MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Nález fragmentu gotického kamenného okenního prutu na hradě Karlštejnu

  • (Editace: 20170328-2145 – text místo tabulky.)

Úvodem poznámka na okraj

Z hlediska významu architektury, umělecké výzdoby i kulturního a politického významu hradu se jedná o drobný prvek, vyráběný původně víceméně sériově a osazovaný do oken v průběhu výstavby. Možná tím spíše se nám hodí pro ilustraci některých okolností evidence součástí staveb, přístupu k dokumentaci a k otázce zpřístupňování dokumentace pro další studium, památkové ošetřování apod. Není ovšem v této chvíli cílem prozkoumat všechny souvislosti, ale jen po zpracování dokumentu nadhodit pár dílčích otázek k otázkám SHP (plynulý popis, nebo katalog prvků?), efektivity z hlediska podrobnosti zpracování, další využitelnosti vytvořených informací. Do jisté míry v neposlední řadě bude třeba se ještě zabývat otázkou „detailizace“ údajů – v tom smyslu, jak je např. v návrhu formuláře rozdělena a na více místech rozepisována lokalizace prvku či místa nálezu, charakteristika tvaru či rozměrů věci členěna na údaje obecnější, kdežto podrobnější jsou uváděny v dalších oddílech, specifikace významu či výtvarných souvislostí rovněž není sjednocena, dochází k nelogickému zpřetrhání vazeb a v neposlední řadě i ke znepřehlednění. „Logicky“ pak i k duplicitám. Právě tyto otázky je ovšem ideální řešit v diskusi na základě testů, ideálně prováděných různě zkušenými a odborně zaměřenými zpracovateli.

Vybrané návrhy pro úpravy normového formuláře?

(ještě jsou v plánu editace; budou případně označeny)

Již dříve byl formulář, který nakonec byl vložen i do metodiky pro dokumentaci prvků staveb, míněn jako podklad k diskusi a byl proponován jako pracovní verze. Diskuse však asi nebyla považována za potřebnou, nebo na ni nevybyl čas. Přitom vlastně šlo o to, aby příslušní specialisté používali porovnatelné postupy, usnadňující další využití produkovaných dokumentů, srovnávací studium dokumentované materie, evidenci sbírek, projekční činnost apod. Bylo to myšleno tak, že výsledek bude precizován pro užití v metodice na podkladu diskuse, ale zejména po praktických pokusech. Účastníky debaty by měli být i zpracovatelé příslušných databází apod., a to napříč rezorty a institucemi.

Bylo by asi vhodné začít s číslováním odstavců, protože by to usnadnilo zejména odkazování mezi jednotlivými údaji v rámci samotného dokumentu. Asi nejsprávnější by bylo zvolit strukturu dat dle CIDOC/CRM, nakonec asi akceptovanou již i v památkových institucích (norma ISO). K tomu by však bylo vhodné dojít k dohodě (ano/ne, jak). Víme, že velmi často v podobných případech dochází k souladu jen v části odborné komunity a testování ergonomie využití formuláře nebývá široce otevřené. To pak snižuje možný přínos jednotného zpracování. (Mám tušení, že dosud ani nedisponujeme oficiálním či aspoň pracovním českým překladem popisu CIDOC/CRM; neoficiální překlad pořízený před lety mgr. Lenhartem asi není volně dostupný a oficializován asi nebyl – mj. možná i kvůli licenčním okolnostem.)

(Ed. 20170329-0745) Ideální by bylo moci navázat na systém pro evidenci sbírek využívaný pro správu hradozámeckých sbírek CastIS. Jenže ten je z bezpečnostních důvodů provozován neveřejně, takže by asi bylo obtížné či nereálné touto cestou výsledky publikovat. Nicméně by to mělo velkou výhodu např. právě pro evidenci prvků druhotně použitých ve zdivu (vyjmutých z nemovitosti a coby movitý stavební rum přesunutých na jiné místo a tam vezděných, načež po jakékoliv době umístěných v lapidáriu, tedy evidovaných ve sbírce…).

Tak či tak díky za případné připomínky a náměty.

  • VĚC // Fragment dílu kamenné příčky ostění vícedílného gotického okna, patrně se jedná o sloupek
  • md170308-001
  • Náhled:
    Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna
  • Lokalita / Okres // Karlštejn / Beroun (PK)
  • [Místo původu]
  • Areál / Část areálu // Areál hradu. Nalezeno na tzv. hřbitůvku, severní baště jádra hradu. Během dokumentace přesunuto do hradního lapidária.
  • Adresa
  • Objekt / Část objektu // Tarasní zídka na jižním boku zahloubeného přístupu od portálku v západní hradbě bašty. Část tarasní zídky se po zimě sesula.
  • Místní souvislosti // Původní nejsou známé
  • Evidenční číslo // Aktuálně není zařazeno v centrální evidenci
  • Klíčová slova
  • KS obor // architektura, stavitelství
  • KS typ // architektonický článek, příčka vícedílného okna
  • KS motiv
  • (KS funkce ?) // příčka vícedílného okna
  • KS téma, ikonografie
  • KS jednotlivosti ikonografie
  • KS prvky
  • KS materiál // pískovec spíše hrubozrnný
  • KS chrono // gotický sloh, asi 1350-1410

1. OKOLNOSTI AKCE

  • Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách. Konkrétní akce proběhla v souvislosti se SHP areálu hradu a v rámci fotodokumentace aktuálního stavu některých objektů.
  • Autor // Jan Sommer
  • Datum akce / zápisu // 20170308 / 20170315
  • Metoda dokumentace // Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
  • Stupeň podrobnosti // 2 mm

2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI

  • Lokalizace // Terén tzv. hřbitůvku, severní bašty nad hradním příkopem, oddělujícím ostroh od Kněží hory.
  • Souvislosti // Prvek je uložen mimo původní místo užití.
  • Označení (inv. č.)
  • Původ (pokud není na původním místě) // Prvek byl nalezen a vyzdvižen v místě druhotného užití, přičemž podle značně erodovaného stavu lze předpokládat, že již před tím se nacházel v druhotném užití, případně na skládce. Je tak otázkou, zda se může jednat o prvek nahrazený na původním místě až při regotizaci, nebo vybouraný již dříve.
  • Charakteristika (forma, funkce, materiál) // Pískovcový tesaný profilovaný díl sloupku (příčky) gotického okenního ostění.
  • Tvar (popis, orientační skica) // Fragment je tvořen profilem o šíři 13,5 cm a hloubce 21,7 cm, jeho zachovaná délka (výška) kolmo k profilaci je 27,3 cm. Profil byl na původně exteriérové straně tvořen štíhlým klínem s mírně projmutými (vyžlabenými boky). Na původně vnitřních hranách jsou vyhloubeny pravoúhlé drážky.
  • Funkční uspořádání // Kamenný sloupek členil gotické okno (které tedy bylo nejspíše dvou-, případně vícedílné. Na původně exteriérové straně byl opatřen profilací jemně vyžlabeného štíhlého klínu, na vnitřní straně pak pravoúhlými vpadlinami určenými buďto pro vsazení dřevěného rámu, nebo pro zapadnutí dřevěného rámu dovnitř otevíravých křídel. Nejspíše se jednalo o okno světské prostory, obytné či slavnostní, neboť okna sakrálních objektů byla opatřena většinou drážkou pro pevné zasklení, bez možnosti otevírání.
  • Slohové zařazení // Stylově není tvarově jednoduchý prvek jednoznačně chronologicky výmluvný. Jeho tvar lze jen obecně zařadit do doby mezi polovinou 14. století a husitskými válkami
  • Datace (od – do, styl) // Vrcholná až pozdní gotika. Cca 1350-1410
  • Autor návrhu // Stavební huť hradu Karlštejn
  • Výrobce // Kameník
  • Související osoby
  • Vývoj // Předběžně pouze odhadem můžeme předpokládat, že prvek pochází ze spíše drobnějšího okna s kamenným křížem (případně jen dělicím sloupkem), nejspíše ze světské prostory. V blíže neurčené době byl prvek odstraněn z původního místa a snad ukryt v navážce. S tou mohl být i přemísťován, jak o tom může svědčit značná eroze povrchu a odlomení části prvku. V konečné poloze byl prvek zřejmě vložen do suché tarasní zídky v areálu hradu Karlštejn.
  • Význam // Součást přední středověké klášterní stavby, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
  • Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) // Prvek má poměrně běžné formy pro dobu lucemburskou.
  • Související prvky (kontext) // Souvislosti budou postupně dohledávány pomocí přesných měření obdobných prvků v areálu hradu.
  • Dílčí prvky
  • Relace // Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v areálu hradu.
  • Potenciál // Další prvky mohou zřejmě být nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
  • Pozn.
  • Výstavy
  • Dokumenty
  • Literatura

3. DETAILY

  • Detaily lokalizace / Souřadnice // Poloha v době nálezu přibližně N49.939970, E14.188065. Prvek byl zřejmě vložen do jižní tarasní zídky zahloubeného stoupajícího přístupu od branky v západním úseku hradby „hřbitůvku“ – bašty severně od ohrazení velké věže Karlštejna. Byl nalezen u paty této zídky, ze které se podle všeho vyvalil po její částečné destrukci (na konci zimy).
  • Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu) // Výše v kolonce Tvar.
  • Hmotnost
  • Materiál // Pískovec střední až hrubší zrnitosti, světle šedookrové barvy.
  • Způsob výroby / montáže // Kamenické opracování.
  • Stopy opracování // Ve výžlabcích profilu jsou při šikmém osvětlení patrné stopy plochého kamenického dláta.
  • Povrchová úprava // Nebyla pozorována žádná stopa.
  • Výrobní značky, přípravné značky
  • Stopy konstrukčního spojení
  • Stopy funkce
  • Znečištění / Poškození // Olámání části prvku.
  • Dodatečné úpravy, změny
  • Stratigrafie
  • Nápisy
  • Ozdoby (popis, ikonografie)
  • Technické parametry
  • Další související analýzy

4. STAV A PÉČE

  • Vlastník // Stát, zastoupený správce, NPÚ.
  • Využití // Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
  • Stav a uložení // Po nalezení byl prvek uložen v hradním lapidáriu v přízemí velké věže a nález byl oznámen správě hradu.
  • Doporučení pro péči
  • Námět pro další průzkumy // Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
  • Další související analýzy

5. PŘÍLOHA

  • Plánová dokumentace // Nákres ložné plochy s profilací prvku (somrograf)
  • Fotodokumentace // Sada fotek.

6. ILUSTRACE

Profil prvku a pohled na relikty zachované ložné plochy:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Prvek na místě nálezu:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail boku profilace s výžlabkem:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Detail rubové strany s drážkami pro rámy oken nebo pro zapadnutí okenních křídel:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

Zachovaná ložná plocha s hlubokými stopami poškození:

Karlštejn (BE), hrad. Fragment prutu gotického okna

2017/03/28 Posted by | dokumentace, fragmenty, Karlštejn, lapidária, OPD, SHP | , , | Napsat komentář

Hle, lapidária se klubou v e-Sbírkách

V eSbírkách asi další změna? Zdá se, že pod osobitě výmluvným názvem Sochy a fragmenty architektury z kamene je zpřístupněna sbírka lapidária NM. Problém pro toho, kdo by to chtěl sledovat, je evidentní. Nikde soupis sbírek tohoto typu, ostatní, pokud jsou odlišené, pak většinou pod názvem lapidárium (Jako třeba v případě Vlastivědného muzea v Olomouci).

Nevidíme ale přehled aktualizací systému, který by umožňoval průběžné sledování novinek ve funkcích apod., ale i reagovat na změny, vznášet dotazy apod. Když nejsou změny signalizované, považuji to „trochu“ za nepříjemnost. Z mého pohledu by byl ideální blog s aktualizacemi signalizovanými na FB (když bych si už mohl vymýšlet).

Pro ověření komunikace jsem použil kontaktní formulář (odkaz v patě stránky). Zde jsem k údajné hlavici pilíře napsal, že se jedná o hlavici přípory. Je to samozřejmě oprávněná připomínka.

Vízmburk, hrad, hlavice přípory v Lapidáriu NM. Foto Národní muzeum.

Vízmburk, hrad, hlavice přípory v Lapidáriu NM. Foto Národní muzeum.

Zkrácenou adresu předmětu Vám systém pro případ potřeby zaslání odkazu nenabídne, musíte si ji skopírovat z textu adresy vytvořené vyhledáváním. Kód pro sdílení náhledu s odkazem (např. do blogu) zřejmě k dispozici zatím také není. Sice je nabídnuto mnoho desítek webů, na které lze sdílet odkaz, ale zdá se, že „automatika“ naráží na zabezpečení. Také mi není jasné, jestli by sem byl odeslán odkaz s nějakým komentářem jako post, ale já potřebuji kód k vložení obrázku do textu. Taková nabídka by se mi hodila tím více, že u fotografie je uvedeno, že je licenčně volná (je třeba uvést zdroj). Kód by mohl obsahovat i korektní popisku, vč. uvedení licence. Pro umístění sem jsem si fotku (i s licencí) „ofotil“ z monitoru.

Následně jsem celkem s ohromením zjistil, že připomínka k hlavici byla doručena a systém komunikace zafungoval. Informace o hlavici je opravena! Asi by sice bylo ideální moci psát hned do nějakého komentářového okénka na stránce předmětu (aby třeba komentář mohl zpochybnit někdo s lepší znalostí věci, nebo nejen mně vysvětlit, v čem jsem se mýlil), ale aspoň jsem ověřil, že to nepadá pod nějaký virtuální stůl! To je vysloveně potěšitelné a hodné zviditelnění.

2015/03/30 Posted by | katalog on-line, lapidária | , | Napsat komentář

Klášter Nepomuk (PJ), díl gotického klenebního žebra – cihelná tvarovka (dokumentace). Vzorová karta MONUDET – návrh

Záznam k dokumentační akci dílu/fragmentu architektonického článku (klenebního žebra). Struktura vychází z CIDOC-CRM a z dat francouzského MK. Po letitých zkušenostech ji považuji za vhodný vzor, využitelný např. pro uspořádání dat v památkové péči a paměťových institucí v ČR, stejně jako evidencí pro projektovou či restaurátorskou činnost. Samozřejmě bych rád počítal s diskusí, ale většina lidí prostě ví nejlíp, jak to má být…
VĚC Díl gotického klenebního žebra – cihelná tvarovka

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Schéma profilu – doplněno

Lokalita / Okres Praha. Soukromá sbírka
[Místo původu] Klášter Nepomuk (okres Plzeň-jih)
Areál / Část areálu Areál bývalého kláštera Pomuk ve vsi Klášter
Adresa
Objekt / Část objektu Bližší lokace není známá
Místní souvislosti Nejsou známé
Evidenční číslo Není zařazeno v centrální evidenci
Klíčová slova
KS obor architektura, stavitelství
KS typ architektonický článek, díl architektonického článku, prefabrikát, tvarovka
KS motiv
(KS funkce ?)
KS téma, ikonografie
KS jednotlivosti ikonografie
KS prvky
KS materiál cihla, hlína
KS chrono gotický sloh
  1. OKOLNOSTI AKCE
Součást systematické dokumentace sbírek stavebních prvků, fragmentů apod., shromažďovaných na pracovištích NPÚ, v dalších institucích i privátních sbírkách.
Autor Jan Sommer
Datum akce / zápisu 22.08.2014 / 04.09.2014
Metoda dokumentace Fotodokumentace. Somrograf. Prohlídka.
Stupeň podrobnosti 2 mm
  1. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI
Lokalizace Kancelář
Souvislosti Prvek je uložen mimo původní místo užití.
Označení (inv. č.)
Původ (pokud není na původním místě) Prvek byl nalezen a vyzdvižen v areálu bývalého cisterciáckého kláštera Nepomuk (též Pomuk) v obci Klášter, kdy byl volně pohozen v terénu. K tomu došlo přibližně v 70. letech 20. století.
Charakteristika (forma, funkce, materiál) Jedná se o cihelnou tvarovkou určenou pro vsazení do klenebního žebra.
Tvar (popis, orientační skica) Tvarovka je vysoká 18,5 cm. Je zčásti poškozená, takže profil není zachovaný v plném rozsahu, ale jeho původní tvar bylo možné doplnit vzhledem k jeho původní nepochybné symetrii.Profil je tvořen čelním oblým prutem s náznakem „vejčitého“ zvýraznění čelní „hrany“ profilu – ta je však nepravidelná; je možné, že byla výraznější až na nezachovaném štukovém potahu žebra.Obloun je lemován odsazeními, dále mělkými výžlabky, za jejichž vnější hranou je v boku žebra vytvořen jemný zářez.
Funkční uspořádání Tvarovka byla součástí klenebního žebra, tvořeného sesazením řady shodných prefabrikátů.
Slohové zařazení Zřejmě se jedná o součást klenebního žebra gotické žebrové klenby. Tvarovky se vyznačovaly určitou stylovou setrvačností, snad kvůli užívání nákladnějších trvanlivých šablon či forem. Mírně zaostřený oblý prut naznačuje možnou souvislost s „klasickým“ slohovým proudem z doby, než převládají pruty s čelní lištou – hruškovce. Postranní zářezy většinou vycházejí z vlivu lineárního slohu „poklasické“ gotiky. Přesnější posouzení by bylo možné, pokud by se podařilo najít další související prvky klenby se specifičtěji provedeným dekorem – hlavice, svorníky… Orientačně lze prvek zařadit do doby 1270-1320.
Datace (od – do, styl) Cca 1270-1320
Autor návrhu Stavební huť cisterciáckého kláštera v Nepomuku
Výrobce Cihelna
Související osoby
Vývoj Je pravděpodobné, že stavba byla opuštěna nebo zničena během husitských válek a následně nebyla udržována. V době nálezu byla volně deponována v intravilánu vsi.
Význam Součást přední středověké klášterní stavby v regionu, doklad užívaných stylových forem a konstrukčních řešení.
Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) Cihelny byly součástí provozního, výrobního i ekonomického (prodej výrobků) zázemí řady středověkých klášterů. Prvek je dokladem této výroby a její úrovně v Nepomuku. V literatuře již byly popsány souvislosti užívání cihel v Nepomuku s klášterem cisterciáků ve Zlaté Koruně, johanitskou komendou ve Strakonicích či premonstrátským klášterem v Milevsku. Cihelné tvarovky a cihly se používaly v menší míře také v rámci gotické výstavby v cisterciáckém klášteře v Plasích.
Související prvky (kontext) Nalezen byl cihelný svorník pravděpodobně určený k vsazení do vrcholu klenby se stejnou profilací žeber. Publikaci nálezu připravuje Miroslav Kovář.
Dílčí prvky
Relace Pravděpodobné jsou nálezy dalších prvků v lokalitě, jejich deponování v místním či regionálním muzeu, nebo i v jiných sbírkách a v soukromých fondech.
Potenciál Další prvky budou zřejmě nalezeny při zásazích do terénu i stavebních konstrukcí v místě.
Pozn.
Výstavy
Dokumenty
Literatura
  1. DETAILY
Detaily lokalizace / Souřadnice
Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu)
Hmotnost
Materiál Cihlářská hlína.
Způsob výroby / montáže Patrně vtlačení do formy, seříznutí přebytečného materiálu latí a dokončení tvaru špachtlí.Tvar prvku je značně nepravidelný, což zřejmě souvisí se zběžným a kvapným způsobem sériové výroby.
Stopy opracování Stopy seříznutí materiálu latí na obou ložných plochách. Jemné tahy špachtle na profilu.
Povrchová úprava Nebyla pozorována žádná stopa.
Výrobní značky, přípravné značky
Stopy konstrukčního spojení
Stopy funkce
Znečištění / Poškození Olámání části prvku.
Dodatečné úpravy, změny
Stratigrafie
Nápisy
Ozdoby (popis, ikonografie)
Technické parametry Podle všeho kvalitní výrobek.
Další související analýzy
  1. STAV A PÉČE
Vlastník Soukromá osoba.
Využití Prvek slouží jako studijní srovnávací materiál.
Stav a uložení Uložení je vhodné – v interiéru denně užívané místnosti na horní ploše skříně.Prvek je třeba chránit před pádem či oděrem.
Doporučení pro péči
Námět pro další průzkumy Srovnat s dalšími prvky z lokality, případně využít i ke srovnání v širších slohových a regionálních souvislostech.
Další související analýzy
  1. PŘÍLOHA
Plánová dokumentace
Fotodokumentace  Sada fotek.
Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Měřická dokumentace fragmentu (somrograf).

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Bok profilu s patrnými stopami výrobních nástrojů.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Celkový pohled na tvarovku s patrnými stopami seříznutí materiálu na zachované ložné ploše v horní části snímku.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Ložná plocha prvku se stopami po seříznutí materiálu před výpalem.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Druhá ložná plocha je zachovaná jen ve fragmentu.

Klášter (PJ), tvarovka (soukromá sbírka)

Odlomená zadní (rubová) strana prvku. V horní části snímku probíhá boční zářez profilu.

 

2014/09/12 Posted by | dokumentace, EUROPEANA, fragmenty, katalog on-line, lapidária, Nepomuk | , , , , | Napsat komentář

Sbírky lapidárií by si zasloužily více zájmu i v našich podmínkách

Poznámka k pracovnímu setkání v Montpellier (viz níže). Architektonické články vyvolávají stále větší zájem při detailním zkoumání historických staveb. Kromě základních forem, od počátků uměleckohistorického zkoumání uplatňovaných pro srovnávání památek a jejich chronologické zařazování, a s tím souvisejících (a magickými obrazci lákajících) kamenických značek, se postupně dobíráme komplexnějších přístupů. Více pátráme po detailních stopách kamenického opracování (trasologie), celé koncepci odvození formy jednotlivého prvku stavby od jejího celkového projektu (k tomu jsou vodítkem např. rysky dochované na povrchu prvků, ale také originální plány, rýsovací podlahy či stěny apod.), způsobech spojování jednotlivých dílů architektonického členění, jejich transportu na místo osazení apod.

Přesto je třeba konstatovat (co již na tomto blogu bylo dříve také zmiňováno), že jsou velké rezervy ve zpracování sbírek od detailů (vcelku vzorně např. v regionálním muzeu v Litomyšli) až po celostátní přehled (v registru MK nejsou tomuto typu sbírek prakticky vyhrazeny nepochybně nutné „kolonky“; také e-Sbírky nám mnoho nepomohou, např. výsledek hledání pojmu tak typického pro lapidária, jakým je hlavice, zní takto – pozorujeme přitom i příznačný problém spočívající v malé znalosti správců sbírek v odtažité stavařské a stavebně-historické terminologii). Samozřejmě jsou světlé výjimky – nemohu zde vyjmenovat všechny, takže spíše pro příklad zmíním podrobné katalogy v archivech několika muzeí (nevím zdaleka o všech) či několik akcí OPD, pár příkladů publikací (hlavně Miroslav Kovář – břevnovský klášter, sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové). Mnohem běžnější jsou jednotlivé dokumentace prvků v rámci konferenčních referátů SHP či v článcích v Průzkumech památek nebo ojediněle v různých muzejních apod. sbornících.

Charakter „materiálu“ však jasně svědčí o tom, že by bylo především třeba najít cestu jednotného zpracování, katalogizace a zpřístupnění dokumentace a poznatků.

Zdá se, že by se letošní odborné „mediální“ téma NPÚ „Kámen pohledem památkové péče – podoby, hodnoty a jejich ochrana“ k upozornění na problematiku lapidárií mohlo hodit jako ulité. Uvidíme.

Nyní snad pro upozornění na to, že problematika není vyřešená ani v jiných evropských zemích, připojuji anotaci a seznam příspěvků připravovaného pracovního setkání ve Francii…

Journée d’étude – Montpellier (14/02/2014): „Les dépôts lapidaires: les enjeux de leur étude“

Zdroj: http://cemm.upv.univ-montp3.fr/archives/1604

Sbírky lapidárií: úvod do studia

Sbírky lapidárií vznikaly zejména v průběhu posledních dvou století jako sbírky originálních prvků z rekonstruovaných budov nebo nálezů z archeologických výzkumů. Jejich pozice z hlediska organizace muzeí je často nejednotná či nejednoznačná. Často nejsou odpovídajícím způsobem inventarizovány a není přiměřeně vyhodnocen jejich vztah k budově, ze které byly vyjmuty. Speciální vyhodnocení v kontextu archeologického výzkumu je rovněž vzácné. Přes snahu Léona Pressouyrea (Wikipedie) a jeho následovníků v letech 1970-1980 se stále jedná o nezměrný úkol.

Po nedávných průzkumech severofrancouzských lapidárií se pozornost zaměřuje na jižní Francii. Cílem zkoumání je získat přehled o sbírkách, ale také vyhodnotit jejich možnosti pro prohloubené poznání budov, z nichž fragmenty pocházejí, přesněji pochopit práci projektantů, kameníků i stavitelů. Z toho bude možné odvodit i přesnější představu o správě lapidárií.

Seznam příspěvků

  • Géraldine VICTOIR:
    De l’intérêt du dépôt lapidaire : quelques exemples du nord de la France
  • Géraldine MALLET:
    Les dépôts lapidaires du sud de la France
  • Andreas HARTMANN-VIRNICH et Marie-Pierre BONETTI:
    La sculpture monumentale “erratique” à Saint-Gilles
  • Syvain DEMARTHE:
    Autour du champ de pierres de Cîteaux
  • Caroline de BARRAU:
    Formation et études des dépôts lapidaires ruthénois (XIXe -XXIe s.)
  • Manuel MOLINER:
    Le dépôt archéologique municipal de Marseille: l’enjeu du lapidaire
  • Benoît LAFAY:
    Au-delà de l’étude: l’anastylose de Saint-Guilhem-le-Désert
  • Géraldine MALLET:
    Conclusion

2014/01/26 Posted by | dokumentace, fragmenty, lapidária | | Napsat komentář

Připravuje se nové lapidárium v Olomouci

IDNES: Olomouc uvidí 2 000 let starou loď i možné zbytky židovského města.

„Bude zde to nejlepší z kamenných předmětů, které naše muzeum má. Z valné části nebyly doposud vystavené. Představíme tady výtvory všech slohů, jež se v Olomouci objevily.

Pod barokními klenbami nyní leží desítky nejrůznějších náhrobků, erbů či zbytků kamenných oken. Zabírají dva sály v přízemí budovy, kterou v Olomouci v místech dnešní Univerzitní ulice na začátku osmnáctého století postavili jezuité. Sídlila zde první univerzita.

„Právě tady naše nová expozice Příběh kamene bude. Kromě jeho využití ve stavebnictví a umění v jednotlivých epochách tady lidé uvidí i horniny typické pro střední a severní Moravu v surovém stavu či pravěké kamenné nástroje,“ líčí Hradil. První návštěvníci se sem podívají zhruba ve druhé polovině příštího roku.“

Olomoucký deník (4.1.2012): Olomouc otevře pozoruhodné lapidárium, asi i s částí židovské čtvrti.

Expozice s názvem Příbeh kamene v nově zrekonstruovaných sálech depozitářů Vlastivědného muzea na rohu Denisovy a Univerzitní ulice se světu ukáže poprvé v druhé polovině letošního roku.

„Expozice lapidária by měla představit uměleckohistorický vývoj Olomouce, a to od 12. do 18. století. Tvoří ji významné kamenné památky. K těm nejvzácnějším tu patří například fragmenty z biskupského paláce u dómu svatého Václava, na nichž je zachována bohatá reliéfní výzdoba. Návštěvníci tu dále najdou třeba erbovní či nápisové desky a mnoho dalšího,“ okomentovala Příběh kamene jedna z kurátorek výstavy Markéta Doláková.

„Kamenné památky se do muzea dostávaly tehdy, když se třeba zboural dům nebo se nějak upravoval. Shromažďovat se začaly od konce devatenáctého století. Končily v lapidáriu městského muzea a poté se různě stěhovaly. Mnohé z nich byly možná vůbec poprvé očištěny a objeví se tak i v celé své kráse, která předtím nebyla tak patrná,“ doplnila Doláková.

2011/12/28 Posted by | lapidária, Olomouc | , | Napsat komentář

Jihlava – relikty gotické kaple sv. Václava v muzejním lapidáriu

Zmiňuje se o nich článek na zpravodajském portálu regionalist.cz (O zaniklé kapli sv. Václava v mohutných jihlavských hradbách), z nějž citováno na blogu Ecclesia Incastellata ZDE.

2011/09/27 Posted by | fragmenty, lapidária | | Napsat komentář

Měřický a dokumentační workshop na Lipnici

Jak to v podobných případech bývá, mohl jsem se velezajímavé celotýdenní akce zúčastnit jen jeden den.

Všemu je třeba předeslat výraz obdivu vůči organizačnímu přístupu pořadatele. Vše probíhalo v promyšlených intervalech, s minimem prostojů. Stále se něco dělo, účastníci diskutovali, sledovali přednášky a prezentace, vyslechli podrobné výklady odborníků zejména v oborech studia a dokumentace detailů středověkého kamenického opracování a k metodám měřického a fotografického záznamu řady významných detailů (architektonické články – portály, konzoly, okna, sedile, kamenické značky…). Jednak zhlédli praktické ukázky, jednak pod vedením specialistů pořídili detailní dokumentace řady významných prvků impozantního hradu, a to včetně vypracování terénních elaborátů a zpracování v PC. Prodělali také několik instruktivních exkurzí (ty jsem sice neabsolvoval, ale většinu dotyčných památek znám docela důvěrně…).

Tím ovšem aktivity pořadatele nekončí, jak to jinak bývá spíše obvyklé (řada podobných akcí prostě skončí okamžikem, kdy se lidé rozjedou do svých domovů; obvykle nezůstane žádná stopa v podobě sborníku, instruktivních prezentací na webu či v podobě sborníku…). Naopak, na webu jsou postupně jsou doplňovány informace i odkazy na fotografie účastníků rozmístěné v několika fotobankách. Workshop tak prožívá jakýsi druhý život a nepochybně přináší další užitek. Snad především v tomto směru by se měl stát vzorem pro ostatní podobné akce!

Události jsem se zčásti účastnil i aktivně, a to jednak prezentací svých měřických udělátek (velkého hřebene pro odměřování profilů a somrografu), jednak přednáškou, zaměřenou především k otázkám „osudu“ vytvářených dokumentací, jejich umrtvování v archivech, anebo jejich sdílením tiskem i na internetu. Domluveným cílem přednášky bylo „Rozšiřování teoretických znalostí – profilace ostění, klenebních žeber a forma konzol a hlavic jako prostředky k datování architektury – úvod do problematiky – míra chronologické citlivosti jednotlivých znaků, čeho si všímat, co a jak dokumentovat, úkoly do budoucna“, přičemž jsem téma sdílel s mgr. Miroslavem Kovářem. Ten velkoryse rozvinul téma kritického poznávání konstrukcí a zejména architektonického členění gotických staveb. Význam znalectví pro rozlišení řady „záludností“, připravovaných středověkými staviteli našemu zkoumání to ilustrovalo velmi dobře. Na druhé straně snad i díky velkému rozsahu přednášky a předváděné dokumentace bylo stále jasnější, že při průzkumu stavby nelze vystačit jen s poučkami o vývoji slohu a se sebeobsáhlejšími znalostmi příslovečných „analogií“, ale že je nutné znalosti co nejvíce „nasát“ četbou i prohlížením maxima objektů v terénu.

To jsem se také pokusil naznačit ve svém příspěvku, když jsem poukázal na to, že základní osnovou „vědění“ jsou na jedné straně publikace typu Heroutových Staletí kolem nás, na druhé straně izolované podrobnosti v podobě dokumentace např. ve starých soupisech památek, aktuálně stále nesystematičtěji „roztroušené“ v různých časopiseckých článcích či vlastivědných neb konferenčních sbornících.

Na sugestivní otázku z anotace příspěvku „čeho si všímat“ jsem odpověděl jediným možným způsobem, „všeho“. Nelze vidět a vnímat úplně vše, ale je třeba vědět, že cokoliv má nějaký vliv na celé prostředí, přičemž viditelné projevy nemusejí vždy vypovídat zcela přesně. Při pozorování staré stavby je třeba odložit všechna „apriori“ („tehdy se to dělalo tak a tak“ apod.), ale samozřejmě je nutné všechny znalosti aktivovat kdesi v podvědomí.

Pro středověk je situace specifická tím, že většinou nemáme relevantní historické zprávy (naopak je typické, že k izolovaným datovaným zprávám se zpravidla snažíme „napasovat“ jednotlivé technicky rozlišené stavební fáze apod., ačkoliv jejich okolnosti byly jiné, než myslíme). Historikové umění stavby stále zkoumají a porovnávají s dosud nepovšimnutými zprávami, což vede k občasným „předatováním“ (notorickým důsledkem pak jsou úvody uměleckohistorických studií v podobě defilé dosavadních „názorů“).

Na středověké architektuře lze ukazovat, že některé formy byly z hlediska hodnocení velmi málo citlivé, protože se v každé době objevovaly v různých variantách, byť „proporce“ výskytu se proměňovaly. Objevovaly se více či méně vědomé „historismy“, působily izolované moderní importy, které zůstaly prakticky bez adekvátního následování (Capella Speciosa v Klosterneuburgu, vybudovaná špičkovou skupinou francouzských kameníků; u nás např. „o ligu níže“ průjezd v paláci na Křivoklátě), obecně však měly vliv skupiny „obyčejných“ „burgundských“ řemeslníků, např. pracujících a vyučujících na cisterckých klášterech v Rakousku (ovlivnili náš Tišnov či Anežský klášter i královskou huť na Zvíkově aj., u nichž pozorujeme teprve v posledních letech přesněji interpretované mísení románského a raně gotického tvarosloví). Historismy mohly souviset se záměrným přenosem forem z významných míst, ale také s přežíváním „rutiny“ tradicionalistických místních „firem“, nejednou se nejspíše setkávajících i s pochopením investorů. V pozdějších dobách byla situace rovněž různorodá, ovšem z našeho hlediska je pro ni příznačné především to, že existuje mnohem více archivních zpráv, bez jejichž čtení se nelze obejít (problémem ovšem je, že mnohé zprávy jsou rozptýleny v často odtažitých hospodářských či politických dokumentech, kde bývají většinou při jinak zaměřeném historickém zkoumání přehlédnuty, „aby“ snad časem došlo k jejich“překvapivému objevu“ – souvisí to i s minimálním postupem zpřístupňování digitalizovaného obsahu).

V Evropě docházelo též k transportům kamenických a jiných prvků, a to jak nově provedených, tak i historických kultovně využívaných. U nás můžeme mluvit o takových transportech např. tehdy, když se např. v Písku objeví románská sloupková hlavice z opuky, velmi pravděpodobně přivezená z Prahy.

Fondi (Itálie, Lazio)
Fondi. Španělská pozdní gotika ve střední Itálii jako příklad importu/transportu forem i hutí.

Pátrání po takových jevech je tím, co činí zkoumání starých staveb prvořadě zajímavým, i když v praxi jeho význam podkládáme především potřebou poskytnout praktické úřední památkové péči co nejkvalitnější podklady k jejímu odbornému rozhodování. Je to dobrá symbióza.

Podmíněnost řady hodnocení a jejich korekce při následném zpřesnění vědomostí vede především k naléhavému zdůraznění potřeby pořizování přesné dokumentace. I kdybychom nevěděli úplně přesně, co dokumentujeme.

Pro prohlubování znalostí využitelných při hodnocení zachovaných staveb jsem ještě zdůraznil potřebu zpracovávat a prezentovat dokumentaci prvků v lapidáriích, neboť ty poskytují nenahraditelné informace o spojích stavebních článků i o jejich vytváření (konstrukční orýsování je patrné především na ložných plochách prvků).

Hradec Králové (okres Hradec Králové), Východočeské muzeum, lapidárium

Roma (Řím, Itálie), Basilica dei Santi Quattro Coronati

Rovněž je třeba v maximální míře využívat možnosti dokumentace při opravách (OPD).

Pak jsem se věnoval otázce, která se zdá být pro samotné zpracování dokumentace podružnou, ale z určitých hledisek je nepominutelná, tedy problematice archivace a zpřístupňování poznatků.

Je třeba data zpřístupňovat v maximální míře. Sníží to riziko duplicitních aktivit a prospěje srovnávacímu zkoumání. Upozornil jsem na „svůj“ pokus prezentace Menclova článku o klenebních žebrech. Zpracované tabulky postupně doplňuji. Zvu ke spolupráci ty, kdo profily oměřují, ale rád bych získal i nějakého nezištného programátora databází.

cl110712-lipnice-05-mencl-profily

Přitom jsem se vrátil i k otázce chronologické citlivosti např. profilací klenebních žeber. Při izolovaných průzkumech jsou sice znalosti stále zpřesňovány, ale nejsou efektivně zobecňovány.

Poukázal jsem na iniciativy Dejme hlavice dohromady a Kde ty všechny kamenické značky jsou. (Stále jsou relevantní i starší výzvy či akce typu semináře MONUDAT.)

V průběhu „mého“ dne na Lipnici mě ještě zaujalo užití laserových křížů. Již několikrát jsem se pokoušel upozornit na možnost získat precizní otisk profilace „prostým“ ofocením stopy laserového paprsku. Výsledek je v zásadě týž jako při měření mechanickým hřebenem s posuvnými jehlami, ale pro některé zpracovatele dokumentace nejspíše může být tato „pokročilejší“ metoda podnětnější. Do doby, kdy budou laserové scannery součástí kompaktních fotoaparátů ze běžné ceny (za dva roky, za pět?) je to jedna z možností celkem snadného pořízení exaktního „otisku“ profilace.

Lipnice nad Sázavou, hrad

Otázky bych měl ohledně rektifikace měřických snímků pomocí vlícovacích bodů… Korekce zkreslení objektivu – jde o program s precizním řešením po celé ploše snímku, anebo o jednoduché vyrovnání poduškovitosti/soudkovitosti? Zejména u transfokátorů se zkreslení mění nejen s ohniskem, ale i se zaostřením (mohou se na něm patrně podílet i stabilizační členy). Navíc není plynulé (zřejmě to souvisí s asférickými čočkami, že je v některých případech zkreslení u krajů menší, než v prstenci kolem středu obrázku; asi je to důsledek snahy konstruktérů odstranit především nejnápadnější zkreslení u krajů). Jsou tomu programy přizpůsobeny? Anebo se snaží o odstranění jen základní „kulovité“ deformace?

Lipnice nad Sázavou, hrad
Pořídil jsem také nákresy několika kamenických značek na kvádrech hradu.

Je rozhodně pozoruhodné, že několik účastníků obětavě vytvořilo vlastní galerie snímků z Lipnice i z exkurze. Nicméně rozhodně zarazí, že snímky, nejednou z míst publikovaných poprvé, nejsou nijak popsány.


U snímků není uvedeno, že jde o situaci ve zdivu střešního štítu nad vítězným obloukem kostela v Řečici.

(28.7.2011, 9:00 CEST; 14:00)

2011/07/28 Posted by | dokumentace, fragmenty, katalog on-line, lapidária, OPD | , , , , | 1 komentář

Dejme hlavy a hlavice (sloupů, pilířů…) dohromady

Malý pokus připomenout nedožité devadesátiny doc. Milady Radové-Štikové

Dejme hlavice (sloupů, pilířů...) dohromady

Protože se mj. zabývám dokumentací architektonických článků (na stavbách, v lapidáriích…), vždycky jsem zjišťoval zvláštní „efekt“ v tom smyslu, že taková dokumentace, kterou se mi nepodaří publikovat u nějakého článku (třeba zde nebo zde), končí většinou na poměrně nepříliš úhledných štůscích na stále plnějších policích. Podobně to dělají mnozí další. Čili se spousta věcí měří či fotí vícekrát opakovaně (uznávám, že je to práce většinou zajímavá, takže ji každému přeji). Výsledky leží po šuplících, na starých negativech (kdovíjak dobře popsaných?) a na discích počítačů (možná také bez popisu, který by umožnil za pár let přesně zjistit, o co jde).

Roma (Řím, Itálie), Pantheon

Vlastností takto publikovaných výstupů jsou pak typické důsledky – měřítko zobrazení je vždy jinak veliké, obvykle stěží čitelné. Často chybí grafické měřítko. Rovněž častá jsou poměrová zkreslení, protože počítačová sazba si většinou s nějakým popotažením obrázku za okraj hlavu neláme.

Přitom nám dnešní komunikační technika umožňuje rychle tento nepříznivý stav měnit. Snímky i nákresy lze publikovat na webu, a tím je při vhodném uspořádání popisu (názvu, klíčových slov) zpřístupnit k využití jiným zájemcům pro srovnávací zkoumání či k prostému poučení.

Doksany (okres Litoměřice), klášter, kostel

Mně samotnému se podobné záměry nedaří moc rychle (moc práce, málo koncentrace, a tak…). Přesto záměry jaksi dlouhodobě převracím, až je v poněkud neuspořádané podobě a s vědomím určité marnosti „poskytnu světu“. Před pár lety jsem se snahou připomenout životní jubilea i tragické výročí úmrtí manželů Menclových zpracoval do elektronické formy článek Václava Mencla o vývoji klenebních žeber s cílem, který by podle mého této osobnosti konvenoval (ověřoval jsem si to s přesvědčivým výsledkem otázkami u lidí, kteří s ním spolupracovali; pozn. k edici zde). Nákresy profilů jsem uspořádal do tabulek, protože je jasné, že vývojový a typologický přehled lze vždy nějak doplňovat. Do tabulek jsem tedy jednak přidával, co jsem měla naměřeno já, případně jsem udělal i pokusy s nákresy jiných autorů z literatury (vždy s odkazem na pramen). Přitom mi nejde jen o „zaplňování mezer“, ale doplňování dalších analogií již uvedených příkladů (pokud možno na základě přesných měření). (To se vím, že by to všechno šlo upravit do nějaké databázové formy, ale v tomto se mě nikdo neujal. Ani žádný spolupracovník se neozval.)

Podobně by bylo na místě pracovat, a nějak pokud možno koordinovaně, i s dalšími studijně využitelnými prvky konstrukcí i výzdoby staveb (ale klidně i s dalšími výtvarnými díly a vůbec jinými výtvory lidí). Ve vztahu ke klenebním žebrům se samozřejmě hned nabízejí i hlavice sloupů, pilířů apod.

Milevsko (okres Písek), klášter, kostel

Do práce by se mohli zapojit historici umění, architekti, studenti, památkáři, zpracovatelé SHP, archeologové, restaurátoři… Prostě všechny osoby, kterým není jedno, že jinak jejich práce skončí v nenávratnu.

Zabývám se tím i proto, že většina elektronických zpřístupnění dat paměťových institucí prakticky vůbec „neřeší“ informace od „obecenstva“. Taková Evropská digitální knihovna (Europeana) prakticky počítá jen s již staršími díly, resp. díly volnými, anebo s dokumentací institucí, kde je zřejmé, že případně nedojde ke komplikacím z hlediska licence. Také mají potíže, kterých se možná hned nezbaví (souvisejí jednak s mnohojazyčností, jednak s bezbřehostí částí přibývajícího obsahu) v souvislosti s „utříditelností“ obsahu. Když jsem zmínil ty hlavice, tak při vyhledání českého termínu „hlavice“ je výsledek zatím spíše nevýrazný (a to se asi brzy nezmění, protože v našich muzeích jsou většinou lapidária na okraji zájmu, přičemž většinou málokdo v dosahu tuší, co který stavební prvek znamená), kdežto na francouzskou „chapiteau“ Vás zavalí skoro 15000 položek (další se objeví v množném čísle; bohužel to vyhledávací systém rozděluje), bez jakékoliv další možnosti třídění (na časovém filtrování tuším pracují).

Je tedy dobré, když zpřístupněná dokumentace, nepřipuštěná do oficiálních databází, najde místo jinde na veřejném místě. U nás najdete mnoho krásných obrázků památek i jejich detailů na Rajčeti. Např.:

Mnozí dávají přednost Panoramiu. Seriózní se asi uchylují na Wikipedii. Já se rozhodl zatím pro Flickr hlavně proto, že na mě udělalo dojem, že se na základě projektu s americkou Kongresovou knihovnou rozhodli vytvořit prostor pro zpřístupňování fotografických aj. sbírek muzeí, archivů, knihoven apod., vč. památkových institucí. Jednak je nutné konstatovat, že zde lze fotografie zatím bezkonkurenčními způsoby třídit do sbírek a setů, lokalizovat je v mapách Google, prakticky nejsou omezené velikosti snímků, což je jinde běžné, ani tam nestraší nějaký editor, kterému by vadilo, že máte ve sbírce 20 fotek skoro stejných hlavic. Snímky lze také řadit do skupin spolu s tématicky příbuznými fotkami jiných autorů.

Křivoklát (okres Rakovník), hrad

Je zřejmé, že pro srovnávání hlavic by bylo na místě vytvořit nějaký typář, „číselník“. To ale obecně u tak košatého tématu je sotva možné (i když u antických váz se to vědcům podařilo).

Tímto komentářem jsem jen chtěl podpořit výzvu ke kooperaci, protože při vhodném „oklíčování“ se nám začnou i ve výsledcích vyhledávačů vzájemně snímky ukazovat a udělají trochu služby navíc.

(Zajímavý příhlad privátně vytvářené přehlídky architektonického článkoví, včetně hlavic, na stránce burgenseite.com.)

Chtěl bych tuto iniciativu věnovat jako připomínku nedožitých devadesátin paní doc. Milady Radové, jejímž jsem vděčným externím žákem a při některých výzkumných úkolech i pozorně naslouchajícím spolupracovníkem. Činím tak i proto, že jsem plně přesvědčen, že by takový záměr jen podpořila. Jistě by i významně přispěla k jeho zdokonalení a určitě i k ohlasu. Hlavně jsem to chtěl udělat jako asi chabý pokus vyjádřit poděkování osobnosti, která mnohé z nás ovlivnila svou pečlivostí, vědeckým rozhledem až rozletem, velkorysostí a ochotou kdykoliv přispět radou, konzultací a… trvalou inspirací.

Gaeta (Itálie, Lazio)
Touto „rozkvetlou“ štítovou zvonicí bych chtěl kolegům z „kroužku“ paní docentky připomenout jedno z témat, kterým nám ukazovala, jak přistupovat ke stavebním typům, které se u nás prakticky vůbec nezachovaly, ale vždy je nutné s jejich existencí počítat (u nás je známe prakticky jen z ikonografie; ve Středomoří jich je plno, hlavně díky klimatu, ale to za „železnou oponou“ prakticky nebylo známé…)

Paní docentka nám však bohužel přímou radou neprospěje. Tím spíše prosím o případné připomínky Vás. Samozřejmě také o iniciativu zpřístupňováním vlastní pracovní dokumentace.

I když si samozřejmě nedělám o reálném dopadu velké iluze. Spíše jde o úvahu o smyslu mých vlastních „experimentů“ v tomto směru…

A také o popřání do nového roku.

2011/01/09 Posted by | dokumentace, EUROPEANA, fragmenty, katalog on-line, lapidária | , , , | komentářů 7

Drobná antická sloupová hlavice v muzeu na Palatinu jako zajímavý doklad užití soustruhu v kamenické dílně

Užití mechanických nástrojů na opracování kamene (soustruhy, pily) je sice v oboru zkoumání dějin stavitelství známé, ale není mu věnována systematická pozornost. Jednotlivá zjištění jsou zpravidla uložena v restaurátorských zprávách nebo se jedná o okrajové zmínky v uměleckohistorických článcích. Proto věřím, že i tento drobný příspěvek může být někomu k užitku.

V muzeu na Palatinu jsou k vidění dvě drobné tufové korintské hlavice z Augustova paláce (zařazené do druhé poloviny 2. století před naším letopočtem; inv. č. 35716 a ???). Situovány jsou na hranolovitých konzolách na stěně vstupní místnosti spodního podlaží, přičemž jejich shodné popisky nenaznačují mezi nimi žádný rozdíl. Ten je však na první pohled nápadný. Jeho důvody jsou zřejmé při bližším ohledání. Hlavice vpravo je jemně zpracovaná. Hrubší povrch (ve srovnání např. s mramorem) je dán porézním materiálem. Měkký materiál zachoval mnoho stop kamenického opracování. Není jasné, jestli třeba hlavice původně nebyla opatřena štukem nebo nátěrem. Že byla (nebo měla být) barevně pojednána, to lze považovat za skoro jisté, protože to publikované poznatky prokazují i u těch nejnáročnějších kamenických prací z ušlechtilejších materiálů.

Tvar hlavice je obvyklý, s košem akantových lístků, jen poněkud atypických výrazným svěšením jejich zkadeřených okrajů. Voluty jsou výrazně plastické. Kvítek na robustním stonku vystupuje před profil krycí desky. Při pozorování horní ložné plochy vidíme zřetelné soustředné rýhy kolem čtyřhranného středního otvoru, obklopeného mírně vystupujícím okružím. Je zřejmé, že rýhy vznikly soustružením. Na pohled se tedy situace jeví tak, že sochařsky byly zpracovány reliéfní povrchy, kdežto podružná ložná plocha byla opracována snad produktivnější strojní technologií.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Při detailním pozorování hlavice však zjistíme poměrně překvapivou skutečnost. Krouživě se totiž pohyboval i nástroj, kterým jsou opracovány profily hrany krycí desky. Osa jeho rotace byla tedy umístěna mimo hlavici, která nejspíše byla uložena v nějakém polohovadle, které umožnilo přesné nastavení tak, že nůž mohl postupně opracovat všechny čtyři boky krycí desky. Profil snad mohl být vytvořen tvarovým nožem zhotoveným v kovářské dílně, anebo bylo možné pohybovat otáčejícím se nástrojem, případně hlavicí na nějakém suportu.

Zajímavé je, že obrobený profil probíhá i za kvítkem, což nasvědčuje tomu, že řezný nástroj mohl být zahnutý, případně mohlo jít o úzký nůž, nastavený šikmo, aby mohl probíhat za kvítkem.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Pohled na druhou hlavici ukazuje, že její celkové rozměry jsou shodné, takže se pravděpodobně jedná o součást téhož architektonického konceptu. To snad potvrdila i nálezová situace, která je jistě na příslušných místech zaznamenána. Vzhledem k systematičnosti tradičního římského zkoumání nemusíme pochybovat, že nálezové okolnosti jsou dokonale známé. Je pravděpodobné, že nález byl publikován a že bylo poukázáno i na okolnosti, které zde pouze povšechně komentuji.

Dekor druhé hlavice prakticky neexistuje. Všechny útvary propracované na druhé hlavici jsou zde ve stejných rozměrech nahrazeny bosami, jen voluty jsou naznačeny podrobněji a místo kvítků jsou hrubě provedené kruhové terčíky. Tento stav by na pohled ani nemusel prokazovat, že se jedná o polotovar, protože i na velkých chrámových aj. stavbách se vedle detailně propracovaných hlavic objevují blokovité zjednodušené tvary. Je zřejmé, že důvodem těchto rozdílů mohl být různý význam stavby, ale zřejmě se jednalo také o otázku „úspornosti“, jak tomu nasvědčuje to, že různě propracované hlavice se zřejmě mohly objevit i na jedné stavbě, a to asi s ohledem na to, jak byly pohledově exponované. Iluze přitom mohla být dokonalá, protože hlavice byly zřejmě pestře pomalované, čili divák „na tu dálku“ vůbec nemusel u hlavic v přítmí rozdíl poznat.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Pokud tedy hledíme na zde uváděnou lapidární hlavici, musíme si připouštět i možnost, že se jedná o hotový výrobek, ale hrubě provedený, snad s ohledem na předpokládané osazení v nějaké méně navštěvované části stavby.

Je však možné i to, že se jedná o polotovar, který nebyl detailně zpracován, jak k tomu došlo u druhé hlavice. Čistě hypoteticky totiž musíme předpokládat, že i některé lapidární hlavice mohly zůstat nedokončené. Ostatně jejich obrysy se s pečlivěji zpracovanými hlavicemi shodují, čili sochařské zpracování mohlo být ještě provedeno. To je však okolnost, kterou asi nebudeme s to s konečnou platností rozřešit.

Pro nás je na lapidární hlavici z Palatinu důležitější něco jiného. Prakticky celý její povrch (až na voluty a tělesa kvítků) je totiž soustružený. Je zřejmé, že hrubě opracovaný blok byl opatřen ve středu horní a dolní ložné plochy (dolní nevidíme, čili jen logicky předpokládáme) čtvercovými otvory pro osazení bloku v obráběcím stroji. Je pravděpodobné, že se kameník rozhodl pro tento postup především vzhledem k malému rozměru prvku, ale současně je vcelku nepochybné, že antičtí stavitelé mohli soustružit i podstatně větší díly. I v případě, že se jednalo o polotovar, přinesl takový postup zefektivnění práce, protože asi ušetřil čas odborných sochařských sil (i když pro ty nejspíše vytvářeli v hutích méně zkušení kameníci polotovary i sekáním). Soustružení navíc umožnilo mnohem spolehlivěji a snáze vytvořit přesně kruhový útvar, což jinak vyžaduje neustálé přeměřování a korekce.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

Také u této hrubě zpracované hlavice je dobře patrné, že projmutá čela byla zpracována rotujícím nástrojem s osou mimo hlavici.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum
(V ose terčíku/kvítku vlevo svislá orientační ryska.)

Věřím, že kamenické nástroje jsou dobře známé a hlubší zájemci mají povědomí o postupech takového obrábění. Vzhledem k tomu, že soustružením mohly být obráběny i delší kameny (sloupy), je pravděpodobnější, že prvky byly upnuty v trnech a rotovaly kolem osy ložisek. Zařízení musela být velmi robustní, protože např. musela být schopná vyrovnat pohyb těžiště, které před dokončením práce muselo ležet mimo osu, i když do soustruhu musely být vkládány prvky předem alespoň hrubě opracované. Pohyb obrobku je pravděpodobnější, než rotace nástroje kolem bloku. Pevně osazený řezný nástroj mohl u profilovaných částí umožňovat změny vzdálenosti od osy obrobku podle nějaké šablony.

Při obrábění projmutých čel krycí desky se spíše nástroj pohyboval kolem kamene, protože jinak by hlavice musela na nějakém karuselu kroužit kolem nože (pak by se ale i kvůli vyvážení mechanismu mohly na „kolotoči“ kolem nože „vozit“ hlavice ve větším počtu.

Nevylučuji, že tyto postupy i přístroje jsou např. v archeologické literatuře doloženy. Možná nemají souvislost s našimi reáliemi (i když se takové postupy užívaly). Věřím však, že pro poznávání metod kamenické práce je to zajímavé zjištění, i když třeba pro naše poměry možná až exotické. Musíme však počítat s jakoukoliv možností. Doklady soustružení bývají konstatovány u opukových románských prvků z Pražského hradu.

Mě to zaujalo proto, že jsem stopy obdobného postupu kdysi pozoroval, a pak i v publikaci komentoval u jedné hlavice v předsíni kostela v Záboří nad Labem. Tato hlavice je podstatně rozměrnější. Stopy soustružení jsou patrné na spodním prstenci, ale také na několika místech dolní řady vztyčených akantových lístků. Zde se však jedná jen o ojedinělá místa, protože povrch byl následně sochařsky opracován do podoby basreliéfu.

Záboří nad Labem (okres Kutná Hora), kostel sv. Prokopa
(Rysky jsou patrné na prstenci a místy na hranách spodní řady lístků.)

2010/06/24 Posted by | lapidária | , | 1 komentář

Lapidárium v sídle NPÚ-ÚOP v hlavním městě Praze (cihlářské výrobky)

Nevelká sbírka, orientovaná především na cihlářské výrobky, je dílem Ing. arch. Jany Růžičkové, která se řadu let systematicky věnuje sbírání materiálu především z Prahy a bližšího okolí. Postupně se jí daří identifikovat produkty řady významných cihelen. Sbírka není běžně přístupná, ale na vyžádání v příslušné instituci se patrně lze domluvit na zhlédnutí. Katalog není volně přístupný.

Praha, malé lapidárium v sídle NPÚ-ÚOP v Praze

Praha, malé lapidárium v sídle NPÚ-ÚOP v Praze

2010/02/14 Posted by | lapidária, Praha | , | 1 komentář

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.