěvků. Počítá se přitom zpravidla s tím, že tématicky nelimitované aktuální příspěvky zaznějí na rovněž každoroční konferenci Dějiny staveb. To se vcelku i daří.

Témata konferencí SHP jsou docela zajímavě vybíraná. Nicméně jsou podle mého názoru málo zviditelňovaná – např. na webu Svorník se většinou objeví až v únoru (když konference se pořádá v červnu). To nutně vede k omezení počtu i tématické šíře příspěvků. To by tak nevadilo, kdyby aspoň některé příspěvky téma nějak souvisleji zkoumaly. Většina účastníků se však logicky představí monografickými sděleními vybranými z vlastní výzkumné agendy. K tomu opět přispívá i krátký čas na přípravu.

Naopak by mohlo být vhodné např. na nějakém blogu (ideálně v rámci webu Svorník) s větším předstihem téma podporovat zajímavými případovými sděleními či úvahami.

Zejména nad letošním tématem Otisk života v historických stavbách si říkám, jestli by při své bezbřehosti nezasloužilo nějaké další doplnění… S různými podružnými, ale výmluvnými doklady užívání se setkáváme na každé stavbě. Mnohdy je možné znalosti o provozu využít pro vysvětlení nějakých drobných účinků – vrypů, otlučených míst zdiva, technických či estetických závad apod. A naopak po detektivním pátrání pozorováním takových drobností identifikovat dřívější funkce nějakých prostor apod. Příznačné pro takové projevy je, že jsou většinou velmi drobné, okrajové, izolované… Mají vlastně při průzkumu pomocnou funkci. Pokud dochází k následné publikaci výzkumu, většinou není proč takové jevy zmiňovat. Není ani možné je nějak studovat, protože není jak je propojit s obdobnými pozorováními z jiných průzkumů, rovněž nepublikovanými.

Bylo by tedy možná přínosné takové poznatky posbírat od různých zpracovatelů, aby bylo možné s nimi ve větší míře dále pracovat, systematicky se o nich poučit. Dnešní stav informačních technologií po něčem takovém přímo volá…

(V obecnější rovině k možnostem „synergického“ zhodnocení památkových témat apod. též ZDE.)

„Pomníkem“ odborného tématu (konferenčního, osvětového…) by se tak mohla stát možná malá kapitola památkové encyklopedie.

Mohlo by se tak stát optimálně na Wiki NPÚ. Nyní možná pro ověření v diskusi např. wiki SHP.

Bylo by tak možné shromažďovat různé drobnosti a okrajovosti typu:

  • Následky zatékání vody. Propady kleneb, stropů.
  • Stavební změny. Spáry ve zdivu, otisky konstrukcí, střech…
    Lidéřovice (okres Jindřichův Hradec), kostel sv. Linharta
  • Pomocné stavební konstrukce. Lešení, šalování.
    Pardubice (okres Pardubice), Zelená brána
  • Stopy NEužívání.
  • Zazdívky, průrazy a přesuny otvorů.
  • Otvory v klenbách. Ve vrcholnicicích, v kápích, ve výbězích.
  • Nevhodné zásahy či řešení. Škody. Odstraňování závad.
  • Výpověď prasklin ve zdivu či v omítce.
    čp. 2/III, Malostranské náměstí 25, Praha, Malá Strana
  • Obklady stěn. Deštění.
    Radim (okres Kolín), zámek
  • Elektrická zařízení. Stopy svítidel. Kotvení troleje. Bleskosvody. Antény. Přívody. Rozvodné skříně. Trafostanice. Zvonky. Bezpečnostní zařízení.
    Památky a elektrická zařízení - Doksany
  • Otisky.
    Roma (Řím, Itálie), Piazza S. Ignacio
  • Sondy. Archeologické, statické, restaurátorské… Prezentace odkrytých situací.
    Pardubice (okres Pardubice), zámek
  • Graffiti. Odstraňování. Ochranné prostředky.
  • Oděry.
    Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Wilsonova 2
  • Stopy výrobních procesů.
  • Obchodní výkladce. Regály se zbožím.
  • Nouzová provizoria. Podpěry. Improvizované obklady stěn. Podbití stropů. Zakrytí poškozených podlah.
  • Přívody plynu, vody. Odpadní potrubí.
  • Skrýše. Trezory. Dětské úkryty.
  • Cedule. Díry po upevnění. Seznamy obyvatel, firem.
    čp. 37/III, Malostranské nám. 23, Praha, Malá Strana
    Žižkov (Praha 3), čp. 373, Sabinova 5
  • Okapy. Římsy. Přístřešky.
    Červená nad Vltavou (okres Písek, obec Květov, k. ú. Vůsí), kostel sv. Bartoloměje
  • Poštovní schránky.
  • Porosty. Popínavé rostliny. Náletové rostliny na koruně zdiva. Rýhy v omítce od klátících se větví.
    Kouřim (okres Kolín), čp. 292, bývalá škola
  • Zvířecí doupata. Hnízda hmyzu.
  • Pěstování zvířat. Holubi. Včely.
  • Měřicí značky. Nápisy. Početní záznamy.
    Boletice (CK), kostel sv. Mikuláše
  • Montážní značky. Původní. Dodatečné.
    Vysoký Chlumec (okres Příbram), skanzen
  • Druhotné užití materiálu. Spolie. Zdivo. Architektonické články.
    Kutná Hora, chrám sv. Barbory
  • Degradace materiálu. Improvizované i sofistikované odstraňování závad. Plomby. Plenty.
  • Pro porovnávání by mohlo mít význam i dokumentovat dnešní užívání.
  • Rozmístění nábytku. Pohyb osob.
  • Mříže aj. zábrany vstupu.

Podělte se třeba níže v komentářích (nebo mailmo) o další náměty, nebo třeba upozorněte na instruktivní příklady již zmíněných námětů.

Snad pro úplnost si dovolím zopakovat tématické okruhy konference:

1. Používání a opotřebení staveb a sledování jejich stop

Sledování využití prostoru podle stop očazení, zaprášení, odření povrchů, prošlapání schodů, prahů, frekvence bílení apod. Sdělení poskytne jednak kvalita (tedy o jaké stopy jde a kde v prostoru jsou) a také kvantita, vypovídající o intenzitě či délce určitého způsobu užívání. Převážně půjde o výpověď stavebněhistorických, restaurátorských a archeologických průzkumů, nebo o výpověď písemných pramenů (úředních záznamů i narativních) k různým činnostem, odehrávajících se v prostoru, v písemném pramenu uvedeném a pojmenovaném.

2. Proměny používání staveb

Doklady ukazující změny v užívání staveb, včetně těch změn, při nichž nedošlo k zásadním stavebním zásahům. Drobná vylepšení v průběhu používání, čitelná jak ze stavby samé, tak z písemných sdělení různé povahy. Cílem bude upozornit i na možný nesoulad mezi tím, jak prostor podle znaků chápeme dnes a jak jej používali a nazývali v té které době, podle převažujících sumárních znaků jak stavebních, tak výbavy, nebo momentálního určení.

3. Údržba a opravy

Frekvence nátěrů, opravy omítek, střech, apod. Lepší a horší hospodáři.

4. Ambice versus skutečnost

Zahrnuje zjevné změny původního záměru, evidentně nedokončené stavby, nebo otázku jestli se osvědčil zamýšlený záměr při používání dokončeného stavebního díla, nebo bylo nutné přistoupit k následným úpravám. Výpověď hledejme jak ve stavbě samé podle stop užívání a také ve výpovědi písemných pramenů úřední i narativní povahy.

5. Provizorium a definitivum

Stavební i písemné doklady v rámci budovy i areálu. Provizorium může být součástí záměru, nebo vznikne jako výsledek nečekaného vnějšího tlaku.

6. Katastrofy živelné i válečné, jejich stopy a následné opravy

Široký scénář možností různých stavů po katastrofě – provizoria, běžná oprava, dílčí opravy, nebo prodej v nouzi a nový stavebník.

7. Druhotně použitý materiál

Prozradí kvalitu, případně i kvantitu starší fáze a celkovou situaci hospodaření i organizace stavby při vzniku novější stavební fáze.

8. Graffiti – kvalita i kvantita

Vypovídá o „atmosféře“, která v místnosti nebo v její části (alespoň někdy) panovala a umožnila vznik spontánního písemného či „výtvarného“ projevu. Tím napovídá o pohybu (či setrvávání) lidí v místě a pomáhá identifikovat funkční určení prostoru. Poloha graffiti jako indikátor výškových úrovní.

Reklamy

2014/02/17 Posted by | SHP | , | komentáře 3

O nevyhnutelnosti OPD – nad standardem pro německou památkovou péči

Sdružení zemských památkářů Německa vydává stručné metodické směrnice, které mají zajišťovat standardní úroveň provádění různých praktických postupů (ale současně tyto postupy legitimizují). Při jejich přípravě se přihlíží k vývoji památkových názorů i k aktuálně přicházejícím obecnějším hrozbám pro zachování památkových hodnot (velká pozornost je v posledních letech věnována např. otázkám zajištění energetické úspornosti historických staveb). Některé směrnice se týkají též průzkumných činností, protože ty jsou podstatné pro kvalitu plánování i realizace úprav památek pro aktuální potřeby. To platilo i pro standardní SHP, který je nyní doplněn novým dokumentem, specifikujícím ve stručnosti základní podmínky pro realizaci OPD – průzkumu a dokumentace v průběhu stavebních zásahů.

Dokument v zásadě postihuje to, co naše metodika Operativní průzkum a dokumentace historických staveb, ovšem vyjadřuje se zcela lapidárně. Specifikuje totiž především roli jednotlivých účastníků případných zásahů do památek a ukládá jim, aby postupovali v součinnosti. Garantem realizace OPD má být orgán státní památkové péče. Nepochybně je míněn systém státní památkové péče komplexně, protože je samozřejmě nutné, aby na zadání, postup prací i hodnocení výsledků dohlíželi odborní pracovníci (v našich podmínkách by se jednalo o příslušné garanty v NPÚ).

Právě závazek k vzájemné koordinaci představuje určitý posun oproti poněkud opatrným formulacím v naší metodice OPD (které měly především vést k uvědomění nezadatelné role poznatků z průběhu oprav a podpořit jejich prosazení do rutinní praxe – metodika vyšla v roce 2005). Je však třeba říci, že takový koordinovaný postup důsledně stanovuje metodika Předprojektová příprava a projektová dokumentace v procesu péče o stavební památky (2004), i když ta za hlavního garanta asi s nadměrným idealismem považuje osvíceného projektanta. Nicméně je zřejmé, že zejména jde o celkovou „atmosféru“, která by nedovolila realizátorům památkové akce OPD vynechat…

Sám jsem se pokusil sestavit si představu komplexního informačního systému, sbírajícího a poskytujícího informace o památkách nepřetržitě, tyto informace třídícího též pro potřeby srovnávacího studia, výuky apod. Tedy nikoliv „jen“ pro „praktickou“ potřebu stanovení optimálního provedení památkového zásahu.

Nemělo by být přehlíženo, že z hlediska etického a snad i „politického“ v širších společenských souvislostech tvoří jasný základ podobných snah a nároků 16. článek Benátské charty, dokumentu nejvíce respektovaného:

Dokumentace a publikace
Čl. 16. Práce konzervační, restaurátorské a práce na archeologických vykopávkách budou vždy doprovázeny vyhotovením přesné dokumentace ve formě zpráv, analytických a kritických, ilustrovaných kresbami a fotografiemi. V nich budou zachyceny všechny fáze prací průzkumových, konsolidačních, rekompozičních a integračních a stejně tak i všechny prvky povahy technické a tvaroslovné zjištěné v průběhu prací. Tato dokumentace bude uložena v archivech veřejných institucí a bude k dispozici badatelům; doporučuje se její publikování.“

[Snad jedině s tou výhradou, že publikování by se dnes již mělo považovat za povinné, samozřejmě s ohledem na ochranu soukromí, autorských práv apod. Je s tím ale třeba počítat mj. právě z těchto důvodů už při specifikaci a zadání dokumentačního úkolu. Tzn., že by se od počátku mělo počítat s vytvářením verze dokumentů pro publikaci. Je to mj. podmínka pro rozumnou následnou práci s daty v typologických studiích apod.]

Co je na níže připojeném dokumentu z hlediska naší metodiky OPD podstatné, je to, že zpracovatelé předpokládají, že orgán státní památkové péče bude garantem toho, že budou průzkumy v průběhu opravy zadávány. Místo toho, že se bude předpokládat, že OPD se uskuteční tam, kde to památkář požaduje a specifikuje, by se však mělo směřovat k tomu, že realizace OPD bude závazná. Památkář však bude muset zdůvodnit případné úlevy ve srovnání s realizací maximálně přesného a detailního průzkumu (to je samozřejmě čirá hypotéza, žádné konstatování; nanejvýše doporučení pro směr dalších úvah).

Co bych ještě doporučil, by snad mohlo být doplnění nějaké klauzule v tom smyslu, že krom hodnocení památky a nálezových situací by měl ve větší míře být zdůrazněn názor na potenciál dalších zjištění při budoucích zásazích do památky.

Podobně tak mi trochu chybí větší zdůraznění toho, že se jedná o součást trvalého procesu sbírání poznatků a vědomostí o památkách. Tedy že cílem není pouze uložení předepsaným způsobem sestaveného referátu. I když i to je samozřejmě veliký úspěch.

S tím by ovšem mělo souviset i nějaké další využití získávaných poznatků. Jestliže se v textu mluví o tom, že je třeba zaznamenat jak typické, tak jedinečné jevy, je třeba pokročit dále, a začít s takto získávanými „typologickými“ vědomostmi také nějak hospodařit. Nikoliv je tedy pouze uložit v archivu k možnému hypotetickému využití při následující opravě památky… Bylo by tedy třeba zjištěné skutečnosti nějak přiřadit k „heslům“ nějaké pomyslné památkové encyklopedie tak, aby se staly příspěvkem k operativně dostupné bance památkového vědění.

Ale to jsem si jen dovolil pár odboček.

Nyní následuje volný, nezávazný, pracovní překlad německého standardu.

Prosím případné zájemce o toto téma, pokud by konstatovali vady v překladu, aby mi buďto napsali, případně se vyjádřili v komentáři. Pokusím se to využít k případnému pilování.


Sdružení zemských památkářů ve Spolkové republice Německo. Pracovní list 43

Standardy kvality pro stavebně-historický průzkum prováděný v rámci stavebních úprav památek

Informace Sdružení zemských památkářů, vypracovaná na jaře 2013 Pracovní skupinou pro stavebně-historický průzkum

[Originální text: http://forum.db.rjm.de/data/akt/Arbeitsblatt_Qualitaetsstandards_FERTIG_2013_07_10_ohne_rot.pdf]

Úvodní poznámka

Pro přípravu a sledování komplexních rekonstrukcí památkově chráněných budov jsou nutné kvalifikované znalosti jejich podstaty; to platí zejména pro poznání stavebního vývoje, konstrukcí, povrchových úprav a se stavbou spojeného příslušenství. Pouze na takovém základě je možné odborně podložené projektování úprav. Tak lze garantovat, že cenná substance památky nebude zničena z neznalosti a je redukováno riziko nepředvídaných nákladů. Stavebně-historické výzkumy mohou provádět pouze kvalifikovaní odborníci. Podkladem pro průzkum jsou konkrétní podmínky stanovené orgánem státní památkové péče, odpovídající specifikům památky. Pro zajištění kvality stavebně-historických průzkumů, jež jsou v mnoha památkových zákonech vyžadovány jako „hodnotící nebo znalecké podklady“, je třeba dodržovat následující standardy.

Přípravný průzkum a průzkum realizovaný v průběhu stavebních prací

V předstihu před památkovými zásahy je třeba provést přípravné průzkumy, o kterých je třeba vypracovat zprávu, která má sloužit jako podklad pro projekční přípravu. [=SHP]

Průzkum v průběhu stavby [=OPD] je součástí stavebního procesu; navazuje na přípravný průzkum s cílem vyhodnotit takové části konstrukcí, které jsou odhalovány dílčími zásahy do zdiva či dílčími bouracími zásahy. K tomu je nutné zajistit operativní dohled v průběhu stavebních prací a náležitou koordinaci všech zúčastněných profesí. Poznatky průzkumu v průběhu stavby se vyhodnocují v závěrečné zprávě. Pokud byly získány poznatky, jimiž jsou doplňovány závěry předběžného průzkumu, musí být ve zprávě specifikovány příslušné aktualizace.

1 Průzkum existujících dokumentů

V přípravné fázi práce jsou dosavadní podklady vyhledány, vyhodnoceny a dokumentovány. Jedná se o příslušnou literaturu, fotografie, plány, historické stavební dokumenty a případně další archiválie.

2 Výkresová dokumentace

Památka je dokumentována výkresy (půdorysy, řezy, pohledy, detaily). Požadavky na přesnost, technické metody a obsah plánů jsou vymezeny dle vlastností konkrétní památky památkovým orgánem. Pro orientaci ve výkresech slouží evidence částí budovy, podlaží a místností. Sledováno by mělo být i historické označení částí stavby a místností.

3 Rozbor stavby a datace

Rozbor stavby je založen na pozorování nálezových situací. V náležité míře je doplněn odběrem vzorků pro datování a analýzu materiálů, průzkumem partií zasažených bouracími pracemi a sondováním. Zásahy do organismu památky musejí být dohodnuty s památkovým orgánem.

4 Fotodokumentace

Vzhled památky je v odpovídajícím rozsahu dokumentován fotograficky. Fotografovány jsou přehledové záběry, typické i specifické detaily a jednotlivé nálezové situace. Fotografie musejí být jednoznačně lokalizovány. Kromě popisu snímků má být připojen plán s vyznačením polohy jednotlivých fotografovaných situací. Fotografie musejí odpovídat kvalitě stanovené památkovým orgánem, kterému se poskytují k archivaci.

5 Zpráva o průzkumu

Výsledky stavebně-historického průzkumu mají podobu náležitě argumentovaného popisného textu, vybaveného odpovídajícími vyobrazeními a plány. Nepominutelné je souhrnné vyhodnocení stavebního vývoje. Zpráva rovněž uvádí okolnosti průzkumu (investor, podmínky, zadání, termín, dostupnost objektu, omezení). Kromě plánového záznamu zjištění musejí být v souladu se zadáním doplněny i výkresy stavebního vývoje a vyobrazení dřívějšího stavu.

6 Vyznačení citlivých oblastí

Citlivé oblasti s vysokou hustotou nálezů nebo důležité jednotlivé nálezy jsou po konzultaci s památkovými orgány graficky znázorněny v plánových podkladech.

Archivace výsledků

Alespoň jedna kompletní kopie výsledné zprávy se předává k trvalé archivaci odborné památkové instituci.

Vybraná literatura

(Stav 30.07.2013)

2014/02/15 Posted by | OPD | , | Napsat komentář

   

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Ghost Signs

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog