MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Gotické okno jižního průčelí kláštera v Praze na Karlově se opět hlásí?

V letech 1957 a 1965 byly publikovány poznatky z průzkumů při opravách jižního křídla augustiniánského kanovnického kláštera na Karlově – čp. 453/II. Tehdy byly rozpoznány doklady velkého rozsahu dochování gotických konstrukcí z doby výstavby kláštera ve druhé polovině 14. století. Mnohé prvky byly pak zachovány v interiéru i na exteriéru a částečně jsou „prezentovány“ dosud (to se týká zejména gotického okna předpokládané kaple na východním průčelí jižního křídla kláštera s částečně rekonstruovanou kružbou a obdélných okének původního patra). Jižní průčelí konventu bylo také zbaveno omítek, ale publikované fotografie neumožňují žádnou představu. V textech je sděleno, že i tam byly pozorovány relikty oken (ale z formulací nelze zřejmě jednoznačně odvodit, jestli jsou míněna i, nebo jen, okna na severní straně křídla). Uvádí se, že na východní straně byla kaple, jdoucí výškově přes dvě patra, nad niž pokračovalo od západu předpokládané druhé patro. Jeho obdélná okénka jsou odkryta na jižním průčelí.

Pokud tedy konstatujeme, že dnes má stavba přízemí a patro, je zřejmé, že badatelé vyhodnotili situaci tak, že západně od kaple pokračovalo jižní křídlo konventu jako dvoupatrové.

Nyní se na jižním průčelí postupně degradujícími omítkami táhnou praskliny, zčásti dilatační, zčásti svědčí o statických posunech ve stavbě, i když zřejmě ne rizikových. Přibližně ve střední části průčelí lze sledovat svisle stoupající a nad úrovní oken přízemí zakřivenou prasklinu, s velkou pravděpodobností naznačující, že se ve zdivu nacházejí relikty rozměrného hrotitě zaklenutého okna, nejspíše obdobného onomu ve východní stěně tohoto křídla.

Proto vznikají otázky po dokumentaci z doby po polovině 20. století, nakolik bylo i toto okno při průzkumu rozpoznáno, zda jich případně není v této stěně zachováno více (je to velice pravděpodobné). Jestli byla tehdy dokumentace těchto částí pořízena, mohlo samozřejmě záležet na řadě okolností. Nicméně komentáře v článcích podtrhují význam dokumentace v průběhu stavebních zásahů (logičnost, důraznost i prozíravost výkladu snad stojí za ocitování – uvedeno níže).

Podobně jako operativní dokumentaci pořizovat, bylo by také potřebné ji mít operativně k dispozici (to samozřejmě platí i pro jakékoliv „neoperativní“ dokumenty). Samozřejmě by to mělo platit i pro operativní dokumentaci pořizovanou dnes – právě teď. To by mohlo snížit i riziko duplicitních aktivit, ale také upozornit na případy, kdy dokumentace chybí, případně je potřeba ji rozšířit, navázat na předchozí dokumentační akce apod.

Jak hledat takové způsoby? V informatických nástrojích památkové péče v zásadě existují. Software i úložiště dat jsou dostatečně kapacitní. Většina klasifikačních či vyhledávacích nástrojů je však orientována na potřeby „agendy“. Snad zdejší (nekonkrétní) komentáře mohou přispět k upozornění na některé typy vyhledávacích požadavků, i když jdou nad rámec běžného pracovního využití informačního systému památkové péče.

Snad stojí za to na tyto souvislosti upozornit opět nyní, 10 let od vydání metodiky operativního průzkumu a dokumentace. V této souvislosti hodláme najít příležitost k bilanci dosavadních zkušeností s praktickou aplikací metodiky, ale i s využíváním výsledků OPD, a samozřejmě se také zabývat možnostmi dalšího rozvoje metod dokumentace a zkoumání historických staveb.

Obr. 1. Pohled na jihovýchodní nároží konventu u článku z roku 1957.

čp. 453/II, Horská 7, Praha, Nové Město

Obr. 2. Střední část jižního průčelí konventu s jemnými prasklinami v omítce, pravděpodobně naznačujícími polohu zazděného gotického okna.

Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého, Nové Město, Praha

Obr. 3. Střední část jižního průčelí konventu s jemnými prasklinami v omítce, pravděpodobně naznačujícími polohu zazděného gotického okna – zákres do fota. 1 – Okna přízemí. 2 – Okna nynějšího 1. patra (mezi nimi jsou odhalena ostění obdélných okének horního patra, v literatuře považovaného za 2. patro). 3 – Zazděné gotické obdélné okénko (analyticky prezentované od oprav po polovině 20. stol.). 4 – Hlavní římsa. 5 – Praskliny v omítce, sledující s velkou pravděpodobností obrys zazděného gotického okna.

čp. 453/II, Horská 7, Praha, Nové Město

Vybrané prameny k dějinám OPD:

Hubert JEČNÝ: Karlov (Nové výzkumy v Praze), in: Staletá Praha 1, 1965, s. 127-128.

„Otevření stavby poskytuje vždy příležitost poznat jednotlivé objekty hlouběji, než dovoluje povrchové zhodnocení, a hloubkový průzkum umožňuje nahlédnout zejména do nejstarší historie, skryté dosud pod omítkami a podlahami.“

Zajímavá je v této souvislosti také argumentace a apel na podporu podrobných výzkumů v článku

Vladimír PÍŠA: Středověká Praha ve světle nálezů z roku 1955, in: Ochrana památek, Sborník Klubu Za starou Prahu na rok 1957, 1, Praha 1957, s. 73-104.

Vladimír Píša popisuje zkušenosti z praxe a vysvětluje, jak dochází ke ztrátám na památkových hodnotách při povrchním hodnocení památek, pokud je pominuto jejich podrobné zkoumání. Přitom zdůrazňuje právě potřebu průběžného sběru informací a závažnost detailního poznání památek i při zásazích v urbanistických kontextech.

S. 74.
„A právě pro správné pojetí velké skladby celku města musíme jeho nejmenší části bezpečně a dokonale ovládat, a to ve všech souvislostech. Proto se dnes tak pečlivě zabýváme každým jednotlivým objektem do všech detailů jeho stavebního vývoje a všeho, co s ním souvisí. Sebe prostší dům, napohled té nejhorší kvality a umělecké bezcennosti, ale stojící na historické půdě, nesmíme přejít bez povšimnutí.“

V pokračování stati jsou pak komentovány četné aktuální historické nálezy, přičemž z výkladu jasně plyne potřeba sledování staveb v průběhu zásahů. K tomu se Vladimír Píša v závěru vrací.

S. 93.
Dokládá, že „správné plánování akcí v historických objektech musí počítat jak časově, tak finančně s historickou dokumentací, jinak budou výsledky velmi žalostné a budeme se stále více ochuzovat o doklady a poznání naší nejstarší historie…“

S. 104.
„Popsané nálezy, učiněné při výkonu služby pracovníka pražské památkové péče ukazují opět na to…, co opakuji při každé příležitosti a budu opakovat stále. Praha je dosud panenskou půdou pro poznání jejích nejstarších dějin. Doklady pro …poznání nezískáme však náhodnými nálezy v jednotlivých objektech. Řádného výsledku dosáhneme jedině soustavně prováděným průzkumem, dokonalou dokumentací a pečlivou dozorčí službou při každé stavební akci na historické půdě. Tuto práci ovšem musí provádět štáb dokonalých znalců metod historické archeologie, historické architektury a urbanismu a dějin umění za spolupráce s pravěkou archeologií. Potom nám neunikne žádný detail, potřebný ke složení mosaiky obrazu jednoho z největších evropských měst raného a vrcholného středověku – Prahy…“

Reklamy

2015/04/15 Posted by | dokumentace, fragmenty, OPD | , , , , | Napsat komentář

   

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Ghost Signs

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Research Center Sanssouci

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Tomáš Stěhule

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

ArcHerNet

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Denkmalberatung

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog