MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Test MIS

Fragment dílu gotického ostění s okosenou hranou ukončenou trojúhelníkovou ploškou

V době dokumentace byl fragment uložen na skládce rezervního stavebního kamene (zřejmě vytěženého ze zásypů či demontovaných zdí) na severní straně dvora domu čp. 219/I, Praha, Staré Město, Liliová 5, cca 50.0848447N, 14.4159217E.

Ostění. Gotika. Portál. Kámen. Opuka. Kamenické opracování. Architektonický článek.

(Jan Sommer, 20160909, zápis 20160913)

Prohlídka. Oměření. Fotografie. Popis.

Opukový díl ostění pochází s největší pravděpodobností z portálku. Hrana je pouze okosená (šířka okosu 9 cm). Okosení je asi v polovině délky zachované délky prvku ukončeno trojúhelníkovou ploškou, jejíž základna je situována v lícové straně prvku (obvykle se to opisuje tak, že je ploška ve tvaru pravoúhlého trojúhelníčku „čelně sklopená“). Prvek má zachovánu čelní i rubovou stranu ostění (s otvorem asi pro pant křídla výplně, ale vrtaný potvor asi není původní); tloušťka ostění činí 24,3 cm. Lícová (průčelní) strana dosahuje od hrany ostění šířky do 22 cm.

Obě čelní strany profilu (ložné plochy?) jsou odlomené. Zachovaná výška (délka?) prvku činí 43 cm.

Na pohledových plochách prvku jsou velmi dobře zachovány stopy kamenického opracování. Většinou byl povrch zarovnán mírně šikmo se pohybujícím ostřím se záseky, tedy snad plošinou či nosatcem s ostřím se záseky (mluvívá se o ostří zubatém). Na okosené hraně ostění jsou patrné stopy hlazení či broušení, takže se zde v ploše po hrubším opracování zachovaly jen více zahloubené jamky.

Je pravděpodobné, že se počítalo s pokrytím povrchu prvku štukem.

Původní určení prvku a jeho umístění není zcela jasné. Je však pravděpodobné, že pochází z nějakého otvoru přímo v domě (případně v nejbližším okolí). Pečlivé opracování prvku se podobá portálku odkrytému na schodišti v severním křídle domu z přízemí na pavlač (prostora v projektu původně značená 201; tam však má okosení šířku 6,7 cm).

Jako umístění v rámci zárubně otvoru přicházejí v úvahu dvě možnosti. Buďto se mohlo jednat o soklový díl stojky ostění, anebo také o konec překladu, kde by šikmé zakončení profilu navazovalo na okosení stojky (úhel zkosení je prakticky přesně 45°).

Vzhledem k jednoduché formě okoseného ostění lze jen povšechně prvek stylově a časově zařadit do doby lucemburské, orientačně od poloviny 14. století do husitských válek. Nelze vyloučit ani pozdější vznik, ale ten není příliš pravděpodobný.

Prvek by mohl být jako velmi dobře čitelná ukázka kamenického opracování povrchu prezentován v možném lapidáriu. Podmínkou čitelnosti by přitom bylo vhodné šikmé osvětlení, zvýrazňující mělké stopy nástrojů.

Reklamy
Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Ghost Signs

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

%d bloggers like this: