MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Novoměstská radnice v Praze

Zabarvení povrchu kvádrů na průčelích Novoměstské radnice v Praze

Odkazy

Václav Girsa: Rekonstrukce horní části věže Novoměstské radnice v Praze, in: Zprávy památkové péče, 53, 1993, s. 228–230.

Kamenické značky

 

 

čp. 1/II, Karlovo nám. 23, Novoměstská radnice, Praha, Nové Město
Reklamy

2019/02/09 Posted by | Uncategorized | Napsat komentář

Zabarvení povrchu kvádrů na průčelích Novoměstské radnice v Praze

© Jan Sommer. 20190209 (edit. 0)

Během rekonstrukce pozdně gotické věže Novoměstské radnice v Praze (asi před 30 lety) došlo ke značným prodlením prací, přičemž před průčelím stálo několik let stavební lešení, jehož nosnou konstrukci tvořily ocelové trubky. V důsledku jejich rezivění se při dešti rozstřikovaly korozní produkty na průčelí. V úrovních jednotlivých podlaží lešení tak docházelo k hromadění rzi na povrchu kamene. Při dokončování rekonstrukce se ukázalo, že intenzivní zabarvení odolává pokusům o očištění. Proto byly výrazně rezivé pruhy překryty sjednocující patinou. 1 Ta v následujících letech byla zejména účinky deště smyta, takže dnes se opět pruhy výrazně uplatňují.

Stav 20161120:

čp. 1/II, Karlovo nám. 23, Novoměstská radnice, Praha, Nové Město

Stav 20190206:

Novoměstská radnice, Praha (20190206)

Poznámky

1Václav Girsa: Rekonstrukce horní části věže Novoměstské radnice v Praze, in: Zprávy památkové péče, 53, 1993, s. 228–230..

2019/02/09 Posted by | Uncategorized | Napsat komentář

Strýčice (CB), kostel sv. Petra a Pavla. Monitoring, HLON, Jan Sommer (20180722)

OPD 2018_002_Strýčice

Akce 20180722. Zápis 20180724…

GPS: 49°00’43.4″N 14°15’56.3″E // 49.012041, 14.265631

PK

Flickr (komentář k fotkám se připravuje):

Strýčice (CB), kostel (20180722)

20180724

2018/07/24 Posted by | OPD | | Napsat komentář

Horní Záhoří (PI), kostel sv. Archanděla Michaela. Monitoring, HLON, Jan Sommer (20180722) (20180723)

(editace ještě není ukončena – díky za pochopení!)

OPD 2018_001 Horní Záhoří

Akce 20180722. Zápis 20180723, 20180724

GPS: 49°20’34.593“ N, 14°12’51.725“ E

PK (Památkový katalog)

Dokumentace:

MIS: Celkový pohled

Flickr:

Horní Záhoří (PI), kostel sv. Michala (20180722)

Komentář:

Konstatovány postupující práce na obnově omítek exteriéru (stav v interiéru jsem nemohl ověřit), a to na presbyteriu kostela a na sakristii. Na sakristii plachty na krovu; skulinou viditelný nový řezaný trám na východní ploše valby (protéza? nových krov? – nemohl jsem určit).

Na exteriéru celém obvodu kostela byly omítky před lety otlučeny (asi do výšky 100-150 cm) s cílem vysušení zdiva, ale proti stanovisku NPÚ. Později proběhl v okolí v souvislosti s položením drenážního kanálu archeologický výzkum (tuším Prácheňské muzeum v Písku).

V posledních letech postupné opravy (střecha kostela, omítky lodi a předsíně).

Odkrytí umožnilo dokumentovat charakter gotického zdiva i rozsah dílčích oprav, zejména barokních.

Interpretace:

Gotické zdivo je poměrně specifické užíváním rozměrných lomových kusů místních hornin, ale i valounů (žula a…?). Místy jsou patrné vysprávky s pomocí cihel, případně cihlové vyrovnávky (plenty) zřejmě provedené při provádění barokních omítek, případně později.

Zejména u presbyteria na východní straně a na nárožích vystupuje před líc zdi koruna předzákladu s rozměrnými neopracovanými bloky kamene.

Pozn.:

Výklad historie v PK není přesný, bude jej třeba opravit (zejména v tom smyslu, že je kostel gotický, nikoliv až ze 17. století).

Dřívější poznatky z doby po sejmutí omítek byly publikovány: Jan SOMMER: Ke stavebnímu vývoji kostela v Horním Záhoří – nález fragmentů ostění gotického portálu. In: Česká placka, 4.1.2018. On-line: https://wp.me/pqrNE-NH.

Výběr dokumentace:

Horní Záhoří (PI), kostel sv. Michala (20180722)
Pohled na V část kostela od S. 20180722

Horní Záhoří (PI), kostel sv. Michala (20180722)
Jižní úsek východní stěny lodi. 20180722. Vlevo jsou patrné šedé zrnité žulové kvádry nároží lodi, překryté omítkou nového nárožního pilastru. V navazujícím hrubém lomovém zdivu jsou ve spárách drobné úlomky kamene, ale i úštěpky cihel a snad i prejzů nebo tašek – je pravděpodobné, že ty již pocházejí z úprav omítek od 17. století.

20180724-1445

2018/07/23 Posted by | OPD | | Napsat komentář

Kolik podrobností a jak vtělit do systému informací o kulturním dědictví? Spára mezi dvěma činžáky

/00/ Tento drobný dokument se zde předkládá jen jako další „občasník“ na téma hledání cesty k vydávání těch nejstručnějších sdělení o nahodilých poznatcích a jejich začlenění do informačních systémů státní památkové péče.

/01/ Která informace je už dosti drobná na to, aby byla pod úrovní toho, co bude zařazeno v informačním systému „památkového fondu“?

/02/ V rámci elaborátů SHP i jiných analyticko-syntetických „výstupů“ se v duchu tradice v průměru dá jaksi říci, že požadavky na podrobnost i příslušné výkony průzkumníků nezadržitelně rostou. Pro požadavek precizního vyhodnocení objektu je to nepochybně základní nutnost. Nicméně by asi bylo třeba hledat způsoby, jak detailní pozorování začlenit do nějakého systému informací o památkách. Aby poznatky nemusely „jen“ být „zaparkovány“ v archivu v rámci „komplexního“ elaborátu, byť zpracovaného bez kompromisu „lege artis“. Jakýmsi protikladem takové komplexnosti jsou pak zcela izolovaná drobná pozorování, která asi většinou nepřinesou nic nového, nic nad to, co již bylo zahrnuto do nějakých těch archivovaných elaborátů. Aby zbytečně nedublovala to, co se již ví, bylo by dobré moci ověřit, jak je daný objekt či jeho partie již dokumentována (vždyť mohl dokumentaci někdo pořídit včera, a já bych mohl čas věnovat jinému objektu, kde také lze nějaké nové informace získat a dosud neznámé situace dokumentovat).

/03/ Co dělat, když zpracuji nějakou zcela marginální informaci, i když dobře vím, že dokumentované pozorování vypovídací hodnotu má. Jak jen neobtěžovat „přátele“ na sociálních sítích opakovanými upozorněními na trochu „úsměvné“ „unikáty“, které možná za rohem bydlící profesor přes památky již nějak podchytil, nebo tam zrovna příští týden vysílá studenty…

/04/ Zatím asi nadlouho je jedinou možností se pokusit stručně, co možná přesně, situaci dokumentovat a nějak uveřejnit. Je v tom špetka šance, že to nebude úplně marné snažení. Systém pak možná výhledově uzná, že zaujetí vstřícných osob je pro něj obrovská pomoc. Tak nějak kdysi vznikaly koncepty OPD a HLON, dopracované až do verze dokonale funkčního „hlásiče“, evidujícího připravované i probíhající památkové „akce“ (už roky archivován zde).

/05/ Zkusím tam zaslat toto, v nějaké vhodné formě. (Kdyžtak zde editacemi doplním odkazy. Dostupné to nyní v kratší podobě je na FB)

Holešovice (P07), čp. 546, Milady Horákové 50

/06/ Detail z rozhraní domů – vlevo od spáry (1) dům Holešovice (Praha 7), čp. 546, Milady Horákové 50, úroveň přízemí, cca 100-200 cm nad chodníkem. Není mi známá historie obou sousedních objektů, budovaných asi v poslední čtvrtině 19. století, přesto tu máme drobnou chronologickou pomůcku. Na cihlovém nároží (1) je vpravo patrná vápenná omítka, přetažená jemným štukem s gletovaným povrchem. K ní je zdivo domu vpravo (čp. 817) přiloženo „na spáru“. Nevíme, jak hluboko omítka pokračovala, ani to, po jak dlouhé době k ní bylo zdivo domu vpravo připojeno (z logiky zřejmě plyne, že se jednalo o nedlouhý čas, kdy sousední domy v nově trasované ulici vznikaly postupně, dle možností investorů). Čili by to bylo jen vhodné nějak zaznamenat nalezitelným způsobem (tedy v odpověď na vhodný dotaz k místu, domu, typu konstrukčního prvku). Určitá nejasnost ještě souvisí se spárou 2 – předstupující zdivo rizalitu domu je tu přiloženo na spáru k neomítnutému zdivu za okapní rourou, kdežto na levé straně rizalitu je jeho zdivo s dalším zdivem průčelí zcela provázáno. To tedy znamená, že konstrukčně je zdivo mezi spárami 1 a 2 starší nežli rizalit i zdivo další části průčelí vlevo od rizalitu. Vzhledem k tomu, že se konstrukce nijak výrazně neliší (neznáme ale kolky cihel, ani archivní doklady), lze uvažovat jak o tom, že rizalit byl výsledkem změny plánu během výstavby těsně po té, co bylo vyzděno nároží v pozorované partii, tak i o možnosti, že nároží je reliktem nějakého o málo staršího domu či záměru.

Holešovice (P07), čp. 546, Milady Horákové 50

/09/ Jak také propojit s ostatními zdroji informací video? Jak v něm značkovat či komentovat jednotlivé jevy? Podobně to platí s případnými audio záznamy (diktafon). Poznámky v notesu v daném případu nevznikly žádné (omlouvám se za trochu zbrklý pohyb „kamery“ apod.).

50°06’00.2″N 14°25’34.5″E | 50.100042, 14.426255

/10/ Je jasné, že jde celkem o malichernost. Nicméně by informační systém stavebního dědictví výhledově měl usilovat i taková pozorování využít. V tomto případě třeba proto, aby se o tom mohl dozvědět možná další zájemce o doplnění těchto „informací“.

© Jan Sommer, 20180501 (edit. 20180502)

S dalšími fotkami v albu zde.

2018/05/01 Posted by | dokumentace, OPD, Prezentace | , | Napsat komentář

Nález fragmentu ostění raně gotického portálu na hřbitově u kostela v Klučenicích

Po nedávném uveřejnění informace (ve skupině Archeologie na Facebooku) o nejprve neidentifikovaném kamenickém prvku nalezeném na hřbitově u kostela v Klučenicích (okres Příbram) jsem podle fotografií stanovil, že se jedná o ostění raně gotického portálu. Následně jsem na místě prvek prohlédl a pořídil jeho základní dokumentaci.

Klučenice (PBp, kostel

Barokní kostel v Klučenicích (okres Příbram)

Fragment byl identifikován na pozemku bývalého hřbitova u kostela v Klučenicích, odkud byl přenesen do místního muzea (nálezce – Oldřich Žirovnický – je neobyčejně vitálním správcem muzea). Je pravděpodobné, že pochází ze středověké budovy kostela, která pak byla nahrazena nynější barokní budovou (dosavadní literatura se ovšem vcelku shodovala v odhadu, že středověký kostel měl dřevěné konstrukce). Kromě místa nálezu však žádné informace k dispozici nejsou. Proto je třeba v rovině variantních hypotéz zvažovat i možnost přivezení prvku z některé stavby v zátopové oblasti orlické přehradní nádrže, a to proto, že ze zatopených kostelů byly do Klučenic přivezeny např. součásti barokních oltářů ajv.

Klučenice (PB), kostel

1 – vejcovcový prut na přední hraně ústupkového ostění. 2 – oblý prut v koutu ústupku. 3 – olámaná vnitřní hrana ostění. 4 – mírně odchylná rubová plocha prvku.

Lze předpokládat, že fragment pochází z ostění portálu raně gotického kostela, který předcházel nynější barokní stavbě. Prvek je charakteristický oblým prutem, vloženým do koutu pravoúhlého ústupku ostění (2). Přední hrana ostění je zvýrazněná vejcovcovým prutem (1), zpředu lemovaným výrazným výžlabkem, zezadu okosením. Vnitřní hrana ostění je probrána mělkým výžlabkem. Zadní plocha (4) se mírně odchyluje od roviny průčelí a není kolmá k boční ploše ústupku. Její umístění také za vnitřním výžlabkem (3) ponechává nápadně mělkou hmotu ústupku. Je proto možné, že zde navazoval dovnitř ostění ještě další blok kamene, případně tu podél praskliny v materiálu došlo k odlomení části hmoty, nebo se mohlo jednat o druhotný zásah (nicméně je odklon tak malý, že by mohlo jít i o chybu kamenické práce, protože i tvary profilu jsou hrubě a nepravidelně provedené).

Klučenice (PB), kostel

Pohled na profil prvku. Odleva vnitřní výžlabek, koutový obloun (sloupek), vpravo vejcovec lemovaný okosením a výžlabkem.

Prvek pravděpodobně zhotovila stavební huť navazující na dílo raně gotické královské huti na Zvíkově či klášterní huti v Milevsku. Nejspíše se tak stalo ve třetí čtvrtině 13. století. Profilace je pro danou dobu jednou z běžných variant /odkazy ještě doplním – momentálně mohu připomenout portál kostela v Bohumilicích, zřejmě související se stavební činností kláštera v Nepomuku).

Klučenice (PB), kostel

Schématické vyznačení přibližné původní polohy dílu ve stojce ostění. (Podkladem je fotografie srovnatelného raně gotického portálu kostela v nedalekých Lašovicích uvedená v soupisu památek politického okresu Milevsko.)

Zatím není známo, jestli prvek po zboření středověkého kostela v 18. století byl ukryt pod terénem, nebo jestli byl druhotně užit v konstrukci nějaké pozdější stavby, ani jak se ocitl na ploše hřbitova, kde byl nedávno nalezen. Nicméně dnes nám může být inspirací pro pečlivé sledování zdiva kostela, ohrazení hřbitova i blízkých objektů, ve kterých mohly být nějaké další středověké prvky zasazeny jako běžný stavební materiál (Dnes je zdivo kostela s opravenými omítkami patrné jen ve druhém patře věže a v podkroví u korun obvodového zdiva lodi a presbyteria nad klenbami (zde je zdivo smíšené cihlokamenné, s ojedinělým výskytem opracovaných kusů kamene, ale bez profilace). Rovněž je potřebné pečlivě sledovat případné výkopové práce (vodovod, kanalizace, elektrické kabely vč. telefonních apod.), protože ve středověkém jádru obce není možné nikdy vyloučit nějaký zajímavý nález, který může doplnit historické poznání.

Za pozornost celkem stojí i to, že nálezce, iniciátor místního muzea, zpřístupnil dokumentaci nejprve neurčeného prvku na sociální síť, díky čemuž se podařilo význam prvku stanovit a v následném kroku také zpracovat na místě detailní měřickou dokumentaci. Čili se jedná o ukázku možných přínosů takového zpřístupnění dokumentace.

© Jan SOMMER, 20170518

Ex-citace: Jan SOMMER: Nález fragmentu ostění raně gotického portálu na hřbitově u kostela v Klučenicích, in: Monudet, on-line http://wp.me/pEm2D-9W, Praha 20170518 (+ datum verifikace).

2017/05/18 Posted by | dokumentace, fragmenty | , , | Napsat komentář

Nález fragmentu gotického kamenného okenního prutu na hradě Karlštejnu

  • (Editace: 20170328-2145 – text místo tabulky.)

Úvodem poznámka na okraj

Z hlediska významu architektury, umělecké výzdoby i kulturního a politického významu hradu se jedná o drobný prvek, vyráběný původně víceméně sériově a osazovaný do oken v průběhu výstavby. Možná tím spíše se nám hodí pro ilustraci některých okolností evidence součástí staveb, přístupu k dokumentaci a k otázce zpřístupňování dokumentace pro další studium, památkové ošetřování apod. Není ovšem v této chvíli cílem prozkoumat všechny souvislosti, ale jen po zpracování dokumentu nadhodit pár dílčích otázek k otázkám SHP (plynulý popis, nebo katalog prvků?), efektivity z hlediska podrobnosti zpracování, další využitelnosti vytvořených informací. Do jisté míry v neposlední řadě bude třeba se ještě zabývat otázkou „detailizace“ údajů – v tom smyslu, jak je např. v návrhu formuláře rozdělena a na více místech rozepisována lokalizace prvku či místa nálezu, charakteristika tvaru či rozměrů věci členěna na údaje obecnější, kdežto podrobnější jsou uváděny v dalších oddílech, specifikace významu či výtvarných souvislostí rovněž není sjednocena, dochází k nelogickému zpřetrhání vazeb a v neposlední řadě i ke znepřehlednění. „Logicky“ pak i k duplicitám. Právě tyto otázky je ovšem ideální řešit v diskusi na základě testů, ideálně prováděných různě zkušenými a odborně zaměřenými zpracovateli.

Vybrané návrhy pro úpravy normového formuláře?

(ještě jsou v plánu editace; budou případně označeny)

Již dříve byl formulář, který nakonec byl vložen i do metodiky pro dokumentaci prvků staveb, míněn jako podklad k diskusi a byl proponován jako pracovní verze. Diskuse však asi nebyla považována za potřebnou, nebo na ni nevybyl čas. Přitom vlastně šlo o to, aby příslušní specialisté používali porovnatelné postupy, usnadňující další využití produkovaných dokumentů, srovnávací studium dokumentované materie, evidenci sbírek, projekční činnost apod. Bylo to myšleno tak, že výsledek bude precizován pro užití v metodice na podkladu diskuse, ale zejména po praktických pokusech. Účastníky debaty by měli být i zpracovatelé příslušných databází apod., a to napříč rezorty a institucemi.

Bylo by asi vhodné začít s číslováním odstavců, protože by to usnadnilo zejména odkazování mezi jednotlivými údaji v rámci samotného dokumentu. Asi nejsprávnější by bylo zvolit strukturu dat dle CIDOC/CRM, nakonec asi akceptovanou již i v památkových institucích (norma ISO). K tomu by však bylo vhodné dojít k dohodě (ano/ne, jak). Víme, že velmi často v podobných případech dochází k souladu jen v části odborné komunity a testování ergonomie využití formuláře nebývá široce otevřené. To pak snižuje možný přínos jednotného zpracování. (Mám tušení, že dosud ani nedisponujeme oficiálním či aspoň pracovním českým překladem popisu CIDOC/CRM; neoficiální překlad pořízený před lety mgr. Lenhartem asi není volně dostupný a oficializován asi nebyl – mj. možná i kvůli licenčním okolnostem.)

(Ed. 20170329-0745) Ideální by bylo moci navázat na systém pro evidenci sbírek využívaný pro správu hradozámeckých sbírek CastIS. Jenže ten je z bezpečnostních důvodů provozován neveřejně, takže by asi bylo obtížné či nereálné touto cestou výsledky publikovat. Nicméně by to mělo velkou výhodu např. právě pro evidenci prvků druhotně použitých ve zdivu (vyjmutých z nemovitosti a coby movitý stavební rum přesunutých na jiné místo a tam vezděných, načež po jakékoliv době umístěných v lapidáriu, tedy evidovaných ve sbírce…).

Tak či tak díky za případné připomínky a náměty.

  • VĚC // Fragment dílu kamenné příčky ostění vícedílného gotického okna, patrně se jedná o sloupek
  • md170308-001
  • Náhled:
    Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna
  • Lokalita / Okres // Karlštejn / Beroun (PK)
  • [Místo původu]
  • Areál / Část areálu // Areál hradu. Nalezeno na tzv. hřbitůvku, severní baště jádra hradu. Během dokumentace přesunuto do hradního lapidária.
  • Adresa
  • Objekt / Část objektu // Tarasní zídka na jižním boku zahloubeného přístupu od portálku v západní hradbě bašty. Část tarasní zídky se po zimě sesula.
  • Místní souvislosti // Původní nejsou známé
  • Evidenční číslo // Aktuálně není zařazeno v centrální evidenci
  • Klíčová slova
  • KS obor // architektura, stavitelství
  • KS typ // architektonický článek, příčka vícedílného okna
  • KS motiv
  • (KS funkce ?) // příčka vícedílného okna
  • KS téma, ikonografie
  • KS jednotlivosti ikonografie
  • KS prvky
  • KS materiál // pískovec spíše hrubozrnný
  • KS chrono // gotický sloh, asi 1350-1410

1. OKOLNOSTI AKCE

  • Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách. Konkrétní akce proběhla v souvislosti se SHP areálu hradu a v rámci fotodokumentace aktuálního stavu některých objektů.
  • Autor // Jan Sommer
  • Datum akce / zápisu // 20170308 / 20170315
  • Metoda dokumentace // Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
  • Stupeň podrobnosti // 2 mm

2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI

  • Lokalizace // Terén tzv. hřbitůvku, severní bašty nad hradním příkopem, oddělujícím ostroh od Kněží hory.
  • Souvislosti // Prvek je uložen mimo původní místo užití.
  • Označení (inv. č.)
  • Původ (pokud není na původním místě) // Prvek byl nalezen a vyzdvižen v místě druhotného užití, přičemž podle značně erodovaného stavu lze předpokládat, že již před tím se nacházel v druhotném užití, případně na skládce. Je tak otázkou, zda se může jednat o prvek nahrazený na původním místě až při regotizaci, nebo vybouraný již dříve.
  • Charakteristika (forma, funkce, materiál) // Pískovcový tesaný profilovaný díl sloupku (příčky) gotického okenního ostění.
  • Tvar (popis, orientační skica) // Fragment je tvořen profilem o šíři 13,5 cm a hloubce 21,7 cm, jeho zachovaná délka (výška) kolmo k profilaci je 27,3 cm. Profil byl na původně exteriérové straně tvořen štíhlým klínem s mírně projmutými (vyžlabenými boky). Na původně vnitřních hranách jsou vyhloubeny pravoúhlé drážky.
  • Funkční uspořádání // Kamenný sloupek členil gotické okno (které tedy bylo nejspíše dvou-, případně vícedílné. Na původně exteriérové straně byl opatřen profilací jemně vyžlabeného štíhlého klínu, na vnitřní straně pak pravoúhlými vpadlinami určenými buďto pro vsazení dřevěného rámu, nebo pro zapadnutí dřevěného rámu dovnitř otevíravých křídel. Nejspíše se jednalo o okno světské prostory, obytné či slavnostní, neboť okna sakrálních objektů byla opatřena většinou drážkou pro pevné zasklení, bez možnosti otevírání.
  • Slohové zařazení // Stylově není tvarově jednoduchý prvek jednoznačně chronologicky výmluvný. Jeho tvar lze jen obecně zařadit do doby mezi polovinou 14. století a husitskými válkami
  • Datace (od – do, styl) // Vrcholná až pozdní gotika. Cca 1350-1410
  • Autor návrhu // Stavební huť hradu Karlštejn
  • Výrobce // Kameník
  • Související osoby
  • Vývoj // Předběžně pouze odhadem můžeme předpokládat, že prvek pochází ze spíše drobnějšího okna s kamenným křížem (případně jen dělicím sloupkem), nejspíše ze světské prostory. V blíže neurčené době byl prvek odstraněn z původního místa a snad ukryt v navážce. S tou mohl být i přemísťován, jak o tom může svědčit značná eroze povrchu a odlomení části prvku. V konečné poloze byl prvek zřejmě vložen do suché tarasní zídky v areálu hradu Karlštejn.
  • Význam // Součást přední středověké klášterní stavby, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
  • Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) // Prvek má poměrně běžné formy pro dobu lucemburskou.
  • Související prvky (kontext) // Souvislosti budou postupně dohledávány pomocí přesných měření obdobných prvků v areálu hradu.
  • Dílčí prvky
  • Relace // Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v areálu hradu.
  • Potenciál // Další prvky mohou zřejmě být nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
  • Pozn.
  • Výstavy
  • Dokumenty
  • Literatura

3. DETAILY

  • Detaily lokalizace / Souřadnice // Poloha v době nálezu přibližně N49.939970, E14.188065. Prvek byl zřejmě vložen do jižní tarasní zídky zahloubeného stoupajícího přístupu od branky v západním úseku hradby „hřbitůvku“ – bašty severně od ohrazení velké věže Karlštejna. Byl nalezen u paty této zídky, ze které se podle všeho vyvalil po její částečné destrukci (na konci zimy).
  • Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu) // Výše v kolonce Tvar.
  • Hmotnost
  • Materiál // Pískovec střední až hrubší zrnitosti, světle šedookrové barvy.
  • Způsob výroby / montáže // Kamenické opracování.
  • Stopy opracování // Ve výžlabcích profilu jsou při šikmém osvětlení patrné stopy plochého kamenického dláta.
  • Povrchová úprava // Nebyla pozorována žádná stopa.
  • Výrobní značky, přípravné značky
  • Stopy konstrukčního spojení
  • Stopy funkce
  • Znečištění / Poškození // Olámání části prvku.
  • Dodatečné úpravy, změny
  • Stratigrafie
  • Nápisy
  • Ozdoby (popis, ikonografie)
  • Technické parametry
  • Další související analýzy

4. STAV A PÉČE

  • Vlastník // Stát, zastoupený správce, NPÚ.
  • Využití // Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
  • Stav a uložení // Po nalezení byl prvek uložen v hradním lapidáriu v přízemí velké věže a nález byl oznámen správě hradu.
  • Doporučení pro péči
  • Námět pro další průzkumy // Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
  • Další související analýzy

5. PŘÍLOHA

  • Plánová dokumentace // Nákres ložné plochy s profilací prvku (somrograf)
  • Fotodokumentace // Sada fotek.

6. ILUSTRACE

Profil prvku a pohled na relikty zachované ložné plochy:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Prvek na místě nálezu:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail boku profilace s výžlabkem:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail rubové strany s drážkami pro rámy oken nebo pro zapadnutí okenních křídel:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Zachovaná ložná plocha s hlubokými stopami poškození:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

2017/03/28 Posted by | dokumentace, fragmenty, Karlštejn, lapidária, OPD, SHP | , , | Napsat komentář

Jsme konečně na stopě středověké architektury zbýšovského proboštství?

Nález architektonických článků druhotně použitých ve zdivu barokní budovy bývalého hospodářského dvora (Zbýšov, okres Kutná Hora, čp. 1 a čp. 3)

(Verze 1, 20170126-2330.)

Loco: 49.813186, 15.354120, 49.813611, 15.353984; ±5 m.


:1: O proboštství sázavského kláštera ve Zbýšově (jižně od Čáslavi) víme zatím vlastně jen z listinných pramenů, a to k roku 1360 (nebo 1362?). Následně pak jsou až do husitských válek známá jména několika proboštů. Po roce 1420 se zřejmě uvádí již jen pustý „klášter“. V roce 1463 potvrzuje Slavatům z nedalekého Chlumu vlastnictví bývalého proboštství ve Zbýšově král Jiří z Poděbrad (literatura má za to, že zde hospodařili již od roku 1420). Ti tu v 16. století provozovali poplužní dvůr, ale o jeho umístění či architektonické úrovni, o způsobu, jakým využíval či modifikoval gotické objekty, není dosud známo zřejmě nic. Dvůr byl v roce 1651 opět pustý. Ze 16. století pochází několik dětských náhrobků u kostela (nyní většinou v ohradní zdi kostelního hřbitova, z nichž ovšem aspoň jeden podle Soupisu památek okresu Čáslavského, s. 381, patří někomu z rodu Lukaveckých z Lukova).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), Jižní průčelí domu čp. 3 a kostel (v pozadí).

:2: O středověké a renesanční stavební činnosti tak dosud zřejmě nejsme nijak zpraveni (nevím, jestli nějaké nálezy nejsou uložené v nějaké muzejní sbírce, nebo jestli nebyly získány nějaké vědomosti např. při výkopech pro elektrické, vodovodní či jiné sítě).

Zbýšov (KH), pozemkový katastr 20170122, detail

Zbýšov (KH), pozemkový katastr 20170122, detail

:3: Nynější budovy dvora pocházejí až z doby po roce 1748, kdy statek zakoupil tehdy prosperující cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory. Této době náleží protáhlé stavení přibližně severojižního směru (nyní čp. 1 a 2), kde byly chlévy a na jižním konci byty personálu, dále západně situovaná kratší původní stodola s mansardovou střechou (dnes čp. 27), zřejmě vztažená ke společné západovýchodní ose dispozice. Jižně od stodoly v jihozápadním koutu přibližně obdélné plochy dvora se nacházel ovčín, nahrazený později nynější budovou mírně odlišných rozměrů, dnes značně zchátralou.

Zbýšov (KH), výřez mapy Stabilního katastru: Hospodářský dvůr s kostelem

Zbýšov (KH), situace hlavní budovy bývalého dvora v roce 1840, na mapě Stabilního katastru (hlavní budova dvora zde má č. 5 a je vyznačena tmavě červeně).

:4: V bývalém hlavním stavení i stodole jsou nyní byty (dříve byly v hlavní budově též kovárna – na severním konci u kostela, policejní služebna – naopak na jižním konci nad rybníkem, a poštovní úřadovna).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), východní průčelí domu čp. 3 (vlevo) a čp. 1.

:5: Při budování barokního dvora byl k jihu se svažující terén zřejmě do jisté míry planýrován – plocha pod ohradou hřbitova byla asi odkopána, kdežto v jižní části lze předpokládat navážky.

:6: Hlavní budova dvora (čp. 1 a 2) je přízemní, zčásti asi dodatečně vybavená drobnými sklípky pro byty. Na jižní straně je přízemí nad okolní klesající terén vyvýšeno o cca 3-4 m; na tomto konci budovy je také nejstarší sklípek, který ovšem ničím nenasvědčuje, že by mohl být předbarokního stáří; patrně vznikl při výstavbě dvora kolem poloviny 18. století.

:7: Budova dvora si podle dosavadních zjištění nezachovala žádné součásti architektonického členění (římsy, ostění portálů nebo oken). Z té doby by ovšem mohly pocházet některé relikty omítkového členění lisenovými rámy na exteriéru; protože se omítky během času několikrát upravovaly, přičemž se na některé úseky ze starších fází navazovalo, jiné se překrývaly nebo modifikovaly, nelze původní stav jednoznačně rekonstruovat (podle všeho se jednalo o nenáročné členění v podobě vodorovného hlazeného pásu, který probíhal po celé délce východního průčelí těsně nad terénem na severu, a tím pádem asi v polovině výšky jižní stěny; svislé liseny při nárožích byly odsazené; zásahy během 19. století zejména spodní „soklový“ pás rozdělily do tří úseků, klesajících stupňovitě k jihu, a různě korigovaly polohy lisen – nárožní pak dostaly podobu širokých pásů).

:8: Omítky jsou zejména v nepravidelně vysokém úseku nad terénem degradované, místy ve značném rozsahu erodované či opadané. Mimoto jsou značné plochy prvotního zvlněného líce kryty vyrovnávacími plentami, většinou vyplněnými úlomky pálených střešních tašek, ale v místech silnějšího příkrovu i s cihlami naplocho. Zdivo je převážně lomové, z protáhlých plochých úlomků místní vhodně odlučné vrstevnaté horniny (ruly?). Místy jsou úseky cihlové (řádky cihel, nebo i větší plochy líce; výška cihel obvykle 7,5 cm; cihly např. vysokého atypického formátu pozorovány nebyly). Z cihel jsou vyzděny stojky oken a zřejmě i vstupů, případně upravované jsou různě vysoké cihlové vyzdívky parapetů. Rovněž jsou cihlové přímé vynášecí záklenky nad okny, ovšem v nejednotném provedení, protože otvory byly vícekrát při změně funkce jednotlivých prostor upravovány (např. chlévy nepochybně měly původně okna menší).

:9: Anomálie ve zdivu je patrná ve 2. okenní ose na východní fasádě od severu. Okno je ve větším rozsahu obklopeno snad nějakým průrazem, jehož výplň je provedena ze shodného materiálu jako okolní zdivo, avšak líc vyzdívky předstupuje před první vrstvu omítky na okolním zdivu. Zatím není vůbec patrné, že by se tu nacházel nějaký otvor s ostěním, zárubní nebo pod. Každopádně vznikl vylámáním ve starším omítnutém zdivu a později byl opět zazděn s vystoupením před plochu okolní starší omítky. Není ani jasné, jestli šlo jen o krátkodobě použitý montážní otvor (v tomto místě byla uvnitř kovárna), nebo nějakou déle sloužící komunikaci, posléze asi do poloviny 19. století opět zazděnou.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 3, JV nároží. Za sloupkem plotu je viditelný fragment překladu s profilovaným ostěním.

:10: Poškozený stav omítek na značné části zejména jižní a východní stěny umožnil v několika místech na JV a SV nároží nalézt pískovcové (světle okrové) kvádry a částečně také druhotně použité fragmenty ostění gotického či snad gotickorenesančního stáří. Provedení profilace nevylučuje původ v 15. století a spíše hovoří pro gotické zařazení, protože profilace nevykazuje výskyt dílčích elementů příznačných od začátku renesance (mělké oblouny, simy, mělké výžlabky, široké pásy mezi ústupky…).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 3. Fragment profilovaného pískovcového překladu okna či portálku druhotně použitý v armatuře JV nároží barokní budovy bývalého hospodářského dvora.

:11: Na jednom prvku bylo zachyceno pravoúhlé zalomení profilace, jasně svědčící o tom, že prvek je fragmentem překladu pravoúhlého otvoru, v jehož koutu se profilace kolmo zalamovala. Minimální šířka otvoru podle délky profilace přelomeného překladu činila 40 cm. Profil je přeci jenom zčásti poškozený, takže se na viditelných částech nepodařilo jeho kompletní proměření. Je možné, že v případě opravy vnějších (případně i vnitřních) líců zdiva by se mohlo podařit měření profilu doplnit, což by mohlo být důležité pro určení stáří i stylových souvislostí.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 1. Fragment pískovcového profilovaného ostění v SV nároží původní hlavní budovy bývalého hospodářského dvora.

:12: Při průčelí byla profilace snad lemována drobným zářezem nebo vyžlabením, za kterým probíhal drobný prut, u kterého není možné zatím určit, jestli byl zaoblený či ohraněný. Poměrně nezvyklé se zdá být, že vnitřní strana tohoto prutu nebyla kolmá k líci ostění, ale je klínovitě uzavřená. Za ní již profilaci dominoval robustnější obloun, podle všeho provedený ne zcela pravidelně, a profilaci zakončuje asi jen drobná lišta, paralelní s průčelní stranou.

Zbýšov (KH), čp. 1

Zbýšov (KH), čp. 1. Profilace architektonického článku druhotně použitého v SV nároží.

:13: S určitou rezervou pro případ nalezení přetínání prutů na dílu s překladem, což by jednoznačně svědčilo pro pozdně gotické zařazení, spíše předpokládám stáří předhusitské. Vycházím zejména ze značného hloubkového vyvinutí profilace. Provedení je však spíše rustikální (deformovaný obrys oblounu).

:14: Na povrchu prvků jsou zachovány zejména na ložných plochách stopy otesávání kamenickým nástrojem, který ovšem měl ploché ostří bez „zubů“, jakými byla vybavena dláta či plošiny, užívané po celé 14. století i po husitských válkách.

:15: Nalezené prvky umístěné v obou nárožích východního průčelí svědčí též o tom, že celý rozsah hlavní budovy barokního dvora vznikl jednolitě, že v něm tedy s největší pravděpodobností není obsažena část nějaké předbarokní stavby – buďto gotického proboštství, nebo renesančního poplužního dvora. Je také nepravděpodobné, že by prvky pocházely z gotické stavby kostela, která sice byla dílčími způsoby upravována, ale byla zachována až do likvidace před koncem 19. století – je ovšem pravděpodobné, že fragmenty středověkého kostela budou nalezeny ve zdivu nynějšího chrámu. (V nedávné době zde proběhlo vyhloubení drenážního kanálu podél vnějšího obrysu obvodového zdiva kostela, přičemž s velkou pravděpodobností byly nějaké informace k minulosti lokality zjištěny; mně zatím nejsou známé.)

:16: Nebudeme nyní detailněji rozebírat nějaké alternativy interpretace nalezených gotických prvků. Cílem zde bylo spíše upozornit na jejich existenci a z toho plynoucí vysoce reálný předpoklad, že budou ještě nalezeny další prvky středověké architektury proboštství, na což je třeba pamatovat při jakémkoliv stavebním či terénním zásahu v celém úseku mezi kostelem, rybníkem, bývalým ovčínem a stodolou.


Poznámka

Dokumentační a průzkumná akce se konala v rámci přípravy podkladů k zamýšlenému návrhu prohlásit některé ze zkoumaných objektů za kulturní památku; návrh v NPÚ zpracovává Šárka Koukalová.

Literatura

  • August SEDLÁČEK: Místopisný slovník historický království českého, s. 1013.
  • August SEDLÁČEK: Hrady, zámky a tvrze království českého, 12
  • Jan ŽIŽKA: Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách, 2016

© Text, foto a kresba Jan SOMMER, Národní památkový ústav, 2017

2017/01/26 Posted by | dokumentace, fragmenty, OPD | , , | Napsat komentář

MD20160918 Plasy konvent fragment

Fragment pískovcového architektonického článku s reliktem profilace druhotně uložený v barokním zdivu konventu v Plasech

Plasy (PS), klášter, konvent, spolie v J nároží

Poloha prvku

 Fragment je druhotně vložen do hrany liseny / pilastru barokního průčelí na jižním nároží konventní budovy kláštera Plasy, cca 49.934325 N, 13.390516 E

  • ev. č. md20160918001-plasy-konvent-ft
  • (Soubory: MD20160918_Plasy_konvent_fragment)
  • Plasy, okres Plzeň-sever, čp. 2, Plzeňská.
  • Kámen. Pískovec. Architektonický článek. Fragment.
  • (Jan Sommer, 20160918, zápis 20160922)
  • Zběžná prohlídka. Fotografie. Stručná charakteristika.

Plasy (PS), klášter, konvent, spolie v J nároží

Detail prvku

Popis

Pískovcový díl s reliktem přímého profilu je vsazen do jižního nároží budovy tak, že drážka profilace je souběžná s hranou nárožního pilastru jihozápadního průčelí objektu, ve výšce cca 2,5 m nad terénem.

Je možné, že profilace pokračuje na pravém boku prvku, ale zde je aktuálně zakryta reliktem omítky.

Prvek byl při osazování na nynější místo částečně osekán. Zejména u spodní hrany (hrana původní ložné plochy?) byla vyseknut mělký zahloubený pásek, související s jemnou omítkovou bosáží průčelí, provedenou i v konstrukci.

Okolní barokní zdivo je jinak převážně cihlové, s příměsí zatím neurčitelných kamenných prvků nejspíše staršího původu.

Interpretace

Prvek zřejmě představuje krajní (lícovou) část středověkého ostění, snad gotického původu. Od lícové plochy byl profil oddělen pozorovaným diagonálním zářezem. Momentálně není ani jasné, zda navazující úsek profilace byl původně zaoblený.

Patrně se jedná o nenáročný prvek středověké architektury kláštera, který ovšem zatím neumožňuje bližší zařazení časové ani formální.

Je pravděpodobné, že po případném sejmutí či opadnutí omítek bude viditelná nějaká další část profilace.

Přílohy

Verze PDF

2016/09/22 Posted by | fragmenty | Napsat komentář

Drobný přírůstek románských achitektonických článků z milevského kláštera

Velká část „hmoty“ i „ozdob“ staveb starodávných budov nahrazených pozdějšími funkčními a slohovými vylepšeními nezmizela z povrchu zemského. Relikty často končily v základech novějších stavení, ale byly také vkládány jako armatura do nároží nebo se ocitly ve stěnách jako součást běžného zdiva. Spíše vzácně se setkáme s pietním užitím na viditelném místě. Nesnadné je identifikovat v běžném zdivu z místního staviva druhotně použité kusy lomového kamene, ale unikat pozornosti by neměly opracované kvádry, profilované díly oken, říms, kleneb apod., protože jsou to často již jediní výmluvní svědkové podoby zaniklých objektů.

Je především otázkou času, kdy se takové pozapomenuté prvky či zlomky objeví pod opadávajícími omítkami „hostitelské“ stavby, odhalí je archeologický či jiný vý-/prů-/zkum. Bohužel ovšem nejednou jsou takoví cenní svědkové při opravě bez většího zájmu na další desetiletí umlčeni pod novou omítkou apod. Samozřejmě nejsmutnější variantou je demolice, odvoz a „ekologická“ či jiná likvidace někde v navážce pod novým panelákovým sídlištěm, v dálničním náspu apod.

Kromě hledání cest k fyzické metodicky adekvátní aj. konzervaci hmoty a forem prvků by byl potřebný efektivní systém evidence a monitoringu, a to jak periodický či průběžný (jaký již památkáři systémově provozují, ale celkem vzato jsou v informačním systému záznamy nesnadno k nalezení – zejména pokud bychom je potřebovali studovat v nějakých souvislostech, srovnávat s dalšími nálezy apod.), tak operativní (umožňující dostatečně intenzivní sledování opravovaných staveb – zdá se zřejmé, že přiměřenou cestou bude prosadit povinnost zasahujících stavebníků zajistit monitoring a dokumentaci při zásazích do staveb, tedy obdobný postup, jaký už nikoho nepřekvapuje u archeologie).

Nepochybně je třeba se zabývat i potřebností informačního systému, ve kterém budou informace a poznatky přehledně uspořádané, k nalezení podle nejrůznějších kritérií (nikoliv „jen“ podle toho, zda je památka chráněná, jestli je ohrožená či jinak administrativně „zajímavá“). (K tomu proklamativně zde.)

Milevsko, románské fragmenty v hospodářském dvoře

Segmenty záklenků v soklovém zdivu zaniklého kravína v hospodářském dvoře kláštera v Milevsku.

Jedním z příkladů významných středověkých stavebních komplexů je klášter v Milevsku. Řada monumentálních i provozních budov je zde zachována (kostel, dvě křídla románského konventu, opatská kaple, Latinská škola, palác s donjonem u hřbitova aj.), četné další ale vzaly za své. Jejich nalézané architektonické prvky jsou ukládány především v Milevském muzeu (i když s dílčími problémy, příznačnými pro lapidária menších muzejních institucí). Pozitivní přitom je také existující stabilní dohled archeologa se zájmem o stavební konstrukce. Stavby, které zde vznikaly od vyplundrování středověkého kláštera v husitských válkách porůznu obsahují početné starší relikty, rozmístěné z dnešního pohledu nahodile. Příčinou jejich užití většinou muselo být to, že se v době provádění nové konstrukce právě jiná románská či gotická část rozpadala, nebo byla překážkou pro nové záměry a přikročilo se k její demolici.

Celkem pestrý soubor dosud známých prvků se nyní podařilo dále doplnit.

Prozatím na dvou místech se v Milevsku podařilo zjistit výskyt druhotně použitých architektonických prvků nejspíše raně středověkého původu. Jedná se ovšem o prvky zcela nenáročně členěné, bez plastického dekoru či stop nátěrů nebo omítek, zhotovené z místní zrnité žuly. Je patrné, že se jedná o segmenty záklenků, jejichž viditelná hrana není profilovaná. Hrana skrytá ve hmotě zdiva nebyla přístupná k pozorování. Odhaduji však pracovně, že rovněž nemá profilaci. Šířka oblouku byla zatím zjišťována v jednom místě, kde byl prvek přístupný „díky“ odbourání vyšších partií zdiva. Klenutý prvek zde měl šířku 19 cm, ale jeho „rubová“ strana nebyla zatím dostupná.

Takové jednoduché členění je příznačné pro části kláštera budované v několika desetiletích kolem roku 1200.

27464013890_00d6982e1e_z

Díly záklenků ve zdivu kolny.

Vzhledem k nevelkému radiusu segmentů cca 28-30 cm lze předpokládat, že díly nepocházejí např. z arkád či portálu, ale z ostění menších otvorů či hran menších výklenků (o šířce 56-60 cm). Prvky podobných rozměrů se mohly vyskytovat typicky v hranách oken (rozměrově by mohly odpovídat např. obdélným okénkům ve východním průčelí románského konventu), případně sdružených oken, nebo arkád okenních stěn ambitu apod.

Z hlediska stáří objektů, ve kterých jsou fragmenty osazeny, by sice bylo možné uvažovat o tom, zdali materiál nepochází z nějakých souběžně demolovaných částí románských budov, ale protože byl kvalitní žulový materiál „recyklován“ v areálu kláštera opakovaně, lze těžko k takovému časovému propojení událostí dojít.

V budoucnu by se mělo podařit ověřit spolehlivě rozměry prvků a případně ověřit (ne)členění dosud skrytých částí prvků. Bylo by rovněž vhodné vést existenci těchto prvků v patrnosti a zejména zamezit jejich možnému poškození či ztrátě (již nyní nejspíše byly některé při demolici částí hospodářských staveb odvezeny na neznámé místo).

Důležité rovněž je, aby v případě budoucích zásahů do konstrukcí, případně jejich likvidace či úprav, byl přivolán specialista pro dokumentaci architektonických článků (to samozřejmě platí pro kteroukoliv památku). Ten by měl jednak doplnit vědomosti o částech prvků, které by případně mohly být dosažitelné pro ohledání, ale současně by měl zajistit prohlídku materiálu zdiva, kdyby bylo rozebíráno, aby bylo možné zaručit, že nebudou cenné součásti např. středověkých architektonických článků ohroženy, a současně, že budou na přiměřené úrovni dokumentovány a posouzeny. Ve zdivu mohou být další obdobné prvky, ale samozřejmě také části náročněji členěných architektonických článků (ostění, patky, hlavice, klenební žebra, svorníky, díly okenních kružeb…) z kamene i keramiky.

Přítomnost experta pro stavební konstrukce a jejich relikty by měla být při zásazích do historických staveb vyvolána budoucím památkovým zákonem.

Úkolem pro co nejbližší dobu pak je vytvoření otevřeného „průřezového“ systému studijní evidence prvků, který z podstaty věci není možné limitovat např. úředními evidencemi muzejních sbírek či kulturních památek.

2016/06/18 Posted by | fragmenty | , , | 1 komentář

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Le blog de l'APAHAU

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WienSchauen

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

Enclaves románicos

Paisajes del románico

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.

Je čas na změnu

"Změna JE vždy možná!" Eric Berne, psychiatr

Wreck of the Week

A Historic England Blog

Everybody's Libraries

Libraries for everyone, by everyone, shared with everyone, about everything

Románico en Ribagorza

Inventario de las construcciones total o parcialmente de época románica de Ribagorza