MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

HLON: Zběžná dokumentace líce části zdiva zbaveného degradované omítky uličního průčelí zadní budovy Ledebourského paláce čp. 162/III v Praze na Malé Straně v souvislosti s přípravami opravy fasády (2015-10-05)

Tento dokument je využit také jako instruktivní příklad pro srovnávání metod operativní prezentace OPD.

PDF (v Metainformačním systému Národního památkového ústavu; tam jsou zčásti uloženy i zde použité ilustrace).

PDF/academia.edu; s otevřenou diskusí k tématu operativního zpřístupnění dokumentace v rámci IS památkové péče.

Facebook – časová osa.

Fotografie ve vyšším rozlišení.

(NA STRÁNCE SE PRACUJE!) Stránka byla aktualizována 2015-10-13, 2015-10-20, 2015-10-21, 2015-10-26, 2015-10-31, 2015-11-03, 2015-11-12, 2015-11-21, 2015-11-23.


Praha, Malá Strana (Praha 1), čp. 162/III, U Zlaté studně 5.
Uliční průčelí zadní budovy Ledebourského paláce.
50.090647, 14.404394

Hlášení o nálezu, 5.10.2015. Jan Sommer: Zběžná dokumentace líce části zdiva zbaveného degradované omítky uličního průčelí zadní budovy Ledebourského paláce čp. 162/III v Praze na Malé Straně v souvislosti s přípravami opravy fasády. Vyd. 5.10.2015. Evid. č. autora: OPD 2015 006 pms 162.

Keywords: Omítka. Zdivo. SHP. OPD.
UDC: 904:72 Historická architektura a její pozůstatky; 693.1 Zdivo z neopracovaného přírodního kamene.

V důsledku dlouhodobého zavlhčení srážkovou i vzlínající vodou docházelo v posledních letech k postupné degradaci omítek.

Omítky byly zřejmě již dříve opravovány a z nemalé části ve spodní polovině líce také v minulých dobách nově nahozeny. Přesto se místy zachovaly úseky starších vrstev. Mj. v úrovni nízké odstupňovaného soklíku, připojeného ke zdivu nejspíše v souvislosti s prováděním výdlažby ulice, je na zdivu za tímto soklíkem několik úseků starší omítky. Nelze však vyloučit, že se jedná až o omítku z některé novodobé opravy.

Zdivo je lomové, částečně řádkové, s výraznou vodorovnou ložnou spárou ve výšce cca 80-100 cm nad terénem (ulice se před průčelím směrem vpravo k západu svažuje). Ojediněle se ve zdivu zřejmě v původním uložení vyskytují cihly.

Zdivo se nejeví výrazně narušené, pouze spárová malta má výrazně okrovou barvu, nejspíše svědčící o jílovité příměsi.

Materiál zdiva představuje především lomová opuka. Je možné, že některé kusy jsou druhotně použité, ale není možné to prokázat; nebyl zjištěn druhotně použitý architektonický článek.

Ve zdivu nejsou v odhaleném úseku patrné žádné anomálie svědčící o zazděném otvoru nebo nějaké větší opravě. Jen v pravé části pod lampou veřejného osvětlení je zapuštěna v cihlové dozdívce (kvantlíky) skříňka a přípojka elektrického vedení. Malta zdiva je zde šedobílá.

Pod oknem v levé části stěny je patrný úsek smíšeného cihlokamenného zdiva s několika výraznějšími řádkami cihel. Není úplně jisté, jestli by se nemohlo jednat o zazděný otvor, ale spíše se jedná o vyzděné čelo parapetu, který asi na vnitřní straně zdi byl původně dovnitř skloněný (je ale možné, že poloha okénka byla měněna třeba v souvislosti se změnou využití interiéru či navýšením nivelety ulice; okénko mohlo být také proraženo dodatečně v původně třeba jen ohradní zdi na hraně tarasu).

V několika dalších místech jsou drobné cihelné vysprávky bez další vypovídací schopnosti.

Líc zdiva mírně ustupuje směrem vzhůru od svislice, což může být původní záměr (snaha o stabilitu zdi), ale spíše se jedná o důsledek pohybů stavby na staticky mimořádně náročném místě na srázném úbočí hřebene Pražského hradu (pata zdi na jižní straně se nachází o cca 8 m níže, než je úroveň ulice!).

Charakter zdiva s malou příměsí cihel zřejmě vylučuje středověký původ, nicméně ne zcela pravidelná skladba s výraznou ložnou spárou může svědčit o původu renesančním nebo barokním. Pracovně lze – pouze na základě vizuálního posouzení charakteru zdiva – uvažovat o zařazení do 18. století.

(NA STRÁNCE SE PRACUJE!)

Situační plánek:

čp. 162/III, Valdštejnské nám. 3, Praha, Malá Strana. Situace OPD

Celkový pohled na odhalený úsek zdiva:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Celkový pohled na odhalený úsek zdiva:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Celkový pohled na odhalený úsek zdiva:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Východní část zkoumaného úseku zdiva. Nad terénem jsou viditelné cihelné vysprávky a místy také rozpadající se kusy lomové opuky:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Levá část odhaleného úseku zdiva:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Střední část odhaleného úseku zdiva:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Pravá část odhaleného úseku zdiva:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Aktualizace 2015-10-12:

Snímání degradovaných omítek na dolní části stěny pokračovalo západním směrem (vpravo). Odhaleno bylo zdivo ve střední části stěny. Zde byl odkryt zejména zazděný starší portálek s kamenným ostěním, jehož hrana (původně asi bez profilace) byla velmi hrubě osekaná zřejmě ještě před zazděním portálku. Horní část portálku byla zrušená při zřizování východního z trojice větších oken situovaných v západní části stěny. Okno je oproti ose portálku mírně posunuto k východu. Na vnitřní straně je okenní nika bez parapetu, takže dosahuje až k podlaze. Stojky portálku jsou vysoké a velmi štíhlé (není možné určit, zda stoupaly až k původnímu překladu, jehož stopy by mohly být zachovány pod nynější omítkou pravé hrany okna). Provedené jsou z jemného pískovce světle šedé barvy. Levá stojka je obezděná smíšeným zdivem, převážně cihlovým, ale zřejmě zachovávajícím zdicí vrstvy směrem vlevo. Podél pravé stojky probíhá pravidelná drážka, vyplněná cihlami na stojato; to by mohlo svědčit o zúžení otvoru, jehož stojka byla po posunutí obezděna cihlami (případně tu mohlo původně být jiné ostění, možná i trámová zárubeň).

Vlevo od uvedeného okna přibližně v polovině výšky stěny (v místě upevnění litinové konzoly lampy veřejného osvětlení) je větší úsek cihlového líce, ale bez pravidelného ohraničení, které by svědčilo např. o zazdění okna v tomto místě. Vpravo od zazděného portálku pokračuje převážně kamenné zdivo s příměsí cihel. Cihly i kameny jsou zřejmě z velké části druhotně použité, ale bez výskytu kamenicky opracovaných prvků apod.

Střední část stěny se zazděným portálkem:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

V pravé části stěny mezi nynějším vstupem (na jejím pravém, západním konci) a zazděným vstupem ve střední části stěny, dokumentovaným výše) jsou ve smíšeném cihlokamenném zdivu (LK+C) nad terénem dvě okénka „sklepa“ – horního podlaží knihovny, obezděná cihlami: čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Okna ve 2. a 4. ose z prava mají částečně vysekanou omítku okosených hran, takže je patrné, že okosení je vytvořeno maltovou výplní pravoúhlé drážky po okenním rámu, který byl vsazen do cihlami obezděné drážky. Vnější křídla se tedy otevírala ven (nynější vnější okna mají laťový rám vsazený za mříž; mají mosazné kličky svědčící pro vznik ve 20. až 30. letech 20. století.; rámy však mohly být později vyměněny).

Drážka ve vnějšé hraně pravého okenního otvoru „přízemí“:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Levá hrana okna „sklepa“ – patra knihovny:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Dne 19.10.2015 byly ještě na základě upřesnění postupu opravy vysekány okosené hrany otvorů oken v pravé (západní části fasády, takže byly odhaleny cihlami obezděné drážky po někdejších vnějších subtilních laťových rámech oken ve vnějším líci zdi. Cihlové obezdívky byly provedeny z cihel jednotné velikosti. Pravé (západní) okno vedle vstupního otvoru má pravou stojku nepravidelně vyzděnou a nejspíše zčásti vysekanou ve starším zdivu.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Ve dnech 19.-21.10.2015 došlo k omytí horní části omítnuté stěny s následkem odstranění úseků žlutého nátěru. Místy byla odhalena běžná starší omítka (19. stol.?) s nemnoha patrně bílými nátěry. Následně byla spodní část stěny nahozena jádrovou omítkou. Vysekané hrany tří velkých oken v pravé části fasády byly dozděny úlomky cihel různé barvy, patrně druhotně použitých, ale nezjištěného původu. Hrany, dosud opatřené okosením z malty, kryjícím drážky po rámech oken v líci fasády, budou po dozdění zřejmě pravoúhlé.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Dne 2015-10-26 pokračovalo opatrné snímání omítek na uličním průčelí zadní budovy obráceném do ulice U Zlaté studně 5. V dosud málo zasažené horní části stěny byla na většině plochy sejmuta tenká omítková vrstva se žlutým nátěrem z poslední opravy.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Mezi druhým a třetím oknem zprava probíhá starší omítkou a lícem zdi drážka ke kotvě odstraněné starší konzoly pouliční svítilny. Starší omítka je místy narušená, na většině plochy je pekovaná. V dolní části je v omítce zčásti odhalený rozměrný otlučený blok kamene, zatím neznámého původu.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Na počátku nahazování nových omítek došlo v týdnu po 26.10.2015 ještě k jemnému očištění omítek a zdiva v okolí velkých oken a pod hlavní římsou v pravé části uličního průčelí zadního stavení při ulici U Zlaté studně 5. Situaci je nyní zřejmě možné číst tak, že okna byla vylámána, resp. spíše rozšířena dodatečně, přičemž byla ponechána okolní omítka. Nad přímý cihlový záklenek byly zřejmě jen vsunuty cihly na ležato, snad v místě staršího překladu menšího otvoru. Situace nad středním oknem:

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

V okolí portálku v pravé ose průčelí je nanesena omítka, odlišitelná podle nazelenalého zabarvení jednoho z nátěrů. Ta zřejmě souvisela s ostěním portálku a v tenké vrstvě pokračuje i na jeho ostění (neprofilované pískovcové bloky). Zčásti překrývá omítku s bílými nátěry i cihlovou obezdívku okenních otvorů. Nejspíše pokračovala jako tenký překryv i na dalších částech průčelí, ale není jasné, zda je pokryla celé (možná jen ve formě potěru či pačoku).

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Ke dni 2.11.2015 již byly jádrovou omítkou vyplněny drážky kolem oken v západní části uličního průčelí, doplněny vnější špalety a hladítkem omítka roztažena po části průčelí. V horní části stěny byla ještě omítka místy jen hrubě prohozena a uhrábnuta lžící.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Stav prací na východní části stěny.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Nad zazděným okénkem na východním konci stěny byl částečně odhalen cihlový segmentový vynášecí pas nad překladem.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Ke dni 12.11.2015 je přes novou omítku v dolní a jemně očištěnou omítku v horní části stěny natahován údajně venkovní štuk. Jeho povrch je uhlazován filcovým hladítkem.

V týdnu do 20.11.2015 bylo dokončeno „štukování“ uličního průčelí zadní budovy paláce U Zlaté studně 5. Dole byl odbourán nízký zjevně dodatečně připojený stupňovitý soklík (zřejmě spočívající na starší úrovni dlažby). Omítky tu byla zarovnána a přetřena „dehtovou“ „penetrací“.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Přibližně ve východní třetině začala za značně vlhčího počasí (deštivo, ochlazení o 5-10 °C) nová omítka na povrchu vlhnout a „flekatět“. V těchto místech byla do omítky navrtána nepravidelně rozmístěná skupina otvorů, do které zřejmě byl injektován nějaký tmel (bylo možné pozorovat stopy po stékání tekutiny pod otvory). Snad se usoudilo, že by fleky mohly být způsobeny vzduchovou vrstvou pod zachovanou „starší“ omítkou.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Na dveřmi na pravém okraji průčelí byl uvolněn dosud zazděný nadsvětlík. Do vnitřní hrany (asi již dříve opatřené drážkou) kamenného ostění byl osazen laťový okenní rámeček se zalištovaným zdvojeným zasklením. Charakter povrchu dřeva se sedřeným nátěrem může nasvědčovat možnosti, že se rámeček zachoval v zazdívce a byl opětně použit. Do špalety nadsvětlíku před zasklení byla vsazena kovářsky zpracovaná mříž (z válcovaných tyčí?) s černým „tuhovým“ nátěrem.

čp. 162/III, U Zlaté studně 5, Praha, Malá Strana

Dne 2015-11-23 byla na průčelí osekána ještě chatrná omítka pod úrovní chodníku v místě odbouraného soklíku. Následně byl i tento úsek zdiva (vysoký cca 15-20 cm) přetřen černou „penetrací“. V tomto nízkém proužku líce bylo patrné převážně lomové opukové zdivo. U východního konce stěny převažovaly cihly (v délce cca 2 m), což je patrně nějaký důsledek větších vysprávek v minulosti. Pod západním sklepním oknem (vedle vstupu) byl patrný úsek cihelné vyzdívky pod parapetem, zjevně vložené mezi cihlové stojky okna. Je tak zřejmé, že okno mělo původně parapet pod úrovní nynější výdlažby ulice, a to nejméně v hloubce cca 20 cm.

Dne 20015-11-26 získána informace, že všechny mříže v oknech v uličním průčelí budovy U Zlaté studně 5 budou opatřeny černým nátěrem. Dosud krémová či slonová kost nebo zašlá bílá.

Další zaznamenávání bylo pro tuto kampaň OPD ukončeno.

***

Reklamy

2015/10/10 Posted by | OPD, Prezentace | , | komentáře 4

OPD: Brno. Dům Orlí 20. Zdivo průčelí v úrovni přízemí, zdivo na levé straně průjezdu (snad k testům a diskusi)

Výsledky operativního průzkumu a dokumentace by měly být záhy a operativně zpracovány, a pak také operativně přístupny, jakmile jsou potřebné (pro ověření, zda již někdo věc zpracoval, kdo se jí případně věnuje, pro dohledání nějaké dřívější akce a jejích výsledků atd.). Operativní vytvoření sebestručnějšího elaborátu je poměrně náročná činnost, která prakticky vždy zabere více času, než akce v terénu (podle mého odhadu se jedná o čtyř až desetinásobek času). Určitě je dobrý trénink. To platí i pro zpřístupňování výsledků, což by se mělo pokud možno odehrávat na webu MIS.

Odtud se ale rychle dostaneme k vážné otázce, že je nutné mít k výsledkům OPD rychlý přístup. A nejen k nim. Je samozřejmě potřebné mít možnost ověřit zmínky o daném místě v literatuře, existenci fotek či plánů apod. To všem pokud možno promptně v terénu.

Je asi (snad) pravdou, že zpracovatelé OPD mají k těmto věcem v rámci přípravy terénní akce k dispozici nějaký čas. Doufejme. Nebo si ho prostě nějak vytvoří.

Nicméně vytvořené elaboráty jsou dosud archivovány hlavně v listinné podobě a evidovány v archivním informačním systému NPÚ. Tam jsou v posledních letech intenzivněji doplňovány jako soubory pdf. Bohužel však zatím není prosazen úplně jednotný postup pro kategorizaci či tagování položek – s tím se snad podaří v dohledné době něco udělat. (Přehled akcí i výstupů byl od počátku těchto průzkumů a je dosud k dispozici zde. Avšak již nějakou dobu nejsou nové položky doplňovány. Škoda.)

== Náměty ==

V co nejbližší době se snad naplní potřeby pro operativní zpracování a publikování tak, aby bylo možné využívat aktuálních možností nabízených informačními technologiemi.

Typicky by se mělo jednat o možnost vytvářet elaborát jako „prostý“ text v rámci informačního systému, propojený s fotkami a dalšími dokumenty v MIS (u kterých by navíc měly být všechna propojení ověřitelná „obousměrně“, tedy např. tak, jako u souborů ve Wikipedii máme přehled o všech stránkách, kde je soubor uplatněn).

Tedy zjednodušeně nějak tak, že v MIS bude existovat textový soubor s jednoduchým formátováním, ve kterém budou vloženy snímky archivované v MIS. Čili nebude elaborát mít formu PDF s vloženými nekvalitními fotkami neznámého uložení (ale z něj samozřejmě bude možné si dle libosti z aktuální verze pdf verzi generovat).

== Praktický pokus (pro srovnání s jinými metodami publikace) ==

Drobný „srovnávací“ pokus s výsledky miniaturní dokumentační akce. K cílům patří ověřit, jak je schopno oficiální úložiště zpřístupnit tuto informaci možným zájemcům, jak se k tomu případně dají použít jiná úložiště, který systém umožní také pracovat s dalšími tematickými aj. odkazy apod. Elaborát je uložen v MIS, rovněž na Scribd (ještě doplním další místa…). Na wikia.com je modelováno vytvoření html verze s vloženými obrázky. Nepochybnou výhodou zde je (stejně jako na Wikipedii) dokonalé propojení fotek se stránkami, ve kterých jsou použity. Zde použitá fotka byla zkusmo souběžně uplatněna v dalším „hesle“ Fragment, což se okamžitě zobrazuje také v „metadatech“ snímku. To zájemci umožňuje získat k němu další informace.

Text i s ilustracemi je tento:


Nálezová zpráva OPD, č. mm2015001-brno-orli-20

Brno. Brno, město. Dům Orlí 20. Zdivo průčelí v úrovni přízemí, zdivo na levé straně průjezdu

Brno, Orlí 20. Zběžný záznam nálezů na lících zdiva uličního průčelí v úrovni přízemí a na levé straně průjezdu. Brno

Jan Sommer, 9.4.2015 (zápis 14.4.2015)

== Obsah ==

  • Úvod
  • Popis
  • Památkové hodnocení
  • Potenciál, další průzkumy

== Úvod ==

Při procházení ulice bylo konstatováno sejmutí omítek z částí zdiva domu č. 20 v Orlí ulici v Brně.

Podrobnost „dm“. Přesnost „dm“.

Zběžná prohlídka a rychlý fotografický záznam.

== Popis ==

Zdivo vykazuje znaky komplikovaného stavebního vývoje, ovšem líce průčelí jsou kryty převážně cihlami – přitom se zřejmě jedná zčásti o zazdívky otvorů, zčásti o plenty degradovaného staršího líce, takže starší cihly jsou patrné jen místy. Je zřejmé, že jsou porušené. Jejich stáří nelze bez dalšího určit. Cihly zazdívek a přizdívek jsou z velké části druhotně užité. Některé zazdívky zřejmě nejsou příliš staré (lze odhadovat několik desetiletí).

Jen místy jsou ve zdivu patrné druhotně použité lomové kameny.

V průjezdu byly líce otlučené jen na levé straně, počínaje od stojky vjezdové brány, až k hraně arkády do dvora. Vnitřní líc průčelní zdi sestává ze smíšeného cihlokamenného zdiva s převahou druhotně užitých cihel. Vnitřní líc dvorní zdi je cihlový. Levá zeď průjezdu je v odhalené dolní části cihlová, zjevně přizděná na spáru k průčelní i dvorní zdi. Ve spárách ovšem nepozoruji starší omítku obvodových zdí. Cihly jsou rovněž druhotně užité, převážně jednotného formátu (asi z jednoho „zdroje“), vazba je nepravidelně střídavá. V dolní části stěny při dvorní zdi je zdivo podepřeno více než 1 m dlouhým hrubě opracovaným nebo olámaným blokem (snad žula); mohlo by jít o práh vstupu v nějaké starší odstraněné zdi, případně o schodišťový stupeň.

Krátký úsek vnitřního líce průčelní zdi se od ostatních líců odlišuje. Zdivo je zde pravidelně vrstvené, z tmavě červenofialových cihel (odhaduji, že jsou viditelné jen krátké strany cihel, takže se zdá, že úsek líce tvořily jen vazáky – ale nedostal jsem se k detailní prohlídce). Lze předpokládat, že tento úsek líce je gotického původu.

Hrana vnitřní špalety vjezdové brány v průčelní zdi se odlišuje, zjevně byla připojená k předchozí zdi dodatečně, při prorážení portálu v nepůvodním místě. Polopilíř špalety je sestaven z druhotně použitého materiálu, převážně cihel a úlomků cihel. Do vnitřní hrany špalety jsou vložené dva druhotně použité bloky kamene. Horní z nich nenese stopy lícového opracování (mohou být obrácené do zdi). Spodní blok situovaný cca 40 cm nad nynější podlahou průjezdu má spodní hranu ve vnitřním líci průčelní zdi zjevně opracovanou; je opatřená širokým okosením. Šířka okosení je cca 12 cm. Zřejmě se jedná o díl z ostění nějakého staršího zrušeného otvoru – portálu či okna.

Stáří tohoto prvku lze pouze orientačně řadit do doby gotické (14.-15. století). Nejpravděpodobnější je jeho původ ve stejném objektu. Podle rozměru okosení je nejpravděpodobnější, že se jednalo o rozměrnější otvor, tedy možná starší vjezd gotického domu, hrana dvorní arkády apod. (Původ na jiném místě samozřejmě nelze vyloučit).

== Památkové hodnocení ==

Záznam byl proveden v průběhu stavebních prací. Vzhledem k historickému významu domu je pravděpodobné, že OPD zajišťuje v návaznosti na pravděpodobné starší výzkumy nějaká osoba sídlící přímo v Brně.

Sejmutí a nové omítnutí asi bylo vynuceno vlhnutí zdiva a omítek.

== Potenciál, další průzkumy ==

Lze předpokládat budoucí nálezy dalších architektonických článků.

V dalších krocích výzkumu by bylo přínosné proměření rozměrů cihel, případně detailní zákres a fotodokumentace. A samozřejmě též proměření druhotně použitého dílu ostění.

== Přílohy ==

Obr. 1. Brno, Orlí 20, průčelí, přízemí. Detail zdiva v pravé části průčelí, vlevo od otvoru s výkladem prodejny.

Brno, Orlí 20. Pravá část průčelí (9.4.2015)

Obr. 2. Brno, Orlí 20, průjezd. Zdivo na levé straně průjezdu. Zábradlí je pravděpodobně z 19. století, druhotně použité při novodobé úpravě schodiště do sklepa. Vyznačení nálezů na obr. 3.

Brno, Orlí 20. Levá strana průjezdu (9.4.2015)

Obr. 3. Brno, Orlí 20. Zákres situace dle fotografie na obr. 2.

  1. Druhotně užitý díl gotického ostění s okosením hrany.
  2. Pravděpodobně gotický úsek cihlového vnitřního líce průčelní zdi. Ve zdivu zapuštěna skříňka s příslušenstvím elektrického rozvodu.
  3. Pilíř arkády ve vnitřní zdi.
  4. Kvádr, snad práh staršího vstupu.

Značky: C – cihly, K – kámen, KV – kvádr, O – omítka, el – elektroinstalace.

Brno (BM), Orlí 20. NS na levé straně průjezdu. Zákres do foto

Obr. 4. Brno, Orlí 20, průjezd. Úsek konstrukcí při průčelní zdi.

Brno, Orlí 20. Levá strana průjezdu (9.4.2015)

Obr. 5. Brno, Orlí 20, průjezd. Detail vnitřní hrany portálu vjezdu s vloženým dílem okoseného gotického ostění.

Brno, Orlí 20. Levá strana průjezdu (9.4.2015)

Obr. 5. Brno, Orlí 20, průjezd. Detail vnitřní hrany portálu vjezdu s vloženým dílem okoseného gotického ostění.

2015/04/14 Posted by | OPD, Prezentace, Uncategorized | , , , , | Napsat komentář

Hle, lapidária se klubou v e-Sbírkách

V eSbírkách asi další změna? Zdá se, že pod osobitě výmluvným názvem Sochy a fragmenty architektury z kamene je zpřístupněna sbírka lapidária NM. Problém pro toho, kdo by to chtěl sledovat, je evidentní. Nikde soupis sbírek tohoto typu, ostatní, pokud jsou odlišené, pak většinou pod názvem lapidárium (Jako třeba v případě Vlastivědného muzea v Olomouci).

Nevidíme ale přehled aktualizací systému, který by umožňoval průběžné sledování novinek ve funkcích apod., ale i reagovat na změny, vznášet dotazy apod. Když nejsou změny signalizované, považuji to „trochu“ za nepříjemnost. Z mého pohledu by byl ideální blog s aktualizacemi signalizovanými na FB (když bych si už mohl vymýšlet).

Pro ověření komunikace jsem použil kontaktní formulář (odkaz v patě stránky). Zde jsem k údajné hlavici pilíře napsal, že se jedná o hlavici přípory. Je to samozřejmě oprávněná připomínka.

Vízmburk, hrad, hlavice přípory v Lapidáriu NM. Foto Národní muzeum.

Vízmburk, hrad, hlavice přípory v Lapidáriu NM. Foto Národní muzeum.

Zkrácenou adresu předmětu Vám systém pro případ potřeby zaslání odkazu nenabídne, musíte si ji skopírovat z textu adresy vytvořené vyhledáváním. Kód pro sdílení náhledu s odkazem (např. do blogu) zřejmě k dispozici zatím také není. Sice je nabídnuto mnoho desítek webů, na které lze sdílet odkaz, ale zdá se, že „automatika“ naráží na zabezpečení. Také mi není jasné, jestli by sem byl odeslán odkaz s nějakým komentářem jako post, ale já potřebuji kód k vložení obrázku do textu. Taková nabídka by se mi hodila tím více, že u fotografie je uvedeno, že je licenčně volná (je třeba uvést zdroj). Kód by mohl obsahovat i korektní popisku, vč. uvedení licence. Pro umístění sem jsem si fotku (i s licencí) „ofotil“ z monitoru.

Následně jsem celkem s ohromením zjistil, že připomínka k hlavici byla doručena a systém komunikace zafungoval. Informace o hlavici je opravena! Asi by sice bylo ideální moci psát hned do nějakého komentářového okénka na stránce předmětu (aby třeba komentář mohl zpochybnit někdo s lepší znalostí věci, nebo nejen mně vysvětlit, v čem jsem se mýlil), ale aspoň jsem ověřil, že to nepadá pod nějaký virtuální stůl! To je vysloveně potěšitelné a hodné zviditelnění.

2015/03/30 Posted by | katalog on-line, lapidária | , | Napsat komentář

Neobvykle členěný gotický architektonický článek druhotně užitý v pevnostním zdivu vyšehradské citadely

Zdivo barokní bastionové pevnosti sestává převážně z cihel. Nároží bastionů jsou ve většině kvádrová. Z pískovce jsou vytesány také poloválcové korunní římsy zdiva. V některých úsecích bylo ve vnějším líci užito i jiného materiálu – zde se pak jedná o značně nepravidelné smíšené cihlokamenné zdivo, ve kterém se uplatňuje různě velký podíl druhotně užitého staviva. Jak bývá v podobných případech obvyklé, převažují v těchto místech řadové nebo nárožní kvádry, následují díly s odsekanými původně předstupujícími architektonickými články (příporami, římsami…). Jak tomu v podobných případech bývá, vzácně se objeví i relikty samotných architektonických článků.

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Protože památková údržba tak velkého stavebního komplexu probíhá nepřetržitě, je nepochybně namístě věnovat se také průběžně dohledu s užitím dokumentačních a průzkumných metod rozvíjených v oborech SHP a OPD. Nevím, nakolik je toto zajištěno, jen se zdá, že příslušné dokumentace nejsou operativně zpřístupňovány a využívány k aktualizovanému památkovému hodnocení. Jeden takový pokus ale můžeme nyní podniknout.

V pravém líci bastionu 39 je ve smíšeném zdivu do úrovně cca 2/3 výšky stěny možné pozorovat velmi různorodý kamenný materiál – kromě lomových (či olámaných) kamenů též v různé míře poškozené kvádry, ale především několik dílů architektonických prvků. Materiál je přítomný v pestré škále (okrový i fialový /koroze, oheň?/ pískovec, opuka…).

Několik prvků zjevně původně patřilo architektonickému aparátu gotických budov.

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Raně gotický by mohl být fragment masivního válcového dříku z fialového pískovce (nedovedu ovšem vyloučit např. nějakou modifikovanou žulu apod.). Část průřezu chybí, takže není možné jednoznačně říci, zda šlo o sloupek, příporu, nebo o nějakou bohatěji členěnou strukturu. Nic dalšího nelze k tomuto konstatování říci. Leda snad to, že rozdílnost od dalších prvků svědčí o tom, že nebyly na toto místo dopraveny z jedné stavby, resp., že nepocházejí z jedné stavební epochy.

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Další dva zajímavé prvky jsou totiž z pevného šedookrového pískovce (křemitého?), i když místně korodovaného.

První z těchto prvků je jednodušší koncepce. Zjevně se jedná o vnější hranu nějaké arkády či okenního otvoru, jehož ostění se vyznačovalo především širokým výžlabkem; mohlo by jít také o okno ambitu. Zachovaná vnější hrana je zvýrazněna staticky formovaným hruškovcem, který navazuje na výžlabek jemným zaoblením. Na vnější straně je hruškovec lemován jemným, ale výrazným výžlabkem.

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Slohově lze takový prvek řadit do dlouhého období lucemburské architektury druhé poloviny 14. století. Přesnější souvislost s nějakou konkrétní stavbou by snad bylo možné stanovovat po dalším pátrání v archivech či na částečně zachovaných stavbách. Je ovšem možné, že by tento díl mohl svým původem souviset s dalším zlomkem z obdobného materiálu, který je ovšem narozdíl od předchozího svými formami zcela mimořádný.

V líci zdi je přístupný „řez“ (buďto jde o lom, nebo o hloubkově erodovanou původní ložnou plochu) velmi složitě tvarovaným dílem, vlastně jakousi drúzou sestávající ze dvou přibližně kolmo směřujících hruškovcových prutů, doplněných na vnitřní straně sevřeného úhlu drobnými polovičními hruškovci (vlastně simovitými vlnkami), mezi které je vtisknut mělký výžlabek. Takový svazek asi nebyl součástí ostění portálu či okna, ale nejspíše patřil k přípoře v nosném systému nějaké složitě tvarované klenby. Obdobu takové klenby si ovšem těžko vybavíme.

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Výžlabek se navíc dovnitř nynější hmoty zdi vyklání vpřed od (původně?) svislého směru přípor. Zdá se tak, že by se mohlo jednat o náběh klenební plochy (či jiné vpřed konzolovitě předstupující části – baldachýnu, záklenku otvoru…).

Vyšehrad, bastion 39 (Praha 2)

Tento díl byl známý již dříve, jak o tom svědčí i to, že při minulých opravách spárování zdi byl „přiznán“ v okolní mírně ustupující maltě. (Před lety jsem jej také oměřoval, což ovšem u tak složitého útvaru nemohlo vést k přesnému výsledku; nyní byl k překreslení použit somrograf.) Nicméně zřejmě se mu podrobnějšího zájmu nedostalo (předem se omlouvám za případné přehlédnutí, které mohu po sdělení podnětu zkusit nějak napravit).

Pokud tedy zaženeme pochybnosti v podobě představ, že se jedná o nějaký zlomek novogotického stáří, vložený sem např. při nějaké opravě zdi nebo pod., můžeme v rovině čistých hypotéz odhadovat původ tak nezvyklého prvku, u něhož si ani snadno nedovedeme představit návaznost na nějaké linie žeber případné klenby.

Nejpravděpodobnější by se jevilo, že prvek pochází z nějaké středověké stavby z Vyšehradu, kde o několika svatyních či rezidencích nemáme žádné podrobné zprávy (a přitom zde byly takové unikátní stavby jako „předsíň“ před západním průčelím baziliky sv. Petra a Pavla).

Nicméně nás může napadnout souvislost s nepříliš připomínanou skutečností… Na konci 18. století se totiž na nynějším Karlově náměstí na Novém Městě pražském (postupně?) rozebírala k druhotnému užití kaple Božího Těla. Letmé zmínky v literatuře zřejmě svědčí o tom, že se zachovaly nějaké zprávy, vypovídající o rozvozu materiálu kaple na několik stavenišť po Praze. Jedním z nich měla být snad nějaká „novostavba na Pankráci“. Podle jiných výkladů se kolem roku 1809 mělo stavět právě na vyšehradském bastionu 39. Z komentářů v literatuře neplyne úplně jasně, jestli výstavba v té době vrcholila, nebo byla vymezena jen tímto rokem. Zdá se však, že by se při určitých mezidobích uskladnění materiálu mohly prvky z kaple uplatnit v „novostavbě“ doplňující starší barokní opevnění Vyšehradu.

Je to čirá hypotéza. Kdyby však její platnost mohla být nějak potvrzena, získali bychom představu o vynikající architektuře kaple, kterou máme z rekonstrukcí v literatuře zafixovanou spíše v podobě „aditivně“ uspořádané „skládačky“, připomínající stavby podstatně starší (snad mariánský kostel v Trevíru či závěr kostela Předklášteří u Tišnova). Členitost a architektonická koncepce by byly zcela neobyčejné. Konečně odpovídající i významu tohoto pomníku.

I když však z opatrnosti tuto možnost ponecháme jen jako jednu z vícero možných teorií, mezi kterými snad bude možné rozhodnout budoucími výzkumy či dalšími nálezy, musíme přesto upozornit na mimořádnou řemeslnou i architektonickou kvalitu prvku a zkusit aspoň do diskuse vnést námět na opatrné vyjmutí a pečlivé uložení v lapidáriu…

2014/07/24 Posted by | fragmenty, OPD, Prezentace | , , | Napsat komentář

Drobnost k „navigaci“ ve Flickru

Před nějakou dobou jsem začal zkoušet různé možnosti „navigace“ mezi jednotlivými obrázky zpřístupněnými na Flickru. Dopracoval jsem se ke dvěma relativně nenáročným řešením. Základním je vkládání „poznámek“ („notes“) do obrázků. Ty jsou snadno vkládány do obrázků jako pravoúhlá pole prakticky libovolného rozměru a proporcí, přičemž do popisu lze kromě textu vkládat i odkazy na webové adresy. Toho jsem využil např. zde:

čp. 201/I, Novotného lávka 1, Praha, Staré Město

Do snímku (Novotného lávka na Starém Městě v Praze) jsem vložil několik rámů s odkazy na snímky jednotlivých domů či jejich částí. Po kliknutí na odkaz „Detail“ v popisu poznámky se přejde na příslušný snímek. Jeden ze zařazených snímků je přitom od jiného autora (bylo to pro ověření; takových snímků by tam bylo možné přidat více).

U jednotlivých domů je pak možné přecházet na další detaily. Navíc je však možné doplnit „navigaci“, snad vzdáleně připomínající mnohem dynamičtější nástroje v Google Street View. V levém horním rohu snímku je okénko poznámky, sloužící ovšem jen k aktivaci navigačního „nástroje“ v podobě několika šipek, sloužících jako odkazy do čtyř základních směrů (vlevo, nahoru, dolů, vpravo) a na „nadřazený“ širší pohled (šipky v dalším řádku, směřující dolů). Příkladem může být tento snímek (obsahující ovšem i poznámky s odkazy na další detaily):

čp. 200/I, Novotného lávka 5, Praha, Staré Město

Nyní jsem si všiml, že do jisté míry podobně postupoval autor staršího snímku zde:

Entrada lateral

Zmiňuji se o tom proto, že se jedná o docela podnětnou funkci Flickru, jiným fotogaleriím vzdálenou…

Tady je fungování poněkud trhaně znázorněno na videu:

2012/02/26 Posted by | Prezentace | , | 1 komentář

Připravuje se nové lapidárium v Olomouci

IDNES: Olomouc uvidí 2 000 let starou loď i možné zbytky židovského města.

„Bude zde to nejlepší z kamenných předmětů, které naše muzeum má. Z valné části nebyly doposud vystavené. Představíme tady výtvory všech slohů, jež se v Olomouci objevily.

Pod barokními klenbami nyní leží desítky nejrůznějších náhrobků, erbů či zbytků kamenných oken. Zabírají dva sály v přízemí budovy, kterou v Olomouci v místech dnešní Univerzitní ulice na začátku osmnáctého století postavili jezuité. Sídlila zde první univerzita.

„Právě tady naše nová expozice Příběh kamene bude. Kromě jeho využití ve stavebnictví a umění v jednotlivých epochách tady lidé uvidí i horniny typické pro střední a severní Moravu v surovém stavu či pravěké kamenné nástroje,“ líčí Hradil. První návštěvníci se sem podívají zhruba ve druhé polovině příštího roku.“

Olomoucký deník (4.1.2012): Olomouc otevře pozoruhodné lapidárium, asi i s částí židovské čtvrti.

Expozice s názvem Příbeh kamene v nově zrekonstruovaných sálech depozitářů Vlastivědného muzea na rohu Denisovy a Univerzitní ulice se světu ukáže poprvé v druhé polovině letošního roku.

„Expozice lapidária by měla představit uměleckohistorický vývoj Olomouce, a to od 12. do 18. století. Tvoří ji významné kamenné památky. K těm nejvzácnějším tu patří například fragmenty z biskupského paláce u dómu svatého Václava, na nichž je zachována bohatá reliéfní výzdoba. Návštěvníci tu dále najdou třeba erbovní či nápisové desky a mnoho dalšího,“ okomentovala Příběh kamene jedna z kurátorek výstavy Markéta Doláková.

„Kamenné památky se do muzea dostávaly tehdy, když se třeba zboural dům nebo se nějak upravoval. Shromažďovat se začaly od konce devatenáctého století. Končily v lapidáriu městského muzea a poté se různě stěhovaly. Mnohé z nich byly možná vůbec poprvé očištěny a objeví se tak i v celé své kráse, která předtím nebyla tak patrná,“ doplnila Doláková.

2011/12/28 Posted by | lapidária, Olomouc | , | Napsat komentář

Měřický a dokumentační workshop na Lipnici

Jak to v podobných případech bývá, mohl jsem se velezajímavé celotýdenní akce zúčastnit jen jeden den.

Všemu je třeba předeslat výraz obdivu vůči organizačnímu přístupu pořadatele. Vše probíhalo v promyšlených intervalech, s minimem prostojů. Stále se něco dělo, účastníci diskutovali, sledovali přednášky a prezentace, vyslechli podrobné výklady odborníků zejména v oborech studia a dokumentace detailů středověkého kamenického opracování a k metodám měřického a fotografického záznamu řady významných detailů (architektonické články – portály, konzoly, okna, sedile, kamenické značky…). Jednak zhlédli praktické ukázky, jednak pod vedením specialistů pořídili detailní dokumentace řady významných prvků impozantního hradu, a to včetně vypracování terénních elaborátů a zpracování v PC. Prodělali také několik instruktivních exkurzí (ty jsem sice neabsolvoval, ale většinu dotyčných památek znám docela důvěrně…).

Tím ovšem aktivity pořadatele nekončí, jak to jinak bývá spíše obvyklé (řada podobných akcí prostě skončí okamžikem, kdy se lidé rozjedou do svých domovů; obvykle nezůstane žádná stopa v podobě sborníku, instruktivních prezentací na webu či v podobě sborníku…). Naopak, na webu jsou postupně jsou doplňovány informace i odkazy na fotografie účastníků rozmístěné v několika fotobankách. Workshop tak prožívá jakýsi druhý život a nepochybně přináší další užitek. Snad především v tomto směru by se měl stát vzorem pro ostatní podobné akce!

Události jsem se zčásti účastnil i aktivně, a to jednak prezentací svých měřických udělátek (velkého hřebene pro odměřování profilů a somrografu), jednak přednáškou, zaměřenou především k otázkám „osudu“ vytvářených dokumentací, jejich umrtvování v archivech, anebo jejich sdílením tiskem i na internetu. Domluveným cílem přednášky bylo „Rozšiřování teoretických znalostí – profilace ostění, klenebních žeber a forma konzol a hlavic jako prostředky k datování architektury – úvod do problematiky – míra chronologické citlivosti jednotlivých znaků, čeho si všímat, co a jak dokumentovat, úkoly do budoucna“, přičemž jsem téma sdílel s mgr. Miroslavem Kovářem. Ten velkoryse rozvinul téma kritického poznávání konstrukcí a zejména architektonického členění gotických staveb. Význam znalectví pro rozlišení řady „záludností“, připravovaných středověkými staviteli našemu zkoumání to ilustrovalo velmi dobře. Na druhé straně snad i díky velkému rozsahu přednášky a předváděné dokumentace bylo stále jasnější, že při průzkumu stavby nelze vystačit jen s poučkami o vývoji slohu a se sebeobsáhlejšími znalostmi příslovečných „analogií“, ale že je nutné znalosti co nejvíce „nasát“ četbou i prohlížením maxima objektů v terénu.

To jsem se také pokusil naznačit ve svém příspěvku, když jsem poukázal na to, že základní osnovou „vědění“ jsou na jedné straně publikace typu Heroutových Staletí kolem nás, na druhé straně izolované podrobnosti v podobě dokumentace např. ve starých soupisech památek, aktuálně stále nesystematičtěji „roztroušené“ v různých časopiseckých článcích či vlastivědných neb konferenčních sbornících.

Na sugestivní otázku z anotace příspěvku „čeho si všímat“ jsem odpověděl jediným možným způsobem, „všeho“. Nelze vidět a vnímat úplně vše, ale je třeba vědět, že cokoliv má nějaký vliv na celé prostředí, přičemž viditelné projevy nemusejí vždy vypovídat zcela přesně. Při pozorování staré stavby je třeba odložit všechna „apriori“ („tehdy se to dělalo tak a tak“ apod.), ale samozřejmě je nutné všechny znalosti aktivovat kdesi v podvědomí.

Pro středověk je situace specifická tím, že většinou nemáme relevantní historické zprávy (naopak je typické, že k izolovaným datovaným zprávám se zpravidla snažíme „napasovat“ jednotlivé technicky rozlišené stavební fáze apod., ačkoliv jejich okolnosti byly jiné, než myslíme). Historikové umění stavby stále zkoumají a porovnávají s dosud nepovšimnutými zprávami, což vede k občasným „předatováním“ (notorickým důsledkem pak jsou úvody uměleckohistorických studií v podobě defilé dosavadních „názorů“).

Na středověké architektuře lze ukazovat, že některé formy byly z hlediska hodnocení velmi málo citlivé, protože se v každé době objevovaly v různých variantách, byť „proporce“ výskytu se proměňovaly. Objevovaly se více či méně vědomé „historismy“, působily izolované moderní importy, které zůstaly prakticky bez adekvátního následování (Capella Speciosa v Klosterneuburgu, vybudovaná špičkovou skupinou francouzských kameníků; u nás např. „o ligu níže“ průjezd v paláci na Křivoklátě), obecně však měly vliv skupiny „obyčejných“ „burgundských“ řemeslníků, např. pracujících a vyučujících na cisterckých klášterech v Rakousku (ovlivnili náš Tišnov či Anežský klášter i královskou huť na Zvíkově aj., u nichž pozorujeme teprve v posledních letech přesněji interpretované mísení románského a raně gotického tvarosloví). Historismy mohly souviset se záměrným přenosem forem z významných míst, ale také s přežíváním „rutiny“ tradicionalistických místních „firem“, nejednou se nejspíše setkávajících i s pochopením investorů. V pozdějších dobách byla situace rovněž různorodá, ovšem z našeho hlediska je pro ni příznačné především to, že existuje mnohem více archivních zpráv, bez jejichž čtení se nelze obejít (problémem ovšem je, že mnohé zprávy jsou rozptýleny v často odtažitých hospodářských či politických dokumentech, kde bývají většinou při jinak zaměřeném historickém zkoumání přehlédnuty, „aby“ snad časem došlo k jejich“překvapivému objevu“ – souvisí to i s minimálním postupem zpřístupňování digitalizovaného obsahu).

V Evropě docházelo též k transportům kamenických a jiných prvků, a to jak nově provedených, tak i historických kultovně využívaných. U nás můžeme mluvit o takových transportech např. tehdy, když se např. v Písku objeví románská sloupková hlavice z opuky, velmi pravděpodobně přivezená z Prahy.

Fondi (Itálie, Lazio)
Fondi. Španělská pozdní gotika ve střední Itálii jako příklad importu/transportu forem i hutí.

Pátrání po takových jevech je tím, co činí zkoumání starých staveb prvořadě zajímavým, i když v praxi jeho význam podkládáme především potřebou poskytnout praktické úřední památkové péči co nejkvalitnější podklady k jejímu odbornému rozhodování. Je to dobrá symbióza.

Podmíněnost řady hodnocení a jejich korekce při následném zpřesnění vědomostí vede především k naléhavému zdůraznění potřeby pořizování přesné dokumentace. I kdybychom nevěděli úplně přesně, co dokumentujeme.

Pro prohlubování znalostí využitelných při hodnocení zachovaných staveb jsem ještě zdůraznil potřebu zpracovávat a prezentovat dokumentaci prvků v lapidáriích, neboť ty poskytují nenahraditelné informace o spojích stavebních článků i o jejich vytváření (konstrukční orýsování je patrné především na ložných plochách prvků).

Hradec Králové (okres Hradec Králové), Východočeské muzeum, lapidárium

Roma (Řím, Itálie), Basilica dei Santi Quattro Coronati

Rovněž je třeba v maximální míře využívat možnosti dokumentace při opravách (OPD).

Pak jsem se věnoval otázce, která se zdá být pro samotné zpracování dokumentace podružnou, ale z určitých hledisek je nepominutelná, tedy problematice archivace a zpřístupňování poznatků.

Je třeba data zpřístupňovat v maximální míře. Sníží to riziko duplicitních aktivit a prospěje srovnávacímu zkoumání. Upozornil jsem na „svůj“ pokus prezentace Menclova článku o klenebních žebrech. Zpracované tabulky postupně doplňuji. Zvu ke spolupráci ty, kdo profily oměřují, ale rád bych získal i nějakého nezištného programátora databází.

cl110712-lipnice-05-mencl-profily

Přitom jsem se vrátil i k otázce chronologické citlivosti např. profilací klenebních žeber. Při izolovaných průzkumech jsou sice znalosti stále zpřesňovány, ale nejsou efektivně zobecňovány.

Poukázal jsem na iniciativy Dejme hlavice dohromady a Kde ty všechny kamenické značky jsou. (Stále jsou relevantní i starší výzvy či akce typu semináře MONUDAT.)

V průběhu „mého“ dne na Lipnici mě ještě zaujalo užití laserových křížů. Již několikrát jsem se pokoušel upozornit na možnost získat precizní otisk profilace „prostým“ ofocením stopy laserového paprsku. Výsledek je v zásadě týž jako při měření mechanickým hřebenem s posuvnými jehlami, ale pro některé zpracovatele dokumentace nejspíše může být tato „pokročilejší“ metoda podnětnější. Do doby, kdy budou laserové scannery součástí kompaktních fotoaparátů ze běžné ceny (za dva roky, za pět?) je to jedna z možností celkem snadného pořízení exaktního „otisku“ profilace.

Lipnice nad Sázavou, hrad

Otázky bych měl ohledně rektifikace měřických snímků pomocí vlícovacích bodů… Korekce zkreslení objektivu – jde o program s precizním řešením po celé ploše snímku, anebo o jednoduché vyrovnání poduškovitosti/soudkovitosti? Zejména u transfokátorů se zkreslení mění nejen s ohniskem, ale i se zaostřením (mohou se na něm patrně podílet i stabilizační členy). Navíc není plynulé (zřejmě to souvisí s asférickými čočkami, že je v některých případech zkreslení u krajů menší, než v prstenci kolem středu obrázku; asi je to důsledek snahy konstruktérů odstranit především nejnápadnější zkreslení u krajů). Jsou tomu programy přizpůsobeny? Anebo se snaží o odstranění jen základní „kulovité“ deformace?

Lipnice nad Sázavou, hrad
Pořídil jsem také nákresy několika kamenických značek na kvádrech hradu.

Je rozhodně pozoruhodné, že několik účastníků obětavě vytvořilo vlastní galerie snímků z Lipnice i z exkurze. Nicméně rozhodně zarazí, že snímky, nejednou z míst publikovaných poprvé, nejsou nijak popsány.


U snímků není uvedeno, že jde o situaci ve zdivu střešního štítu nad vítězným obloukem kostela v Řečici.

(28.7.2011, 9:00 CEST; 14:00)

2011/07/28 Posted by | dokumentace, fragmenty, katalog on-line, lapidária, OPD | , , , , | 1 komentář

Dejme hlavy a hlavice (sloupů, pilířů…) dohromady

Malý pokus připomenout nedožité devadesátiny doc. Milady Radové-Štikové

Dejme hlavice (sloupů, pilířů...) dohromady

Protože se mj. zabývám dokumentací architektonických článků (na stavbách, v lapidáriích…), vždycky jsem zjišťoval zvláštní „efekt“ v tom smyslu, že taková dokumentace, kterou se mi nepodaří publikovat u nějakého článku (třeba zde nebo zde), končí většinou na poměrně nepříliš úhledných štůscích na stále plnějších policích. Podobně to dělají mnozí další. Čili se spousta věcí měří či fotí vícekrát opakovaně (uznávám, že je to práce většinou zajímavá, takže ji každému přeji). Výsledky leží po šuplících, na starých negativech (kdovíjak dobře popsaných?) a na discích počítačů (možná také bez popisu, který by umožnil za pár let přesně zjistit, o co jde).

Roma (Řím, Itálie), Pantheon

Vlastností takto publikovaných výstupů jsou pak typické důsledky – měřítko zobrazení je vždy jinak veliké, obvykle stěží čitelné. Často chybí grafické měřítko. Rovněž častá jsou poměrová zkreslení, protože počítačová sazba si většinou s nějakým popotažením obrázku za okraj hlavu neláme.

Přitom nám dnešní komunikační technika umožňuje rychle tento nepříznivý stav měnit. Snímky i nákresy lze publikovat na webu, a tím je při vhodném uspořádání popisu (názvu, klíčových slov) zpřístupnit k využití jiným zájemcům pro srovnávací zkoumání či k prostému poučení.

Doksany (okres Litoměřice), klášter, kostel

Mně samotnému se podobné záměry nedaří moc rychle (moc práce, málo koncentrace, a tak…). Přesto záměry jaksi dlouhodobě převracím, až je v poněkud neuspořádané podobě a s vědomím určité marnosti „poskytnu světu“. Před pár lety jsem se snahou připomenout životní jubilea i tragické výročí úmrtí manželů Menclových zpracoval do elektronické formy článek Václava Mencla o vývoji klenebních žeber s cílem, který by podle mého této osobnosti konvenoval (ověřoval jsem si to s přesvědčivým výsledkem otázkami u lidí, kteří s ním spolupracovali; pozn. k edici zde). Nákresy profilů jsem uspořádal do tabulek, protože je jasné, že vývojový a typologický přehled lze vždy nějak doplňovat. Do tabulek jsem tedy jednak přidával, co jsem měla naměřeno já, případně jsem udělal i pokusy s nákresy jiných autorů z literatury (vždy s odkazem na pramen). Přitom mi nejde jen o „zaplňování mezer“, ale doplňování dalších analogií již uvedených příkladů (pokud možno na základě přesných měření). (To se vím, že by to všechno šlo upravit do nějaké databázové formy, ale v tomto se mě nikdo neujal. Ani žádný spolupracovník se neozval.)

Podobně by bylo na místě pracovat, a nějak pokud možno koordinovaně, i s dalšími studijně využitelnými prvky konstrukcí i výzdoby staveb (ale klidně i s dalšími výtvarnými díly a vůbec jinými výtvory lidí). Ve vztahu ke klenebním žebrům se samozřejmě hned nabízejí i hlavice sloupů, pilířů apod.

Milevsko (okres Písek), klášter, kostel

Do práce by se mohli zapojit historici umění, architekti, studenti, památkáři, zpracovatelé SHP, archeologové, restaurátoři… Prostě všechny osoby, kterým není jedno, že jinak jejich práce skončí v nenávratnu.

Zabývám se tím i proto, že většina elektronických zpřístupnění dat paměťových institucí prakticky vůbec „neřeší“ informace od „obecenstva“. Taková Evropská digitální knihovna (Europeana) prakticky počítá jen s již staršími díly, resp. díly volnými, anebo s dokumentací institucí, kde je zřejmé, že případně nedojde ke komplikacím z hlediska licence. Také mají potíže, kterých se možná hned nezbaví (souvisejí jednak s mnohojazyčností, jednak s bezbřehostí částí přibývajícího obsahu) v souvislosti s „utříditelností“ obsahu. Když jsem zmínil ty hlavice, tak při vyhledání českého termínu „hlavice“ je výsledek zatím spíše nevýrazný (a to se asi brzy nezmění, protože v našich muzeích jsou většinou lapidária na okraji zájmu, přičemž většinou málokdo v dosahu tuší, co který stavební prvek znamená), kdežto na francouzskou „chapiteau“ Vás zavalí skoro 15000 položek (další se objeví v množném čísle; bohužel to vyhledávací systém rozděluje), bez jakékoliv další možnosti třídění (na časovém filtrování tuším pracují).

Je tedy dobré, když zpřístupněná dokumentace, nepřipuštěná do oficiálních databází, najde místo jinde na veřejném místě. U nás najdete mnoho krásných obrázků památek i jejich detailů na Rajčeti. Např.:

Mnozí dávají přednost Panoramiu. Seriózní se asi uchylují na Wikipedii. Já se rozhodl zatím pro Flickr hlavně proto, že na mě udělalo dojem, že se na základě projektu s americkou Kongresovou knihovnou rozhodli vytvořit prostor pro zpřístupňování fotografických aj. sbírek muzeí, archivů, knihoven apod., vč. památkových institucí. Jednak je nutné konstatovat, že zde lze fotografie zatím bezkonkurenčními způsoby třídit do sbírek a setů, lokalizovat je v mapách Google, prakticky nejsou omezené velikosti snímků, což je jinde běžné, ani tam nestraší nějaký editor, kterému by vadilo, že máte ve sbírce 20 fotek skoro stejných hlavic. Snímky lze také řadit do skupin spolu s tématicky příbuznými fotkami jiných autorů.

Křivoklát (okres Rakovník), hrad

Je zřejmé, že pro srovnávání hlavic by bylo na místě vytvořit nějaký typář, „číselník“. To ale obecně u tak košatého tématu je sotva možné (i když u antických váz se to vědcům podařilo).

Tímto komentářem jsem jen chtěl podpořit výzvu ke kooperaci, protože při vhodném „oklíčování“ se nám začnou i ve výsledcích vyhledávačů vzájemně snímky ukazovat a udělají trochu služby navíc.

(Zajímavý příhlad privátně vytvářené přehlídky architektonického článkoví, včetně hlavic, na stránce burgenseite.com.)

Chtěl bych tuto iniciativu věnovat jako připomínku nedožitých devadesátin paní doc. Milady Radové, jejímž jsem vděčným externím žákem a při některých výzkumných úkolech i pozorně naslouchajícím spolupracovníkem. Činím tak i proto, že jsem plně přesvědčen, že by takový záměr jen podpořila. Jistě by i významně přispěla k jeho zdokonalení a určitě i k ohlasu. Hlavně jsem to chtěl udělat jako asi chabý pokus vyjádřit poděkování osobnosti, která mnohé z nás ovlivnila svou pečlivostí, vědeckým rozhledem až rozletem, velkorysostí a ochotou kdykoliv přispět radou, konzultací a… trvalou inspirací.

Gaeta (Itálie, Lazio)
Touto „rozkvetlou“ štítovou zvonicí bych chtěl kolegům z „kroužku“ paní docentky připomenout jedno z témat, kterým nám ukazovala, jak přistupovat ke stavebním typům, které se u nás prakticky vůbec nezachovaly, ale vždy je nutné s jejich existencí počítat (u nás je známe prakticky jen z ikonografie; ve Středomoří jich je plno, hlavně díky klimatu, ale to za „železnou oponou“ prakticky nebylo známé…)

Paní docentka nám však bohužel přímou radou neprospěje. Tím spíše prosím o případné připomínky Vás. Samozřejmě také o iniciativu zpřístupňováním vlastní pracovní dokumentace.

I když si samozřejmě nedělám o reálném dopadu velké iluze. Spíše jde o úvahu o smyslu mých vlastních „experimentů“ v tomto směru…

A také o popřání do nového roku.

2011/01/09 Posted by | dokumentace, EUROPEANA, fragmenty, katalog on-line, lapidária | , , , | komentářů 7

Drobný elaborát OPD jako test možností prezentace

Text je dostupný jako některé další na webu MONUDET.

Najít jej můžete také na SCRIBD.

Možnosti využít IISPP/MIS nejsou zatím úplně jasné. Potíže dělá doplňování klíčových slov a jiných nástrojů k usnadnění vyhledávání. Váš názor na volbu vhodného archivačního nástroje by mě případně zajímal, co byste doporučili…

Fotky jsou ve větším rozlišení na FLICKRu.

Praha, Malá Strana, čp. 170/III

Do jisté míry se v těchto souvislostech snažím najít spolehlivou možnost někde na veřejně dostupném místě pokud možno trvale archivovat materiálové výstupy či metodické dokumenty, pokud je obtížně lze zpřístupňovat na webech …veřejných archivů, neboť ty sledují jen produkty regulérních producentů archivního obsahu, ale hlavně je často nezpřístupňují vůbec, anebo jen s překážkami.

2010/05/23 Posted by | dokumentace, OPD, Praha | , , | Napsat komentář

   

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond