Přínos témat konferencí SHP je nepochybný, ale je možné jej dále zhodnotit?

Pestré možnosti prezentace specifických památkových i historických témat nabízejí (nejen) pravidelné konference SHP. Pořadatelé stanovují téma, kterému se má podřídit většina příspěvků. Počítá se přitom zpravidla s tím, že tématicky nelimitované aktuální příspěvky zaznějí na rovněž každoroční konferenci Dějiny staveb. To se vcelku i daří.

Témata konferencí SHP jsou docela zajímavě vybíraná. Nicméně jsou podle mého názoru málo zviditelňovaná – např. na webu Svorník se většinou objeví až v únoru (když konference se pořádá v červnu). To nutně vede k omezení počtu i tématické šíře příspěvků. To by tak nevadilo, kdyby aspoň některé příspěvky téma nějak souvisleji zkoumaly. Většina účastníků se však logicky představí monografickými sděleními vybranými z vlastní výzkumné agendy. K tomu opět přispívá i krátký čas na přípravu.

Naopak by mohlo být vhodné např. na nějakém blogu (ideálně v rámci webu Svorník) s větším předstihem téma podporovat zajímavými případovými sděleními či úvahami.

Zejména nad letošním tématem Otisk života v historických stavbách si říkám, jestli by při své bezbřehosti nezasloužilo nějaké další doplnění… S různými podružnými, ale výmluvnými doklady užívání se setkáváme na každé stavbě. Mnohdy je možné znalosti o provozu využít pro vysvětlení nějakých drobných účinků – vrypů, otlučených míst zdiva, technických či estetických závad apod. A naopak po detektivním pátrání pozorováním takových drobností identifikovat dřívější funkce nějakých prostor apod. Příznačné pro takové projevy je, že jsou většinou velmi drobné, okrajové, izolované… Mají vlastně při průzkumu pomocnou funkci. Pokud dochází k následné publikaci výzkumu, většinou není proč takové jevy zmiňovat. Není ani možné je nějak studovat, protože není jak je propojit s obdobnými pozorováními z jiných průzkumů, rovněž nepublikovanými.

Bylo by tedy možná přínosné takové poznatky posbírat od různých zpracovatelů, aby bylo možné s nimi ve větší míře dále pracovat, systematicky se o nich poučit. Dnešní stav informačních technologií po něčem takovém přímo volá…

(V obecnější rovině k možnostem „synergického“ zhodnocení památkových témat apod. též ZDE.)

„Pomníkem“ odborného tématu (konferenčního, osvětového…) by se tak mohla stát možná malá kapitola památkové encyklopedie.

Mohlo by se tak stát optimálně na Wiki NPÚ. Nyní možná pro ověření v diskusi např. wiki SHP.

Bylo by tak možné shromažďovat různé drobnosti a okrajovosti typu:

• Následky zatékání vody. Propady kleneb, stropů.
• Stavební změny. Spáry ve zdivu, otisky konstrukcí, střech…
  
• Pomocné stavební konstrukce. Lešení, šalování.
  
• Stopy NEužívání.
• Zazdívky, průrazy a přesuny otvorů.
• Otvory v klenbách. Ve vrcholnicicích, v kápích, ve výbězích.
• Nevhodné zásahy či řešení. Škody. Odstraňování závad.
• Výpověď prasklin ve zdivu či v omítce.
  
• Obklady stěn. Deštění.
  
• Elektrická zařízení. Stopy svítidel. Kotvení troleje. Bleskosvody. Antény. Přívody. Rozvodné skříně. Trafostanice. Zvonky. Bezpečnostní zařízení.
  
• Otisky.
  
• Sondy. Archeologické, statické, restaurátorské… Prezentace odkrytých situací.
  
• Graffiti. Odstraňování. Ochranné prostředky.
• Oděry.
  
• Stopy výrobních procesů.
• Obchodní výkladce. Regály se zbožím.
• Nouzová provizoria. Podpěry. Improvizované obklady stěn. Podbití stropů. Zakrytí poškozených podlah.
• Přívody plynu, vody. Odpadní potrubí.
• Skrýše. Trezory. Dětské úkryty.
• Cedule. Díry po upevnění. Seznamy obyvatel, firem.
  
  
• Okapy. Římsy. Přístřešky.
  
• Poštovní schránky.
• Porosty. Popínavé rostliny. Náletové rostliny na koruně zdiva. Rýhy v omítce od klátících se větví.
  
• Zvířecí doupata. Hnízda hmyzu.
• Pěstování zvířat. Holubi. Včely.
• Měřicí značky. Nápisy. Početní záznamy.
  
• Montážní značky. Původní. Dodatečné.
  
• Druhotné užití materiálu. Spolie. Zdivo. Architektonické články.
  
• Degradace materiálu. Improvizované i sofistikované odstraňování závad. Plomby. Plenty.
• Pro porovnávání by mohlo mít význam i dokumentovat dnešní užívání.
• Rozmístění nábytku. Pohyb osob.
• Mříže aj. zábrany vstupu.

Podělte se třeba níže v komentářích (nebo mailmo) o další náměty, nebo třeba upozorněte na instruktivní příklady již zmíněných námětů.

Snad pro úplnost si dovolím zopakovat tématické okruhy konference:

1. Používání a opotřebení staveb a sledování jejich stop

Sledování využití prostoru podle stop očazení, zaprášení, odření povrchů, prošlapání schodů, prahů, frekvence bílení apod. Sdělení poskytne jednak kvalita (tedy o jaké stopy jde a kde v prostoru jsou) a také kvantita, vypovídající o intenzitě či délce určitého způsobu užívání. Převážně půjde o výpověď stavebněhistorických, restaurátorských a archeologických průzkumů, nebo o výpověď písemných pramenů (úředních záznamů i narativních) k různým činnostem, odehrávajících se v prostoru, v písemném pramenu uvedeném a pojmenovaném.

2. Proměny používání staveb

Doklady ukazující změny v užívání staveb, včetně těch změn, při nichž nedošlo k zásadním stavebním zásahům. Drobná vylepšení v průběhu používání, čitelná jak ze stavby samé, tak z písemných sdělení různé povahy. Cílem bude upozornit i na možný nesoulad mezi tím, jak prostor podle znaků chápeme dnes a jak jej používali a nazývali v té které době, podle převažujících sumárních znaků jak stavebních, tak výbavy, nebo momentálního určení.

3. Údržba a opravy

Frekvence nátěrů, opravy omítek, střech, apod. Lepší a horší hospodáři.

4. Ambice versus skutečnost

Zahrnuje zjevné změny původního záměru, evidentně nedokončené stavby, nebo otázku jestli se osvědčil zamýšlený záměr při používání dokončeného stavebního díla, nebo bylo nutné přistoupit k následným úpravám. Výpověď hledejme jak ve stavbě samé podle stop užívání a také ve výpovědi písemných pramenů úřední i narativní povahy.

5. Provizorium a definitivum

Stavební i písemné doklady v rámci budovy i areálu. Provizorium může být součástí záměru, nebo vznikne jako výsledek nečekaného vnějšího tlaku.

6. Katastrofy živelné i válečné, jejich stopy a následné opravy

Široký scénář možností různých stavů po katastrofě – provizoria, běžná oprava, dílčí opravy, nebo prodej v nouzi a nový stavebník.

7. Druhotně použitý materiál

Prozradí kvalitu, případně i kvantitu starší fáze a celkovou situaci hospodaření i organizace stavby při vzniku novější stavební fáze.

8. Graffiti – kvalita i kvantita

Vypovídá o „atmosféře“, která v místnosti nebo v její části (alespoň někdy) panovala a umožnila vznik spontánního písemného či „výtvarného“ projevu. Tím napovídá o pohybu (či setrvávání) lidí v místě a pomáhá identifikovat funkční určení prostoru. Poloha graffiti jako indikátor výškových úrovní.

Poněkud bludné fotky památek na Wikipedii?

Wikipedisté i jiní správně poukazují na to, že fotka poví více než tisíce slov. S tím ale souvisí otázka, jak s fotkami pracovat za pomoci slov v babylónském prostředí světové encyklopedie. Snímky jsou na Wikipedii užívány v zásadě k ilustraci encyklopedických hesel. To znamená, že např., když to zjednoduším na základě svého povrchního seznámení, k ilustraci hesla o klenbách je třeba možná až několik desítek výrazných reprezentantů nějakého typu (valená, křížová, placková, zrcadlová, kupolová, hvězdová, pruská…). Jenže, co potom s případnými dalšími snímky daného typu? Jsou pro encyklopedické využití nadbytečné? Pravděpodobně ano. Jenže klenby daného typu jsou zobrazeny na spoustě dalších snímků, zaměřených primárně na cokoliv jiného pro potřeby jinak orientovaného hesla (typ stavby, reprezentant slohu, nějaký doplněk interiéru – např. varhany…). Mnohé snímky asi zůstanou ve své vytvořené kategorii (zpravidla půjde o danou památku), na kterou bude odkazovat stránka/heslo památky. Přesto však sbírka fotek památek na WMC, která nepochybně dále poroste, volá i po dalším využití, zejména pro srovnávací studium, a to bez ohledu na systémem či autorem nebo editory přidělené kategorie.

Fotka na Wikipedii.

Táž fotka s vloženými poznámkami (ty se v duchu Wikipedie mohou měnit).

Např. síťové či hvězdové klenby vůbec nemusejí být zájmem autora nějakého snímku. Přesto může mít snímek význam v jiných souvislostech. Jak mu to snadno umožnit? Nejlépe nějakými tagy, „skupinami“ a osobními galeriemi. Takové sbírky odkazů lze vytvářet i v soukromí nebo jinde na síti, ale to nemá úplně systematický účinek.

Galerie či skupiny již na některých fotoserverech/-blozích jsou funkční, ale i tam jsou zřejmé problémy s jazykovými paralelami. Přesto je vynikající to, že můžeme získat angažmá většího poštu lidí. Tyto nástroje jsou většinou vytvořené z jiných důvodů – pro sdílení fotek mezi přáteli, v rámci rodiny apod., anebo pro zájemce o „výtvarno“. Přesto zřejmě mohou sloužit i odborným aj. potřebám v souvislosti s památkami. (Viz např. Skupinu Síťové klenby ZDE.)

Výhodou ve srovnání s Wikipedií je veliká pružnost a možnost obejít se bez existence nějaké Kategorie nebo Stránky/Hesla. Významným přínosem pro rozšíření informací mohou být i Diskuse u jednotlivých fotografií (Galerií či Sad apod.), zejména pokud umožňují vkládání náhledů fotek do příspěvků. (Jak to inspirativně provádí nepřehlédnutelný dokumentátor Pompejí např. ZDE.)

Je možné, že některé možnosti Wikipedie pro nedostatek informací nedoceňuji, ale to může být i rezervami v přehlednosti jejího systému. (Je možné, že lze něco vyčíst třeba ZDE či jinde…)

Každopádně lze věřit, že letošní první český ročník v soutěži WLM povede k rozvoji v práci s památkovými daty v různých směrech.

Využívejme systematicky možností pořídit fotky památek z vyvýšených pozic

Taková první dílčí poznámečka na okraj úvah o „době po prvním ročníku fotosoutěže WLM CZ“. Možná v oboru dokumentace a evidence památek již nic nebude tak, jako před tím…

Vždycky, když se pracovně či při návštěvě dostanete k nějakému vyvýšenému oknu naproti památkově zajímavé stavbě, anebo dokonce máte to štěstí, že máte takovou vyhlídku ze svého obydlí, měli byste pořídit fotky a ty poskytnout vhodným způsobem k odbornému i širšímu využití (pokud je to jen trochu možné s ohledem na právní stav). Jde totiž také o to, že velmi často pro ostatní osoby není snadné takové snímky pořídit. Musejí získat souhlas majitele bytu či kanceláře, stavbyvedoucího, pokud by např. šlo fotku z lešení, atd. Přitom hodnota takových snímků pro porozumění podobě stavby či jejího zasazení do okolí je často nezastupitelná (ve srovnání s pozemními, nebo leteckými snímky). Z fotografického i dokumentačního hlediska má často hodnotu i to, že na snímku nemusejí překážet např. automobily, nebo že se můžeme vyhnout kácejícím se záběrům z podhledu atd.

Další složité otázky ovšem souvisejí s tím, jak a kde snímky zveřejnit…