MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Opracování mramoru tradičními nástroji

Film od Gettyho nadace. Mramor se asi do značné míry opracovává jinak, nežli např. „naše“ pískovce. Nicméně by se to mohlo hodit i jako podnět pro tvorbu instruktážních videí u nás. Pro mnohé skutečnosti je to nejlépe srozumitelná forma sdělení.

Reklamy

2011/03/13 Posted by | opracování kamene | , | Napsat komentář

Drobná antická sloupová hlavice v muzeu na Palatinu jako zajímavý doklad užití soustruhu v kamenické dílně

Užití mechanických nástrojů na opracování kamene (soustruhy, pily) je sice v oboru zkoumání dějin stavitelství známé, ale není mu věnována systematická pozornost. Jednotlivá zjištění jsou zpravidla uložena v restaurátorských zprávách nebo se jedná o okrajové zmínky v uměleckohistorických článcích. Proto věřím, že i tento drobný příspěvek může být někomu k užitku.

V muzeu na Palatinu jsou k vidění dvě drobné tufové korintské hlavice z Augustova paláce (zařazené do druhé poloviny 2. století před naším letopočtem; inv. č. 35716 a ???). Situovány jsou na hranolovitých konzolách na stěně vstupní místnosti spodního podlaží, přičemž jejich shodné popisky nenaznačují mezi nimi žádný rozdíl. Ten je však na první pohled nápadný. Jeho důvody jsou zřejmé při bližším ohledání. Hlavice vpravo je jemně zpracovaná. Hrubší povrch (ve srovnání např. s mramorem) je dán porézním materiálem. Měkký materiál zachoval mnoho stop kamenického opracování. Není jasné, jestli třeba hlavice původně nebyla opatřena štukem nebo nátěrem. Že byla (nebo měla být) barevně pojednána, to lze považovat za skoro jisté, protože to publikované poznatky prokazují i u těch nejnáročnějších kamenických prací z ušlechtilejších materiálů.

Tvar hlavice je obvyklý, s košem akantových lístků, jen poněkud atypických výrazným svěšením jejich zkadeřených okrajů. Voluty jsou výrazně plastické. Kvítek na robustním stonku vystupuje před profil krycí desky. Při pozorování horní ložné plochy vidíme zřetelné soustředné rýhy kolem čtyřhranného středního otvoru, obklopeného mírně vystupujícím okružím. Je zřejmé, že rýhy vznikly soustružením. Na pohled se tedy situace jeví tak, že sochařsky byly zpracovány reliéfní povrchy, kdežto podružná ložná plocha byla opracována snad produktivnější strojní technologií.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Při detailním pozorování hlavice však zjistíme poměrně překvapivou skutečnost. Krouživě se totiž pohyboval i nástroj, kterým jsou opracovány profily hrany krycí desky. Osa jeho rotace byla tedy umístěna mimo hlavici, která nejspíše byla uložena v nějakém polohovadle, které umožnilo přesné nastavení tak, že nůž mohl postupně opracovat všechny čtyři boky krycí desky. Profil snad mohl být vytvořen tvarovým nožem zhotoveným v kovářské dílně, anebo bylo možné pohybovat otáčejícím se nástrojem, případně hlavicí na nějakém suportu.

Zajímavé je, že obrobený profil probíhá i za kvítkem, což nasvědčuje tomu, že řezný nástroj mohl být zahnutý, případně mohlo jít o úzký nůž, nastavený šikmo, aby mohl probíhat za kvítkem.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Pohled na druhou hlavici ukazuje, že její celkové rozměry jsou shodné, takže se pravděpodobně jedná o součást téhož architektonického konceptu. To snad potvrdila i nálezová situace, která je jistě na příslušných místech zaznamenána. Vzhledem k systematičnosti tradičního římského zkoumání nemusíme pochybovat, že nálezové okolnosti jsou dokonale známé. Je pravděpodobné, že nález byl publikován a že bylo poukázáno i na okolnosti, které zde pouze povšechně komentuji.

Dekor druhé hlavice prakticky neexistuje. Všechny útvary propracované na druhé hlavici jsou zde ve stejných rozměrech nahrazeny bosami, jen voluty jsou naznačeny podrobněji a místo kvítků jsou hrubě provedené kruhové terčíky. Tento stav by na pohled ani nemusel prokazovat, že se jedná o polotovar, protože i na velkých chrámových aj. stavbách se vedle detailně propracovaných hlavic objevují blokovité zjednodušené tvary. Je zřejmé, že důvodem těchto rozdílů mohl být různý význam stavby, ale zřejmě se jednalo také o otázku „úspornosti“, jak tomu nasvědčuje to, že různě propracované hlavice se zřejmě mohly objevit i na jedné stavbě, a to asi s ohledem na to, jak byly pohledově exponované. Iluze přitom mohla být dokonalá, protože hlavice byly zřejmě pestře pomalované, čili divák „na tu dálku“ vůbec nemusel u hlavic v přítmí rozdíl poznat.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Pokud tedy hledíme na zde uváděnou lapidární hlavici, musíme si připouštět i možnost, že se jedná o hotový výrobek, ale hrubě provedený, snad s ohledem na předpokládané osazení v nějaké méně navštěvované části stavby.

Je však možné i to, že se jedná o polotovar, který nebyl detailně zpracován, jak k tomu došlo u druhé hlavice. Čistě hypoteticky totiž musíme předpokládat, že i některé lapidární hlavice mohly zůstat nedokončené. Ostatně jejich obrysy se s pečlivěji zpracovanými hlavicemi shodují, čili sochařské zpracování mohlo být ještě provedeno. To je však okolnost, kterou asi nebudeme s to s konečnou platností rozřešit.

Pro nás je na lapidární hlavici z Palatinu důležitější něco jiného. Prakticky celý její povrch (až na voluty a tělesa kvítků) je totiž soustružený. Je zřejmé, že hrubě opracovaný blok byl opatřen ve středu horní a dolní ložné plochy (dolní nevidíme, čili jen logicky předpokládáme) čtvercovými otvory pro osazení bloku v obráběcím stroji. Je pravděpodobné, že se kameník rozhodl pro tento postup především vzhledem k malému rozměru prvku, ale současně je vcelku nepochybné, že antičtí stavitelé mohli soustružit i podstatně větší díly. I v případě, že se jednalo o polotovar, přinesl takový postup zefektivnění práce, protože asi ušetřil čas odborných sochařských sil (i když pro ty nejspíše vytvářeli v hutích méně zkušení kameníci polotovary i sekáním). Soustružení navíc umožnilo mnohem spolehlivěji a snáze vytvořit přesně kruhový útvar, což jinak vyžaduje neustálé přeměřování a korekce.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Také u této hrubě zpracované hlavice je dobře patrné, že projmutá čela byla zpracována rotujícím nástrojem s osou mimo hlavici.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum
(V ose terčíku/kvítku vlevo svislá orientační ryska.)

Věřím, že kamenické nástroje jsou dobře známé a hlubší zájemci mají povědomí o postupech takového obrábění. Vzhledem k tomu, že soustružením mohly být obráběny i delší kameny (sloupy), je pravděpodobnější, že prvky byly upnuty v trnech a rotovaly kolem osy ložisek. Zařízení musela být velmi robustní, protože např. musela být schopná vyrovnat pohyb těžiště, které před dokončením práce muselo ležet mimo osu, i když do soustruhu musely být vkládány prvky předem alespoň hrubě opracované. Pohyb obrobku je pravděpodobnější, než rotace nástroje kolem bloku. Pevně osazený řezný nástroj mohl u profilovaných částí umožňovat změny vzdálenosti od osy obrobku podle nějaké šablony.

Při obrábění projmutých čel krycí desky se spíše nástroj pohyboval kolem kamene, protože jinak by hlavice musela na nějakém karuselu kroužit kolem nože (pak by se ale i kvůli vyvážení mechanismu mohly na „kolotoči“ kolem nože „vozit“ hlavice ve větším počtu.

Nevylučuji, že tyto postupy i přístroje jsou např. v archeologické literatuře doloženy. Možná nemají souvislost s našimi reáliemi (i když se takové postupy užívaly). Věřím však, že pro poznávání metod kamenické práce je to zajímavé zjištění, i když třeba pro naše poměry možná až exotické. Musíme však počítat s jakoukoliv možností. Doklady soustružení bývají konstatovány u opukových románských prvků z Pražského hradu.

Mě to zaujalo proto, že jsem stopy obdobného postupu kdysi pozoroval, a pak i v publikaci komentoval u jedné hlavice v předsíni kostela v Záboří nad Labem. Tato hlavice je podstatně rozměrnější. Stopy soustružení jsou patrné na spodním prstenci, ale také na několika místech dolní řady vztyčených akantových lístků. Zde se však jedná jen o ojedinělá místa, protože povrch byl následně sochařsky opracován do podoby basreliéfu.

Záboří nad Labem (okres Kutná Hora), kostel sv. Prokopa
(Rysky jsou patrné na prstenci a místy na hranách spodní řady lístků.)

2010/06/24 Posted by | lapidária | , | 1 komentář

Salzburg, Franziskanerkirche

Pozdně gotická malba (s datací?) zachycuje práci v kamenické huti.

mmm090928-salzburg-bauhuette-ikonografie

Vpravo kameník opracovává kvádr dvojšpicí. Nad ním zavěšen vingl. Vlevo drží kameník dřevěnou palici a dláto, kterými opracovává díl kružby s nosem. Za ním jsou v huti postaveny připravené díly profilací.

Upraveno z originálu  (licence).

2009/09/28 Posted by | ikonografie | , | Napsat komentář

   

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Ghost Signs

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog