MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Sbírky lapidárií by si zasloužily více zájmu i v našich podmínkách

Poznámka k pracovnímu setkání v Montpellier (viz níže). Architektonické články vyvolávají stále větší zájem při detailním zkoumání historických staveb. Kromě základních forem, od počátků uměleckohistorického zkoumání uplatňovaných pro srovnávání památek a jejich chronologické zařazování, a s tím souvisejících (a magickými obrazci lákajících) kamenických značek, se postupně dobíráme komplexnějších přístupů. Více pátráme po detailních stopách kamenického opracování (trasologie), celé koncepci odvození formy jednotlivého prvku stavby od jejího celkového projektu (k tomu jsou vodítkem např. rysky dochované na povrchu prvků, ale také originální plány, rýsovací podlahy či stěny apod.), způsobech spojování jednotlivých dílů architektonického členění, jejich transportu na místo osazení apod.

Přesto je třeba konstatovat (co již na tomto blogu bylo dříve také zmiňováno), že jsou velké rezervy ve zpracování sbírek od detailů (vcelku vzorně např. v regionálním muzeu v Litomyšli) až po celostátní přehled (v registru MK nejsou tomuto typu sbírek prakticky vyhrazeny nepochybně nutné „kolonky“; také e-Sbírky nám mnoho nepomohou, např. výsledek hledání pojmu tak typického pro lapidária, jakým je hlavice, zní takto – pozorujeme přitom i příznačný problém spočívající v malé znalosti správců sbírek v odtažité stavařské a stavebně-historické terminologii). Samozřejmě jsou světlé výjimky – nemohu zde vyjmenovat všechny, takže spíše pro příklad zmíním podrobné katalogy v archivech několika muzeí (nevím zdaleka o všech) či několik akcí OPD, pár příkladů publikací (hlavně Miroslav Kovář – břevnovský klášter, sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové). Mnohem běžnější jsou jednotlivé dokumentace prvků v rámci konferenčních referátů SHP či v článcích v Průzkumech památek nebo ojediněle v různých muzejních apod. sbornících.

Charakter „materiálu“ však jasně svědčí o tom, že by bylo především třeba najít cestu jednotného zpracování, katalogizace a zpřístupnění dokumentace a poznatků.

Zdá se, že by se letošní odborné „mediální“ téma NPÚ „Kámen pohledem památkové péče – podoby, hodnoty a jejich ochrana“ k upozornění na problematiku lapidárií mohlo hodit jako ulité. Uvidíme.

Nyní snad pro upozornění na to, že problematika není vyřešená ani v jiných evropských zemích, připojuji anotaci a seznam příspěvků připravovaného pracovního setkání ve Francii…

Journée d’étude – Montpellier (14/02/2014): „Les dépôts lapidaires: les enjeux de leur étude“

Zdroj: http://cemm.upv.univ-montp3.fr/archives/1604

Sbírky lapidárií: úvod do studia

Sbírky lapidárií vznikaly zejména v průběhu posledních dvou století jako sbírky originálních prvků z rekonstruovaných budov nebo nálezů z archeologických výzkumů. Jejich pozice z hlediska organizace muzeí je často nejednotná či nejednoznačná. Často nejsou odpovídajícím způsobem inventarizovány a není přiměřeně vyhodnocen jejich vztah k budově, ze které byly vyjmuty. Speciální vyhodnocení v kontextu archeologického výzkumu je rovněž vzácné. Přes snahu Léona Pressouyrea (Wikipedie) a jeho následovníků v letech 1970-1980 se stále jedná o nezměrný úkol.

Po nedávných průzkumech severofrancouzských lapidárií se pozornost zaměřuje na jižní Francii. Cílem zkoumání je získat přehled o sbírkách, ale také vyhodnotit jejich možnosti pro prohloubené poznání budov, z nichž fragmenty pocházejí, přesněji pochopit práci projektantů, kameníků i stavitelů. Z toho bude možné odvodit i přesnější představu o správě lapidárií.

Seznam příspěvků

  • Géraldine VICTOIR:
    De l’intérêt du dépôt lapidaire : quelques exemples du nord de la France
  • Géraldine MALLET:
    Les dépôts lapidaires du sud de la France
  • Andreas HARTMANN-VIRNICH et Marie-Pierre BONETTI:
    La sculpture monumentale “erratique” à Saint-Gilles
  • Syvain DEMARTHE:
    Autour du champ de pierres de Cîteaux
  • Caroline de BARRAU:
    Formation et études des dépôts lapidaires ruthénois (XIXe -XXIe s.)
  • Manuel MOLINER:
    Le dépôt archéologique municipal de Marseille: l’enjeu du lapidaire
  • Benoît LAFAY:
    Au-delà de l’étude: l’anastylose de Saint-Guilhem-le-Désert
  • Géraldine MALLET:
    Conclusion

2014/01/26 Posted by | dokumentace, fragmenty, lapidária | | Napsat komentář

   

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.