MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Klášter Nepomuk (PJ), díl gotického klenebního žebra – cihelná tvarovka (dokumentace). Vzorová karta MONUDET – návrh

Záznam k dokumentační akci dílu/fragmentu architektonického článku (klenebního žebra). Struktura vychází z CIDOC-CRM a z dat francouzského MK. Po letitých zkušenostech ji považuji za vhodný vzor, využitelný např. pro uspořádání dat v památkové péči a paměťových institucí v ČR, stejně jako evidencí pro projektovou či restaurátorskou činnost. Samozřejmě bych rád počítal s diskusí, ale většina lidí prostě ví nejlíp, jak to má být…
VĚC Díl gotického klenebního žebra – cihelná tvarovka

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Schéma profilu – doplněno

Lokalita / Okres Praha. Soukromá sbírka
[Místo původu] Klášter Nepomuk (okres Plzeň-jih)
Areál / Část areálu Areál bývalého kláštera Pomuk ve vsi Klášter
Adresa
Objekt / Část objektu Bližší lokace není známá
Místní souvislosti Nejsou známé
Evidenční číslo Není zařazeno v centrální evidenci
Klíčová slova
KS obor architektura, stavitelství
KS typ architektonický článek, díl architektonického článku, prefabrikát, tvarovka
KS motiv
(KS funkce ?)
KS téma, ikonografie
KS jednotlivosti ikonografie
KS prvky
KS materiál cihla, hlína
KS chrono gotický sloh
  1. OKOLNOSTI AKCE
Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách.
Autor Jan Sommer
Datum akce / zápisu 22.08.2014 / 04.09.2014
Metoda dokumentace Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
Stupeň podrobnosti 2 mm
  1. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI
Lokalizace Kancelář
Souvislosti Prvek je uložen mimo původní místo užití.
Označení (inv. č.)
Původ (pokud není na původním místě) Prvek byl nalezen a vyzdvižen v areálu bývalého cisterciáckého kláštera Nepomuk (též Pomuk) v obci Klášter, kdy byl volně pohozen v terénu. K tomu došlo přibližně v 70. letech 20. století.
Charakteristika (forma, funkce, materiál) Jedná se o cihelnou tvarovkou určenou pro vsazení do klenebního žebra.
Tvar (popis, orientační skica) Tvarovka je vysoká 18,5 cm. Je zčásti poškozená, takže profil není zachovaný v plném rozsahu, ale jeho původní tvar bylo možné doplnit vzhledem k jeho původní nepochybné symetrii.Profil je tvořen čelním oblým prutem s náznakem „vejčitého“ zvýraznění čelní „hrany“ profilu – ta je však nepravidelná; je možné, že byla výraznější až na nezachovaném štukovém potahu žebra.Obloun je lemován odsazeními, dále mělkými výžlabky, za jejichž vnější hranou je v boku žebra vytvořen jemný zářez.
Funkční uspořádání Tvarovka byla součástí klenebního žebra, tvořeného sesazením řady shodných prefabrikátů.
Slohové zařazení Zřejmě se jedná o součást klenebního žebra gotické žebrové klenby. Tvarovky se vyznačovaly určitou stylovou setrvačností, snad kvůli užívání nákladnějších trvanlivých šablon či forem. Mírně zaostřený oblý prut naznačuje možnou souvislost s „klasickým“ slohovým proudem z doby, než převládají pruty s čelní lištou – hruškovce. Postranní zářezy většinou vycházejí z vlivu lineárního slohu „poklasické“ gotiky. Přesnější posouzení by bylo možné, pokud by se podařilo najít další související prvky klenby se specifičtěji provedeným dekorem – hlavice, svorníky… Orientačně lze prvek zařadit do doby 1270-1320.
Datace (od – do, styl) Cca 1270-1320
Autor návrhu Stavební huť cisterciáckého kláštera v Nepomuku
Výrobce Cihelna
Související osoby
Vývoj Je pravděpodobné, že stavba byla opuštěna nebo zničena během husitských válek a následně nebyla udržována. V době nálezu byla volně deponována v intravilánu vsi.
Význam Součást přední středověké klášterní stavby v regionu, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) Cihelny byly součástí provozního, výrobního i ekonomického (prodej výrobků) zázemí řady středověkých klášterů. Prvek je dokladem této výroby a její úrovně v Nepomuku. V literatuře již byly popsány souvislosti užívání cihel v Nepomuku s klášterem cisterciáků ve Zlaté Koruně, johanitskou komendou ve Strakonicích či premonstrátským klášterem v Milevsku. Cihelné tvarovky a cihly se používaly v menší míře také v rámci gotické výstavby v cisterciáckém klášteře v Plasích.
Související prvky (kontext) Nalezen byl cihelný svorník pravděpodobně určený k vsazení do vrcholu klenby se stejnou profilací žeber. Publikaci nálezu připravuje Miroslav Kovář.
Dílčí prvky
Relace Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v lokalitě, jejich deponování v místním či regionálním muzeu, nebo i v jiných sbírkách a v soukromých fondech.
Potenciál Další prvky budou zřejmě nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
Pozn.
Výstavy
Dokumenty
Literatura
  1. DETAILY
Detaily lokalizace / Souřadnice
Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu)
Hmotnost
Materiál Cihlářská hlína.
Způsob výroby / montáže Patrně vtlačení do formy, seříznutí přebytečného materiálu latí a dokončení tvaru špachtlí.Tvar prvku je značně nepravidelný, což zřejmě souvisí se zběžným a kvapným způsobem sériové výroby.
Stopy opracování Stopy seříznutí materiálu latí na obou ložných plochách. Jemné tahy špachtle na profilu.
Povrchová úprava Nebyla pozorována žádná stopa.
Výrobní značky, přípravné značky
Stopy konstrukčního spojení
Stopy funkce
Znečištění / Poškození Olámání části prvku.
Dodatečné úpravy, změny
Stratigrafie
Nápisy
Ozdoby (popis, ikonografie)
Technické parametry Podle všeho kvalitní výrobek.
Další související analýzy
  1. STAV A PÉČE
Vlastník Soukromá osoba.
Využití Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
Stav a uložení Uložení je vhodné – v interiéru denně užívané místnosti na horní ploše skříně.Prvek je třeba chránit před pádem či oděrem.
Doporučení pro péči
Námět pro další průzkumy Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
Další související analýzy
  1. PŘÍLOHA
Plánová dokumentace
Fotodokumentace  Sada fotek.
Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Měřická dokumentace fragmentu (somrograf).

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Bok profilu s patrnými stopami výrobních nástrojů.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Celkový pohled na tvarovku s patrnými stopami seříznutí materiálu na zachované ložné ploše v horní části snímku.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Ložná plocha prvku se stopami po seříznutí materiálu před výpalem.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Druhá ložná plocha je zachovaná jen ve fragmentu.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Odlomená zadní (rubová) strana prvku. V horní části snímku probíhá boční zářez profilu.

 

2014/09/12 Posted by | dokumentace, EUROPEANA, fragmenty, katalog on-line, lapidária, Nepomuk | , , , , | Napsat komentář

Digitalizace starších diáků a negativů

Pro běžnou práci se jedná o spíše těžko řešitelný problém. „Stolní“ scannery s adaptéry pro práci s filmy sice poskytují docela uspokojivé výsedky, ale práce s nimi je pomalá a naprosto nevyhovuje pro potřebu v reálném čase digitalizovat obsáhlejší archiv. Často pak končíme u improvizací tohoto typu:

Hudson Bay1

Tato fotka mě samozřejmě pobavila, protože ilustruje jeden z „problémů“ digitální éry. Proč je digitalizace diáků a negativů tak nesnadná? Nabídnout vhodné adaptéry s makropředsádkami, software pro korekci barev či optických vad, apod., se úplně nabízí. Ale zřejmě by výnos nebyl takový, jak si já myslím, že by být musel. Anebo prostě producenti digitálů potřebovali co nejdříve eliminovat filmový průmysl. Tak či tak, dnes v miliónech privátních archivů šisují dokumenty minulých desetiletí. Mnohé z nich by digitalizace zachránila pro budoucí generace, byť samozřejmě scan nikdy nebude mít kvalitu analogu. Možná by to vydalo na nějakou kampaň UNESCO pro záchranu privátních analogových fotoarchivů. Pro státní se mnohé koná, i když bohužel hlavně až po pobídkách z Bruselu…

2011/01/15 Posted by | dokumentace, EUROPEANA | , | 1 komentář

Dejme hlavy a hlavice (sloupů, pilířů…) dohromady

Malý pokus připomenout nedožité devadesátiny doc. Milady Radové-Štikové

Dejme hlavice (sloupů, pilířů...) dohromady

Protože se mj. zabývám dokumentací architektonických článků (na stavbách, v lapidáriích…), vždycky jsem zjišťoval zvláštní „efekt“ v tom smyslu, že taková dokumentace, kterou se mi nepodaří publikovat u nějakého článku (třeba zde nebo zde), končí většinou na poměrně nepříliš úhledných štůscích na stále plnějších policích. Podobně to dělají mnozí další. Čili se spousta věcí měří či fotí vícekrát opakovaně (uznávám, že je to práce většinou zajímavá, takže ji každému přeji). Výsledky leží po šuplících, na starých negativech (kdovíjak dobře popsaných?) a na discích počítačů (možná také bez popisu, který by umožnil za pár let přesně zjistit, o co jde).

Roma (Řím, Itálie), Pantheon

Vlastností takto publikovaných výstupů jsou pak typické důsledky – měřítko zobrazení je vždy jinak veliké, obvykle stěží čitelné. Často chybí grafické měřítko. Rovněž častá jsou poměrová zkreslení, protože počítačová sazba si většinou s nějakým popotažením obrázku za okraj hlavu neláme.

Přitom nám dnešní komunikační technika umožňuje rychle tento nepříznivý stav měnit. Snímky i nákresy lze publikovat na webu, a tím je při vhodném uspořádání popisu (názvu, klíčových slov) zpřístupnit k využití jiným zájemcům pro srovnávací zkoumání či k prostému poučení.

Doksany (okres Litoměřice), klášter, kostel

Mně samotnému se podobné záměry nedaří moc rychle (moc práce, málo koncentrace, a tak…). Přesto záměry jaksi dlouhodobě převracím, až je v poněkud neuspořádané podobě a s vědomím určité marnosti „poskytnu světu“. Před pár lety jsem se snahou připomenout životní jubilea i tragické výročí úmrtí manželů Menclových zpracoval do elektronické formy článek Václava Mencla o vývoji klenebních žeber s cílem, který by podle mého této osobnosti konvenoval (ověřoval jsem si to s přesvědčivým výsledkem otázkami u lidí, kteří s ním spolupracovali; pozn. k edici zde). Nákresy profilů jsem uspořádal do tabulek, protože je jasné, že vývojový a typologický přehled lze vždy nějak doplňovat. Do tabulek jsem tedy jednak přidával, co jsem měla naměřeno já, případně jsem udělal i pokusy s nákresy jiných autorů z literatury (vždy s odkazem na pramen). Přitom mi nejde jen o „zaplňování mezer“, ale doplňování dalších analogií již uvedených příkladů (pokud možno na základě přesných měření). (To se vím, že by to všechno šlo upravit do nějaké databázové formy, ale v tomto se mě nikdo neujal. Ani žádný spolupracovník se neozval.)

Podobně by bylo na místě pracovat, a nějak pokud možno koordinovaně, i s dalšími studijně využitelnými prvky konstrukcí i výzdoby staveb (ale klidně i s dalšími výtvarnými díly a vůbec jinými výtvory lidí). Ve vztahu ke klenebním žebrům se samozřejmě hned nabízejí i hlavice sloupů, pilířů apod.

Milevsko (okres Písek), klášter, kostel

Do práce by se mohli zapojit historici umění, architekti, studenti, památkáři, zpracovatelé SHP, archeologové, restaurátoři… Prostě všechny osoby, kterým není jedno, že jinak jejich práce skončí v nenávratnu.

Zabývám se tím i proto, že většina elektronických zpřístupnění dat paměťových institucí prakticky vůbec „neřeší“ informace od „obecenstva“. Taková Evropská digitální knihovna (Europeana) prakticky počítá jen s již staršími díly, resp. díly volnými, anebo s dokumentací institucí, kde je zřejmé, že případně nedojde ke komplikacím z hlediska licence. Také mají potíže, kterých se možná hned nezbaví (souvisejí jednak s mnohojazyčností, jednak s bezbřehostí částí přibývajícího obsahu) v souvislosti s „utříditelností“ obsahu. Když jsem zmínil ty hlavice, tak při vyhledání českého termínu „hlavice“ je výsledek zatím spíše nevýrazný (a to se asi brzy nezmění, protože v našich muzeích jsou většinou lapidária na okraji zájmu, přičemž většinou málokdo v dosahu tuší, co který stavební prvek znamená), kdežto na francouzskou „chapiteau“ Vás zavalí skoro 15000 položek (další se objeví v množném čísle; bohužel to vyhledávací systém rozděluje), bez jakékoliv další možnosti třídění (na časovém filtrování tuším pracují).

Je tedy dobré, když zpřístupněná dokumentace, nepřipuštěná do oficiálních databází, najde místo jinde na veřejném místě. U nás najdete mnoho krásných obrázků památek i jejich detailů na Rajčeti. Např.:

Mnozí dávají přednost Panoramiu. Seriózní se asi uchylují na Wikipedii. Já se rozhodl zatím pro Flickr hlavně proto, že na mě udělalo dojem, že se na základě projektu s americkou Kongresovou knihovnou rozhodli vytvořit prostor pro zpřístupňování fotografických aj. sbírek muzeí, archivů, knihoven apod., vč. památkových institucí. Jednak je nutné konstatovat, že zde lze fotografie zatím bezkonkurenčními způsoby třídit do sbírek a setů, lokalizovat je v mapách Google, prakticky nejsou omezené velikosti snímků, což je jinde běžné, ani tam nestraší nějaký editor, kterému by vadilo, že máte ve sbírce 20 fotek skoro stejných hlavic. Snímky lze také řadit do skupin spolu s tématicky příbuznými fotkami jiných autorů.

Křivoklát (okres Rakovník), hrad

Je zřejmé, že pro srovnávání hlavic by bylo na místě vytvořit nějaký typář, „číselník“. To ale obecně u tak košatého tématu je sotva možné (i když u antických váz se to vědcům podařilo).

Tímto komentářem jsem jen chtěl podpořit výzvu ke kooperaci, protože při vhodném „oklíčování“ se nám začnou i ve výsledcích vyhledávačů vzájemně snímky ukazovat a udělají trochu služby navíc.

(Zajímavý příhlad privátně vytvářené přehlídky architektonického článkoví, včetně hlavic, na stránce burgenseite.com.)

Chtěl bych tuto iniciativu věnovat jako připomínku nedožitých devadesátin paní doc. Milady Radové, jejímž jsem vděčným externím žákem a při některých výzkumných úkolech i pozorně naslouchajícím spolupracovníkem. Činím tak i proto, že jsem plně přesvědčen, že by takový záměr jen podpořila. Jistě by i významně přispěla k jeho zdokonalení a určitě i k ohlasu. Hlavně jsem to chtěl udělat jako asi chabý pokus vyjádřit poděkování osobnosti, která mnohé z nás ovlivnila svou pečlivostí, vědeckým rozhledem až rozletem, velkorysostí a ochotou kdykoliv přispět radou, konzultací a… trvalou inspirací.

Gaeta (Itálie, Lazio)
Touto „rozkvetlou“ štítovou zvonicí bych chtěl kolegům z „kroužku“ paní docentky připomenout jedno z témat, kterým nám ukazovala, jak přistupovat ke stavebním typům, které se u nás prakticky vůbec nezachovaly, ale vždy je nutné s jejich existencí počítat (u nás je známe prakticky jen z ikonografie; ve Středomoří jich je plno, hlavně díky klimatu, ale to za „železnou oponou“ prakticky nebylo známé…)

Paní docentka nám však bohužel přímou radou neprospěje. Tím spíše prosím o případné připomínky Vás. Samozřejmě také o iniciativu zpřístupňováním vlastní pracovní dokumentace.

I když si samozřejmě nedělám o reálném dopadu velké iluze. Spíše jde o úvahu o smyslu mých vlastních „experimentů“ v tomto směru…

A také o popřání do nového roku.

2011/01/09 Posted by | dokumentace, EUROPEANA, fragmenty, katalog on-line, lapidária | , , , | komentářů 7

Nedávno byl zpřístupněn digitalizovaný fotoarchiv DAI

Německý archeologický ústav (Deutsche Archäologische Institut) patří k nejvýznamnějším institucím svého druhu. Mj. se v rámci projektu CARARE podílí ve spolupráci z univerzitou v Kolíně nad Rýnem na zpracování databází pro poskytování (meta)dat do European.

Přístup do fotoarchivu je vhodně uspořádán – krom vyhledávacího nástroje jsou k dispozici základní kategorie vyobrazených objektů (primárně tedy nejsou „objektem“ převážně historické dokumentační snímky, jak by tomu bylo např. u sbírky nějaké fotogalerie; tyto diskrepance zřejmě také budou řešeny v rámci CARARE).

Při vstupu do kategorie (např.) získáme přehled o podkategoriích, takže využití je velmi operativní. Zřejmě však chybějí „jemnější“ nástroje, např. uživatelské tagování, nebo další podkategorie, do kterých by byly zařazovány např. typy dekoru (perlovec, kanelura…) bez ohledu na to, na jakém reprezentantu kategorie / podkategorie jsou vytvořeny. Vidíme např. právě v Europeanech, že některé „typy“ jsou obsazeny již nezvladatelným množstvím reprezentantů (např. chapiteau), velmi znesnadňujícím nějaké efektivní využití.

V této souvislosti lze jen litovat, že většina podobných zpřístupnění vytváří individuálně strukturu kategorií; nepoužívají se standardizované pojmy. Setkal jsem se dokonce s názorem, že je to logické, s čímž ovšem nelze souhlasit. Přesto se hlavně díky Europeanům zdá být konečně vývoj příznivější s nadějí na systematickou využitelnost obrázků pro srovnávací studium, nikoliv jen pro prohlížení a „nalézání“. Je zvláštní, že při zpřístupňování digitalizátů nebylo právě toto prvním cílem všech zúčastněných. Naopak strukturou dat i charakteristik či graficky se směřovalo k individualizovaným galeriím.

2010/10/24 Posted by | EUROPEANA, katalog on-line | , , , , | Napsat komentář

CARARE – pro uživatele památkových dat slibuje mnoho…

To, na co jsme se marně roky pokoušeli upozorňovat jako na velmi důležitou věc, totiž standardizaci a propojování dat o kulturním dědictví (např. 2004), se stává skutkem. Nedávno byla již vydána první zpráva o zahájení projektu CARARE v ČR (CARARE – Connecting Archaeology and Architecture to Europeana). Doufejme, že jejich frekvence bude vyšší, tak, aby alespoň s určitými lhůtami přicházely ohlasy velmi intenzivního dění, které v těchto souvislostech sledujeme v posledních měsících a týdnech. Vždycky bylo bohužel zřejmé, že názor jednotlivce nemá váhu, že rozhodne až to, jestli pro dané funkce a koordinaci bude širší společenská objednávka. Ta zřejmě nyní dolehla z Bruselu i do našich luhů a hájů. Uvidíme však, nakolik bude výsledek reálně využitelný, nakolik budou mračna dat dohledatelná a co vše bude do nich vybráno.

Vidíme-li totiž výsledky masivní digitalizace ve vyspělých zemích západní Evropy, nevyhneme se určitým otázkám. Dat je tak gigantické množství, že fulletextové vyhledávání je mnohdy k ničemu. A parametrické vlastně také, protože struktura vyhledávacích formulářů je pokaždé jiná. To vše pak vede k tomu, že si např. ve vědecké komunitě lidé vypomáhají linkováním na zajímavé zdroje a vzájemně se o nich informují v blogosféře.

Nicméně, jestliže nebylo dříve možné pohnout špičky naší památkové péče, aby se standardizaci a propojování dat o památkách věnovali nad rámec ÚSKP, kde ovšem je dlouhodobě funkčnost pro úřední praxi asi uspokojivá, je otázkou, jak bude informační systém oboru na nové úkoly reagovat.

Zdá se, že zapojení kolegů z NPÚ v projektu nabývá na intenzitě. Uvidíme, zda systém poskytne pro věc skutečně funkční kapacity. V některých podobných případech se konec ocital v nedohlednu.

Prozatím mohu upozornit na informační zdroje ve výběru zde (kdyžtak budu vděčen za upozornění na cokoliv užitečného, co jsem přehlédl, anebo za doplnění zdrojů, které budou jistě v dohledné době vznikat):

Projekt CARARE

Facts about CARARE

Facebook

Twitter

Z hlediska soukromníka, který rovněž vytváří dokumentaci památek, souvisí s těmito vznikajícími nástroji pro sdílení informací o kulturním bohatství zajímavá otázka, někdy možná skoro osudová. Soukromé sbírky, nejednou velmi rozsáhlé a v praxi využitelné, dřímou v šuplících nebo na domácích discích. Malá část z nich je dostupná ve veřejných fotogaleriích, a to celkem spolehlivě, protože tento byznys je v současné době funkční a produktivní, takže případy likvidace takové galerie jsou celkem vzácné. Avšak dochází k nim a žádná veřejná fotogalerie není věčná, není schopná garantovat trvalou archivaci a přístupnost. Proto by zřejmě bylo na místě, aby státem garantované sbírky získávaly také dokumentaci z těchto zdrojů, případně na základě nějaké dohody přímo s některými „amatéry“ spolupracovaly.

Zřejmě by bylo na místě, aby užívané tezaury ve sbírkách dokumentace kulturního dědictví byly veřejně dostupné a diskutované a podporovalo se jejich přijetí co nejširší veřejností (je to něco podobného jako v archivnictví „předarchivní péče“).

Jak data propojovat? Soukromník nemá šanci. Pro svá data ji může zvýšit jen tak, že je co nejlépe označkuje a učiní tak spíše schopnými nalezení a propojení v budoucích systémech. Ideální požadavek však vede k maximálnímu nabízení standardů soukromým tvůrcům i sběratelům (zajímavé je, že takové rozsáhlé státem podporované iniciativy mohou být vzorem v USA, samozřejmě i v Anglii).

Pečlivá práce s klíčovými slovy podle kvalitních slovníků by měla být prvořadým cílem. Tagování (značkování?) obsahu fotografií výrazně zvýší využitelnost pro srovnávací studium. V dosud dostupných zdrojích muzeí či památkové péče je však vesměs velmi podceněno. Naopak si myslím, že by mělo být podpořeno kapacitně a že by měli být získáváni odborníci ze samotných institucí i externisté k doplňování tagů. Jsem přesvědčen, že bez takového postupu bude většina dokumentace pro nějakou další seriózní práci využita leda náhodně, anebo za cenu spousty času ztraceného při prohledávání. A vlastně by nejednou mohl být kvalifikovaný hledač využit k doplňování tagů.

Je třeba zjemňovat typologii prvků. Vidíme např. že z francouzských sbírek jsou již dostupné tak rozsáhlé databáze některých typologických jevů, že z dosavadními vyhledávacími nástroji nelze vystačit.

Vše musí být lokalizováno, jakmile je to samozřejmě možné. Lokalizace by měla být vždy specifikována z hlediska přesnosti. Např. lokalizaci s kvalitním pokrytím Google map leteckými snímky, jako je to např. na území ČR, lze provést s přesností do 5 m (pokud nejde třeba o volný terén, ale jedná se např. o městskou zástavbu a vkladatel lokalizace to na místě zná). V rámci GIS na moderně zpracovaném archeologickém výzkumu mohou být souřadnice stanoveny ve všech třech směrech s přesností v řádu cm. Podobné je to v budově, která disponuje moderním zaměřením a z projektu převzatým CAD/GIS systémem – pak lze např. evidovat změny umístění sbírkového předmětu (a doplnit tak např. údaj o uložení v místnosti číslo… apod.).

Je třeba se dopracovat (úměrně podrobnosti měření v území a objektech) ke stanovení souřadnic s přesností do 1 m, případně v podrobněji zaměřených objektech až pod 1 cm. Takový postup samozřejmě není možný v plošném měřítku, ale má být akceptován a respektován tam, kde se např. zpracovává archeologická dokumentace či podrobný restaurátorský průzkum.

Pro prezentaci výsledků zkoumání je potřebné k metadatům doplňovat další příznaky, které pomohou určit např., jak je který dokument přesný (např. ostrost fotografie, podrobnost plánu, míra jistoty datace, detailnost popisu, přesnost lokace), souvislosti předmětu i dokumentační akce.

Pro vyhledávání je třeba stanovit rozumné struktury hierarchického třídění (území, období, materiál, typ, funkce…), což zatím není vůbec běžné.

Obecně si myslím, že podobné projekty (stejně jako projekty vědy a výzkumu v NPÚ) by měly disponovat třeba jen jednoduchou webovou stránkou, která bude v rozumných lhůtách referovat o dění. Optimálně by takové weby měly být implantovány do webu NPÚ.

Všude vidíme mnoho vynalézavosti při využití nových možností, jakoby šlo právě o ně. Jakoby již byla překonána otázka věcného naplňování dat.

Za sebe prostě potřebuji mít kam svá data v rozumné podobě předávat.

O aktuálních trendech přehledně vypovídá např. příspěvek
http://www.heritagetechnologies.org/lleida2010/pdf/Presentation3D-COFORM.SeminarioLleida.pdf 
na konferenci cílené k propagaci a prosazování kooperace a koordinace při projektu Europeana.

http://www.heritagetechnologies.org/lleida2010/index.php/DOCUMENTACI%C3%93N

Z dalších příspěvků např. ukázka rozsáhlé databáze archeologického výzkumu
http://www.heritagetechnologies.org/lleida2010/pdf/Proyecto_Cata_Ceramica_Arqueologica.pdf
 

O vysokých cílech komplexního zpracování dat o dědictví v „režimu“ 3D příspěvek
http://www.heritagetechnologies.org/lleida2010/pdf/Lleida2010_Pletinckx.pdf

Evropský projekt 3D prezentace artefaktů
http://www.heritagetechnologies.org/lleida2010/pdf/Presentation3D-COFORM.SeminarioLleida.pdf

Sborníky konferencí dnes často dostupné on-line:
http://international.collectionstrustblogs.org.uk/2010/07/05/europeana-uk-2010-builds-on-last-years-success/

Problém je hlavně v tom, že nelze nalézt jejich logicky uspořádaný přehled, rejstříky, webografii…

Nové technologie pro kulturní dědictví
http://www.iskouk.org/cultural_heritage_jun2010.htm 
http://www.3d-coform.eu/index.php/downloads/cat_view/26-videos 
http://www.3d-coform.eu/

Odkazy namátkou
http://www.gallerysystems.com/ 

On-line sbírky významných galerií a výzkumných projektů
http://www.vads.ac.uk/index.php

Collections Trust
http://www.collectionstrust.org.uk/
http://international.collectionstrustblogs.org.uk/ 
http://openculture.collectionstrustblogs.org.uk/

Collections Link
Návody pro správu a digitální zpřístupňování sbírek
http://www.collectionslink.org.uk/

UKOLN blog ke kulturnímu dědictví (University of Bath)
http://blogs.ukoln.ac.uk/cultural-heritage/

Rozvoj ICT pro umění a humanitní vědy
http://www.dariah.eu/ 
http://www.arts-humanities.net/ 

Německo
http://www.europeanalocal.de/ 
http://europeanalocal-d.blogspot.com/ 

Švédský blog
http://www.k-blogg.se/

Španělské, ale se spoustou odkazů
http://nomundodosmuseus.wordpress.com/2010/07/19/

2010/07/27 Posted by | EUROPEANA, katalog on-line, linky | , | 1 komentář

   

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.