MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Nález fragmentu gotického kamenného okenního prutu na hradě Karlštejnu

  • (Editace: 20170328-2145 – text místo tabulky.)

Úvodem poznámka na okraj

Z hlediska významu architektury, umělecké výzdoby i kulturního a politického významu hradu se jedná o drobný prvek, vyráběný původně víceméně sériově a osazovaný do oken v průběhu výstavby. Možná tím spíše se nám hodí pro ilustraci některých okolností evidence součástí staveb, přístupu k dokumentaci a k otázce zpřístupňování dokumentace pro další studium, památkové ošetřování apod. Není ovšem v této chvíli cílem prozkoumat všechny souvislosti, ale jen po zpracování dokumentu nadhodit pár dílčích otázek k otázkám SHP (plynulý popis, nebo katalog prvků?), efektivity z hlediska podrobnosti zpracování, další využitelnosti vytvořených informací. Do jisté míry v neposlední řadě bude třeba se ještě zabývat otázkou „detailizace“ údajů – v tom smyslu, jak je např. v návrhu formuláře rozdělena a na více místech rozepisována lokalizace prvku či místa nálezu, charakteristika tvaru či rozměrů věci členěna na údaje obecnější, kdežto podrobnější jsou uváděny v dalších oddílech, specifikace významu či výtvarných souvislostí rovněž není sjednocena, dochází k nelogickému zpřetrhání vazeb a v neposlední řadě i ke znepřehlednění. „Logicky“ pak i k duplicitám. Právě tyto otázky je ovšem ideální řešit v diskusi na základě testů, ideálně prováděných různě zkušenými a odborně zaměřenými zpracovateli.

Vybrané návrhy pro úpravy normového formuláře?

(ještě jsou v plánu editace; budou případně označeny)

Již dříve byl formulář, který nakonec byl vložen i do metodiky pro dokumentaci prvků staveb, míněn jako podklad k diskusi a byl proponován jako pracovní verze. Diskuse však asi nebyla považována za potřebnou, nebo na ni nevybyl čas. Přitom vlastně šlo o to, aby příslušní specialisté používali porovnatelné postupy, usnadňující další využití produkovaných dokumentů, srovnávací studium dokumentované materie, evidenci sbírek, projekční činnost apod. Bylo to myšleno tak, že výsledek bude precizován pro užití v metodice na podkladu diskuse, ale zejména po praktických pokusech. Účastníky debaty by měli být i zpracovatelé příslušných databází apod., a to napříč rezorty a institucemi.

Bylo by asi vhodné začít s číslováním odstavců, protože by to usnadnilo zejména odkazování mezi jednotlivými údaji v rámci samotného dokumentu. Asi nejsprávnější by bylo zvolit strukturu dat dle CIDOC/CRM, nakonec asi akceptovanou již i v památkových institucích (norma ISO). K tomu by však bylo vhodné dojít k dohodě (ano/ne, jak). Víme, že velmi často v podobných případech dochází k souladu jen v části odborné komunity a testování ergonomie využití formuláře nebývá široce otevřené. To pak snižuje možný přínos jednotného zpracování. (Mám tušení, že dosud ani nedisponujeme oficiálním či aspoň pracovním českým překladem popisu CIDOC/CRM; neoficiální překlad pořízený před lety mgr. Lenhartem asi není volně dostupný a oficializován asi nebyl – mj. možná i kvůli licenčním okolnostem.)

(Ed. 20170329-0745) Ideální by bylo moci navázat na systém pro evidenci sbírek využívaný pro správu hradozámeckých sbírek CastIS. Jenže ten je z bezpečnostních důvodů provozován neveřejně, takže by asi bylo obtížné či nereálné touto cestou výsledky publikovat. Nicméně by to mělo velkou výhodu např. právě pro evidenci prvků druhotně použitých ve zdivu (vyjmutých z nemovitosti a coby movitý stavební rum přesunutých na jiné místo a tam vezděných, načež po jakékoliv době umístěných v lapidáriu, tedy evidovaných ve sbírce…).

Tak či tak díky za případné připomínky a náměty.

  • VĚC // Fragment dílu kamenné příčky ostění vícedílného gotického okna, patrně se jedná o sloupek
  • md170308-001
  • Náhled:
    Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna
  • Lokalita / Okres // Karlštejn / Beroun (PK)
  • [Místo původu]
  • Areál / Část areálu // Areál hradu. Nalezeno na tzv. hřbitůvku, severní baště jádra hradu. Během dokumentace přesunuto do hradního lapidária.
  • Adresa
  • Objekt / Část objektu // Tarasní zídka na jižním boku zahloubeného přístupu od portálku v západní hradbě bašty. Část tarasní zídky se po zimě sesula.
  • Místní souvislosti // Původní nejsou známé
  • Evidenční číslo // Aktuálně není zařazeno v centrální evidenci
  • Klíčová slova
  • KS obor // architektura, stavitelství
  • KS typ // architektonický článek, příčka vícedílného okna
  • KS motiv
  • (KS funkce ?) // příčka vícedílného okna
  • KS téma, ikonografie
  • KS jednotlivosti ikonografie
  • KS prvky
  • KS materiál // pískovec spíše hrubozrnný
  • KS chrono // gotický sloh, asi 1350-1410

1. OKOLNOSTI AKCE

  • Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách. Konkrétní akce proběhla v souvislosti se SHP areálu hradu a v rámci fotodokumentace aktuálního stavu některých objektů.
  • Autor // Jan Sommer
  • Datum akce / zápisu // 20170308 / 20170315
  • Metoda dokumentace // Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
  • Stupeň podrobnosti // 2 mm

2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI

  • Lokalizace // Terén tzv. hřbitůvku, severní bašty nad hradním příkopem, oddělujícím ostroh od Kněží hory.
  • Souvislosti // Prvek je uložen mimo původní místo užití.
  • Označení (inv. č.)
  • Původ (pokud není na původním místě) // Prvek byl nalezen a vyzdvižen v místě druhotného užití, přičemž podle značně erodovaného stavu lze předpokládat, že již před tím se nacházel v druhotném užití, případně na skládce. Je tak otázkou, zda se může jednat o prvek nahrazený na původním místě až při regotizaci, nebo vybouraný již dříve.
  • Charakteristika (forma, funkce, materiál) // Pískovcový tesaný profilovaný díl sloupku (příčky) gotického okenního ostění.
  • Tvar (popis, orientační skica) // Fragment je tvořen profilem o šíři 13,5 cm a hloubce 21,7 cm, jeho zachovaná délka (výška) kolmo k profilaci je 27,3 cm. Profil byl na původně exteriérové straně tvořen štíhlým klínem s mírně projmutými (vyžlabenými boky). Na původně vnitřních hranách jsou vyhloubeny pravoúhlé drážky.
  • Funkční uspořádání // Kamenný sloupek členil gotické okno (které tedy bylo nejspíše dvou-, případně vícedílné. Na původně exteriérové straně byl opatřen profilací jemně vyžlabeného štíhlého klínu, na vnitřní straně pak pravoúhlými vpadlinami určenými buďto pro vsazení dřevěného rámu, nebo pro zapadnutí dřevěného rámu dovnitř otevíravých křídel. Nejspíše se jednalo o okno světské prostory, obytné či slavnostní, neboť okna sakrálních objektů byla opatřena většinou drážkou pro pevné zasklení, bez možnosti otevírání.
  • Slohové zařazení // Stylově není tvarově jednoduchý prvek jednoznačně chronologicky výmluvný. Jeho tvar lze jen obecně zařadit do doby mezi polovinou 14. století a husitskými válkami
  • Datace (od – do, styl) // Vrcholná až pozdní gotika. Cca 1350-1410
  • Autor návrhu // Stavební huť hradu Karlštejn
  • Výrobce // Kameník
  • Související osoby
  • Vývoj // Předběžně pouze odhadem můžeme předpokládat, že prvek pochází ze spíše drobnějšího okna s kamenným křížem (případně jen dělicím sloupkem), nejspíše ze světské prostory. V blíže neurčené době byl prvek odstraněn z původního místa a snad ukryt v navážce. S tou mohl být i přemísťován, jak o tom může svědčit značná eroze povrchu a odlomení části prvku. V konečné poloze byl prvek zřejmě vložen do suché tarasní zídky v areálu hradu Karlštejn.
  • Význam // Součást přední středověké klášterní stavby, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
  • Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) // Prvek má poměrně běžné formy pro dobu lucemburskou.
  • Související prvky (kontext) // Souvislosti budou postupně dohledávány pomocí přesných měření obdobných prvků v areálu hradu.
  • Dílčí prvky
  • Relace // Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v areálu hradu.
  • Potenciál // Další prvky mohou zřejmě být nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
  • Pozn.
  • Výstavy
  • Dokumenty
  • Literatura

3. DETAILY

  • Detaily lokalizace / Souřadnice // Poloha v době nálezu přibližně N49.939970, E14.188065. Prvek byl zřejmě vložen do jižní tarasní zídky zahloubeného stoupajícího přístupu od branky v západním úseku hradby „hřbitůvku“ – bašty severně od ohrazení velké věže Karlštejna. Byl nalezen u paty této zídky, ze které se podle všeho vyvalil po její částečné destrukci (na konci zimy).
  • Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu) // Výše v kolonce Tvar.
  • Hmotnost
  • Materiál // Pískovec střední až hrubší zrnitosti, světle šedookrové barvy.
  • Způsob výroby / montáže // Kamenické opracování.
  • Stopy opracování // Ve výžlabcích profilu jsou při šikmém osvětlení patrné stopy plochého kamenického dláta.
  • Povrchová úprava // Nebyla pozorována žádná stopa.
  • Výrobní značky, přípravné značky
  • Stopy konstrukčního spojení
  • Stopy funkce
  • Znečištění / Poškození // Olámání části prvku.
  • Dodatečné úpravy, změny
  • Stratigrafie
  • Nápisy
  • Ozdoby (popis, ikonografie)
  • Technické parametry
  • Další související analýzy

4. STAV A PÉČE

  • Vlastník // Stát, zastoupený správce, NPÚ.
  • Využití // Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
  • Stav a uložení // Po nalezení byl prvek uložen v hradním lapidáriu v přízemí velké věže a nález byl oznámen správě hradu.
  • Doporučení pro péči
  • Námět pro další průzkumy // Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
  • Další související analýzy

5. PŘÍLOHA

  • Plánová dokumentace // Nákres ložné plochy s profilací prvku (somrograf)
  • Fotodokumentace // Sada fotek.

6. ILUSTRACE

Profil prvku a pohled na relikty zachované ložné plochy:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Prvek na místě nálezu:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail boku profilace s výžlabkem:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail rubové strany s drážkami pro rámy oken nebo pro zapadnutí okenních křídel:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Zachovaná ložná plocha s hlubokými stopami poškození:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

2017/03/28 Posted by | dokumentace, fragmenty, Karlštejn, lapidária, OPD, SHP | , , | Napsat komentář

Stručné zásady památkové dokumentace v Sasku-Anhaltsku

Památkáři vydávají sérii stručných metodických vodítek, shrnujících požadavky na věcně přiměřenou dokumentaci.

Již v roce 2010 vyšla Příručka průzkumu a dokumentace historických staveb. Dřívější braniborské publikaci se přibližuje i rozlišováním práce s různými stupni podrobnosti dokumentace (charakterizované jejími měřítky), přiměřené konkrétní potřebě, typu památky apod. Pozornost je věnována také různým typům navazující dokumentace (restaurátorské dokumentace omítek, vyznačování typů poškození a projektovaných památkových zásahů). Možnost propojení různých typů dokumentace naznačují vhodné řešení v podobě „Raumbuchu“. Zajímavé je také zahrnutí kapitoly k problematice technických a průmyslových objektů, jejichž specifika značně vybočují z tradičního zkoumání a dokumentace starých stavebních konstrukcí. Podobně „netypická“ je kapitola k dokumentaci památek zahradního umění. Závěrem nalezneme stručnou charakteristiku dokumentace stavby při jejím zániku. Vhodným doplňkem jsou také požadavky na přehledy typů památkově specifických znaků památek (výskyty různých omítek ad. obdobné evidence prvků, příp. vč. navrhovaných opatření).

Stručná kapitola je věnována také vhodné úpravě elaborátu (vč. elektronické verze) s cílem zaručit jeho co nejdelší archivovatelnost.

Rozhodně lze takovouto publikaci doporučit pozornosti vedle jiných srovnatelných titulů, když se nacházíme v době zpracovávání různorodých metodik pro podobné oblasti.

Handreichung zur Bestandsuntersuchung und Dokumentation (2010).

http://www.lda-lsa.de/fileadmin/pdf/Massnahmedokumentation.pdf

Stručnější, ale rovněž přehledné a vcelku komplexní je i vodítko pro zpracování dokumentace restaurátorského zásahu.

Leitfaden zur restauratorischen Maßnahmedokumentation (2014).

http://www.lda-lsa.de/fileadmin/pdf/Massnahmedokumentation.pdf

Podobně vodítko pro dokumentaci restaurátorského průzkumu.

Leitfaden zur restauratorischen Untersuchungsdokumentation (2014).

http://www.lda-lsa.de/fileadmin/pdf/Untersuchungsdokumentation.pdf

Stručným výčtem základních znaků korektního elaborátu pak je také útlý sešit pro dokumentaci přípravných restaurátorských průzkumů staveb industriální éry. Je zřejmé, že krom analýzy je cílem přehlednost pro další zúčastněné obory zkoumání a péče. Čili je to i v této kondenzované podobě možným zdrojem inspirace v našich podmínkách.

Restauratorische Voruntersuchungen in und an Baudenkmalen der Gründerzeit (2014).

http://www.lda-lsa.de/fileadmin/pdf/RestVUGruenderzeit.pdf

Publikace jsou doplněny také obsáhlých výčty dalších zdrojů informací, vč. on-line dostupných metodik či formulářů pro zpracování dokumentace.

Přehled těchto i několika dalších publikací dostupných ke stažení je uveden ZDE.

2014/04/29 Posted by | SHP | , | Napsat komentář

Přínos témat konferencí SHP je nepochybný, ale je možné jej dále zhodnotit?

Pestré možnosti prezentace specifických památkových i historických témat nabízejí (nejen) pravidelné konference SHP. Pořadatelé stanovují téma, kterému se má podřídit většina příspěvků. Počítá se přitom zpravidla s tím, že tématicky nelimitované aktuální příspěvky zaznějí na rovněž každoroční konferenci Dějiny staveb. To se vcelku i daří.

Témata konferencí SHP jsou docela zajímavě vybíraná. Nicméně jsou podle mého názoru málo zviditelňovaná – např. na webu Svorník se většinou objeví až v únoru (když konference se pořádá v červnu). To nutně vede k omezení počtu i tématické šíře příspěvků. To by tak nevadilo, kdyby aspoň některé příspěvky téma nějak souvisleji zkoumaly. Většina účastníků se však logicky představí monografickými sděleními vybranými z vlastní výzkumné agendy. K tomu opět přispívá i krátký čas na přípravu.

Naopak by mohlo být vhodné např. na nějakém blogu (ideálně v rámci webu Svorník) s větším předstihem téma podporovat zajímavými případovými sděleními či úvahami.

Zejména nad letošním tématem Otisk života v historických stavbách si říkám, jestli by při své bezbřehosti nezasloužilo nějaké další doplnění… S různými podružnými, ale výmluvnými doklady užívání se setkáváme na každé stavbě. Mnohdy je možné znalosti o provozu využít pro vysvětlení nějakých drobných účinků – vrypů, otlučených míst zdiva, technických či estetických závad apod. A naopak po detektivním pátrání pozorováním takových drobností identifikovat dřívější funkce nějakých prostor apod. Příznačné pro takové projevy je, že jsou většinou velmi drobné, okrajové, izolované… Mají vlastně při průzkumu pomocnou funkci. Pokud dochází k následné publikaci výzkumu, většinou není proč takové jevy zmiňovat. Není ani možné je nějak studovat, protože není jak je propojit s obdobnými pozorováními z jiných průzkumů, rovněž nepublikovanými.

Bylo by tedy možná přínosné takové poznatky posbírat od různých zpracovatelů, aby bylo možné s nimi ve větší míře dále pracovat, systematicky se o nich poučit. Dnešní stav informačních technologií po něčem takovém přímo volá…

(V obecnější rovině k možnostem „synergického“ zhodnocení památkových témat apod. též ZDE.)

„Pomníkem“ odborného tématu (konferenčního, osvětového…) by se tak mohla stát možná malá kapitola památkové encyklopedie.

Mohlo by se tak stát optimálně na Wiki NPÚ. Nyní možná pro ověření v diskusi např. wiki SHP.

Bylo by tak možné shromažďovat různé drobnosti a okrajovosti typu:

  • Následky zatékání vody. Propady kleneb, stropů.
  • Stavební změny. Spáry ve zdivu, otisky konstrukcí, střech…
    Lidéřovice (okres Jindřichův Hradec), kostel sv. Linharta
  • Pomocné stavební konstrukce. Lešení, šalování.
    Pardubice (okres Pardubice), Zelená brána
  • Stopy NEužívání.
  • Zazdívky, průrazy a přesuny otvorů.
  • Otvory v klenbách. Ve vrcholnicicích, v kápích, ve výbězích.
  • Nevhodné zásahy či řešení. Škody. Odstraňování závad.
  • Výpověď prasklin ve zdivu či v omítce.
    čp. 2/III, Malostranské náměstí 25, Praha, Malá Strana
  • Obklady stěn. Deštění.
    Radim (okres Kolín), zámek
  • Elektrická zařízení. Stopy svítidel. Kotvení troleje. Bleskosvody. Antény. Přívody. Rozvodné skříně. Trafostanice. Zvonky. Bezpečnostní zařízení.
    Památky a elektrická zařízení - Doksany
  • Otisky.
    Roma (Řím, Itálie), Piazza S. Ignacio
  • Sondy. Archeologické, statické, restaurátorské… Prezentace odkrytých situací.
    Pardubice (okres Pardubice), zámek
  • Graffiti. Odstraňování. Ochranné prostředky.
  • Oděry.
    Vinohrady (Praha 1), čp. 52, Wilsonova 2
  • Stopy výrobních procesů.
  • Obchodní výkladce. Regály se zbožím.
  • Nouzová provizoria. Podpěry. Improvizované obklady stěn. Podbití stropů. Zakrytí poškozených podlah.
  • Přívody plynu, vody. Odpadní potrubí.
  • Skrýše. Trezory. Dětské úkryty.
  • Cedule. Díry po upevnění. Seznamy obyvatel, firem.
    čp. 37/III, Malostranské nám. 23, Praha, Malá Strana
    Žižkov (Praha 3), čp. 373, Sabinova 5
  • Okapy. Římsy. Přístřešky.
    Červená nad Vltavou (okres Písek, obec Květov, k. ú. Vůsí), kostel sv. Bartoloměje
  • Poštovní schránky.
  • Porosty. Popínavé rostliny. Náletové rostliny na koruně zdiva. Rýhy v omítce od klátících se větví.
    Kouřim (okres Kolín), čp. 292, bývalá škola
  • Zvířecí doupata. Hnízda hmyzu.
  • Pěstování zvířat. Holubi. Včely.
  • Měřicí značky. Nápisy. Početní záznamy.
    Boletice (CK), kostel sv. Mikuláše
  • Montážní značky. Původní. Dodatečné.
    Vysoký Chlumec (okres Příbram), skanzen
  • Druhotné užití materiálu. Spolie. Zdivo. Architektonické články.
    Kutná Hora, chrám sv. Barbory
  • Degradace materiálu. Improvizované i sofistikované odstraňování závad. Plomby. Plenty.
  • Pro porovnávání by mohlo mít význam i dokumentovat dnešní užívání.
  • Rozmístění nábytku. Pohyb osob.
  • Mříže aj. zábrany vstupu.

Podělte se třeba níže v komentářích (nebo mailmo) o další náměty, nebo třeba upozorněte na instruktivní příklady již zmíněných námětů.

Snad pro úplnost si dovolím zopakovat tématické okruhy konference:

1. Používání a opotřebení staveb a sledování jejich stop

Sledování využití prostoru podle stop očazení, zaprášení, odření povrchů, prošlapání schodů, prahů, frekvence bílení apod. Sdělení poskytne jednak kvalita (tedy o jaké stopy jde a kde v prostoru jsou) a také kvantita, vypovídající o intenzitě či délce určitého způsobu užívání. Převážně půjde o výpověď stavebněhistorických, restaurátorských a archeologických průzkumů, nebo o výpověď písemných pramenů (úředních záznamů i narativních) k různým činnostem, odehrávajících se v prostoru, v písemném pramenu uvedeném a pojmenovaném.

2. Proměny používání staveb

Doklady ukazující změny v užívání staveb, včetně těch změn, při nichž nedošlo k zásadním stavebním zásahům. Drobná vylepšení v průběhu používání, čitelná jak ze stavby samé, tak z písemných sdělení různé povahy. Cílem bude upozornit i na možný nesoulad mezi tím, jak prostor podle znaků chápeme dnes a jak jej používali a nazývali v té které době, podle převažujících sumárních znaků jak stavebních, tak výbavy, nebo momentálního určení.

3. Údržba a opravy

Frekvence nátěrů, opravy omítek, střech, apod. Lepší a horší hospodáři.

4. Ambice versus skutečnost

Zahrnuje zjevné změny původního záměru, evidentně nedokončené stavby, nebo otázku jestli se osvědčil zamýšlený záměr při používání dokončeného stavebního díla, nebo bylo nutné přistoupit k následným úpravám. Výpověď hledejme jak ve stavbě samé podle stop užívání a také ve výpovědi písemných pramenů úřední i narativní povahy.

5. Provizorium a definitivum

Stavební i písemné doklady v rámci budovy i areálu. Provizorium může být součástí záměru, nebo vznikne jako výsledek nečekaného vnějšího tlaku.

6. Katastrofy živelné i válečné, jejich stopy a následné opravy

Široký scénář možností různých stavů po katastrofě – provizoria, běžná oprava, dílčí opravy, nebo prodej v nouzi a nový stavebník.

7. Druhotně použitý materiál

Prozradí kvalitu, případně i kvantitu starší fáze a celkovou situaci hospodaření i organizace stavby při vzniku novější stavební fáze.

8. Graffiti – kvalita i kvantita

Vypovídá o „atmosféře“, která v místnosti nebo v její části (alespoň někdy) panovala a umožnila vznik spontánního písemného či „výtvarného“ projevu. Tím napovídá o pohybu (či setrvávání) lidí v místě a pomáhá identifikovat funkční určení prostoru. Poloha graffiti jako indikátor výškových úrovní.

2014/02/17 Posted by | SHP | , | komentáře 3

Poznámka k diskuzi o metodice stavebněhistorického průzkumu (SHP)

K účasti v diskusi vyzval Jan Beránek (za odd. výzkumů a průzkumů NPÚ) zde.

Protože jsem nebyl s to zpracovat výhradně odpověď na položené otázky (Co si myslíte, že se změnilo od doby vydání poslední metodiky? Co ve stávající metodice chybí a co by mělo být doplněno, případně změněno?), shrnul jsem pár rychlých, snad až překotných dojmů. Možná bych něco z nich následně i korigoval (a možná i odvolal). Proto se také omlouvám těm, kdo by se pokoušeli dále číst s nějakým nadměrným očekáváním. Je to dáno také tím, že čas na podrobnější zpracování vlastně nebyl. A přitom není tak úplně jasné, jak bude se zaslanými odpověďmi naloženo (za sebe navrhuji, aby byly po autorizaci zasílatelů zveřejněny na webu NPÚ, případně na jiném vhodném místě).

Podrobnější nové vydání metodiky bude jistě efektivní pomůckou jak pro práci v terénu samotnou, tak i pro jasnější stanovení podmínek akce a její celkovou specifikaci. To je potřebné jak pro investora, tak pro přístup odborných památkářských instancí (ty by možná mohly být vybaveny nějakou metodikou či „kuchařkou“ směřující ke komplexnímu zadávání průzkumů vůbec, tak aby realizace i zpracování průzkumů vedly vlastně k jejich vypracovávání v systematickém celku).

V těchto dnech proběhlo zajímavé snad připomínkové kolo, směřující k získání odborných podnětů k metodice, a to zejména na podkladě zkušeností získaných s praktickým uplatňováním dosavadní metodiky. Pobídkou mohlo také být současné vydání článku Petra Macka v časopisu Průzkumy památek, které již představilo některé záměry připravovaného podstatně rozšířeného vydání metodiky.


Nečleněný a dosti těžko přehledný text dosavadních elaborátů SHP, jak se v praxi ustálil, s sebou nese některé problémy při využívání obsažených informací. Elaborát není snadno přehledný, vlastně vyžaduje kompletní přečtení i při ověřování relativně málo podstatné skutečnosti. To nutně musí vést alespoň v některých případech k do jisté míry povrchní práci s tímto základním zdrojem informací.

Elaborát by naopak měl „jít pod ruku“ hlavním způsobům užití. Vím, že se k nějakému „drobení“ detailnějším členěním namítalo, že pro pochopení výsledků elaborátu je stejně nutné jej prostudovat kompletně. To sice může být pravda, ale na druhé straně by stejně tak bylo možné argumentovat ve prospěch „fragmentovaného“ řešení, ovšem s důsledným propojením souvisejících informací v popisu, seznamu (hodnotných) prvků, výkladu historie či památkovém hodnocení.

K tomuto „prvkovému“ řešení směřuje např. i v článku P. Macka zmiňovaná (ale nejmenovaná) metodika „Raumbuchu“ (tomuto slovu asi není třeba se vyhýbat, protože těžko vymyslíme trefné české pojmenování http://www.linguee.de/deutsch-englisch/uebersetzung/raumbuch.html). Na druhé straně je s ním však z hlediska SHP ten problém, že důsledně postupuje po jednotlivých místnostech. Z jazykového hlediska se u nás v podobných souvislostech v projektech setkáváme např. s „popisy místností“. V němčině se objevuje též „Gebäudeatlas“, což nejspíše je také chápáno jako jakýsi „výkaz“.

Ukazuje se také, že v literatuře dosud časté „papírové“ schéma Raumbuchu při nerovnoměrném rozsahu různých informací vede k vytváření rozsáhlých prázdných ploch v tabulce a zvyšuje nepřehlednost „roztaháním“ informací na více listů. (V obecných podmínkách se tam obvykle uvádí, že je na jednu místnost počítáno s jedním listem – v tomto smyslu by „Raumbuch“ mohl být spíše souhrnným obsahem podrobnějšího inventáře; pak by možná „výčet/výkaz“ tohoto typu mohl být spíše např. podkladem pro kalkulaci nákladů, vč. např. specifikace podrobnosti zpracování pro různé prvky apod.; srov. např. příklad zde.) Ve srovnání s jinou z hlediska souhrnného pojetí velmi instruktivní metodikou syntetizující do značné míry to, co se nyní připravuje, bylo by možná vhodné začlenit do metodiky SHP též kapitolu „předprůzkumné činnosti“.

Je pravdou, že dnes se již asi můžeme setkávat i s „digitálním Raumbuchem“. To ale vyžaduje specifické programové vybavení, jehož vlastnostmi by se metodika asi v obecné míře měla zabývat (už i proto, že se zřejmě zatím v praxi příliš často neobjevuje, což se ovšem bude měnit, jelikož jde o postupy se kterými se na školách seznamují architekti či archeologové). A to hlavně s cílem kompatibility výsledků, protože často jsou téměř bezmyšlenkovitě používány nejrůznější technické formáty dat, bránící např. v případě potřeby u uživatele dat jejich snadnému propojení (připomenout lze zejména z cizí literatury známá svědectví o tom, že orgány státní správy nejsou s to zhlédnout nějakou výkresovou dokumentaci). Zde na okraj zmiňme také potřebu standardizace terminologie!

Ovšem pak je již vcelku nepodstatné, jestli je materiál členěn po „místnostech“, nebo jinak. Zejména u staveb složitějšího stavebního vývoje bude vznikat potřeba jiného členění (např. po jednotlivých zdech). Nakonec Raumbuch se v Německu dostal do praxe SHP z „inventářů“ spíše stavebně-technické povahy (Raumbuch ve Wikipedii; aktuálně např. směrnice pro vytváření Raumbuchu ve školních zařízeních města Vídně zde sleduje hlavně cíle technické správy budov). Mj. nejspíše právě z důvodu vzájemné komunikace mezi výsledky různých průzkumů se v Německu požadoval i ze strany památkářů stejný postup i pro SHP.

Půjde také o to, že vlastně stejné informace jsou sbírány i při jiných průzkumech než je SHP. S tím souvisí otázka, proč by se metodika popisu (místností, zdí, prvků…) neměla v obecné míře shodovat. Základní popis např. dveří pro stavebně-technický průzkum, soupis prvků k ochraně během stavebních zásahů, restaurátorský průzkum, inventarizaci v lapidáriu… by mohl mít totožnou strukturu, samozřejmě s tím, že by podle potřeb různých specializací mohly být některé odstavce rozšířeny, jinak naopak případně i zcela vynechány. Doplnil by je pak v rámci své akce další specialista. Je zřejmé, že takový komplexní systém by vyžadoval až příliš rozsáhlou dohodu všech zúčastněných a asi není reálný. Přesto by měl být považován za jakousi ideální „limitu“, byť reálně příliš vzdálenou. (Měl by být ovšem stanoven např. dokumentem na úrovni státní normy.)

Kompatibilita s ostatními „inventáři“ má ten význam, že se prvky, které mají být respektovány, „objevují“ projektantovi na očích např. se sanitárními zařízeními, takže klesá riziko jejich opomenutí. Tato stránka věci je již v aktuálních projekčních programech (CAD) implementována. Minimálně formou tabulky, příp. s vyznačením v grafických podkladech, by tedy i informace ze SHP měly v této „konkurenci“ figurovat.

Na to do jisté míry navazuje i většinou opomíjená, ale reálně velmi podstatná – ne-li zcela zásadní – otázka podrobnosti zpracování. Zatím se o ní většinou nemluví, nejčastěji s odůvodněním, že podrobnost logicky plyne z toho, že je třeba dojít k „dokonalému“ výsledku, takže nedostatečné úrovně podrobnosti jsou samy od sebe diskvalifikovány, protože buď nebudou mít dokonalý výsledek, anebo nebudou jak se patří doložitelné.

Přitom ale dochází k tomu, že v některých případech je z různých důvodů docilována větší podrobnost, než je pro vyhodnocení potřebná. V tomto smyslu by bylo vhodné „inventarizaci“ oddělit od hodnocení.

K tomu odbočku… Mělo by být počítáno s možností „nerovnoměrného“ zpracování z hlediska podrobnosti. Limitně až tak, že z celé budovy bude např. podrobně zpracována jen jedna (např. kolkovaná) cihla. Asi to již nesouvisí bezprostředně s SHP, spíše možná s dnes často uváděným, ale přeci jenom spíše mýticky působícím Památkovým katalogem. Ale na ten by se měla nejspíše ohlížet jak metodika, tak i reálné postupy SHP.

A když už k těm vazbám stavebně-historických informací… Měla by být důsledně vzata v potaz norma ISO 21127:2006, standard CIDOC-CRM. To je velmi důležité právě pro „schopnost“ vytvářených informací včleňovat se do informačních vazeb různých úrovní (prvek v rámci stěny < místnosti < patra/traktu < budovy < bloku…; ale také chronologicky či typologicky – např. návaznost na další cihly s daným kolem ve zkoumané budově, ale také na jiných místech, v muzeích, databázích apod.). Z tohoto modelu vychází ostatně také evropská databáze kulturního odkazu Europeana…

S těmito náměty souvisí také zájem na tom, aby elaboráty vstupovaly nějakým způsobem do obecných zdrojů informací a nezůstávaly v podobě „papírových“ kopií na průklepácích v archivech. Dnes jsou sice již mnohdy starší elaboráty digitalizovány, ale při malé možnosti převodu do počítačově čitelné verze (OCR) vzhledem ke kvalitě kopií (průklepák) narážíme na potíže při vytváření metadat či rejstříků pro další využitelnost. Tyto problémy asi budou nějak vyřešeny, ale je vhodné na ně nyní pamatovat již v metodice a se specialisty IT prosadit takovou podobu metadat i pro nové elaboráty, aby ve světě sdílených dat byly maximálně „kompatibilní“.

„Prvkový“ systém popisu (i zpracování dokumentace apod.) umožní propojování produktů různých průzkumů (stavebně-technický, restaurátorský, projekční…) a jejich návaznost a vzájemnou využitelnost.

Stavební historie by mohla být podávána v jednom sledu s archivním výzkumem. To by byl cenný příspěvek přehlednosti výstupů, protože by to hlavně snížilo mnohdy zbytečné opakování dlouhých pasáží z kapitoly „Dějiny objektu“. Lze si představit, že na prosazení tohoto přístupu je nyní ještě brzy.

Seznam prvků v různě zvolené úrovni podrobnosti by asi měl nějak korespondovat s „Raumbuchem“. Lze mít za to, že by ze „soupisu místností“ směřovaly odkazy na (případně výběrově dle okolností) zpracovanou dokumentaci prvků. „Listy prvků“ by pak odkazovaly na údaje o související konstrukci (to je zase jeden z klíčových principů CIDOC-CRM). Navíc při tomto přístupu bude posílena možnost sdílet tyto výsledky např. pro potřeby porovnávání (např. oněch cihel s kolky), ale i jiných památkových potřeb – např. pro restaurátorský průzkum, památkovou či muzejní inventarizaci třeba v lapidáriích (není žádného důvodu, aby se podobné dokumentace prováděly pokaždé jinak, i když tak tradice velí).

Výkaz prvků (podobně jako místností) umožňuje uvést pro projektanta, památkáře i vlastníka jasnou „klasifikaci“ hodnot (případně i škodlivosti některých prvků). Pro orientaci uživatelů je to vhodnější, než samostatný přehled „závad“.

Tím se vracím k otázce podrobnosti. Stručně řečeno: Charakteristika novověké vložené cihelné zdi může být „odbyta“ na dvou řádcích (s nárokem na práci v horizontu několika minut, spolu řekněme s jednou dvěma fotografiemi), ale zrovna tak může být třeba vzhledem k druhotnému užití „historických“ cihel podstatné jich třeba několik desítek oměřit, včetně informací o poloze ve zdivu, detailních fotografií apod., což si vyžádá mnohonásobek času. Proto mají být specifikace úrovně detailnosti součástí charakteristik SHP, a to včetně předpokládaných korekcí podle zjištěných skutečností po zahájení akce (obecně: kdykoliv).

Kdysi jsem navrhoval, aby stupně podrobnosti byly rozčleněny v úrovni běžných měr metrické soustavy (Úroveň „10 m“ např. pro popis a skicování areálu např. domového bloku, „1 m“ pro povšechný popis budovy, „10 cm“ pro souhrnné zpracování např. dispozice poschodí, „1 cm“ pro povšechnou inventarizaci dveří, oken atd. v místnosti, „1 mm“ pro podrobné hodnocení detailů profilace okenního rámu, „0,1 mm“ evidence vrstev omítek či barevných nátěrů…).

Na každé úrovni podrobnosti by ovšem mohlo být postupováno na kterékoliv úrovni „přesnosti“. Např. i pro povšechný popis budovy lze užívat plánovou dokumentaci s přesností +-2 cm či kvalitní fotografie zachycující detaily na úrovni 1 mm.

Vícekrát naznačený „modulový“ systém (výkaz místností, prvků…) poskytuje dobrý podklad také pro další zkoumání, jak např. restaurátorské či archeologické, ale zejména OPD, kterému vlastně vytváří „prostor“ k navázání např. formou vkládání listů prvků nalezených teprve v průběhu stavebních prací. Z toho také plyne v diskusích jako logický označovaný názor, že každý průzkum je vlastně jen etapou nikdy nekončící poznávací činnosti. To je někdy důvtipně kondenzováno do názoru, že SHP vlastně končí až s ukončením stavebních prací. Předběžný průzkum je asi nutné „odevzdat“ v ukončené podobě, aby mohl sloužit praktické projekci potřebných zásahů. Na druhé straně by se mělo počítat s potřebou vlastně trvalé aktualizace, snad v jakémsi „otevřeném“ informačním systému. Celý přístup by tedy měl počítat s dalšími záznamy poznatků metodami OPD (vlastně se moc neliší) a vlastně i s průběžnými korekcemi památkového hodnocení atd. V tomto smyslu by bylo výhodné udržovat elaborát SHP jako otevřený průběžným aktualizacím (můžeme si to snad ideálně srovnat s fungováním Wikipedie, kde také hesla jsou průběžně aktualizována, ale všechny předchozí verze jsou archivovány).

Věřme, že metodika SHP bude koncipována jako nedílná součást navazujícího komplexu směrnic pro zaměřování (kde se mimochodem také budou řešit stupně podrobnosti (stupně přesnosti nejsou zmíněny, ale jistě o ně půjde také) či fotografování (zasloužilo by si samostatnou metodiku).

S tím by mělo souviset i vyžadování sběru stavebně-historických poznatků např. při statických sondážích, při snímání omítek z jakýchkoliv důvodů atd.

Z hlediska prezentace metodiky je jistě na místě počítat s její knižní formou, ale v první řadě by se dnes asi mělo plánovat zpřístupnění on-line, zejména vč. odkazů (např. na tezaurus, související kapitoly, obrázky, externí zdroje, příklady apod.). To by také umožnilo zpřístupňovat dokončené (nebo i rozpracované) pasáže, a třeba je podle reakcí čtenářů upřesňovat ještě před vydáním tiskoviny (ale i poté). A pro intenzivnější využívání v terénu by nepochybně byla prospěšná i mobilní verze… K tomu lze podotknout, že právě také často citovaná metodika OPD vznikala za průběžného zveřejňování pracovních verzí či připomínek na webu NPÚ. K tomu je redakce webu připravena i v tomto případě!

Možná se zdá poněkud okrajové zabývat se formátem (rozměry) metodických publikací NPÚ s tím, že zavedený formát A5 je zvykový a osvědčený pro práci v terénu. Jako již vícekrát dříve navrhuji zvažovat možnost přechodu na dvojnásobnou „A4“. Na stránku se z technických i grafických důvodů vejde podstatně více než dvojnásobek informací, jsou možné větší obrázky, anebo jejich logické sdružování. Atd.

O „slovníčku“ odborných termínů se mluví např. v metodice pro zaměřování. Nicméně také zde by bylo na místě začít již nyní začít budovat výkladový slovník na webu – nejspíše opět NPÚ, anebo v rámci IISPP. Tím se také zabrání zbytečným překryvům či diferencích v jednotlivých separátních metodikách. Nepopírám tím význam definice základních pojmů v metodice užívaných (nakonec i to je zmíněno v někdejší „metodice metodik“ NPÚ). Takto to známe např. z metodik English Heritage, ale také z českých norem, a je to tak správné.

Samostatnou pozornost zatím autoři věnují přípravám metodik inventarizace resp. dokumentace architektonických a stavebních uměleckořemeslných prvků. Věřme, že vše bude vč. tezaurů, ale i praktických postupů provázáno (např. naznačované oddělení inventarizace a dokumentace prvků se jeví jako málo opodstatněné, i když se autoři touto otázkou asi před zvolením tohoto řešení náležitě zabývali).

Již 10.6.2013 by se mělo konat pracovní setkání se zpracovateli metodik, z čehož nejspíše vyplynou jasné odpovědi i na zde vyslovené otázky, ve kterých jsou možná i náznaky odpovědi na položené otázky…


[1.5.2013, 9:25 CEST: Podstatné a v mnohém příbuzně zaměřené připomínky na webu SPSHP uvádějí pp. Pešta a Otáhal.]

[1.5.2013, 22:35 CEST: Na weblogu SPSHP došlo ke změně: Předchozí uvedený odkaz již neplatí a příspěvky jsou uvedeny ZDE – je jich nyní 7: 1. Ing. arch. Jan Pešta, 2. Mgr. David Otáhal, 3. MgA. F. R. Václavík, 4. Ing. Jiří Bláha, 5. Mgr. Michal Panáček, 6. Mgr. Miroslav Nový, 7. Ing. Jan Sommer]

[4.1.2015, 16:00 CET: Na České placce navazující poznámka vycházející z reakce na výzvu k připomínkování textu metodiky před dokončením.]

2013/04/28 Posted by | dokumentace, SHP | , , | komentáře 2

SHP bývalého koncentračního tábora Mauthausen

Význam stavebně-historických průzkumů pro památkovou péči stále roste a metoda je stále častěji aplikována na stavbách, pamatujících jen několik desetiletí, navíc typologicky velmi rozrůzněných. Nepochybně to svědčí o významných filosofických i metodických „posunech“ v obecném pojímání památek. Podstatná je také kooperace s ostatními výzkumnými a dokumentačními disciplínami, pro něž může být právě SHP vhodným „svorníkem“, osnovou. A je jedno, zda se tak děje za koordinace projektanta (jak to prosazuje metodika předprojektové a projektové přípravy od arch. Girsy a kol.), památkáře (pokud by k tomu měli kapacity), či nějakého manažera nebo samostatné kanceláře, zčásti kapacitně vybavené, zčásti spolupracující se subdodavateli. Podstatné je, aby taková komplexnost byla požadována ze strany památkových orgánů či organizací.

Tak nějak možná lze chápat stručnou zprávu o průzkumech správní budovy „koncentráku“. Metodicky by to mohlo být poučné, tak doufejme, že budou zpřístupněny i podrobnější referáty a dokumentace.

2011/02/02 Posted by | dokumentace, SHP | | Napsat komentář

   

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.