MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Jsme konečně na stopě středověké architektury zbýšovského proboštství?

Nález architektonických článků druhotně použitých ve zdivu barokní budovy bývalého hospodářského dvora (Zbýšov, okres Kutná Hora, čp. 1 a čp. 3)

(Verze 1, 20170126-2330.)

Loco: 49.813186, 15.354120, 49.813611, 15.353984; ±5 m.


:1: O proboštství sázavského kláštera ve Zbýšově (jižně od Čáslavi) víme zatím vlastně jen z listinných pramenů, a to k roku 1360 (nebo 1362?). Následně pak jsou až do husitských válek známá jména několika proboštů. Po roce 1420 se zřejmě uvádí již jen pustý „klášter“. V roce 1463 potvrzuje Slavatům z nedalekého Chlumu vlastnictví bývalého proboštství ve Zbýšově král Jiří z Poděbrad (literatura má za to, že zde hospodařili již od roku 1420). Ti tu v 16. století provozovali poplužní dvůr, ale o jeho umístění či architektonické úrovni, o způsobu, jakým využíval či modifikoval gotické objekty, není dosud známo zřejmě nic. Dvůr byl v roce 1651 opět pustý. Ze 16. století pochází několik dětských náhrobků u kostela (nyní většinou v ohradní zdi kostelního hřbitova, z nichž ovšem aspoň jeden podle Soupisu památek okresu Čáslavského, s. 381, patří někomu z rodu Lukaveckých z Lukova).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), Jižní průčelí domu čp. 3 a kostel (v pozadí).

:2: O středověké a renesanční stavební činnosti tak dosud zřejmě nejsme nijak zpraveni (nevím, jestli nějaké nálezy nejsou uložené v nějaké muzejní sbírce, nebo jestli nebyly získány nějaké vědomosti např. při výkopech pro elektrické, vodovodní či jiné sítě).

Zbýšov (KH), pozemkový katastr 20170122, detail

Zbýšov (KH), pozemkový katastr 20170122, detail

:3: Nynější budovy dvora pocházejí až z doby po roce 1748, kdy statek zakoupil tehdy prosperující cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory. Této době náleží protáhlé stavení přibližně severojižního směru (nyní čp. 1 a 2), kde byly chlévy a na jižním konci byty personálu, dále západně situovaná kratší původní stodola s mansardovou střechou (dnes čp. 27), zřejmě vztažená ke společné západovýchodní ose dispozice. Jižně od stodoly v jihozápadním koutu přibližně obdélné plochy dvora se nacházel ovčín, nahrazený později nynější budovou mírně odlišných rozměrů, dnes značně zchátralou.

Zbýšov (KH), výřez mapy Stabilního katastru: Hospodářský dvůr s kostelem

Zbýšov (KH), situace hlavní budovy bývalého dvora v roce 1840, na mapě Stabilního katastru (hlavní budova dvora zde má č. 5 a je vyznačena tmavě červeně).

:4: V bývalém hlavním stavení i stodole jsou nyní byty (dříve byly v hlavní budově též kovárna – na severním konci u kostela, policejní služebna – naopak na jižním konci nad rybníkem, a poštovní úřadovna).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), východní průčelí domu čp. 3 (vlevo) a čp. 1.

:5: Při budování barokního dvora byl k jihu se svažující terén zřejmě do jisté míry planýrován – plocha pod ohradou hřbitova byla asi odkopána, kdežto v jižní části lze předpokládat navážky.

:6: Hlavní budova dvora (čp. 1 a 2) je přízemní, zčásti asi dodatečně vybavená drobnými sklípky pro byty. Na jižní straně je přízemí nad okolní klesající terén vyvýšeno o cca 3-4 m; na tomto konci budovy je také nejstarší sklípek, který ovšem ničím nenasvědčuje, že by mohl být předbarokního stáří; patrně vznikl při výstavbě dvora kolem poloviny 18. století.

:7: Budova dvora si podle dosavadních zjištění nezachovala žádné součásti architektonického členění (římsy, ostění portálů nebo oken). Z té doby by ovšem mohly pocházet některé relikty omítkového členění lisenovými rámy na exteriéru; protože se omítky během času několikrát upravovaly, přičemž se na některé úseky ze starších fází navazovalo, jiné se překrývaly nebo modifikovaly, nelze původní stav jednoznačně rekonstruovat (podle všeho se jednalo o nenáročné členění v podobě vodorovného hlazeného pásu, který probíhal po celé délce východního průčelí těsně nad terénem na severu, a tím pádem asi v polovině výšky jižní stěny; svislé liseny při nárožích byly odsazené; zásahy během 19. století zejména spodní „soklový“ pás rozdělily do tří úseků, klesajících stupňovitě k jihu, a různě korigovaly polohy lisen – nárožní pak dostaly podobu širokých pásů).

:8: Omítky jsou zejména v nepravidelně vysokém úseku nad terénem degradované, místy ve značném rozsahu erodované či opadané. Mimoto jsou značné plochy prvotního zvlněného líce kryty vyrovnávacími plentami, většinou vyplněnými úlomky pálených střešních tašek, ale v místech silnějšího příkrovu i s cihlami naplocho. Zdivo je převážně lomové, z protáhlých plochých úlomků místní vhodně odlučné vrstevnaté horniny (ruly?). Místy jsou úseky cihlové (řádky cihel, nebo i větší plochy líce; výška cihel obvykle 7,5 cm; cihly např. vysokého atypického formátu pozorovány nebyly). Z cihel jsou vyzděny stojky oken a zřejmě i vstupů, případně upravované jsou různě vysoké cihlové vyzdívky parapetů. Rovněž jsou cihlové přímé vynášecí záklenky nad okny, ovšem v nejednotném provedení, protože otvory byly vícekrát při změně funkce jednotlivých prostor upravovány (např. chlévy nepochybně měly původně okna menší).

:9: Anomálie ve zdivu je patrná ve 2. okenní ose na východní fasádě od severu. Okno je ve větším rozsahu obklopeno snad nějakým průrazem, jehož výplň je provedena ze shodného materiálu jako okolní zdivo, avšak líc vyzdívky předstupuje před první vrstvu omítky na okolním zdivu. Zatím není vůbec patrné, že by se tu nacházel nějaký otvor s ostěním, zárubní nebo pod. Každopádně vznikl vylámáním ve starším omítnutém zdivu a později byl opět zazděn s vystoupením před plochu okolní starší omítky. Není ani jasné, jestli šlo jen o krátkodobě použitý montážní otvor (v tomto místě byla uvnitř kovárna), nebo nějakou déle sloužící komunikaci, posléze asi do poloviny 19. století opět zazděnou.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 3, JV nároží. Za sloupkem plotu je viditelný fragment překladu s profilovaným ostěním.

:10: Poškozený stav omítek na značné části zejména jižní a východní stěny umožnil v několika místech na JV a SV nároží nalézt pískovcové (světle okrové) kvádry a částečně také druhotně použité fragmenty ostění gotického či snad gotickorenesančního stáří. Provedení profilace nevylučuje původ v 15. století a spíše hovoří pro gotické zařazení, protože profilace nevykazuje výskyt dílčích elementů příznačných od začátku renesance (mělké oblouny, simy, mělké výžlabky, široké pásy mezi ústupky…).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 3. Fragment profilovaného pískovcového překladu okna či portálku druhotně použitý v armatuře JV nároží barokní budovy bývalého hospodářského dvora.

:11: Na jednom prvku bylo zachyceno pravoúhlé zalomení profilace, jasně svědčící o tom, že prvek je fragmentem překladu pravoúhlého otvoru, v jehož koutu se profilace kolmo zalamovala. Minimální šířka otvoru podle délky profilace přelomeného překladu činila 40 cm. Profil je přeci jenom zčásti poškozený, takže se na viditelných částech nepodařilo jeho kompletní proměření. Je možné, že v případě opravy vnějších (případně i vnitřních) líců zdiva by se mohlo podařit měření profilu doplnit, což by mohlo být důležité pro určení stáří i stylových souvislostí.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 1. Fragment pískovcového profilovaného ostění v SV nároží původní hlavní budovy bývalého hospodářského dvora.

:12: Při průčelí byla profilace snad lemována drobným zářezem nebo vyžlabením, za kterým probíhal drobný prut, u kterého není možné zatím určit, jestli byl zaoblený či ohraněný. Poměrně nezvyklé se zdá být, že vnitřní strana tohoto prutu nebyla kolmá k líci ostění, ale je klínovitě uzavřená. Za ní již profilaci dominoval robustnější obloun, podle všeho provedený ne zcela pravidelně, a profilaci zakončuje asi jen drobná lišta, paralelní s průčelní stranou.

Zbýšov (KH), čp. 1

Zbýšov (KH), čp. 1. Profilace architektonického článku druhotně použitého v SV nároží.

:13: S určitou rezervou pro případ nalezení přetínání prutů na dílu s překladem, což by jednoznačně svědčilo pro pozdně gotické zařazení, spíše předpokládám stáří předhusitské. Vycházím zejména ze značného hloubkového vyvinutí profilace. Provedení je však spíše rustikální (deformovaný obrys oblounu).

:14: Na povrchu prvků jsou zachovány zejména na ložných plochách stopy otesávání kamenickým nástrojem, který ovšem měl ploché ostří bez „zubů“, jakými byla vybavena dláta či plošiny, užívané po celé 14. století i po husitských válkách.

:15: Nalezené prvky umístěné v obou nárožích východního průčelí svědčí též o tom, že celý rozsah hlavní budovy barokního dvora vznikl jednolitě, že v něm tedy s největší pravděpodobností není obsažena část nějaké předbarokní stavby – buďto gotického proboštství, nebo renesančního poplužního dvora. Je také nepravděpodobné, že by prvky pocházely z gotické stavby kostela, která sice byla dílčími způsoby upravována, ale byla zachována až do likvidace před koncem 19. století – je ovšem pravděpodobné, že fragmenty středověkého kostela budou nalezeny ve zdivu nynějšího chrámu. (V nedávné době zde proběhlo vyhloubení drenážního kanálu podél vnějšího obrysu obvodového zdiva kostela, přičemž s velkou pravděpodobností byly nějaké informace k minulosti lokality zjištěny; mně zatím nejsou známé.)

:16: Nebudeme nyní detailněji rozebírat nějaké alternativy interpretace nalezených gotických prvků. Cílem zde bylo spíše upozornit na jejich existenci a z toho plynoucí vysoce reálný předpoklad, že budou ještě nalezeny další prvky středověké architektury proboštství, na což je třeba pamatovat při jakémkoliv stavebním či terénním zásahu v celém úseku mezi kostelem, rybníkem, bývalým ovčínem a stodolou.


Poznámka

Dokumentační a průzkumná akce se konala v rámci přípravy podkladů k zamýšlenému návrhu prohlásit některé ze zkoumaných objektů za kulturní památku; návrh v NPÚ zpracovává Šárka Koukalová.

Literatura

  • August SEDLÁČEK: Místopisný slovník historický království českého, s. 1013.
  • August SEDLÁČEK: Hrady, zámky a tvrze království českého, 12
  • Jan ŽIŽKA: Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách, 2016

© Text, foto a kresba Jan SOMMER, Národní památkový ústav, 2017

2017/01/26 Posted by | dokumentace, fragmenty, OPD | , , | Napsat komentář

   

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.