MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Nález fragmentu ostění raně gotického portálu na hřbitově u kostela v Klučenicích

Po nedávném uveřejnění informace (ve skupině Archeologie na Facebooku) o nejprve neidentifikovaném kamenickém prvku nalezeném na hřbitově u kostela v Klučenicích (okres Příbram) jsem podle fotografií stanovil, že se jedná o ostění raně gotického portálu. Následně jsem na místě prvek prohlédl a pořídil jeho základní dokumentaci.

Klučenice (PBp, kostel

Barokní kostel v Klučenicích (okres Příbram)

Fragment byl identifikován na pozemku bývalého hřbitova u kostela v Klučenicích, odkud byl přenesen do místního muzea (nálezce – Oldřich Žirovnický – je neobyčejně vitálním správcem muzea). Je pravděpodobné, že pochází ze středověké budovy kostela, která pak byla nahrazena nynější barokní budovou (dosavadní literatura se ovšem vcelku shodovala v odhadu, že středověký kostel měl dřevěné konstrukce). Kromě místa nálezu však žádné informace k dispozici nejsou. Proto je třeba v rovině variantních hypotéz zvažovat i možnost přivezení prvku z některé stavby v zátopové oblasti orlické přehradní nádrže, a to proto, že ze zatopených kostelů byly do Klučenic přivezeny např. součásti barokních oltářů ajv.

Klučenice (PB), kostel

1 – vejcovcový prut na přední hraně ústupkového ostění. 2 – oblý prut v koutu ústupku. 3 – olámaná vnitřní hrana ostění. 4 – mírně odchylná rubová plocha prvku.

Lze předpokládat, že fragment pochází z ostění portálu raně gotického kostela, který předcházel nynější barokní stavbě. Prvek je charakteristický oblým prutem, vloženým do koutu pravoúhlého ústupku ostění (2). Přední hrana ostění je zvýrazněná vejcovcovým prutem (1), zpředu lemovaným výrazným výžlabkem, zezadu okosením. Vnitřní hrana ostění je probrána mělkým výžlabkem. Zadní plocha (4) se mírně odchyluje od roviny průčelí a není kolmá k boční ploše ústupku. Její umístění také za vnitřním výžlabkem (3) ponechává nápadně mělkou hmotu ústupku. Je proto možné, že zde navazoval dovnitř ostění ještě další blok kamene, případně tu podél praskliny v materiálu došlo k odlomení části hmoty, nebo se mohlo jednat o druhotný zásah (nicméně je odklon tak malý, že by mohlo jít i o chybu kamenické práce, protože i tvary profilu jsou hrubě a nepravidelně provedené).

Klučenice (PB), kostel

Pohled na profil prvku. Odleva vnitřní výžlabek, koutový obloun (sloupek), vpravo vejcovec lemovaný okosením a výžlabkem.

Prvek pravděpodobně zhotovila stavební huť navazující na dílo raně gotické královské huti na Zvíkově či klášterní huti v Milevsku. Nejspíše se tak stalo ve třetí čtvrtině 13. století. Profilace je pro danou dobu jednou z běžných variant /odkazy ještě doplním – momentálně mohu připomenout portál kostela v Bohumilicích, zřejmě související se stavební činností kláštera v Nepomuku).

Klučenice (PB), kostel

Schématické vyznačení přibližné původní polohy dílu ve stojce ostění. (Podkladem je fotografie srovnatelného raně gotického portálu kostela v nedalekých Lašovicích uvedená v soupisu památek politického okresu Milevsko.)

Zatím není známo, jestli prvek po zboření středověkého kostela v 18. století byl ukryt pod terénem, nebo jestli byl druhotně užit v konstrukci nějaké pozdější stavby, ani jak se ocitl na ploše hřbitova, kde byl nedávno nalezen. Nicméně dnes nám může být inspirací pro pečlivé sledování zdiva kostela, ohrazení hřbitova i blízkých objektů, ve kterých mohly být nějaké další středověké prvky zasazeny jako běžný stavební materiál (Dnes je zdivo kostela s opravenými omítkami patrné jen ve druhém patře věže a v podkroví u korun obvodového zdiva lodi a presbyteria nad klenbami (zde je zdivo smíšené cihlokamenné, s ojedinělým výskytem opracovaných kusů kamene, ale bez profilace). Rovněž je potřebné pečlivě sledovat případné výkopové práce (vodovod, kanalizace, elektrické kabely vč. telefonních apod.), protože ve středověkém jádru obce není možné nikdy vyloučit nějaký zajímavý nález, který může doplnit historické poznání.

Za pozornost celkem stojí i to, že nálezce, iniciátor místního muzea, zpřístupnil dokumentaci nejprve neurčeného prvku na sociální síť, díky čemuž se podařilo význam prvku stanovit a v následném kroku také zpracovat na místě detailní měřickou dokumentaci. Čili se jedná o ukázku možných přínosů takového zpřístupnění dokumentace.

© Jan SOMMER, 20170518

Ex-citace: Jan SOMMER: Nález fragmentu ostění raně gotického portálu na hřbitově u kostela v Klučenicích, in: Monudet, on-line http://wp.me/pEm2D-9W, Praha 20170518 (+ datum verifikace).

Reklamy

2017/05/18 Posted by | dokumentace, fragmenty | , , | Napsat komentář

Nález fragmentu gotického kamenného okenního prutu na hradě Karlštejnu

  • (Editace: 20170328-2145 – text místo tabulky.)

Úvodem poznámka na okraj

Z hlediska významu architektury, umělecké výzdoby i kulturního a politického významu hradu se jedná o drobný prvek, vyráběný původně víceméně sériově a osazovaný do oken v průběhu výstavby. Možná tím spíše se nám hodí pro ilustraci některých okolností evidence součástí staveb, přístupu k dokumentaci a k otázce zpřístupňování dokumentace pro další studium, památkové ošetřování apod. Není ovšem v této chvíli cílem prozkoumat všechny souvislosti, ale jen po zpracování dokumentu nadhodit pár dílčích otázek k otázkám SHP (plynulý popis, nebo katalog prvků?), efektivity z hlediska podrobnosti zpracování, další využitelnosti vytvořených informací. Do jisté míry v neposlední řadě bude třeba se ještě zabývat otázkou „detailizace“ údajů – v tom smyslu, jak je např. v návrhu formuláře rozdělena a na více místech rozepisována lokalizace prvku či místa nálezu, charakteristika tvaru či rozměrů věci členěna na údaje obecnější, kdežto podrobnější jsou uváděny v dalších oddílech, specifikace významu či výtvarných souvislostí rovněž není sjednocena, dochází k nelogickému zpřetrhání vazeb a v neposlední řadě i ke znepřehlednění. „Logicky“ pak i k duplicitám. Právě tyto otázky je ovšem ideální řešit v diskusi na základě testů, ideálně prováděných různě zkušenými a odborně zaměřenými zpracovateli.

Vybrané návrhy pro úpravy normového formuláře?

(ještě jsou v plánu editace; budou případně označeny)

Již dříve byl formulář, který nakonec byl vložen i do metodiky pro dokumentaci prvků staveb, míněn jako podklad k diskusi a byl proponován jako pracovní verze. Diskuse však asi nebyla považována za potřebnou, nebo na ni nevybyl čas. Přitom vlastně šlo o to, aby příslušní specialisté používali porovnatelné postupy, usnadňující další využití produkovaných dokumentů, srovnávací studium dokumentované materie, evidenci sbírek, projekční činnost apod. Bylo to myšleno tak, že výsledek bude precizován pro užití v metodice na podkladu diskuse, ale zejména po praktických pokusech. Účastníky debaty by měli být i zpracovatelé příslušných databází apod., a to napříč rezorty a institucemi.

Bylo by asi vhodné začít s číslováním odstavců, protože by to usnadnilo zejména odkazování mezi jednotlivými údaji v rámci samotného dokumentu. Asi nejsprávnější by bylo zvolit strukturu dat dle CIDOC/CRM, nakonec asi akceptovanou již i v památkových institucích (norma ISO). K tomu by však bylo vhodné dojít k dohodě (ano/ne, jak). Víme, že velmi často v podobných případech dochází k souladu jen v části odborné komunity a testování ergonomie využití formuláře nebývá široce otevřené. To pak snižuje možný přínos jednotného zpracování. (Mám tušení, že dosud ani nedisponujeme oficiálním či aspoň pracovním českým překladem popisu CIDOC/CRM; neoficiální překlad pořízený před lety mgr. Lenhartem asi není volně dostupný a oficializován asi nebyl – mj. možná i kvůli licenčním okolnostem.)

(Ed. 20170329-0745) Ideální by bylo moci navázat na systém pro evidenci sbírek využívaný pro správu hradozámeckých sbírek CastIS. Jenže ten je z bezpečnostních důvodů provozován neveřejně, takže by asi bylo obtížné či nereálné touto cestou výsledky publikovat. Nicméně by to mělo velkou výhodu např. právě pro evidenci prvků druhotně použitých ve zdivu (vyjmutých z nemovitosti a coby movitý stavební rum přesunutých na jiné místo a tam vezděných, načež po jakékoliv době umístěných v lapidáriu, tedy evidovaných ve sbírce…).

Tak či tak díky za případné připomínky a náměty.

  • VĚC // Fragment dílu kamenné příčky ostění vícedílného gotického okna, patrně se jedná o sloupek
  • md170308-001
  • Náhled:
    Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna
  • Lokalita / Okres // Karlštejn / Beroun (PK)
  • [Místo původu]
  • Areál / Část areálu // Areál hradu. Nalezeno na tzv. hřbitůvku, severní baště jádra hradu. Během dokumentace přesunuto do hradního lapidária.
  • Adresa
  • Objekt / Část objektu // Tarasní zídka na jižním boku zahloubeného přístupu od portálku v západní hradbě bašty. Část tarasní zídky se po zimě sesula.
  • Místní souvislosti // Původní nejsou známé
  • Evidenční číslo // Aktuálně není zařazeno v centrální evidenci
  • Klíčová slova
  • KS obor // architektura, stavitelství
  • KS typ // architektonický článek, příčka vícedílného okna
  • KS motiv
  • (KS funkce ?) // příčka vícedílného okna
  • KS téma, ikonografie
  • KS jednotlivosti ikonografie
  • KS prvky
  • KS materiál // pískovec spíše hrubozrnný
  • KS chrono // gotický sloh, asi 1350-1410

1. OKOLNOSTI AKCE

  • Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách. Konkrétní akce proběhla v souvislosti se SHP areálu hradu a v rámci fotodokumentace aktuálního stavu některých objektů.
  • Autor // Jan Sommer
  • Datum akce / zápisu // 20170308 / 20170315
  • Metoda dokumentace // Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
  • Stupeň podrobnosti // 2 mm

2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI

  • Lokalizace // Terén tzv. hřbitůvku, severní bašty nad hradním příkopem, oddělujícím ostroh od Kněží hory.
  • Souvislosti // Prvek je uložen mimo původní místo užití.
  • Označení (inv. č.)
  • Původ (pokud není na původním místě) // Prvek byl nalezen a vyzdvižen v místě druhotného užití, přičemž podle značně erodovaného stavu lze předpokládat, že již před tím se nacházel v druhotném užití, případně na skládce. Je tak otázkou, zda se může jednat o prvek nahrazený na původním místě až při regotizaci, nebo vybouraný již dříve.
  • Charakteristika (forma, funkce, materiál) // Pískovcový tesaný profilovaný díl sloupku (příčky) gotického okenního ostění.
  • Tvar (popis, orientační skica) // Fragment je tvořen profilem o šíři 13,5 cm a hloubce 21,7 cm, jeho zachovaná délka (výška) kolmo k profilaci je 27,3 cm. Profil byl na původně exteriérové straně tvořen štíhlým klínem s mírně projmutými (vyžlabenými boky). Na původně vnitřních hranách jsou vyhloubeny pravoúhlé drážky.
  • Funkční uspořádání // Kamenný sloupek členil gotické okno (které tedy bylo nejspíše dvou-, případně vícedílné. Na původně exteriérové straně byl opatřen profilací jemně vyžlabeného štíhlého klínu, na vnitřní straně pak pravoúhlými vpadlinami určenými buďto pro vsazení dřevěného rámu, nebo pro zapadnutí dřevěného rámu dovnitř otevíravých křídel. Nejspíše se jednalo o okno světské prostory, obytné či slavnostní, neboť okna sakrálních objektů byla opatřena většinou drážkou pro pevné zasklení, bez možnosti otevírání.
  • Slohové zařazení // Stylově není tvarově jednoduchý prvek jednoznačně chronologicky výmluvný. Jeho tvar lze jen obecně zařadit do doby mezi polovinou 14. století a husitskými válkami
  • Datace (od – do, styl) // Vrcholná až pozdní gotika. Cca 1350-1410
  • Autor návrhu // Stavební huť hradu Karlštejn
  • Výrobce // Kameník
  • Související osoby
  • Vývoj // Předběžně pouze odhadem můžeme předpokládat, že prvek pochází ze spíše drobnějšího okna s kamenným křížem (případně jen dělicím sloupkem), nejspíše ze světské prostory. V blíže neurčené době byl prvek odstraněn z původního místa a snad ukryt v navážce. S tou mohl být i přemísťován, jak o tom může svědčit značná eroze povrchu a odlomení části prvku. V konečné poloze byl prvek zřejmě vložen do suché tarasní zídky v areálu hradu Karlštejn.
  • Význam // Součást přední středověké klášterní stavby, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
  • Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) // Prvek má poměrně běžné formy pro dobu lucemburskou.
  • Související prvky (kontext) // Souvislosti budou postupně dohledávány pomocí přesných měření obdobných prvků v areálu hradu.
  • Dílčí prvky
  • Relace // Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v areálu hradu.
  • Potenciál // Další prvky mohou zřejmě být nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
  • Pozn.
  • Výstavy
  • Dokumenty
  • Literatura

3. DETAILY

  • Detaily lokalizace / Souřadnice // Poloha v době nálezu přibližně N49.939970, E14.188065. Prvek byl zřejmě vložen do jižní tarasní zídky zahloubeného stoupajícího přístupu od branky v západním úseku hradby „hřbitůvku“ – bašty severně od ohrazení velké věže Karlštejna. Byl nalezen u paty této zídky, ze které se podle všeho vyvalil po její částečné destrukci (na konci zimy).
  • Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu) // Výše v kolonce Tvar.
  • Hmotnost
  • Materiál // Pískovec střední až hrubší zrnitosti, světle šedookrové barvy.
  • Způsob výroby / montáže // Kamenické opracování.
  • Stopy opracování // Ve výžlabcích profilu jsou při šikmém osvětlení patrné stopy plochého kamenického dláta.
  • Povrchová úprava // Nebyla pozorována žádná stopa.
  • Výrobní značky, přípravné značky
  • Stopy konstrukčního spojení
  • Stopy funkce
  • Znečištění / Poškození // Olámání části prvku.
  • Dodatečné úpravy, změny
  • Stratigrafie
  • Nápisy
  • Ozdoby (popis, ikonografie)
  • Technické parametry
  • Další související analýzy

4. STAV A PÉČE

  • Vlastník // Stát, zastoupený správce, NPÚ.
  • Využití // Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
  • Stav a uložení // Po nalezení byl prvek uložen v hradním lapidáriu v přízemí velké věže a nález byl oznámen správě hradu.
  • Doporučení pro péči
  • Námět pro další průzkumy // Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
  • Další související analýzy

5. PŘÍLOHA

  • Plánová dokumentace // Nákres ložné plochy s profilací prvku (somrograf)
  • Fotodokumentace // Sada fotek.

6. ILUSTRACE

Profil prvku a pohled na relikty zachované ložné plochy:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Prvek na místě nálezu:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail boku profilace s výžlabkem:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail rubové strany s drážkami pro rámy oken nebo pro zapadnutí okenních křídel:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Zachovaná ložná plocha s hlubokými stopami poškození:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

2017/03/28 Posted by | dokumentace, fragmenty, Karlštejn, lapidária, OPD, SHP | , , | Napsat komentář

Jsme konečně na stopě středověké architektury zbýšovského proboštství?

Nález architektonických článků druhotně použitých ve zdivu barokní budovy bývalého hospodářského dvora (Zbýšov, okres Kutná Hora, čp. 1 a čp. 3)

(Verze 1, 20170126-2330.)

Loco: 49.813186, 15.354120, 49.813611, 15.353984; ±5 m.


:1: O proboštství sázavského kláštera ve Zbýšově (jižně od Čáslavi) víme zatím vlastně jen z listinných pramenů, a to k roku 1360 (nebo 1362?). Následně pak jsou až do husitských válek známá jména několika proboštů. Po roce 1420 se zřejmě uvádí již jen pustý „klášter“. V roce 1463 potvrzuje Slavatům z nedalekého Chlumu vlastnictví bývalého proboštství ve Zbýšově král Jiří z Poděbrad (literatura má za to, že zde hospodařili již od roku 1420). Ti tu v 16. století provozovali poplužní dvůr, ale o jeho umístění či architektonické úrovni, o způsobu, jakým využíval či modifikoval gotické objekty, není dosud známo zřejmě nic. Dvůr byl v roce 1651 opět pustý. Ze 16. století pochází několik dětských náhrobků u kostela (nyní většinou v ohradní zdi kostelního hřbitova, z nichž ovšem aspoň jeden podle Soupisu památek okresu Čáslavského, s. 381, patří někomu z rodu Lukaveckých z Lukova).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), Jižní průčelí domu čp. 3 a kostel (v pozadí).

:2: O středověké a renesanční stavební činnosti tak dosud zřejmě nejsme nijak zpraveni (nevím, jestli nějaké nálezy nejsou uložené v nějaké muzejní sbírce, nebo jestli nebyly získány nějaké vědomosti např. při výkopech pro elektrické, vodovodní či jiné sítě).

Zbýšov (KH), pozemkový katastr 20170122, detail

Zbýšov (KH), pozemkový katastr 20170122, detail

:3: Nynější budovy dvora pocházejí až z doby po roce 1748, kdy statek zakoupil tehdy prosperující cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory. Této době náleží protáhlé stavení přibližně severojižního směru (nyní čp. 1 a 2), kde byly chlévy a na jižním konci byty personálu, dále západně situovaná kratší původní stodola s mansardovou střechou (dnes čp. 27), zřejmě vztažená ke společné západovýchodní ose dispozice. Jižně od stodoly v jihozápadním koutu přibližně obdélné plochy dvora se nacházel ovčín, nahrazený později nynější budovou mírně odlišných rozměrů, dnes značně zchátralou.

Zbýšov (KH), výřez mapy Stabilního katastru: Hospodářský dvůr s kostelem

Zbýšov (KH), situace hlavní budovy bývalého dvora v roce 1840, na mapě Stabilního katastru (hlavní budova dvora zde má č. 5 a je vyznačena tmavě červeně).

:4: V bývalém hlavním stavení i stodole jsou nyní byty (dříve byly v hlavní budově též kovárna – na severním konci u kostela, policejní služebna – naopak na jižním konci nad rybníkem, a poštovní úřadovna).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), východní průčelí domu čp. 3 (vlevo) a čp. 1.

:5: Při budování barokního dvora byl k jihu se svažující terén zřejmě do jisté míry planýrován – plocha pod ohradou hřbitova byla asi odkopána, kdežto v jižní části lze předpokládat navážky.

:6: Hlavní budova dvora (čp. 1 a 2) je přízemní, zčásti asi dodatečně vybavená drobnými sklípky pro byty. Na jižní straně je přízemí nad okolní klesající terén vyvýšeno o cca 3-4 m; na tomto konci budovy je také nejstarší sklípek, který ovšem ničím nenasvědčuje, že by mohl být předbarokního stáří; patrně vznikl při výstavbě dvora kolem poloviny 18. století.

:7: Budova dvora si podle dosavadních zjištění nezachovala žádné součásti architektonického členění (římsy, ostění portálů nebo oken). Z té doby by ovšem mohly pocházet některé relikty omítkového členění lisenovými rámy na exteriéru; protože se omítky během času několikrát upravovaly, přičemž se na některé úseky ze starších fází navazovalo, jiné se překrývaly nebo modifikovaly, nelze původní stav jednoznačně rekonstruovat (podle všeho se jednalo o nenáročné členění v podobě vodorovného hlazeného pásu, který probíhal po celé délce východního průčelí těsně nad terénem na severu, a tím pádem asi v polovině výšky jižní stěny; svislé liseny při nárožích byly odsazené; zásahy během 19. století zejména spodní „soklový“ pás rozdělily do tří úseků, klesajících stupňovitě k jihu, a různě korigovaly polohy lisen – nárožní pak dostaly podobu širokých pásů).

:8: Omítky jsou zejména v nepravidelně vysokém úseku nad terénem degradované, místy ve značném rozsahu erodované či opadané. Mimoto jsou značné plochy prvotního zvlněného líce kryty vyrovnávacími plentami, většinou vyplněnými úlomky pálených střešních tašek, ale v místech silnějšího příkrovu i s cihlami naplocho. Zdivo je převážně lomové, z protáhlých plochých úlomků místní vhodně odlučné vrstevnaté horniny (ruly?). Místy jsou úseky cihlové (řádky cihel, nebo i větší plochy líce; výška cihel obvykle 7,5 cm; cihly např. vysokého atypického formátu pozorovány nebyly). Z cihel jsou vyzděny stojky oken a zřejmě i vstupů, případně upravované jsou různě vysoké cihlové vyzdívky parapetů. Rovněž jsou cihlové přímé vynášecí záklenky nad okny, ovšem v nejednotném provedení, protože otvory byly vícekrát při změně funkce jednotlivých prostor upravovány (např. chlévy nepochybně měly původně okna menší).

:9: Anomálie ve zdivu je patrná ve 2. okenní ose na východní fasádě od severu. Okno je ve větším rozsahu obklopeno snad nějakým průrazem, jehož výplň je provedena ze shodného materiálu jako okolní zdivo, avšak líc vyzdívky předstupuje před první vrstvu omítky na okolním zdivu. Zatím není vůbec patrné, že by se tu nacházel nějaký otvor s ostěním, zárubní nebo pod. Každopádně vznikl vylámáním ve starším omítnutém zdivu a později byl opět zazděn s vystoupením před plochu okolní starší omítky. Není ani jasné, jestli šlo jen o krátkodobě použitý montážní otvor (v tomto místě byla uvnitř kovárna), nebo nějakou déle sloužící komunikaci, posléze asi do poloviny 19. století opět zazděnou.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 3, JV nároží. Za sloupkem plotu je viditelný fragment překladu s profilovaným ostěním.

:10: Poškozený stav omítek na značné části zejména jižní a východní stěny umožnil v několika místech na JV a SV nároží nalézt pískovcové (světle okrové) kvádry a částečně také druhotně použité fragmenty ostění gotického či snad gotickorenesančního stáří. Provedení profilace nevylučuje původ v 15. století a spíše hovoří pro gotické zařazení, protože profilace nevykazuje výskyt dílčích elementů příznačných od začátku renesance (mělké oblouny, simy, mělké výžlabky, široké pásy mezi ústupky…).

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 3. Fragment profilovaného pískovcového překladu okna či portálku druhotně použitý v armatuře JV nároží barokní budovy bývalého hospodářského dvora.

:11: Na jednom prvku bylo zachyceno pravoúhlé zalomení profilace, jasně svědčící o tom, že prvek je fragmentem překladu pravoúhlého otvoru, v jehož koutu se profilace kolmo zalamovala. Minimální šířka otvoru podle délky profilace přelomeného překladu činila 40 cm. Profil je přeci jenom zčásti poškozený, takže se na viditelných částech nepodařilo jeho kompletní proměření. Je možné, že v případě opravy vnějších (případně i vnitřních) líců zdiva by se mohlo podařit měření profilu doplnit, což by mohlo být důležité pro určení stáří i stylových souvislostí.

Zbýšov (KH), čp. 1, čp. 3

Zbýšov (KH), čp. 1. Fragment pískovcového profilovaného ostění v SV nároží původní hlavní budovy bývalého hospodářského dvora.

:12: Při průčelí byla profilace snad lemována drobným zářezem nebo vyžlabením, za kterým probíhal drobný prut, u kterého není možné zatím určit, jestli byl zaoblený či ohraněný. Poměrně nezvyklé se zdá být, že vnitřní strana tohoto prutu nebyla kolmá k líci ostění, ale je klínovitě uzavřená. Za ní již profilaci dominoval robustnější obloun, podle všeho provedený ne zcela pravidelně, a profilaci zakončuje asi jen drobná lišta, paralelní s průčelní stranou.

Zbýšov (KH), čp. 1

Zbýšov (KH), čp. 1. Profilace architektonického článku druhotně použitého v SV nároží.

:13: S určitou rezervou pro případ nalezení přetínání prutů na dílu s překladem, což by jednoznačně svědčilo pro pozdně gotické zařazení, spíše předpokládám stáří předhusitské. Vycházím zejména ze značného hloubkového vyvinutí profilace. Provedení je však spíše rustikální (deformovaný obrys oblounu).

:14: Na povrchu prvků jsou zachovány zejména na ložných plochách stopy otesávání kamenickým nástrojem, který ovšem měl ploché ostří bez „zubů“, jakými byla vybavena dláta či plošiny, užívané po celé 14. století i po husitských válkách.

:15: Nalezené prvky umístěné v obou nárožích východního průčelí svědčí též o tom, že celý rozsah hlavní budovy barokního dvora vznikl jednolitě, že v něm tedy s největší pravděpodobností není obsažena část nějaké předbarokní stavby – buďto gotického proboštství, nebo renesančního poplužního dvora. Je také nepravděpodobné, že by prvky pocházely z gotické stavby kostela, která sice byla dílčími způsoby upravována, ale byla zachována až do likvidace před koncem 19. století – je ovšem pravděpodobné, že fragmenty středověkého kostela budou nalezeny ve zdivu nynějšího chrámu. (V nedávné době zde proběhlo vyhloubení drenážního kanálu podél vnějšího obrysu obvodového zdiva kostela, přičemž s velkou pravděpodobností byly nějaké informace k minulosti lokality zjištěny; mně zatím nejsou známé.)

:16: Nebudeme nyní detailněji rozebírat nějaké alternativy interpretace nalezených gotických prvků. Cílem zde bylo spíše upozornit na jejich existenci a z toho plynoucí vysoce reálný předpoklad, že budou ještě nalezeny další prvky středověké architektury proboštství, na což je třeba pamatovat při jakémkoliv stavebním či terénním zásahu v celém úseku mezi kostelem, rybníkem, bývalým ovčínem a stodolou.


Poznámka

Dokumentační a průzkumná akce se konala v rámci přípravy podkladů k zamýšlenému návrhu prohlásit některé ze zkoumaných objektů za kulturní památku; návrh v NPÚ zpracovává Šárka Koukalová.

Literatura

  • August SEDLÁČEK: Místopisný slovník historický království českého, s. 1013.
  • August SEDLÁČEK: Hrady, zámky a tvrze království českého, 12
  • Jan ŽIŽKA: Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách, 2016

© Text, foto a kresba Jan SOMMER, Národní památkový ústav, 2017

2017/01/26 Posted by | dokumentace, fragmenty, OPD | , , | Napsat komentář

Gotické okno jižního průčelí kláštera v Praze na Karlově se opět hlásí?

V letech 1957 a 1965 byly publikovány poznatky z průzkumů při opravách jižního křídla augustiniánského kanovnického kláštera na Karlově – čp. 453/II. Tehdy byly rozpoznány doklady velkého rozsahu dochování gotických konstrukcí z doby výstavby kláštera ve druhé polovině 14. století. Mnohé prvky byly pak zachovány v interiéru i na exteriéru a částečně jsou „prezentovány“ dosud (to se týká zejména gotického okna předpokládané kaple na východním průčelí jižního křídla kláštera s částečně rekonstruovanou kružbou a obdélných okének původního patra). Jižní průčelí konventu bylo také zbaveno omítek, ale publikované fotografie neumožňují žádnou představu. V textech je sděleno, že i tam byly pozorovány relikty oken (ale z formulací nelze zřejmě jednoznačně odvodit, jestli jsou míněna i, nebo jen, okna na severní straně křídla). Uvádí se, že na východní straně byla kaple, jdoucí výškově přes dvě patra, nad niž pokračovalo od západu předpokládané druhé patro. Jeho obdélná okénka jsou odkryta na jižním průčelí.

Pokud tedy konstatujeme, že dnes má stavba přízemí a patro, je zřejmé, že badatelé vyhodnotili situaci tak, že západně od kaple pokračovalo jižní křídlo konventu jako dvoupatrové.

Nyní se na jižním průčelí postupně degradujícími omítkami táhnou praskliny, zčásti dilatační, zčásti svědčí o statických posunech ve stavbě, i když zřejmě ne rizikových. Přibližně ve střední části průčelí lze sledovat svisle stoupající a nad úrovní oken přízemí zakřivenou prasklinu, s velkou pravděpodobností naznačující, že se ve zdivu nacházejí relikty rozměrného hrotitě zaklenutého okna, nejspíše obdobného onomu ve východní stěně tohoto křídla.

Proto vznikají otázky po dokumentaci z doby po polovině 20. století, nakolik bylo i toto okno při průzkumu rozpoznáno, zda jich případně není v této stěně zachováno více (je to velice pravděpodobné). Jestli byla tehdy dokumentace těchto částí pořízena, mohlo samozřejmě záležet na řadě okolností. Nicméně komentáře v článcích podtrhují význam dokumentace v průběhu stavebních zásahů (logičnost, důraznost i prozíravost výkladu snad stojí za ocitování – uvedeno níže).

Podobně jako operativní dokumentaci pořizovat, bylo by také potřebné ji mít operativně k dispozici (to samozřejmě platí i pro jakékoliv „neoperativní“ dokumenty). Samozřejmě by to mělo platit i pro operativní dokumentaci pořizovanou dnes – právě teď. To by mohlo snížit i riziko duplicitních aktivit, ale také upozornit na případy, kdy dokumentace chybí, případně je potřeba ji rozšířit, navázat na předchozí dokumentační akce apod.

Jak hledat takové způsoby? V informatických nástrojích památkové péče v zásadě existují. Software i úložiště dat jsou dostatečně kapacitní. Většina klasifikačních či vyhledávacích nástrojů je však orientována na potřeby „agendy“. Snad zdejší (nekonkrétní) komentáře mohou přispět k upozornění na některé typy vyhledávacích požadavků, i když jdou nad rámec běžného pracovního využití informačního systému památkové péče.

Snad stojí za to na tyto souvislosti upozornit opět nyní, 10 let od vydání metodiky operativního průzkumu a dokumentace. V této souvislosti hodláme najít příležitost k bilanci dosavadních zkušeností s praktickou aplikací metodiky, ale i s využíváním výsledků OPD, a samozřejmě se také zabývat možnostmi dalšího rozvoje metod dokumentace a zkoumání historických staveb.

Obr. 1. Pohled na jihovýchodní nároží konventu u článku z roku 1957.

čp. 453/II, Horská 7, Praha, Nové Město

Obr. 2. Střední část jižního průčelí konventu s jemnými prasklinami v omítce, pravděpodobně naznačujícími polohu zazděného gotického okna.

Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého, Nové Město, Praha

Obr. 3. Střední část jižního průčelí konventu s jemnými prasklinami v omítce, pravděpodobně naznačujícími polohu zazděného gotického okna – zákres do fota. 1 – Okna přízemí. 2 – Okna nynějšího 1. patra (mezi nimi jsou odhalena ostění obdélných okének horního patra, v literatuře považovaného za 2. patro). 3 – Zazděné gotické obdélné okénko (analyticky prezentované od oprav po polovině 20. stol.). 4 – Hlavní římsa. 5 – Praskliny v omítce, sledující s velkou pravděpodobností obrys zazděného gotického okna.

čp. 453/II, Horská 7, Praha, Nové Město

Vybrané prameny k dějinám OPD:

Hubert JEČNÝ: Karlov (Nové výzkumy v Praze), in: Staletá Praha 1, 1965, s. 127-128.

„Otevření stavby poskytuje vždy příležitost poznat jednotlivé objekty hlouběji, než dovoluje povrchové zhodnocení, a hloubkový průzkum umožňuje nahlédnout zejména do nejstarší historie, skryté dosud pod omítkami a podlahami.“

Zajímavá je v této souvislosti také argumentace a apel na podporu podrobných výzkumů v článku

Vladimír PÍŠA: Středověká Praha ve světle nálezů z roku 1955, in: Ochrana památek, Sborník Klubu Za starou Prahu na rok 1957, 1, Praha 1957, s. 73-104.

Vladimír Píša popisuje zkušenosti z praxe a vysvětluje, jak dochází ke ztrátám na památkových hodnotách při povrchním hodnocení památek, pokud je pominuto jejich podrobné zkoumání. Přitom zdůrazňuje právě potřebu průběžného sběru informací a závažnost detailního poznání památek i při zásazích v urbanistických kontextech.

S. 74.
„A právě pro správné pojetí velké skladby celku města musíme jeho nejmenší části bezpečně a dokonale ovládat, a to ve všech souvislostech. Proto se dnes tak pečlivě zabýváme každým jednotlivým objektem do všech detailů jeho stavebního vývoje a všeho, co s ním souvisí. Sebe prostší dům, napohled té nejhorší kvality a umělecké bezcennosti, ale stojící na historické půdě, nesmíme přejít bez povšimnutí.“

V pokračování stati jsou pak komentovány četné aktuální historické nálezy, přičemž z výkladu jasně plyne potřeba sledování staveb v průběhu zásahů. K tomu se Vladimír Píša v závěru vrací.

S. 93.
Dokládá, že „správné plánování akcí v historických objektech musí počítat jak časově, tak finančně s historickou dokumentací, jinak budou výsledky velmi žalostné a budeme se stále více ochuzovat o doklady a poznání naší nejstarší historie…“

S. 104.
„Popsané nálezy, učiněné při výkonu služby pracovníka pražské památkové péče ukazují opět na to…, co opakuji při každé příležitosti a budu opakovat stále. Praha je dosud panenskou půdou pro poznání jejích nejstarších dějin. Doklady pro …poznání nezískáme však náhodnými nálezy v jednotlivých objektech. Řádného výsledku dosáhneme jedině soustavně prováděným průzkumem, dokonalou dokumentací a pečlivou dozorčí službou při každé stavební akci na historické půdě. Tuto práci ovšem musí provádět štáb dokonalých znalců metod historické archeologie, historické architektury a urbanismu a dějin umění za spolupráce s pravěkou archeologií. Potom nám neunikne žádný detail, potřebný ke složení mosaiky obrazu jednoho z největších evropských měst raného a vrcholného středověku – Prahy…“

2015/04/15 Posted by | dokumentace, fragmenty, OPD | , , , , | Napsat komentář

Klášter Nepomuk (PJ), díl gotického klenebního žebra – cihelná tvarovka (dokumentace). Vzorová karta MONUDET – návrh

Záznam k dokumentační akci dílu/fragmentu architektonického článku (klenebního žebra). Struktura vychází z CIDOC-CRM a z dat francouzského MK. Po letitých zkušenostech ji považuji za vhodný vzor, využitelný např. pro uspořádání dat v památkové péči a paměťových institucí v ČR, stejně jako evidencí pro projektovou či restaurátorskou činnost. Samozřejmě bych rád počítal s diskusí, ale většina lidí prostě ví nejlíp, jak to má být…
VĚC Díl gotického klenebního žebra – cihelná tvarovka

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Schéma profilu – doplněno

Lokalita / Okres Praha. Soukromá sbírka
[Místo původu] Klášter Nepomuk (okres Plzeň-jih)
Areál / Část areálu Areál bývalého kláštera Pomuk ve vsi Klášter
Adresa
Objekt / Část objektu Bližší lokace není známá
Místní souvislosti Nejsou známé
Evidenční číslo Není zařazeno v centrální evidenci
Klíčová slova
KS obor architektura, stavitelství
KS typ architektonický článek, díl architektonického článku, prefabrikát, tvarovka
KS motiv
(KS funkce ?)
KS téma, ikonografie
KS jednotlivosti ikonografie
KS prvky
KS materiál cihla, hlína
KS chrono gotický sloh
  1. OKOLNOSTI AKCE
Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách.
Autor Jan Sommer
Datum akce / zápisu 22.08.2014 / 04.09.2014
Metoda dokumentace Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
Stupeň podrobnosti 2 mm
  1. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI
Lokalizace Kancelář
Souvislosti Prvek je uložen mimo původní místo užití.
Označení (inv. č.)
Původ (pokud není na původním místě) Prvek byl nalezen a vyzdvižen v areálu bývalého cisterciáckého kláštera Nepomuk (též Pomuk) v obci Klášter, kdy byl volně pohozen v terénu. K tomu došlo přibližně v 70. letech 20. století.
Charakteristika (forma, funkce, materiál) Jedná se o cihelnou tvarovkou určenou pro vsazení do klenebního žebra.
Tvar (popis, orientační skica) Tvarovka je vysoká 18,5 cm. Je zčásti poškozená, takže profil není zachovaný v plném rozsahu, ale jeho původní tvar bylo možné doplnit vzhledem k jeho původní nepochybné symetrii.Profil je tvořen čelním oblým prutem s náznakem „vejčitého“ zvýraznění čelní „hrany“ profilu – ta je však nepravidelná; je možné, že byla výraznější až na nezachovaném štukovém potahu žebra.Obloun je lemován odsazeními, dále mělkými výžlabky, za jejichž vnější hranou je v boku žebra vytvořen jemný zářez.
Funkční uspořádání Tvarovka byla součástí klenebního žebra, tvořeného sesazením řady shodných prefabrikátů.
Slohové zařazení Zřejmě se jedná o součást klenebního žebra gotické žebrové klenby. Tvarovky se vyznačovaly určitou stylovou setrvačností, snad kvůli užívání nákladnějších trvanlivých šablon či forem. Mírně zaostřený oblý prut naznačuje možnou souvislost s „klasickým“ slohovým proudem z doby, než převládají pruty s čelní lištou – hruškovce. Postranní zářezy většinou vycházejí z vlivu lineárního slohu „poklasické“ gotiky. Přesnější posouzení by bylo možné, pokud by se podařilo najít další související prvky klenby se specifičtěji provedeným dekorem – hlavice, svorníky… Orientačně lze prvek zařadit do doby 1270-1320.
Datace (od – do, styl) Cca 1270-1320
Autor návrhu Stavební huť cisterciáckého kláštera v Nepomuku
Výrobce Cihelna
Související osoby
Vývoj Je pravděpodobné, že stavba byla opuštěna nebo zničena během husitských válek a následně nebyla udržována. V době nálezu byla volně deponována v intravilánu vsi.
Význam Součást přední středověké klášterní stavby v regionu, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) Cihelny byly součástí provozního, výrobního i ekonomického (prodej výrobků) zázemí řady středověkých klášterů. Prvek je dokladem této výroby a její úrovně v Nepomuku. V literatuře již byly popsány souvislosti užívání cihel v Nepomuku s klášterem cisterciáků ve Zlaté Koruně, johanitskou komendou ve Strakonicích či premonstrátským klášterem v Milevsku. Cihelné tvarovky a cihly se používaly v menší míře také v rámci gotické výstavby v cisterciáckém klášteře v Plasích.
Související prvky (kontext) Nalezen byl cihelný svorník pravděpodobně určený k vsazení do vrcholu klenby se stejnou profilací žeber. Publikaci nálezu připravuje Miroslav Kovář.
Dílčí prvky
Relace Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v lokalitě, jejich deponování v místním či regionálním muzeu, nebo i v jiných sbírkách a v soukromých fondech.
Potenciál Další prvky budou zřejmě nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
Pozn.
Výstavy
Dokumenty
Literatura
  1. DETAILY
Detaily lokalizace / Souřadnice
Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu)
Hmotnost
Materiál Cihlářská hlína.
Způsob výroby / montáže Patrně vtlačení do formy, seříznutí přebytečného materiálu latí a dokončení tvaru špachtlí.Tvar prvku je značně nepravidelný, což zřejmě souvisí se zběžným a kvapným způsobem sériové výroby.
Stopy opracování Stopy seříznutí materiálu latí na obou ložných plochách. Jemné tahy špachtle na profilu.
Povrchová úprava Nebyla pozorována žádná stopa.
Výrobní značky, přípravné značky
Stopy konstrukčního spojení
Stopy funkce
Znečištění / Poškození Olámání části prvku.
Dodatečné úpravy, změny
Stratigrafie
Nápisy
Ozdoby (popis, ikonografie)
Technické parametry Podle všeho kvalitní výrobek.
Další související analýzy
  1. STAV A PÉČE
Vlastník Soukromá osoba.
Využití Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
Stav a uložení Uložení je vhodné – v interiéru denně užívané místnosti na horní ploše skříně.Prvek je třeba chránit před pádem či oděrem.
Doporučení pro péči
Námět pro další průzkumy Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
Další související analýzy
  1. PŘÍLOHA
Plánová dokumentace
Fotodokumentace  Sada fotek.
Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Měřická dokumentace fragmentu (somrograf).

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Bok profilu s patrnými stopami výrobních nástrojů.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Celkový pohled na tvarovku s patrnými stopami seříznutí materiálu na zachované ložné ploše v horní části snímku.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Ložná plocha prvku se stopami po seříznutí materiálu před výpalem.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Druhá ložná plocha je zachovaná jen ve fragmentu.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Odlomená zadní (rubová) strana prvku. V horní části snímku probíhá boční zářez profilu.

 

2014/09/12 Posted by | dokumentace, EUROPEANA, fragmenty, katalog on-line, lapidária, Nepomuk | , , , , | Napsat komentář

Sbírky lapidárií by si zasloužily více zájmu i v našich podmínkách

Poznámka k pracovnímu setkání v Montpellier (viz níže). Architektonické články vyvolávají stále větší zájem při detailním zkoumání historických staveb. Kromě základních forem, od počátků uměleckohistorického zkoumání uplatňovaných pro srovnávání památek a jejich chronologické zařazování, a s tím souvisejících (a magickými obrazci lákajících) kamenických značek, se postupně dobíráme komplexnějších přístupů. Více pátráme po detailních stopách kamenického opracování (trasologie), celé koncepci odvození formy jednotlivého prvku stavby od jejího celkového projektu (k tomu jsou vodítkem např. rysky dochované na povrchu prvků, ale také originální plány, rýsovací podlahy či stěny apod.), způsobech spojování jednotlivých dílů architektonického členění, jejich transportu na místo osazení apod.

Přesto je třeba konstatovat (co již na tomto blogu bylo dříve také zmiňováno), že jsou velké rezervy ve zpracování sbírek od detailů (vcelku vzorně např. v regionálním muzeu v Litomyšli) až po celostátní přehled (v registru MK nejsou tomuto typu sbírek prakticky vyhrazeny nepochybně nutné „kolonky“; také e-Sbírky nám mnoho nepomohou, např. výsledek hledání pojmu tak typického pro lapidária, jakým je hlavice, zní takto – pozorujeme přitom i příznačný problém spočívající v malé znalosti správců sbírek v odtažité stavařské a stavebně-historické terminologii). Samozřejmě jsou světlé výjimky – nemohu zde vyjmenovat všechny, takže spíše pro příklad zmíním podrobné katalogy v archivech několika muzeí (nevím zdaleka o všech) či několik akcí OPD, pár příkladů publikací (hlavně Miroslav Kovář – břevnovský klášter, sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové). Mnohem běžnější jsou jednotlivé dokumentace prvků v rámci konferenčních referátů SHP či v článcích v Průzkumech památek nebo ojediněle v různých muzejních apod. sbornících.

Charakter „materiálu“ však jasně svědčí o tom, že by bylo především třeba najít cestu jednotného zpracování, katalogizace a zpřístupnění dokumentace a poznatků.

Zdá se, že by se letošní odborné „mediální“ téma NPÚ „Kámen pohledem památkové péče – podoby, hodnoty a jejich ochrana“ k upozornění na problematiku lapidárií mohlo hodit jako ulité. Uvidíme.

Nyní snad pro upozornění na to, že problematika není vyřešená ani v jiných evropských zemích, připojuji anotaci a seznam příspěvků připravovaného pracovního setkání ve Francii…

Journée d’étude – Montpellier (14/02/2014): „Les dépôts lapidaires: les enjeux de leur étude“

Zdroj: http://cemm.upv.univ-montp3.fr/archives/1604

Sbírky lapidárií: úvod do studia

Sbírky lapidárií vznikaly zejména v průběhu posledních dvou století jako sbírky originálních prvků z rekonstruovaných budov nebo nálezů z archeologických výzkumů. Jejich pozice z hlediska organizace muzeí je často nejednotná či nejednoznačná. Často nejsou odpovídajícím způsobem inventarizovány a není přiměřeně vyhodnocen jejich vztah k budově, ze které byly vyjmuty. Speciální vyhodnocení v kontextu archeologického výzkumu je rovněž vzácné. Přes snahu Léona Pressouyrea (Wikipedie) a jeho následovníků v letech 1970-1980 se stále jedná o nezměrný úkol.

Po nedávných průzkumech severofrancouzských lapidárií se pozornost zaměřuje na jižní Francii. Cílem zkoumání je získat přehled o sbírkách, ale také vyhodnotit jejich možnosti pro prohloubené poznání budov, z nichž fragmenty pocházejí, přesněji pochopit práci projektantů, kameníků i stavitelů. Z toho bude možné odvodit i přesnější představu o správě lapidárií.

Seznam příspěvků

  • Géraldine VICTOIR:
    De l’intérêt du dépôt lapidaire : quelques exemples du nord de la France
  • Géraldine MALLET:
    Les dépôts lapidaires du sud de la France
  • Andreas HARTMANN-VIRNICH et Marie-Pierre BONETTI:
    La sculpture monumentale “erratique” à Saint-Gilles
  • Syvain DEMARTHE:
    Autour du champ de pierres de Cîteaux
  • Caroline de BARRAU:
    Formation et études des dépôts lapidaires ruthénois (XIXe -XXIe s.)
  • Manuel MOLINER:
    Le dépôt archéologique municipal de Marseille: l’enjeu du lapidaire
  • Benoît LAFAY:
    Au-delà de l’étude: l’anastylose de Saint-Guilhem-le-Désert
  • Géraldine MALLET:
    Conclusion

2014/01/26 Posted by | dokumentace, fragmenty, lapidária | | Napsat komentář

Poznámka k diskuzi o metodice stavebněhistorického průzkumu (SHP)

K účasti v diskusi vyzval Jan Beránek (za odd. výzkumů a průzkumů NPÚ) zde.

Protože jsem nebyl s to zpracovat výhradně odpověď na položené otázky (Co si myslíte, že se změnilo od doby vydání poslední metodiky? Co ve stávající metodice chybí a co by mělo být doplněno, případně změněno?), shrnul jsem pár rychlých, snad až překotných dojmů. Možná bych něco z nich následně i korigoval (a možná i odvolal). Proto se také omlouvám těm, kdo by se pokoušeli dále číst s nějakým nadměrným očekáváním. Je to dáno také tím, že čas na podrobnější zpracování vlastně nebyl. A přitom není tak úplně jasné, jak bude se zaslanými odpověďmi naloženo (za sebe navrhuji, aby byly po autorizaci zasílatelů zveřejněny na webu NPÚ, případně na jiném vhodném místě).

Podrobnější nové vydání metodiky bude jistě efektivní pomůckou jak pro práci v terénu samotnou, tak i pro jasnější stanovení podmínek akce a její celkovou specifikaci. To je potřebné jak pro investora, tak pro přístup odborných památkářských instancí (ty by možná mohly být vybaveny nějakou metodikou či „kuchařkou“ směřující ke komplexnímu zadávání průzkumů vůbec, tak aby realizace i zpracování průzkumů vedly vlastně k jejich vypracovávání v systematickém celku).

V těchto dnech proběhlo zajímavé snad připomínkové kolo, směřující k získání odborných podnětů k metodice, a to zejména na podkladě zkušeností získaných s praktickým uplatňováním dosavadní metodiky. Pobídkou mohlo také být současné vydání článku Petra Macka v časopisu Průzkumy památek, které již představilo některé záměry připravovaného podstatně rozšířeného vydání metodiky.


Nečleněný a dosti těžko přehledný text dosavadních elaborátů SHP, jak se v praxi ustálil, s sebou nese některé problémy při využívání obsažených informací. Elaborát není snadno přehledný, vlastně vyžaduje kompletní přečtení i při ověřování relativně málo podstatné skutečnosti. To nutně musí vést alespoň v některých případech k do jisté míry povrchní práci s tímto základním zdrojem informací.

Elaborát by naopak měl „jít pod ruku“ hlavním způsobům užití. Vím, že se k nějakému „drobení“ detailnějším členěním namítalo, že pro pochopení výsledků elaborátu je stejně nutné jej prostudovat kompletně. To sice může být pravda, ale na druhé straně by stejně tak bylo možné argumentovat ve prospěch „fragmentovaného“ řešení, ovšem s důsledným propojením souvisejících informací v popisu, seznamu (hodnotných) prvků, výkladu historie či památkovém hodnocení.

K tomuto „prvkovému“ řešení směřuje např. i v článku P. Macka zmiňovaná (ale nejmenovaná) metodika „Raumbuchu“ (tomuto slovu asi není třeba se vyhýbat, protože těžko vymyslíme trefné české pojmenování http://www.linguee.de/deutsch-englisch/uebersetzung/raumbuch.html). Na druhé straně je s ním však z hlediska SHP ten problém, že důsledně postupuje po jednotlivých místnostech. Z jazykového hlediska se u nás v podobných souvislostech v projektech setkáváme např. s „popisy místností“. V němčině se objevuje též „Gebäudeatlas“, což nejspíše je také chápáno jako jakýsi „výkaz“.

Ukazuje se také, že v literatuře dosud časté „papírové“ schéma Raumbuchu při nerovnoměrném rozsahu různých informací vede k vytváření rozsáhlých prázdných ploch v tabulce a zvyšuje nepřehlednost „roztaháním“ informací na více listů. (V obecných podmínkách se tam obvykle uvádí, že je na jednu místnost počítáno s jedním listem – v tomto smyslu by „Raumbuch“ mohl být spíše souhrnným obsahem podrobnějšího inventáře; pak by možná „výčet/výkaz“ tohoto typu mohl být spíše např. podkladem pro kalkulaci nákladů, vč. např. specifikace podrobnosti zpracování pro různé prvky apod.; srov. např. příklad zde.) Ve srovnání s jinou z hlediska souhrnného pojetí velmi instruktivní metodikou syntetizující do značné míry to, co se nyní připravuje, bylo by možná vhodné začlenit do metodiky SHP též kapitolu „předprůzkumné činnosti“.

Je pravdou, že dnes se již asi můžeme setkávat i s „digitálním Raumbuchem“. To ale vyžaduje specifické programové vybavení, jehož vlastnostmi by se metodika asi v obecné míře měla zabývat (už i proto, že se zřejmě zatím v praxi příliš často neobjevuje, což se ovšem bude měnit, jelikož jde o postupy se kterými se na školách seznamují architekti či archeologové). A to hlavně s cílem kompatibility výsledků, protože často jsou téměř bezmyšlenkovitě používány nejrůznější technické formáty dat, bránící např. v případě potřeby u uživatele dat jejich snadnému propojení (připomenout lze zejména z cizí literatury známá svědectví o tom, že orgány státní správy nejsou s to zhlédnout nějakou výkresovou dokumentaci). Zde na okraj zmiňme také potřebu standardizace terminologie!

Ovšem pak je již vcelku nepodstatné, jestli je materiál členěn po „místnostech“, nebo jinak. Zejména u staveb složitějšího stavebního vývoje bude vznikat potřeba jiného členění (např. po jednotlivých zdech). Nakonec Raumbuch se v Německu dostal do praxe SHP z „inventářů“ spíše stavebně-technické povahy (Raumbuch ve Wikipedii; aktuálně např. směrnice pro vytváření Raumbuchu ve školních zařízeních města Vídně zde sleduje hlavně cíle technické správy budov). Mj. nejspíše právě z důvodu vzájemné komunikace mezi výsledky různých průzkumů se v Německu požadoval i ze strany památkářů stejný postup i pro SHP.

Půjde také o to, že vlastně stejné informace jsou sbírány i při jiných průzkumech než je SHP. S tím souvisí otázka, proč by se metodika popisu (místností, zdí, prvků…) neměla v obecné míře shodovat. Základní popis např. dveří pro stavebně-technický průzkum, soupis prvků k ochraně během stavebních zásahů, restaurátorský průzkum, inventarizaci v lapidáriu… by mohl mít totožnou strukturu, samozřejmě s tím, že by podle potřeb různých specializací mohly být některé odstavce rozšířeny, jinak naopak případně i zcela vynechány. Doplnil by je pak v rámci své akce další specialista. Je zřejmé, že takový komplexní systém by vyžadoval až příliš rozsáhlou dohodu všech zúčastněných a asi není reálný. Přesto by měl být považován za jakousi ideální „limitu“, byť reálně příliš vzdálenou. (Měl by být ovšem stanoven např. dokumentem na úrovni státní normy.)

Kompatibilita s ostatními „inventáři“ má ten význam, že se prvky, které mají být respektovány, „objevují“ projektantovi na očích např. se sanitárními zařízeními, takže klesá riziko jejich opomenutí. Tato stránka věci je již v aktuálních projekčních programech (CAD) implementována. Minimálně formou tabulky, příp. s vyznačením v grafických podkladech, by tedy i informace ze SHP měly v této „konkurenci“ figurovat.

Na to do jisté míry navazuje i většinou opomíjená, ale reálně velmi podstatná – ne-li zcela zásadní – otázka podrobnosti zpracování. Zatím se o ní většinou nemluví, nejčastěji s odůvodněním, že podrobnost logicky plyne z toho, že je třeba dojít k „dokonalému“ výsledku, takže nedostatečné úrovně podrobnosti jsou samy od sebe diskvalifikovány, protože buď nebudou mít dokonalý výsledek, anebo nebudou jak se patří doložitelné.

Přitom ale dochází k tomu, že v některých případech je z různých důvodů docilována větší podrobnost, než je pro vyhodnocení potřebná. V tomto smyslu by bylo vhodné „inventarizaci“ oddělit od hodnocení.

K tomu odbočku… Mělo by být počítáno s možností „nerovnoměrného“ zpracování z hlediska podrobnosti. Limitně až tak, že z celé budovy bude např. podrobně zpracována jen jedna (např. kolkovaná) cihla. Asi to již nesouvisí bezprostředně s SHP, spíše možná s dnes často uváděným, ale přeci jenom spíše mýticky působícím Památkovým katalogem. Ale na ten by se měla nejspíše ohlížet jak metodika, tak i reálné postupy SHP.

A když už k těm vazbám stavebně-historických informací… Měla by být důsledně vzata v potaz norma ISO 21127:2006, standard CIDOC-CRM. To je velmi důležité právě pro „schopnost“ vytvářených informací včleňovat se do informačních vazeb různých úrovní (prvek v rámci stěny < místnosti < patra/traktu < budovy < bloku…; ale také chronologicky či typologicky – např. návaznost na další cihly s daným kolem ve zkoumané budově, ale také na jiných místech, v muzeích, databázích apod.). Z tohoto modelu vychází ostatně také evropská databáze kulturního odkazu Europeana…

S těmito náměty souvisí také zájem na tom, aby elaboráty vstupovaly nějakým způsobem do obecných zdrojů informací a nezůstávaly v podobě „papírových“ kopií na průklepácích v archivech. Dnes jsou sice již mnohdy starší elaboráty digitalizovány, ale při malé možnosti převodu do počítačově čitelné verze (OCR) vzhledem ke kvalitě kopií (průklepák) narážíme na potíže při vytváření metadat či rejstříků pro další využitelnost. Tyto problémy asi budou nějak vyřešeny, ale je vhodné na ně nyní pamatovat již v metodice a se specialisty IT prosadit takovou podobu metadat i pro nové elaboráty, aby ve světě sdílených dat byly maximálně „kompatibilní“.

„Prvkový“ systém popisu (i zpracování dokumentace apod.) umožní propojování produktů různých průzkumů (stavebně-technický, restaurátorský, projekční…) a jejich návaznost a vzájemnou využitelnost.

Stavební historie by mohla být podávána v jednom sledu s archivním výzkumem. To by byl cenný příspěvek přehlednosti výstupů, protože by to hlavně snížilo mnohdy zbytečné opakování dlouhých pasáží z kapitoly „Dějiny objektu“. Lze si představit, že na prosazení tohoto přístupu je nyní ještě brzy.

Seznam prvků v různě zvolené úrovni podrobnosti by asi měl nějak korespondovat s „Raumbuchem“. Lze mít za to, že by ze „soupisu místností“ směřovaly odkazy na (případně výběrově dle okolností) zpracovanou dokumentaci prvků. „Listy prvků“ by pak odkazovaly na údaje o související konstrukci (to je zase jeden z klíčových principů CIDOC-CRM). Navíc při tomto přístupu bude posílena možnost sdílet tyto výsledky např. pro potřeby porovnávání (např. oněch cihel s kolky), ale i jiných památkových potřeb – např. pro restaurátorský průzkum, památkovou či muzejní inventarizaci třeba v lapidáriích (není žádného důvodu, aby se podobné dokumentace prováděly pokaždé jinak, i když tak tradice velí).

Výkaz prvků (podobně jako místností) umožňuje uvést pro projektanta, památkáře i vlastníka jasnou „klasifikaci“ hodnot (případně i škodlivosti některých prvků). Pro orientaci uživatelů je to vhodnější, než samostatný přehled „závad“.

Tím se vracím k otázce podrobnosti. Stručně řečeno: Charakteristika novověké vložené cihelné zdi může být „odbyta“ na dvou řádcích (s nárokem na práci v horizontu několika minut, spolu řekněme s jednou dvěma fotografiemi), ale zrovna tak může být třeba vzhledem k druhotnému užití „historických“ cihel podstatné jich třeba několik desítek oměřit, včetně informací o poloze ve zdivu, detailních fotografií apod., což si vyžádá mnohonásobek času. Proto mají být specifikace úrovně detailnosti součástí charakteristik SHP, a to včetně předpokládaných korekcí podle zjištěných skutečností po zahájení akce (obecně: kdykoliv).

Kdysi jsem navrhoval, aby stupně podrobnosti byly rozčleněny v úrovni běžných měr metrické soustavy (Úroveň „10 m“ např. pro popis a skicování areálu např. domového bloku, „1 m“ pro povšechný popis budovy, „10 cm“ pro souhrnné zpracování např. dispozice poschodí, „1 cm“ pro povšechnou inventarizaci dveří, oken atd. v místnosti, „1 mm“ pro podrobné hodnocení detailů profilace okenního rámu, „0,1 mm“ evidence vrstev omítek či barevných nátěrů…).

Na každé úrovni podrobnosti by ovšem mohlo být postupováno na kterékoliv úrovni „přesnosti“. Např. i pro povšechný popis budovy lze užívat plánovou dokumentaci s přesností +-2 cm či kvalitní fotografie zachycující detaily na úrovni 1 mm.

Vícekrát naznačený „modulový“ systém (výkaz místností, prvků…) poskytuje dobrý podklad také pro další zkoumání, jak např. restaurátorské či archeologické, ale zejména OPD, kterému vlastně vytváří „prostor“ k navázání např. formou vkládání listů prvků nalezených teprve v průběhu stavebních prací. Z toho také plyne v diskusích jako logický označovaný názor, že každý průzkum je vlastně jen etapou nikdy nekončící poznávací činnosti. To je někdy důvtipně kondenzováno do názoru, že SHP vlastně končí až s ukončením stavebních prací. Předběžný průzkum je asi nutné „odevzdat“ v ukončené podobě, aby mohl sloužit praktické projekci potřebných zásahů. Na druhé straně by se mělo počítat s potřebou vlastně trvalé aktualizace, snad v jakémsi „otevřeném“ informačním systému. Celý přístup by tedy měl počítat s dalšími záznamy poznatků metodami OPD (vlastně se moc neliší) a vlastně i s průběžnými korekcemi památkového hodnocení atd. V tomto smyslu by bylo výhodné udržovat elaborát SHP jako otevřený průběžným aktualizacím (můžeme si to snad ideálně srovnat s fungováním Wikipedie, kde také hesla jsou průběžně aktualizována, ale všechny předchozí verze jsou archivovány).

Věřme, že metodika SHP bude koncipována jako nedílná součást navazujícího komplexu směrnic pro zaměřování (kde se mimochodem také budou řešit stupně podrobnosti (stupně přesnosti nejsou zmíněny, ale jistě o ně půjde také) či fotografování (zasloužilo by si samostatnou metodiku).

S tím by mělo souviset i vyžadování sběru stavebně-historických poznatků např. při statických sondážích, při snímání omítek z jakýchkoliv důvodů atd.

Z hlediska prezentace metodiky je jistě na místě počítat s její knižní formou, ale v první řadě by se dnes asi mělo plánovat zpřístupnění on-line, zejména vč. odkazů (např. na tezaurus, související kapitoly, obrázky, externí zdroje, příklady apod.). To by také umožnilo zpřístupňovat dokončené (nebo i rozpracované) pasáže, a třeba je podle reakcí čtenářů upřesňovat ještě před vydáním tiskoviny (ale i poté). A pro intenzivnější využívání v terénu by nepochybně byla prospěšná i mobilní verze… K tomu lze podotknout, že právě také často citovaná metodika OPD vznikala za průběžného zveřejňování pracovních verzí či připomínek na webu NPÚ. K tomu je redakce webu připravena i v tomto případě!

Možná se zdá poněkud okrajové zabývat se formátem (rozměry) metodických publikací NPÚ s tím, že zavedený formát A5 je zvykový a osvědčený pro práci v terénu. Jako již vícekrát dříve navrhuji zvažovat možnost přechodu na dvojnásobnou „A4“. Na stránku se z technických i grafických důvodů vejde podstatně více než dvojnásobek informací, jsou možné větší obrázky, anebo jejich logické sdružování. Atd.

O „slovníčku“ odborných termínů se mluví např. v metodice pro zaměřování. Nicméně také zde by bylo na místě začít již nyní začít budovat výkladový slovník na webu – nejspíše opět NPÚ, anebo v rámci IISPP. Tím se také zabrání zbytečným překryvům či diferencích v jednotlivých separátních metodikách. Nepopírám tím význam definice základních pojmů v metodice užívaných (nakonec i to je zmíněno v někdejší „metodice metodik“ NPÚ). Takto to známe např. z metodik English Heritage, ale také z českých norem, a je to tak správné.

Samostatnou pozornost zatím autoři věnují přípravám metodik inventarizace resp. dokumentace architektonických a stavebních uměleckořemeslných prvků. Věřme, že vše bude vč. tezaurů, ale i praktických postupů provázáno (např. naznačované oddělení inventarizace a dokumentace prvků se jeví jako málo opodstatněné, i když se autoři touto otázkou asi před zvolením tohoto řešení náležitě zabývali).

Již 10.6.2013 by se mělo konat pracovní setkání se zpracovateli metodik, z čehož nejspíše vyplynou jasné odpovědi i na zde vyslovené otázky, ve kterých jsou možná i náznaky odpovědi na položené otázky…


[1.5.2013, 9:25 CEST: Podstatné a v mnohém příbuzně zaměřené připomínky na webu SPSHP uvádějí pp. Pešta a Otáhal.]

[1.5.2013, 22:35 CEST: Na weblogu SPSHP došlo ke změně: Předchozí uvedený odkaz již neplatí a příspěvky jsou uvedeny ZDE – je jich nyní 7: 1. Ing. arch. Jan Pešta, 2. Mgr. David Otáhal, 3. MgA. F. R. Václavík, 4. Ing. Jiří Bláha, 5. Mgr. Michal Panáček, 6. Mgr. Miroslav Nový, 7. Ing. Jan Sommer]

[4.1.2015, 16:00 CET: Na České placce navazující poznámka vycházející z reakce na výzvu k připomínkování textu metodiky před dokončením.]

2013/04/28 Posted by | dokumentace, SHP | , , | komentáře 2

Poznámka ke zpřístupňování dokumentace kamenických značek

Na blogu Kamenické značky.

2013/03/22 Posted by | dokumentace | , | Napsat komentář

Poněkud bludné fotky památek na Wikipedii?

Wikipedisté i jiní správně poukazují na to, že fotka poví více než tisíce slov. S tím ale souvisí otázka, jak s fotkami pracovat za pomoci slov v babylónském prostředí světové encyklopedie. Snímky jsou na Wikipedii užívány v zásadě k ilustraci encyklopedických hesel. To znamená, že např., když to zjednoduším na základě svého povrchního seznámení, k ilustraci hesla o klenbách je třeba možná až několik desítek výrazných reprezentantů nějakého typu (valená, křížová, placková, zrcadlová, kupolová, hvězdová, pruská…). Jenže, co potom s případnými dalšími snímky daného typu? Jsou pro encyklopedické využití nadbytečné? Pravděpodobně ano. Jenže klenby daného typu jsou zobrazeny na spoustě dalších snímků, zaměřených primárně na cokoliv jiného pro potřeby jinak orientovaného hesla (typ stavby, reprezentant slohu, nějaký doplněk interiéru – např. varhany…). Mnohé snímky asi zůstanou ve své vytvořené kategorii (zpravidla půjde o danou památku), na kterou bude odkazovat stránka/heslo památky. Přesto však sbírka fotek památek na WMC, která nepochybně dále poroste, volá i po dalším využití, zejména pro srovnávací studium, a to bez ohledu na systémem či autorem nebo editory přidělené kategorie.

Gliwice, kościół Wszystkich Świętych, nawa główna, widok z chóru
Fotka na Wikipedii.

mm120930-wiki-foto-notes
Táž fotka s vloženými poznámkami (ty se v duchu Wikipedie mohou měnit).

Např. síťové či hvězdové klenby vůbec nemusejí být zájmem autora nějakého snímku. Přesto může mít snímek význam v jiných souvislostech. Jak mu to snadno umožnit? Nejlépe nějakými tagy, „skupinami“ a osobními galeriemi. Takové sbírky odkazů lze vytvářet i v soukromí nebo jinde na síti, ale to nemá úplně systematický účinek.

Galerie či skupiny již na některých fotoserverech/-blozích jsou funkční, ale i tam jsou zřejmé problémy s jazykovými paralelami. Přesto je vynikající to, že můžeme získat angažmá většího poštu lidí. Tyto nástroje jsou většinou vytvořené z jiných důvodů – pro sdílení fotek mezi přáteli, v rámci rodiny apod., anebo pro zájemce o „výtvarno“. Přesto zřejmě mohou sloužit i odborným aj. potřebám v souvislosti s památkami. (Viz např. Skupinu Síťové klenby ZDE.)

Výhodou ve srovnání s Wikipedií je veliká pružnost a možnost obejít se bez existence nějaké Kategorie nebo Stránky/Hesla. Významným přínosem pro rozšíření informací mohou být i Diskuse u jednotlivých fotografií (Galerií či Sad apod.), zejména pokud umožňují vkládání náhledů fotek do příspěvků. (Jak to inspirativně provádí nepřehlédnutelný dokumentátor Pompejí např. ZDE.)

Je možné, že některé možnosti Wikipedie pro nedostatek informací nedoceňuji, ale to může být i rezervami v přehlednosti jejího systému. (Je možné, že lze něco vyčíst třeba ZDE či jinde…)

Každopádně lze věřit, že letošní první český ročník v soutěži WLM povede k rozvoji v práci s památkovými daty v různých směrech.

2012/09/30 Posted by | dokumentace | | Napsat komentář

Využívejme systematicky možností pořídit fotky památek z vyvýšených pozic

Taková první dílčí poznámečka na okraj úvah o „době po prvním ročníku fotosoutěže WLM CZ“. Možná v oboru dokumentace a evidence památek již nic nebude tak, jako před tím…

Kostel sv. Jindřicha, Praha - Nové Město

Vždycky, když se pracovně či při návštěvě dostanete k nějakému vyvýšenému oknu naproti památkově zajímavé stavbě, anebo dokonce máte to štěstí, že máte takovou vyhlídku ze svého obydlí, měli byste pořídit fotky a ty poskytnout vhodným způsobem k odbornému i širšímu využití (pokud je to jen trochu možné s ohledem na právní stav). Jde totiž také o to, že velmi často pro ostatní osoby není snadné takové snímky pořídit. Musejí získat souhlas majitele bytu či kanceláře, stavbyvedoucího, pokud by např. šlo fotku z lešení, atd. Přitom hodnota takových snímků pro porozumění podobě stavby či jejího zasazení do okolí je často nezastupitelná (ve srovnání s pozemními, nebo leteckými snímky). Z fotografického i dokumentačního hlediska má často hodnotu i to, že na snímku nemusejí překážet např. automobily, nebo že se můžeme vyhnout kácejícím se záběrům z podhledu atd.

Další složité otázky ovšem souvisejí s tím, jak a kde snímky zveřejnit…

2012/09/29 Posted by | dokumentace | , , | Napsat komentář

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond