MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

CARARE – pro uživatele památkových dat slibuje mnoho…

To, na co jsme se marně roky pokoušeli upozorňovat jako na velmi důležitou věc, totiž standardizaci a propojování dat o kulturním dědictví (např. 2004), se stává skutkem. Nedávno byla již vydána první zpráva o zahájení projektu CARARE v ČR (CARARE – Connecting Archaeology and Architecture to Europeana). Doufejme, že jejich frekvence bude vyšší, tak, aby alespoň s určitými lhůtami přicházely ohlasy velmi intenzivního dění, které v těchto souvislostech sledujeme v posledních měsících a týdnech. Vždycky bylo bohužel zřejmé, že názor jednotlivce nemá váhu, že rozhodne až to, jestli pro dané funkce a koordinaci bude širší společenská objednávka. Ta zřejmě nyní dolehla z Bruselu i do našich luhů a hájů. Uvidíme však, nakolik bude výsledek reálně využitelný, nakolik budou mračna dat dohledatelná a co vše bude do nich vybráno.

Vidíme-li totiž výsledky masivní digitalizace ve vyspělých zemích západní Evropy, nevyhneme se určitým otázkám. Dat je tak gigantické množství, že fulletextové vyhledávání je mnohdy k ničemu. A parametrické vlastně také, protože struktura vyhledávacích formulářů je pokaždé jiná. To vše pak vede k tomu, že si např. ve vědecké komunitě lidé vypomáhají linkováním na zajímavé zdroje a vzájemně se o nich informují v blogosféře.

Nicméně, jestliže nebylo dříve možné pohnout špičky naší památkové péče, aby se standardizaci a propojování dat o památkách věnovali nad rámec ÚSKP, kde ovšem je dlouhodobě funkčnost pro úřední praxi asi uspokojivá, je otázkou, jak bude informační systém oboru na nové úkoly reagovat.

Zdá se, že zapojení kolegů z NPÚ v projektu nabývá na intenzitě. Uvidíme, zda systém poskytne pro věc skutečně funkční kapacity. V některých podobných případech se konec ocital v nedohlednu.

Prozatím mohu upozornit na informační zdroje ve výběru zde (kdyžtak budu vděčen za upozornění na cokoliv užitečného, co jsem přehlédl, anebo za doplnění zdrojů, které budou jistě v dohledné době vznikat):

Projekt CARARE

Facts about CARARE

Facebook

Twitter

Z hlediska soukromníka, který rovněž vytváří dokumentaci památek, souvisí s těmito vznikajícími nástroji pro sdílení informací o kulturním bohatství zajímavá otázka, někdy možná skoro osudová. Soukromé sbírky, nejednou velmi rozsáhlé a v praxi využitelné, dřímou v šuplících nebo na domácích discích. Malá část z nich je dostupná ve veřejných fotogaleriích, a to celkem spolehlivě, protože tento byznys je v současné době funkční a produktivní, takže případy likvidace takové galerie jsou celkem vzácné. Avšak dochází k nim a žádná veřejná fotogalerie není věčná, není schopná garantovat trvalou archivaci a přístupnost. Proto by zřejmě bylo na místě, aby státem garantované sbírky získávaly také dokumentaci z těchto zdrojů, případně na základě nějaké dohody přímo s některými „amatéry“ spolupracovaly.

Zřejmě by bylo na místě, aby užívané tezaury ve sbírkách dokumentace kulturního dědictví byly veřejně dostupné a diskutované a podporovalo se jejich přijetí co nejširší veřejností (je to něco podobného jako v archivnictví „předarchivní péče“).

Jak data propojovat? Soukromník nemá šanci. Pro svá data ji může zvýšit jen tak, že je co nejlépe označkuje a učiní tak spíše schopnými nalezení a propojení v budoucích systémech. Ideální požadavek však vede k maximálnímu nabízení standardů soukromým tvůrcům i sběratelům (zajímavé je, že takové rozsáhlé státem podporované iniciativy mohou být vzorem v USA, samozřejmě i v Anglii).

Pečlivá práce s klíčovými slovy podle kvalitních slovníků by měla být prvořadým cílem. Tagování (značkování?) obsahu fotografií výrazně zvýší využitelnost pro srovnávací studium. V dosud dostupných zdrojích muzeí či památkové péče je však vesměs velmi podceněno. Naopak si myslím, že by mělo být podpořeno kapacitně a že by měli být získáváni odborníci ze samotných institucí i externisté k doplňování tagů. Jsem přesvědčen, že bez takového postupu bude většina dokumentace pro nějakou další seriózní práci využita leda náhodně, anebo za cenu spousty času ztraceného při prohledávání. A vlastně by nejednou mohl být kvalifikovaný hledač využit k doplňování tagů.

Je třeba zjemňovat typologii prvků. Vidíme např. že z francouzských sbírek jsou již dostupné tak rozsáhlé databáze některých typologických jevů, že z dosavadními vyhledávacími nástroji nelze vystačit.

Vše musí být lokalizováno, jakmile je to samozřejmě možné. Lokalizace by měla být vždy specifikována z hlediska přesnosti. Např. lokalizaci s kvalitním pokrytím Google map leteckými snímky, jako je to např. na území ČR, lze provést s přesností do 5 m (pokud nejde třeba o volný terén, ale jedná se např. o městskou zástavbu a vkladatel lokalizace to na místě zná). V rámci GIS na moderně zpracovaném archeologickém výzkumu mohou být souřadnice stanoveny ve všech třech směrech s přesností v řádu cm. Podobné je to v budově, která disponuje moderním zaměřením a z projektu převzatým CAD/GIS systémem – pak lze např. evidovat změny umístění sbírkového předmětu (a doplnit tak např. údaj o uložení v místnosti číslo… apod.).

Je třeba se dopracovat (úměrně podrobnosti měření v území a objektech) ke stanovení souřadnic s přesností do 1 m, případně v podrobněji zaměřených objektech až pod 1 cm. Takový postup samozřejmě není možný v plošném měřítku, ale má být akceptován a respektován tam, kde se např. zpracovává archeologická dokumentace či podrobný restaurátorský průzkum.

Pro prezentaci výsledků zkoumání je potřebné k metadatům doplňovat další příznaky, které pomohou určit např., jak je který dokument přesný (např. ostrost fotografie, podrobnost plánu, míra jistoty datace, detailnost popisu, přesnost lokace), souvislosti předmětu i dokumentační akce.

Pro vyhledávání je třeba stanovit rozumné struktury hierarchického třídění (území, období, materiál, typ, funkce…), což zatím není vůbec běžné.

Obecně si myslím, že podobné projekty (stejně jako projekty vědy a výzkumu v NPÚ) by měly disponovat třeba jen jednoduchou webovou stránkou, která bude v rozumných lhůtách referovat o dění. Optimálně by takové weby měly být implantovány do webu NPÚ.

Všude vidíme mnoho vynalézavosti při využití nových možností, jakoby šlo právě o ně. Jakoby již byla překonána otázka věcného naplňování dat.

Za sebe prostě potřebuji mít kam svá data v rozumné podobě předávat.

O aktuálních trendech přehledně vypovídá např. příspěvek
http://www.heritagetechnologies.org/lleida2010/pdf/Presentation3D-COFORM.SeminarioLleida.pdf 
na konferenci cílené k propagaci a prosazování kooperace a koordinace při projektu Europeana.

http://www.heritagetechnologies.org/lleida2010/index.php/DOCUMENTACI%C3%93N

Z dalších příspěvků např. ukázka rozsáhlé databáze archeologického výzkumu
http://www.heritagetechnologies.org/lleida2010/pdf/Proyecto_Cata_Ceramica_Arqueologica.pdf
 

O vysokých cílech komplexního zpracování dat o dědictví v „režimu“ 3D příspěvek
http://www.heritagetechnologies.org/lleida2010/pdf/Lleida2010_Pletinckx.pdf

Evropský projekt 3D prezentace artefaktů
http://www.heritagetechnologies.org/lleida2010/pdf/Presentation3D-COFORM.SeminarioLleida.pdf

Sborníky konferencí dnes často dostupné on-line:
http://international.collectionstrustblogs.org.uk/2010/07/05/europeana-uk-2010-builds-on-last-years-success/

Problém je hlavně v tom, že nelze nalézt jejich logicky uspořádaný přehled, rejstříky, webografii…

Nové technologie pro kulturní dědictví
http://www.iskouk.org/cultural_heritage_jun2010.htm 
http://www.3d-coform.eu/index.php/downloads/cat_view/26-videos 
http://www.3d-coform.eu/

Odkazy namátkou
http://www.gallerysystems.com/ 

On-line sbírky významných galerií a výzkumných projektů
http://www.vads.ac.uk/index.php

Collections Trust
http://www.collectionstrust.org.uk/
http://international.collectionstrustblogs.org.uk/ 
http://openculture.collectionstrustblogs.org.uk/

Collections Link
Návody pro správu a digitální zpřístupňování sbírek
http://www.collectionslink.org.uk/

UKOLN blog ke kulturnímu dědictví (University of Bath)
http://blogs.ukoln.ac.uk/cultural-heritage/

Rozvoj ICT pro umění a humanitní vědy
http://www.dariah.eu/ 
http://www.arts-humanities.net/ 

Německo
http://www.europeanalocal.de/ 
http://europeanalocal-d.blogspot.com/ 

Švédský blog
http://www.k-blogg.se/

Španělské, ale se spoustou odkazů
http://nomundodosmuseus.wordpress.com/2010/07/19/

Reklamy

2010/07/27 Posted by | EUROPEANA, katalog on-line, linky | , | 1 komentář

Odkazy 2010/07

Před pár měsíci byl web středověkářského centra  v Auxerre (Centre d’études médiévales Saint-Germain) převeden na novou technologii. Je to o něco přehlednější a zdá se, že je i více obsahu a aktualizací.
http://www.cem-auxerre.com/

Publikace o středověké plastice v Musée du Moyen Age-Thermes de Cluny v Paříži zpřístupněna on-line
Propracovaný web s množstvím ilustrací a nejrůznějšími možnostmi třídění (typy památek, materiály, chronologie, ikonografie, místo původu…). Fotografie lze prohlížet ve značném rozlišení, které do jisté míry umožňuje sledovat i stopy kamenických nástrojů.Jedná se o výběr a nejsou zdaleka zpřístupněny všechny fondy, ale je možné, že databáze bude rozšiřována (ostatek digitálního na Jocondě).
http://www.sculpturesmedievales-cluny.fr/accueil/index.php

Databáze kamenických značek, zejména v Itálii. Obsahu zetím nejsou velká kvanta, ale pokročilá technologie umožňuje přispívat třeba i Vám. Z hlediska soustavnějšího zkoumání je trochu škoda, že u značek není měřítko (i když u řady z nich, pokud jsou ryté od oka, na přesném rozměru moc nesejde; na druhé straně, proč by právě toto nemohlo být měřítkem umožněno ověřit…?).
http://www.cslinsubria.it/banche-dati/stone-cutters-marks.html

Claros / Oxford. Hledání nových forem… vyhledávání.
http://www.clarosnet.org/2010-07-17oerc-presentation.pdf

2010/07/09 Posted by | linky | Napsat komentář

   

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond