MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Zbytky deštění v podkroví zámku v Radimi

Zámek v Radimi (okres Kolín) patří k těm památkám, jejichž údržby i zpřístupnění veřejnosti se ujal soukromý vlastník. Takový přístup zaslouží nejvyšší ocenění. Majitel pátrá po dějinách památky a stopách jejího vývoje a snaží se o citlivou opravu. Proto byl před lety zpracován i stavebně-historický průzkum. Další poznatky jsou snad efektivně sbírány a archivovány v průběhu stavebních a restaurátorských prací. Vždy však záleží i na tom, kterým směrem se soustředí pozornost.

Radim (okres Kolín), zámek

Zde se pokusím poukázat na jeden zcela drobný detail v podkroví, bez dalšího zkoumání těžko spolehlivě interpretovatelný či časově zařaditelný, nicméně z typologického hlediska významný, související s některými otázkami, kterými se zabývá specializované zkoumání krovů.

Radim (okres Kolín), zámek

K přednesení této poznámky jsem se odvážil po konzultaci s autorem SHP (arch. Peštou) zejména proto, že je zřejmé, že podobné detaily nejednou zapadají v archivovaných elaborátech, anebo jsou reprezentovány jen drobnou zmínkou v nějakém článku, jehož cílem bývá snad až příliš komplexní vylíčení dějin, uměleckého vývoje a památkového významu objektu. Podobná detailní zjištění by bylo možné skutečně efektivně využívat na úrovni vývoje informatických možností leda tak, že by byla vkládána do veřejně dostupných databází, ve kterých by byla striktně dodržována terminologie. Nicméně pomůckou, i když mnohdy fungující velmi náhodně, jsou fulltextové internetové vyhledávače. Pokud dojde ke zrodu oné bolestně postrádané databáze, snad bude i toto předběžné sdělení o hypotézách do ní možné zahrnout.

Krov zámku by v souvislosti se SHP dendrochronologicky datován do doby kolem roku 1610 (kácení kmenů pro trámy v zimě 1608/1609). Při prohlídce krovu konstatujeme druhotné uložení několika malovaných záklopových prken, přičemž na horních hranách hambalkových trámů jsou evidentní „zazubení“ pro uložení krycích lišt záklopu, zčásti dosud intaktního. Na hambalcích tedy ležel záklopový strop. Ten možná pokračoval až k jižnímu renesančnímu štítu dochovaného východního křídla zámku, ale zde bylo několik vazeb významněji opravováno či rekonstruováno, zčásti snad s využitím původního materiálu.

Radim (okres Kolín), zámek

Na krokvích nelze doložit existenci pokračování záklopu. Zdá se však, že se tu nepočítalo s pohledem na rub střešní krytiny. V několika místech lze na krokvích zaznamenat zbytky profilovaných lišt, přibitých ke krokvím. Zcela ojediněle se navíc zachovaly zbytky prken, která byla k lištám i ke krokvím upevněna subtilními kovanými hřebíčky. Prkna deštění na rozdíl od záklopu nenesou stopy barevné úpravy a jsou spojována na sraz. Na podélných vazných trámech krovu lze pozorovat jemné svislé stopy, které by mohly souviset s existencí deštění i v dalších místech podkroví.

Radim (okres Kolín), zámek

Při zběžné prohlídce se nepodařilo odhalit stopy příček či stěn, vymezujících nějakou část krovu, i když je zřejmé, že podkroví nebylo zcela jednotné. Většina pozůstatků byla odstraněna, takže naše nálezová situace neobnáší více než několik dm čtverečních. Proto zatím nemůžeme posoudit ani důležité otázky, jako např., zda bylo podkroví dokončeno, jestli mezi výstavbou krovu, položením záklopu a deštěním mezi krokvemi nastaly nějaké prodlevy a jak byly dlouhé, zda vůbec není podkroví až významně pozdější. Některé z těchto otázek by možná mohla zodpovědět dendrochronologie, ale u tenkých prkének to zdaleka není jisté. Starý renesanční původ je tedy pouhou hypotézou.

Radim (okres Kolín), zámek

Avšak vzhledem k tomu, že se během doby podařilo v několika místech prokázat obytnou úpravu zámeckých podkroví (teď mě napadá Frýdlant), patrně by stálo za to podrobit podkroví v Radimi dalšímu zkoumání. Pokud by to bylo možné, ověřit renesanční stáří prken deštění. Protože však pozdější vznik této úpravy např. v 19. století není příliš pravděpodobný, lze dochované relikty již dnes označit za zajímavý přínos poznání zámecké architektury.

Reklamy

2010/06/28 Posted by | fragmenty | | Napsat komentář

Drobná antická sloupová hlavice v muzeu na Palatinu jako zajímavý doklad užití soustruhu v kamenické dílně

Užití mechanických nástrojů na opracování kamene (soustruhy, pily) je sice v oboru zkoumání dějin stavitelství známé, ale není mu věnována systematická pozornost. Jednotlivá zjištění jsou zpravidla uložena v restaurátorských zprávách nebo se jedná o okrajové zmínky v uměleckohistorických článcích. Proto věřím, že i tento drobný příspěvek může být někomu k užitku.

V muzeu na Palatinu jsou k vidění dvě drobné tufové korintské hlavice z Augustova paláce (zařazené do druhé poloviny 2. století před naším letopočtem; inv. č. 35716 a ???). Situovány jsou na hranolovitých konzolách na stěně vstupní místnosti spodního podlaží, přičemž jejich shodné popisky nenaznačují mezi nimi žádný rozdíl. Ten je však na první pohled nápadný. Jeho důvody jsou zřejmé při bližším ohledání. Hlavice vpravo je jemně zpracovaná. Hrubší povrch (ve srovnání např. s mramorem) je dán porézním materiálem. Měkký materiál zachoval mnoho stop kamenického opracování. Není jasné, jestli třeba hlavice původně nebyla opatřena štukem nebo nátěrem. Že byla (nebo měla být) barevně pojednána, to lze považovat za skoro jisté, protože to publikované poznatky prokazují i u těch nejnáročnějších kamenických prací z ušlechtilejších materiálů.

Tvar hlavice je obvyklý, s košem akantových lístků, jen poněkud atypických výrazným svěšením jejich zkadeřených okrajů. Voluty jsou výrazně plastické. Kvítek na robustním stonku vystupuje před profil krycí desky. Při pozorování horní ložné plochy vidíme zřetelné soustředné rýhy kolem čtyřhranného středního otvoru, obklopeného mírně vystupujícím okružím. Je zřejmé, že rýhy vznikly soustružením. Na pohled se tedy situace jeví tak, že sochařsky byly zpracovány reliéfní povrchy, kdežto podružná ložná plocha byla opracována snad produktivnější strojní technologií.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Při detailním pozorování hlavice však zjistíme poměrně překvapivou skutečnost. Krouživě se totiž pohyboval i nástroj, kterým jsou opracovány profily hrany krycí desky. Osa jeho rotace byla tedy umístěna mimo hlavici, která nejspíše byla uložena v nějakém polohovadle, které umožnilo přesné nastavení tak, že nůž mohl postupně opracovat všechny čtyři boky krycí desky. Profil snad mohl být vytvořen tvarovým nožem zhotoveným v kovářské dílně, anebo bylo možné pohybovat otáčejícím se nástrojem, případně hlavicí na nějakém suportu.

Zajímavé je, že obrobený profil probíhá i za kvítkem, což nasvědčuje tomu, že řezný nástroj mohl být zahnutý, případně mohlo jít o úzký nůž, nastavený šikmo, aby mohl probíhat za kvítkem.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Pohled na druhou hlavici ukazuje, že její celkové rozměry jsou shodné, takže se pravděpodobně jedná o součást téhož architektonického konceptu. To snad potvrdila i nálezová situace, která je jistě na příslušných místech zaznamenána. Vzhledem k systematičnosti tradičního římského zkoumání nemusíme pochybovat, že nálezové okolnosti jsou dokonale známé. Je pravděpodobné, že nález byl publikován a že bylo poukázáno i na okolnosti, které zde pouze povšechně komentuji.

Dekor druhé hlavice prakticky neexistuje. Všechny útvary propracované na druhé hlavici jsou zde ve stejných rozměrech nahrazeny bosami, jen voluty jsou naznačeny podrobněji a místo kvítků jsou hrubě provedené kruhové terčíky. Tento stav by na pohled ani nemusel prokazovat, že se jedná o polotovar, protože i na velkých chrámových aj. stavbách se vedle detailně propracovaných hlavic objevují blokovité zjednodušené tvary. Je zřejmé, že důvodem těchto rozdílů mohl být různý význam stavby, ale zřejmě se jednalo také o otázku „úspornosti“, jak tomu nasvědčuje to, že různě propracované hlavice se zřejmě mohly objevit i na jedné stavbě, a to asi s ohledem na to, jak byly pohledově exponované. Iluze přitom mohla být dokonalá, protože hlavice byly zřejmě pestře pomalované, čili divák „na tu dálku“ vůbec nemusel u hlavic v přítmí rozdíl poznat.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Pokud tedy hledíme na zde uváděnou lapidární hlavici, musíme si připouštět i možnost, že se jedná o hotový výrobek, ale hrubě provedený, snad s ohledem na předpokládané osazení v nějaké méně navštěvované části stavby.

Je však možné i to, že se jedná o polotovar, který nebyl detailně zpracován, jak k tomu došlo u druhé hlavice. Čistě hypoteticky totiž musíme předpokládat, že i některé lapidární hlavice mohly zůstat nedokončené. Ostatně jejich obrysy se s pečlivěji zpracovanými hlavicemi shodují, čili sochařské zpracování mohlo být ještě provedeno. To je však okolnost, kterou asi nebudeme s to s konečnou platností rozřešit.

Pro nás je na lapidární hlavici z Palatinu důležitější něco jiného. Prakticky celý její povrch (až na voluty a tělesa kvítků) je totiž soustružený. Je zřejmé, že hrubě opracovaný blok byl opatřen ve středu horní a dolní ložné plochy (dolní nevidíme, čili jen logicky předpokládáme) čtvercovými otvory pro osazení bloku v obráběcím stroji. Je pravděpodobné, že se kameník rozhodl pro tento postup především vzhledem k malému rozměru prvku, ale současně je vcelku nepochybné, že antičtí stavitelé mohli soustružit i podstatně větší díly. I v případě, že se jednalo o polotovar, přinesl takový postup zefektivnění práce, protože asi ušetřil čas odborných sochařských sil (i když pro ty nejspíše vytvářeli v hutích méně zkušení kameníci polotovary i sekáním). Soustružení navíc umožnilo mnohem spolehlivěji a snáze vytvořit přesně kruhový útvar, což jinak vyžaduje neustálé přeměřování a korekce.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Také u této hrubě zpracované hlavice je dobře patrné, že projmutá čela byla zpracována rotujícím nástrojem s osou mimo hlavici.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum
(V ose terčíku/kvítku vlevo svislá orientační ryska.)

Věřím, že kamenické nástroje jsou dobře známé a hlubší zájemci mají povědomí o postupech takového obrábění. Vzhledem k tomu, že soustružením mohly být obráběny i delší kameny (sloupy), je pravděpodobnější, že prvky byly upnuty v trnech a rotovaly kolem osy ložisek. Zařízení musela být velmi robustní, protože např. musela být schopná vyrovnat pohyb těžiště, které před dokončením práce muselo ležet mimo osu, i když do soustruhu musely být vkládány prvky předem alespoň hrubě opracované. Pohyb obrobku je pravděpodobnější, než rotace nástroje kolem bloku. Pevně osazený řezný nástroj mohl u profilovaných částí umožňovat změny vzdálenosti od osy obrobku podle nějaké šablony.

Při obrábění projmutých čel krycí desky se spíše nástroj pohyboval kolem kamene, protože jinak by hlavice musela na nějakém karuselu kroužit kolem nože (pak by se ale i kvůli vyvážení mechanismu mohly na „kolotoči“ kolem nože „vozit“ hlavice ve větším počtu.

Nevylučuji, že tyto postupy i přístroje jsou např. v archeologické literatuře doloženy. Možná nemají souvislost s našimi reáliemi (i když se takové postupy užívaly). Věřím však, že pro poznávání metod kamenické práce je to zajímavé zjištění, i když třeba pro naše poměry možná až exotické. Musíme však počítat s jakoukoliv možností. Doklady soustružení bývají konstatovány u opukových románských prvků z Pražského hradu.

Mě to zaujalo proto, že jsem stopy obdobného postupu kdysi pozoroval, a pak i v publikaci komentoval u jedné hlavice v předsíni kostela v Záboří nad Labem. Tato hlavice je podstatně rozměrnější. Stopy soustružení jsou patrné na spodním prstenci, ale také na několika místech dolní řady vztyčených akantových lístků. Zde se však jedná jen o ojedinělá místa, protože povrch byl následně sochařsky opracován do podoby basreliéfu.

Záboří nad Labem (okres Kutná Hora), kostel sv. Prokopa
(Rysky jsou patrné na prstenci a místy na hranách spodní řady lístků.)

2010/06/24 Posted by | lapidária | , | 1 komentář

Moderní metody vyměřování památek ovládly NPÚ?

Kdo by se podíval na nedávný televizní rozhovor na toto téma (Budoucnost památek se bez 3D modelů neobejde; jedním z účastníků debaty byl ing. Svoboda, náměstek ze středočeského územního pracoviště NPÚ), řekl by si, že tomu tak najisto musí být. Že sice památkový ústav nemá dosti peněz na to, aby se vybavil např. technologií pro 3D scanování, avšak že se dovede postarat o to, aby v případě potřeby bylo možné i tyto nákladné postupy vhodně kombinovat s úspornějšími postupy uplatněnými tam, kde tyto vyhovují kvalitativním požadavkům.

Toto téma je však pro památkovou péči mnohem palčivější. Je však pravdou, že nákladnost technologie vede i v cizině k tomu, že památkové instituce si tyto práce obstarávají od specialistů. To je ostatně i případ scanování obřích reliéfů amerických prezidentů na Mt. Rushmore, kdy si veřejné instituce zjednaly přední světové vývojové centrum, které již v minulých letech realizovalo řadu inspirativních pilotních projektů (široce odborně medializovaných, jak by tomu také u pilotního projektu mělo být).

Scanování prezidentů rozhodně nebylo tak obvyklé, jak to mohlo z rozhovoru vyplývat. Složitost souvisela s obrovitými rozměry měřeného „objektu“, který nebylo možné snímkovat z úrovně terénu na úpatí skály (jak se to dělalo před několika lety s rozstřílenými sochami obřích Buddhů v Bamiyanu; tam byla ještě rozvíjena metoda konstruování 3D modelů na základě fotogrammetrie zpracovávající historické fotografie; je možné, že právě tato pohroma motivovala dokumentační akce v USA i podobné ve Skotsku). Scannery byly pomocí horolezeckého vybavení se speciálními doplňky přemisťovány přímo po ploše reliéfu a ze vhodných míst zaznamenávaly okolní povrch.

V NPÚ jsme tyto technologie od roku 1995 (kdy byly v USA uvolněny pro civilní užití) sledovali. Opakovaně jsme prováděli také prezentace v NPÚ (scannery Leica hned při dovozu prvních kusů; ruční scanner dodávaný firmou Bibus; seminář se specializovanými geodety; výstava „Přesný záznam staré krásy“, kdy účastníci vernisáže v čele s dr. Líbalem a dr. Mukem sepsali petici ministrovi kultury s protestem proti tomu, že bylo měřické pracoviště v památkovém ústavu zrušeno). Byli jsme přitom motivováni jednak přesvědčením, že SÚPP (nyní NPÚ) musí obnovit zrušené specializované měřické pracoviště, jednak snahou aspoň povzbuzovat odborné kontakty tam, kde by případně přicházela v úvahu uplatnění moderních metod, pokud se o potřebě úhrady podaří přesvědčit investora, anebo spolupracovat se školami (Laboratoř fotogrammetrie ČVUT) v rámci studentských projektů. Nezájem v rámci NPÚ zřejmě vyplýval z nemožnosti na takový záměr získat peníze do rozpočtu. Ještě v roce 2006 pak byl vedení NPÚ předložen projekt obnovy měřického pracoviště, k čemuž pak měla být sestavena pracovní skupina. Jenže v další etapě vývoje NPÚ tyto záměry opět skončily u ledu.

Vycházeli jsme přitom z představy, že by takové pracoviště nemuselo být vybaveno veškerou moderní technikou (tu i v cizině provozují většinou soukromé firmy, které se specializují na práce v oboru památkové péče, ale hledají si obživu i jinde; případně se jedná také o vysoké školy), ale zajišťovalo by koordinaci prací a stanovovalo odborné standardy.

Je rozhodně třeba uvítat, že v rámci projektů vědy a výzkumu v NPÚ jsou nějaké projekty 3D scanování realizovány. Dosti byly medializovány části prací na Karlově mostě v Praze a také na sousoších na mostě (též originály v depozitáři na Vyšehradě). Veřejně je velmi málo známo o dokumentaci mobiliáře na zámku Kozel, o kterém se ing. Svoboda zmiňoval.

Jiné realizace zatím na konferencích prezentovali spíše soukromníci.

Čili nakonec asi nemohu než uvítat, že ve vedení NPÚ existuje osoba, které tyto věci něco říkají.

Užitečný souhrn problematiky 3D scanování v památkové péči (pdf) vyprodukovaný English Heritage na základě systematického zájmu a po realizaci řady prezentovaných pilotních akcí.

2010/06/13 Posted by | dokumentace | , | Napsat komentář

   

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Ghost Signs

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog