MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Kreslit, či nekreslit? Toť otázka!

Kresebná dokumentace nálezů (v archeologii) v digitálním věku. Autor potvrzuje to, co bývá v nadšení moderními vymoženostmi opomíjeno, že totiž podrobné kreslení podle originálu umožňuje zkušenému oku odhalit řadu podstatných podrobností (např. rozlišovat poškození od záměrného opracování), které při následném zpracování na monitoru již nemusejí být identifikovatelné tak spolehlivě. Přitom ověření na originálu již může být obtížné či nemožné. Proto stále stojí za to rozvíjet i metody kresby a vyvíjet pomůcky pro její usnadnění a zpřesnění.

Co nám tedy spíše chybí, je pokrok v koordinaci metod. Jak při vytváření dokumentace, tak v podpoře „spojitosti“ jejich výpovědi. Na kresbě chybí mnoho informaci o modelaci povrchu apod., na druhé straně samozřejmě umožňuje soustředit se na podstatné znaky. Žádné mračno bodů, ale odborné vyhodnocení. Samozřejmě tím nemyslím ani to, že takové výhody má každá kresba.

Flintlock pistol - with colour key

Často se setkáváme s velmi zjednodušenými nákresy, i když třeba velmi podrobnými, produkovanými např. z fotogrammetrie či z 3D scanů, anebo vytvářenými geodety s minimální představou o vypovídací schopnosti a hodnotách památky; často dochází k velkým zjednodušením a nepřesnostem. V odborných publikacích nebývají takové výplody časté, ale v běžné měřické či projektové dokumentaci oprav památek již ano. Potřeba specializované metodiky pro dokumentaci staveb je zřejmá – jistě by se využila i v archeologii; resp. by přesné archeologické kreslení pro ni bylo potřebným východiskem a podnětem.

Reklamy

2011/01/30 Posted by | dokumentace | | Napsat komentář

Udělátko k digitalizaci knih

Různé více či méně domácké pomůcky vhodné k dokumentaci a reprodukování mě vždy zaujmou. Už jsem tu (nebo někde jinde) zmiňoval i malonákladová zařízení pro reprodukci knih. Často není nutné, aby se jednalo o „robota“ za statisíce či milióny. Pro opatrnějšího „digitalizátora“ se nejen v knihovně hodí mít možnost fotografovat knihu ne zcela otevřenou. Je to k ní mnohem šetrnější (na to by se mělo dávat pozor hlavně u půjčených knih, a pak vůbec u těch s mizerným lepeným hřbetem a křídovým papírem).

Při podložení rozevřené knihy a jejím fotografováním v šikmé poloze se hlavně u silnějších pevně šitých svazků listy tak neprohýbají. V této poloze jim také mnohem méně vadí přitlačení sklem.

Zde ukazované zařízení asi používá nějakou vhodnou snímací techniku nevelkého rozměru – je možné, že jde o speciální výrobek, pročež jej také na snímku moc neukazují. Také není jasné, co se bude děalt, když bude formát stránky větší než sklo.

Patrně by sneslo i montáž běžného kompaktního aparátu s přiměřným rozlišením (a objektivem bez přílišného soudkovitého zkreslení). Pro „masové“ využití by však bylo na místě mít fotoaparát vyrovnávající zkreslení šikmého záběru, protože kvůli odleskům by se nemělo fotit kolmo ke sklu – anebo je potřebné fotoaparát a okolí vhodně zastínit či upravit, abychom se vyhnuli reflexům. Jinak pro běžné nasnímkování literatury se asi nejvíce hodí lepší obvyklý kompakt nejlépe na stativu se sklopnou střední tyčí schopnou vysunutí nad pracovní plochu stolu. Asi lze nejspíše doporučit ty fotoaparáty, které mají výklopný monitor – jinak si při nahlížení do hledáčku dolů namířeného přístroje zmordujete hřbet. Doporučit lze také použití samospouště – když při stisknutí spouště budete opatrní, stačí předstih 2 vteřiny, takže to ani nijak nezdrží. Pokud jsou předlohy neměnné velikosti a ve stejné vzdálenosti, hodí se nastavit pevné zaostření (ale doporučuje se občas kontrolovat snímky pomocí „lupy“, protože běžně nemusejí být mírné, ale nepříjmené neostrosti na monitoru patrné) a trochu zaclonit (a expozici nastavit ručně – pro „řídké“ kresby typu stavebních nákresů a stránky s textem lze doporučit přeexponování o 1,5 až 2 clonová čísla, aby byla podložka bílá, ale např. u fotografií je třeba použít to, co naměří fotoaparát). Je třeba sledovat směr osvětlení – nejlepší je hodně rozptýlené z boku a z více směrů. Na první pohled nenápadný stín fotoaparátu může při následném zpracování dosti pozlobit. Ale vím, že to máte každý nějak vymyšlené…

2011/01/22 Posted by | dokumentace | | Napsat komentář

Digitalizace starších diáků a negativů

Pro běžnou práci se jedná o spíše těžko řešitelný problém. „Stolní“ scannery s adaptéry pro práci s filmy sice poskytují docela uspokojivé výsedky, ale práce s nimi je pomalá a naprosto nevyhovuje pro potřebu v reálném čase digitalizovat obsáhlejší archiv. Často pak končíme u improvizací tohoto typu:

Hudson Bay1

Tato fotka mě samozřejmě pobavila, protože ilustruje jeden z „problémů“ digitální éry. Proč je digitalizace diáků a negativů tak nesnadná? Nabídnout vhodné adaptéry s makropředsádkami, software pro korekci barev či optických vad, apod., se úplně nabízí. Ale zřejmě by výnos nebyl takový, jak si já myslím, že by být musel. Anebo prostě producenti digitálů potřebovali co nejdříve eliminovat filmový průmysl. Tak či tak, dnes v miliónech privátních archivů šisují dokumenty minulých desetiletí. Mnohé z nich by digitalizace zachránila pro budoucí generace, byť samozřejmě scan nikdy nebude mít kvalitu analogu. Možná by to vydalo na nějakou kampaň UNESCO pro záchranu privátních analogových fotoarchivů. Pro státní se mnohé koná, i když bohužel hlavně až po pobídkách z Bruselu…

2011/01/15 Posted by | dokumentace, EUROPEANA | , | 1 komentář

Kde ty všechny kamenické značky jsou? Kde mohou být? Skoro všechny do jedné zmizely po šuplatech…

Praha, Staré Město, Staroměstská mostecká věž

Je to jen parafráze populárního songu, nicméně smutný tón aspoň trochu, a možná jen pro mě, vystihuje situaci v distribuci znalostí kamenických značek. Sice je jim přikládán nemalý význam. Skoro každý je dokumentuje. Hodně se na ně dá, a když se na dvou téměř libovolně vzdálených stavbách najde třeba zakulacené raně gotické „A“, hned je na světě teorie o přesunu nějaké skupiny kameníků. Nepochybně hrají roli i magické představy a zednářské tajuplnosti. Ale jen málokdo dá dohromady pár doložených příkladů k tomu, aby je mohl publikovat. Pokud k tomu dojde, tak většinou jen jako doprovod umělecko- či stavebně-historického rozboru nějaké památky se objeví tabulka s pár značkami bez grafického měřítka, bez použitelné určení přesné pozice na stavbě apod. (Lokalizaci by se měla věnovat značná pozornost, i když to obvykle znamená nesnáze; samozřejmě, budou-li potíže nepřekonatelné, bude lepší, když bude značka zpřístupněná bez precizní pozice).

V zásadě by se nemělo se zpřístupněním čekat, až se někdy v nejasné budoucnosti najde adekvátní příklad, aby se na něj snad navázalo teoretizováním o souvislostech s jinou stavbou. Ale jak to navléct. Neexistuje žádný katalog, systematická edice, internetová sbírka.

Podobně jako pro hlavice je však dnes k dispozici jedna stále ještě trochu nová možnost, kterou je zpřístupňování na webu ve vhodných kapacitních galeriích.

Již před lety byl realizován projekt Stonemarks. Databáze kamenických značek se ovšem soustřeďuje na několik významných hutí (Vídeň, Praha, Kolín nad Rýnem (a ještě nějaké další), ale stránka nyní patrně funguje jen částečně, na rozdíl od dřívějšího stavu neumožňuje neregistrované prohlížení a tvrdí, že registraci poskytne jen po zaslání mailu do Vídně.

Snímky odlitků kamenických značek z pražské katedrály zanechala např. ruská turistka zde:
St. Vitus Cathedral Stonemarks 2

Systematicky se značkám věnuje profesor medicíny Renzo Dionigi, který provozuje šikovně uspořádanou databázi. Ta se vyznačuje tím, že přehledným formulářem umožňuje komukoliv připojit vlastní dokumentaci. (V popisech však i zde chybí precizní lokalizace, která by ve skutečnosti měla obsahovat jak část objektu, tak i nějaké detaily o pozici – která přípora na pilíři, v jaké přibližné/přesné výšce apod.; mělo by se vyžadovat alespoň grafické schéma nebo snímek širších souvislostí s vyznačením pozice prvku) prof. Diogini také edituje galerii na Flickru, do které přidává snímky několik obětavců; zpravidla ovšem také bez podrobnějších údajů.

Samozřejmě namátkovým pátráním najdete další. To však nic nemění na tom, že nejspíše nejsou zpřístupněny ty Vaše (často na stavbách šplhají po lešení dokumentátoři, jejich výsledky nikdy nikdo nespatří; zedníci však o jejich zvláštním počínání dlouho vyprávějí).

Zmiňoval jsem tu hlavice, ale to spíše kvůli té paralele s „dáváním hlav/hlavic dohromady“ a z ní odvozené pobídce, aby dokumentátoři své produkty zpřístupňovali na webu. Totéž v zásadě platí i pro kamenické značky, ale nejen pro ně. Každý by dal přednost nějakému jinému prvku. Nechť se tedy zapojí a také „přidá něco k lepšímu“. Pomůže výzkumu, nejspíše i vzdělávání ve školách, možná se mu podaří navázat užitečné kontakty. A možná i přispěje k lepšímu poznání dotyčné památky.

Značky jsem zmínil hlavně proto, že jednak sám s rozpaky probírám celkem hubenou sbírku, se kterou nic speciálního nepodniknu, ale která by mohla nějak pomoci někomu jinému, jednak slýchám skazky o rozsáhlých fondech v krabicích a regálech zasloužilých kolegů…

Praha, Malá Strana, vyšší mostecká věž

Za pozornost stojí např. obsáhlá sbírka značek aj. z kutnohorského chrámu sv. Barbory – ukázka (z Rajčete):

(Autor má značky očíslované, takže lze předpokládat, že je má někde evidované s údaji o poloze apod.)

Lze doplňovat další a další typy. Zdivo, opracování kamene/dřeva, krovy, střešní krytiny, stropní konstrukce, podlahy, okna (kování, okenní kružby), portály, dveře (zárubně, panty, kliky), kované či lité kovové prvky, římsy (dekor i konstrukce), komíny, bleskosvody, vodovody a kanalizace, armatury všeho druhu, elektrická vedení… Tak by se dalo pokračovat dlouho. Za sebe považuji za optimální využití Flickru nebo podobné galerie (ale můžete třeba vytvořit galerii na serveru své instituce, vysoké školy apod.). Je tomu tak proto, že je tam možné prakticky neomezené třídění snímků – tedy jak např. k danému objektu, tak do kategorií „kamenické značky“, „opracování kamene“, „kvádrové zdivo“, atd. Nemusíte se tedy omezovat na jediné téma, ale snímky zařazovat do různých systémů. Prakticky v neomezené míře přispívají k hledání i klíčová slova. Snímky pak lze využít v jakémkoliv článku, či na blogu…

Rád budu v této možná zbytečné činnosti pokračovat, samozřejmě podle kapacitních možností. Rád také využiji, cokoliv poskytne obětavý kolega.

2011/01/10 Posted by | dokumentace, katalog on-line | , , | komentářů 5

Dejme hlavy a hlavice (sloupů, pilířů…) dohromady

Malý pokus připomenout nedožité devadesátiny doc. Milady Radové-Štikové

Dejme hlavice (sloupů, pilířů...) dohromady

Protože se mj. zabývám dokumentací architektonických článků (na stavbách, v lapidáriích…), vždycky jsem zjišťoval zvláštní „efekt“ v tom smyslu, že taková dokumentace, kterou se mi nepodaří publikovat u nějakého článku (třeba zde nebo zde), končí většinou na poměrně nepříliš úhledných štůscích na stále plnějších policích. Podobně to dělají mnozí další. Čili se spousta věcí měří či fotí vícekrát opakovaně (uznávám, že je to práce většinou zajímavá, takže ji každému přeji). Výsledky leží po šuplících, na starých negativech (kdovíjak dobře popsaných?) a na discích počítačů (možná také bez popisu, který by umožnil za pár let přesně zjistit, o co jde).

Roma (Řím, Itálie), Pantheon

Vlastností takto publikovaných výstupů jsou pak typické důsledky – měřítko zobrazení je vždy jinak veliké, obvykle stěží čitelné. Často chybí grafické měřítko. Rovněž častá jsou poměrová zkreslení, protože počítačová sazba si většinou s nějakým popotažením obrázku za okraj hlavu neláme.

Přitom nám dnešní komunikační technika umožňuje rychle tento nepříznivý stav měnit. Snímky i nákresy lze publikovat na webu, a tím je při vhodném uspořádání popisu (názvu, klíčových slov) zpřístupnit k využití jiným zájemcům pro srovnávací zkoumání či k prostému poučení.

Doksany (okres Litoměřice), klášter, kostel

Mně samotnému se podobné záměry nedaří moc rychle (moc práce, málo koncentrace, a tak…). Přesto záměry jaksi dlouhodobě převracím, až je v poněkud neuspořádané podobě a s vědomím určité marnosti „poskytnu světu“. Před pár lety jsem se snahou připomenout životní jubilea i tragické výročí úmrtí manželů Menclových zpracoval do elektronické formy článek Václava Mencla o vývoji klenebních žeber s cílem, který by podle mého této osobnosti konvenoval (ověřoval jsem si to s přesvědčivým výsledkem otázkami u lidí, kteří s ním spolupracovali; pozn. k edici zde). Nákresy profilů jsem uspořádal do tabulek, protože je jasné, že vývojový a typologický přehled lze vždy nějak doplňovat. Do tabulek jsem tedy jednak přidával, co jsem měla naměřeno já, případně jsem udělal i pokusy s nákresy jiných autorů z literatury (vždy s odkazem na pramen). Přitom mi nejde jen o „zaplňování mezer“, ale doplňování dalších analogií již uvedených příkladů (pokud možno na základě přesných měření). (To se vím, že by to všechno šlo upravit do nějaké databázové formy, ale v tomto se mě nikdo neujal. Ani žádný spolupracovník se neozval.)

Podobně by bylo na místě pracovat, a nějak pokud možno koordinovaně, i s dalšími studijně využitelnými prvky konstrukcí i výzdoby staveb (ale klidně i s dalšími výtvarnými díly a vůbec jinými výtvory lidí). Ve vztahu ke klenebním žebrům se samozřejmě hned nabízejí i hlavice sloupů, pilířů apod.

Milevsko (okres Písek), klášter, kostel

Do práce by se mohli zapojit historici umění, architekti, studenti, památkáři, zpracovatelé SHP, archeologové, restaurátoři… Prostě všechny osoby, kterým není jedno, že jinak jejich práce skončí v nenávratnu.

Zabývám se tím i proto, že většina elektronických zpřístupnění dat paměťových institucí prakticky vůbec „neřeší“ informace od „obecenstva“. Taková Evropská digitální knihovna (Europeana) prakticky počítá jen s již staršími díly, resp. díly volnými, anebo s dokumentací institucí, kde je zřejmé, že případně nedojde ke komplikacím z hlediska licence. Také mají potíže, kterých se možná hned nezbaví (souvisejí jednak s mnohojazyčností, jednak s bezbřehostí částí přibývajícího obsahu) v souvislosti s „utříditelností“ obsahu. Když jsem zmínil ty hlavice, tak při vyhledání českého termínu „hlavice“ je výsledek zatím spíše nevýrazný (a to se asi brzy nezmění, protože v našich muzeích jsou většinou lapidária na okraji zájmu, přičemž většinou málokdo v dosahu tuší, co který stavební prvek znamená), kdežto na francouzskou „chapiteau“ Vás zavalí skoro 15000 položek (další se objeví v množném čísle; bohužel to vyhledávací systém rozděluje), bez jakékoliv další možnosti třídění (na časovém filtrování tuším pracují).

Je tedy dobré, když zpřístupněná dokumentace, nepřipuštěná do oficiálních databází, najde místo jinde na veřejném místě. U nás najdete mnoho krásných obrázků památek i jejich detailů na Rajčeti. Např.:

Mnozí dávají přednost Panoramiu. Seriózní se asi uchylují na Wikipedii. Já se rozhodl zatím pro Flickr hlavně proto, že na mě udělalo dojem, že se na základě projektu s americkou Kongresovou knihovnou rozhodli vytvořit prostor pro zpřístupňování fotografických aj. sbírek muzeí, archivů, knihoven apod., vč. památkových institucí. Jednak je nutné konstatovat, že zde lze fotografie zatím bezkonkurenčními způsoby třídit do sbírek a setů, lokalizovat je v mapách Google, prakticky nejsou omezené velikosti snímků, což je jinde běžné, ani tam nestraší nějaký editor, kterému by vadilo, že máte ve sbírce 20 fotek skoro stejných hlavic. Snímky lze také řadit do skupin spolu s tématicky příbuznými fotkami jiných autorů.

Křivoklát (okres Rakovník), hrad

Je zřejmé, že pro srovnávání hlavic by bylo na místě vytvořit nějaký typář, „číselník“. To ale obecně u tak košatého tématu je sotva možné (i když u antických váz se to vědcům podařilo).

Tímto komentářem jsem jen chtěl podpořit výzvu ke kooperaci, protože při vhodném „oklíčování“ se nám začnou i ve výsledcích vyhledávačů vzájemně snímky ukazovat a udělají trochu služby navíc.

(Zajímavý příhlad privátně vytvářené přehlídky architektonického článkoví, včetně hlavic, na stránce burgenseite.com.)

Chtěl bych tuto iniciativu věnovat jako připomínku nedožitých devadesátin paní doc. Milady Radové, jejímž jsem vděčným externím žákem a při některých výzkumných úkolech i pozorně naslouchajícím spolupracovníkem. Činím tak i proto, že jsem plně přesvědčen, že by takový záměr jen podpořila. Jistě by i významně přispěla k jeho zdokonalení a určitě i k ohlasu. Hlavně jsem to chtěl udělat jako asi chabý pokus vyjádřit poděkování osobnosti, která mnohé z nás ovlivnila svou pečlivostí, vědeckým rozhledem až rozletem, velkorysostí a ochotou kdykoliv přispět radou, konzultací a… trvalou inspirací.

Gaeta (Itálie, Lazio)
Touto „rozkvetlou“ štítovou zvonicí bych chtěl kolegům z „kroužku“ paní docentky připomenout jedno z témat, kterým nám ukazovala, jak přistupovat ke stavebním typům, které se u nás prakticky vůbec nezachovaly, ale vždy je nutné s jejich existencí počítat (u nás je známe prakticky jen z ikonografie; ve Středomoří jich je plno, hlavně díky klimatu, ale to za „železnou oponou“ prakticky nebylo známé…)

Paní docentka nám však bohužel přímou radou neprospěje. Tím spíše prosím o případné připomínky Vás. Samozřejmě také o iniciativu zpřístupňováním vlastní pracovní dokumentace.

I když si samozřejmě nedělám o reálném dopadu velké iluze. Spíše jde o úvahu o smyslu mých vlastních „experimentů“ v tomto směru…

A také o popřání do nového roku.

2011/01/09 Posted by | dokumentace, EUROPEANA, fragmenty, katalog on-line, lapidária | , , , | komentářů 7

   

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond