MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Poznámka ke zpřístupňování dokumentace kamenických značek

Na blogu Kamenické značky.

Reklamy

2013/03/22 Posted by | dokumentace | , | Napsat komentář

Měřický a dokumentační workshop na Lipnici

Jak to v podobných případech bývá, mohl jsem se velezajímavé celotýdenní akce zúčastnit jen jeden den.

Všemu je třeba předeslat výraz obdivu vůči organizačnímu přístupu pořadatele. Vše probíhalo v promyšlených intervalech, s minimem prostojů. Stále se něco dělo, účastníci diskutovali, sledovali přednášky a prezentace, vyslechli podrobné výklady odborníků zejména v oborech studia a dokumentace detailů středověkého kamenického opracování a k metodám měřického a fotografického záznamu řady významných detailů (architektonické články – portály, konzoly, okna, sedile, kamenické značky…). Jednak zhlédli praktické ukázky, jednak pod vedením specialistů pořídili detailní dokumentace řady významných prvků impozantního hradu, a to včetně vypracování terénních elaborátů a zpracování v PC. Prodělali také několik instruktivních exkurzí (ty jsem sice neabsolvoval, ale většinu dotyčných památek znám docela důvěrně…).

Tím ovšem aktivity pořadatele nekončí, jak to jinak bývá spíše obvyklé (řada podobných akcí prostě skončí okamžikem, kdy se lidé rozjedou do svých domovů; obvykle nezůstane žádná stopa v podobě sborníku, instruktivních prezentací na webu či v podobě sborníku…). Naopak, na webu jsou postupně jsou doplňovány informace i odkazy na fotografie účastníků rozmístěné v několika fotobankách. Workshop tak prožívá jakýsi druhý život a nepochybně přináší další užitek. Snad především v tomto směru by se měl stát vzorem pro ostatní podobné akce!

Události jsem se zčásti účastnil i aktivně, a to jednak prezentací svých měřických udělátek (velkého hřebene pro odměřování profilů a somrografu), jednak přednáškou, zaměřenou především k otázkám „osudu“ vytvářených dokumentací, jejich umrtvování v archivech, anebo jejich sdílením tiskem i na internetu. Domluveným cílem přednášky bylo „Rozšiřování teoretických znalostí – profilace ostění, klenebních žeber a forma konzol a hlavic jako prostředky k datování architektury – úvod do problematiky – míra chronologické citlivosti jednotlivých znaků, čeho si všímat, co a jak dokumentovat, úkoly do budoucna“, přičemž jsem téma sdílel s mgr. Miroslavem Kovářem. Ten velkoryse rozvinul téma kritického poznávání konstrukcí a zejména architektonického členění gotických staveb. Význam znalectví pro rozlišení řady „záludností“, připravovaných středověkými staviteli našemu zkoumání to ilustrovalo velmi dobře. Na druhé straně snad i díky velkému rozsahu přednášky a předváděné dokumentace bylo stále jasnější, že při průzkumu stavby nelze vystačit jen s poučkami o vývoji slohu a se sebeobsáhlejšími znalostmi příslovečných „analogií“, ale že je nutné znalosti co nejvíce „nasát“ četbou i prohlížením maxima objektů v terénu.

To jsem se také pokusil naznačit ve svém příspěvku, když jsem poukázal na to, že základní osnovou „vědění“ jsou na jedné straně publikace typu Heroutových Staletí kolem nás, na druhé straně izolované podrobnosti v podobě dokumentace např. ve starých soupisech památek, aktuálně stále nesystematičtěji „roztroušené“ v různých časopiseckých článcích či vlastivědných neb konferenčních sbornících.

Na sugestivní otázku z anotace příspěvku „čeho si všímat“ jsem odpověděl jediným možným způsobem, „všeho“. Nelze vidět a vnímat úplně vše, ale je třeba vědět, že cokoliv má nějaký vliv na celé prostředí, přičemž viditelné projevy nemusejí vždy vypovídat zcela přesně. Při pozorování staré stavby je třeba odložit všechna „apriori“ („tehdy se to dělalo tak a tak“ apod.), ale samozřejmě je nutné všechny znalosti aktivovat kdesi v podvědomí.

Pro středověk je situace specifická tím, že většinou nemáme relevantní historické zprávy (naopak je typické, že k izolovaným datovaným zprávám se zpravidla snažíme „napasovat“ jednotlivé technicky rozlišené stavební fáze apod., ačkoliv jejich okolnosti byly jiné, než myslíme). Historikové umění stavby stále zkoumají a porovnávají s dosud nepovšimnutými zprávami, což vede k občasným „předatováním“ (notorickým důsledkem pak jsou úvody uměleckohistorických studií v podobě defilé dosavadních „názorů“).

Na středověké architektuře lze ukazovat, že některé formy byly z hlediska hodnocení velmi málo citlivé, protože se v každé době objevovaly v různých variantách, byť „proporce“ výskytu se proměňovaly. Objevovaly se více či méně vědomé „historismy“, působily izolované moderní importy, které zůstaly prakticky bez adekvátního následování (Capella Speciosa v Klosterneuburgu, vybudovaná špičkovou skupinou francouzských kameníků; u nás např. „o ligu níže“ průjezd v paláci na Křivoklátě), obecně však měly vliv skupiny „obyčejných“ „burgundských“ řemeslníků, např. pracujících a vyučujících na cisterckých klášterech v Rakousku (ovlivnili náš Tišnov či Anežský klášter i královskou huť na Zvíkově aj., u nichž pozorujeme teprve v posledních letech přesněji interpretované mísení románského a raně gotického tvarosloví). Historismy mohly souviset se záměrným přenosem forem z významných míst, ale také s přežíváním „rutiny“ tradicionalistických místních „firem“, nejednou se nejspíše setkávajících i s pochopením investorů. V pozdějších dobách byla situace rovněž různorodá, ovšem z našeho hlediska je pro ni příznačné především to, že existuje mnohem více archivních zpráv, bez jejichž čtení se nelze obejít (problémem ovšem je, že mnohé zprávy jsou rozptýleny v často odtažitých hospodářských či politických dokumentech, kde bývají většinou při jinak zaměřeném historickém zkoumání přehlédnuty, „aby“ snad časem došlo k jejich“překvapivému objevu“ – souvisí to i s minimálním postupem zpřístupňování digitalizovaného obsahu).

V Evropě docházelo též k transportům kamenických a jiných prvků, a to jak nově provedených, tak i historických kultovně využívaných. U nás můžeme mluvit o takových transportech např. tehdy, když se např. v Písku objeví románská sloupková hlavice z opuky, velmi pravděpodobně přivezená z Prahy.

Fondi (Itálie, Lazio)
Fondi. Španělská pozdní gotika ve střední Itálii jako příklad importu/transportu forem i hutí.

Pátrání po takových jevech je tím, co činí zkoumání starých staveb prvořadě zajímavým, i když v praxi jeho význam podkládáme především potřebou poskytnout praktické úřední památkové péči co nejkvalitnější podklady k jejímu odbornému rozhodování. Je to dobrá symbióza.

Podmíněnost řady hodnocení a jejich korekce při následném zpřesnění vědomostí vede především k naléhavému zdůraznění potřeby pořizování přesné dokumentace. I kdybychom nevěděli úplně přesně, co dokumentujeme.

Pro prohlubování znalostí využitelných při hodnocení zachovaných staveb jsem ještě zdůraznil potřebu zpracovávat a prezentovat dokumentaci prvků v lapidáriích, neboť ty poskytují nenahraditelné informace o spojích stavebních článků i o jejich vytváření (konstrukční orýsování je patrné především na ložných plochách prvků).

Hradec Králové (okres Hradec Králové), Východočeské muzeum, lapidárium

Roma (Řím, Itálie), Basilica dei Santi Quattro Coronati

Rovněž je třeba v maximální míře využívat možnosti dokumentace při opravách (OPD).

Pak jsem se věnoval otázce, která se zdá být pro samotné zpracování dokumentace podružnou, ale z určitých hledisek je nepominutelná, tedy problematice archivace a zpřístupňování poznatků.

Je třeba data zpřístupňovat v maximální míře. Sníží to riziko duplicitních aktivit a prospěje srovnávacímu zkoumání. Upozornil jsem na „svůj“ pokus prezentace Menclova článku o klenebních žebrech. Zpracované tabulky postupně doplňuji. Zvu ke spolupráci ty, kdo profily oměřují, ale rád bych získal i nějakého nezištného programátora databází.

cl110712-lipnice-05-mencl-profily

Přitom jsem se vrátil i k otázce chronologické citlivosti např. profilací klenebních žeber. Při izolovaných průzkumech jsou sice znalosti stále zpřesňovány, ale nejsou efektivně zobecňovány.

Poukázal jsem na iniciativy Dejme hlavice dohromady a Kde ty všechny kamenické značky jsou. (Stále jsou relevantní i starší výzvy či akce typu semináře MONUDAT.)

V průběhu „mého“ dne na Lipnici mě ještě zaujalo užití laserových křížů. Již několikrát jsem se pokoušel upozornit na možnost získat precizní otisk profilace „prostým“ ofocením stopy laserového paprsku. Výsledek je v zásadě týž jako při měření mechanickým hřebenem s posuvnými jehlami, ale pro některé zpracovatele dokumentace nejspíše může být tato „pokročilejší“ metoda podnětnější. Do doby, kdy budou laserové scannery součástí kompaktních fotoaparátů ze běžné ceny (za dva roky, za pět?) je to jedna z možností celkem snadného pořízení exaktního „otisku“ profilace.

Lipnice nad Sázavou, hrad

Otázky bych měl ohledně rektifikace měřických snímků pomocí vlícovacích bodů… Korekce zkreslení objektivu – jde o program s precizním řešením po celé ploše snímku, anebo o jednoduché vyrovnání poduškovitosti/soudkovitosti? Zejména u transfokátorů se zkreslení mění nejen s ohniskem, ale i se zaostřením (mohou se na něm patrně podílet i stabilizační členy). Navíc není plynulé (zřejmě to souvisí s asférickými čočkami, že je v některých případech zkreslení u krajů menší, než v prstenci kolem středu obrázku; asi je to důsledek snahy konstruktérů odstranit především nejnápadnější zkreslení u krajů). Jsou tomu programy přizpůsobeny? Anebo se snaží o odstranění jen základní „kulovité“ deformace?

Lipnice nad Sázavou, hrad
Pořídil jsem také nákresy několika kamenických značek na kvádrech hradu.

Je rozhodně pozoruhodné, že několik účastníků obětavě vytvořilo vlastní galerie snímků z Lipnice i z exkurze. Nicméně rozhodně zarazí, že snímky, nejednou z míst publikovaných poprvé, nejsou nijak popsány.


U snímků není uvedeno, že jde o situaci ve zdivu střešního štítu nad vítězným obloukem kostela v Řečici.

(28.7.2011, 9:00 CEST; 14:00)

2011/07/28 Posted by | dokumentace, fragmenty, katalog on-line, lapidária, OPD | , , , , | 1 komentář

Kde ty všechny kamenické značky jsou? Kde mohou být? Skoro všechny do jedné zmizely po šuplatech…

Praha, Staré Město, Staroměstská mostecká věž

Je to jen parafráze populárního songu, nicméně smutný tón aspoň trochu, a možná jen pro mě, vystihuje situaci v distribuci znalostí kamenických značek. Sice je jim přikládán nemalý význam. Skoro každý je dokumentuje. Hodně se na ně dá, a když se na dvou téměř libovolně vzdálených stavbách najde třeba zakulacené raně gotické „A“, hned je na světě teorie o přesunu nějaké skupiny kameníků. Nepochybně hrají roli i magické představy a zednářské tajuplnosti. Ale jen málokdo dá dohromady pár doložených příkladů k tomu, aby je mohl publikovat. Pokud k tomu dojde, tak většinou jen jako doprovod umělecko- či stavebně-historického rozboru nějaké památky se objeví tabulka s pár značkami bez grafického měřítka, bez použitelné určení přesné pozice na stavbě apod. (Lokalizaci by se měla věnovat značná pozornost, i když to obvykle znamená nesnáze; samozřejmě, budou-li potíže nepřekonatelné, bude lepší, když bude značka zpřístupněná bez precizní pozice).

V zásadě by se nemělo se zpřístupněním čekat, až se někdy v nejasné budoucnosti najde adekvátní příklad, aby se na něj snad navázalo teoretizováním o souvislostech s jinou stavbou. Ale jak to navléct. Neexistuje žádný katalog, systematická edice, internetová sbírka.

Podobně jako pro hlavice je však dnes k dispozici jedna stále ještě trochu nová možnost, kterou je zpřístupňování na webu ve vhodných kapacitních galeriích.

Již před lety byl realizován projekt Stonemarks. Databáze kamenických značek se ovšem soustřeďuje na několik významných hutí (Vídeň, Praha, Kolín nad Rýnem (a ještě nějaké další), ale stránka nyní patrně funguje jen částečně, na rozdíl od dřívějšího stavu neumožňuje neregistrované prohlížení a tvrdí, že registraci poskytne jen po zaslání mailu do Vídně.

Snímky odlitků kamenických značek z pražské katedrály zanechala např. ruská turistka zde:
St. Vitus Cathedral Stonemarks 2

Systematicky se značkám věnuje profesor medicíny Renzo Dionigi, který provozuje šikovně uspořádanou databázi. Ta se vyznačuje tím, že přehledným formulářem umožňuje komukoliv připojit vlastní dokumentaci. (V popisech však i zde chybí precizní lokalizace, která by ve skutečnosti měla obsahovat jak část objektu, tak i nějaké detaily o pozici – která přípora na pilíři, v jaké přibližné/přesné výšce apod.; mělo by se vyžadovat alespoň grafické schéma nebo snímek širších souvislostí s vyznačením pozice prvku) prof. Diogini také edituje galerii na Flickru, do které přidává snímky několik obětavců; zpravidla ovšem také bez podrobnějších údajů.

Samozřejmě namátkovým pátráním najdete další. To však nic nemění na tom, že nejspíše nejsou zpřístupněny ty Vaše (často na stavbách šplhají po lešení dokumentátoři, jejich výsledky nikdy nikdo nespatří; zedníci však o jejich zvláštním počínání dlouho vyprávějí).

Zmiňoval jsem tu hlavice, ale to spíše kvůli té paralele s „dáváním hlav/hlavic dohromady“ a z ní odvozené pobídce, aby dokumentátoři své produkty zpřístupňovali na webu. Totéž v zásadě platí i pro kamenické značky, ale nejen pro ně. Každý by dal přednost nějakému jinému prvku. Nechť se tedy zapojí a také „přidá něco k lepšímu“. Pomůže výzkumu, nejspíše i vzdělávání ve školách, možná se mu podaří navázat užitečné kontakty. A možná i přispěje k lepšímu poznání dotyčné památky.

Značky jsem zmínil hlavně proto, že jednak sám s rozpaky probírám celkem hubenou sbírku, se kterou nic speciálního nepodniknu, ale která by mohla nějak pomoci někomu jinému, jednak slýchám skazky o rozsáhlých fondech v krabicích a regálech zasloužilých kolegů…

Praha, Malá Strana, vyšší mostecká věž

Za pozornost stojí např. obsáhlá sbírka značek aj. z kutnohorského chrámu sv. Barbory – ukázka (z Rajčete):

(Autor má značky očíslované, takže lze předpokládat, že je má někde evidované s údaji o poloze apod.)

Lze doplňovat další a další typy. Zdivo, opracování kamene/dřeva, krovy, střešní krytiny, stropní konstrukce, podlahy, okna (kování, okenní kružby), portály, dveře (zárubně, panty, kliky), kované či lité kovové prvky, římsy (dekor i konstrukce), komíny, bleskosvody, vodovody a kanalizace, armatury všeho druhu, elektrická vedení… Tak by se dalo pokračovat dlouho. Za sebe považuji za optimální využití Flickru nebo podobné galerie (ale můžete třeba vytvořit galerii na serveru své instituce, vysoké školy apod.). Je tomu tak proto, že je tam možné prakticky neomezené třídění snímků – tedy jak např. k danému objektu, tak do kategorií „kamenické značky“, „opracování kamene“, „kvádrové zdivo“, atd. Nemusíte se tedy omezovat na jediné téma, ale snímky zařazovat do různých systémů. Prakticky v neomezené míře přispívají k hledání i klíčová slova. Snímky pak lze využít v jakémkoliv článku, či na blogu…

Rád budu v této možná zbytečné činnosti pokračovat, samozřejmě podle kapacitních možností. Rád také využiji, cokoliv poskytne obětavý kolega.

2011/01/10 Posted by | dokumentace, katalog on-line | , , | komentářů 5

   

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond