MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

O nevyhnutelnosti OPD – nad standardem pro německou památkovou péči

Sdružení zemských památkářů Německa vydává stručné metodické směrnice, které mají zajišťovat standardní úroveň provádění různých praktických postupů (ale současně tyto postupy legitimizují). Při jejich přípravě se přihlíží k vývoji památkových názorů i k aktuálně přicházejícím obecnějším hrozbám pro zachování památkových hodnot (velká pozornost je v posledních letech věnována např. otázkám zajištění energetické úspornosti historických staveb). Některé směrnice se týkají též průzkumných činností, protože ty jsou podstatné pro kvalitu plánování i realizace úprav památek pro aktuální potřeby. To platilo i pro standardní SHP, který je nyní doplněn novým dokumentem, specifikujícím ve stručnosti základní podmínky pro realizaci OPD – průzkumu a dokumentace v průběhu stavebních zásahů.

Dokument v zásadě postihuje to, co naše metodika Operativní průzkum a dokumentace historických staveb, ovšem vyjadřuje se zcela lapidárně. Specifikuje totiž především roli jednotlivých účastníků případných zásahů do památek a ukládá jim, aby postupovali v součinnosti. Garantem realizace OPD má být orgán státní památkové péče. Nepochybně je míněn systém státní památkové péče komplexně, protože je samozřejmě nutné, aby na zadání, postup prací i hodnocení výsledků dohlíželi odborní pracovníci (v našich podmínkách by se jednalo o příslušné garanty v NPÚ).

Právě závazek k vzájemné koordinaci představuje určitý posun oproti poněkud opatrným formulacím v naší metodice OPD (které měly především vést k uvědomění nezadatelné role poznatků z průběhu oprav a podpořit jejich prosazení do rutinní praxe – metodika vyšla v roce 2005). Je však třeba říci, že takový koordinovaný postup důsledně stanovuje metodika Předprojektová příprava a projektová dokumentace v procesu péče o stavební památky (2004), i když ta za hlavního garanta asi s nadměrným idealismem považuje osvíceného projektanta. Nicméně je zřejmé, že zejména jde o celkovou „atmosféru“, která by nedovolila realizátorům památkové akce OPD vynechat…

Sám jsem se pokusil sestavit si představu komplexního informačního systému, sbírajícího a poskytujícího informace o památkách nepřetržitě, tyto informace třídícího též pro potřeby srovnávacího studia, výuky apod. Tedy nikoliv „jen“ pro „praktickou“ potřebu stanovení optimálního provedení památkového zásahu.

Nemělo by být přehlíženo, že z hlediska etického a snad i „politického“ v širších společenských souvislostech tvoří jasný základ podobných snah a nároků 16. článek Benátské charty, dokumentu nejvíce respektovaného:

Dokumentace a publikace
Čl. 16. Práce konzervační, restaurátorské a práce na archeologických vykopávkách budou vždy doprovázeny vyhotovením přesné dokumentace ve formě zpráv, analytických a kritických, ilustrovaných kresbami a fotografiemi. V nich budou zachyceny všechny fáze prací průzkumových, konsolidačních, rekompozičních a integračních a stejně tak i všechny prvky povahy technické a tvaroslovné zjištěné v průběhu prací. Tato dokumentace bude uložena v archivech veřejných institucí a bude k dispozici badatelům; doporučuje se její publikování.“

[Snad jedině s tou výhradou, že publikování by se dnes již mělo považovat za povinné, samozřejmě s ohledem na ochranu soukromí, autorských práv apod. Je s tím ale třeba počítat mj. právě z těchto důvodů už při specifikaci a zadání dokumentačního úkolu. Tzn., že by se od počátku mělo počítat s vytvářením verze dokumentů pro publikaci. Je to mj. podmínka pro rozumnou následnou práci s daty v typologických studiích apod.]

Co je na níže připojeném dokumentu z hlediska naší metodiky OPD podstatné, je to, že zpracovatelé předpokládají, že orgán státní památkové péče bude garantem toho, že budou průzkumy v průběhu opravy zadávány. Místo toho, že se bude předpokládat, že OPD se uskuteční tam, kde to památkář požaduje a specifikuje, by se však mělo směřovat k tomu, že realizace OPD bude závazná. Památkář však bude muset zdůvodnit případné úlevy ve srovnání s realizací maximálně přesného a detailního průzkumu (to je samozřejmě čirá hypotéza, žádné konstatování; nanejvýše doporučení pro směr dalších úvah).

Co bych ještě doporučil, by snad mohlo být doplnění nějaké klauzule v tom smyslu, že krom hodnocení památky a nálezových situací by měl ve větší míře být zdůrazněn názor na potenciál dalších zjištění při budoucích zásazích do památky.

Podobně tak mi trochu chybí větší zdůraznění toho, že se jedná o součást trvalého procesu sbírání poznatků a vědomostí o památkách. Tedy že cílem není pouze uložení předepsaným způsobem sestaveného referátu. I když i to je samozřejmě veliký úspěch.

S tím by ovšem mělo souviset i nějaké další využití získávaných poznatků. Jestliže se v textu mluví o tom, že je třeba zaznamenat jak typické, tak jedinečné jevy, je třeba pokročit dále, a začít s takto získávanými „typologickými“ vědomostmi také nějak hospodařit. Nikoliv je tedy pouze uložit v archivu k možnému hypotetickému využití při následující opravě památky… Bylo by tedy třeba zjištěné skutečnosti nějak přiřadit k „heslům“ nějaké pomyslné památkové encyklopedie tak, aby se staly příspěvkem k operativně dostupné bance památkového vědění.

Ale to jsem si jen dovolil pár odboček.

Nyní následuje volný, nezávazný, pracovní překlad německého standardu.

Prosím případné zájemce o toto téma, pokud by konstatovali vady v překladu, aby mi buďto napsali, případně se vyjádřili v komentáři. Pokusím se to využít k případnému pilování.


Sdružení zemských památkářů ve Spolkové republice Německo. Pracovní list 43

Standardy kvality pro stavebně-historický průzkum prováděný v rámci stavebních úprav památek

Informace Sdružení zemských památkářů, vypracovaná na jaře 2013 Pracovní skupinou pro stavebně-historický průzkum

[Originální text: http://forum.db.rjm.de/data/akt/Arbeitsblatt_Qualitaetsstandards_FERTIG_2013_07_10_ohne_rot.pdf]

Úvodní poznámka

Pro přípravu a sledování komplexních rekonstrukcí památkově chráněných budov jsou nutné kvalifikované znalosti jejich podstaty; to platí zejména pro poznání stavebního vývoje, konstrukcí, povrchových úprav a se stavbou spojeného příslušenství. Pouze na takovém základě je možné odborně podložené projektování úprav. Tak lze garantovat, že cenná substance památky nebude zničena z neznalosti a je redukováno riziko nepředvídaných nákladů. Stavebně-historické výzkumy mohou provádět pouze kvalifikovaní odborníci. Podkladem pro průzkum jsou konkrétní podmínky stanovené orgánem státní památkové péče, odpovídající specifikům památky. Pro zajištění kvality stavebně-historických průzkumů, jež jsou v mnoha památkových zákonech vyžadovány jako „hodnotící nebo znalecké podklady“, je třeba dodržovat následující standardy.

Přípravný průzkum a průzkum realizovaný v průběhu stavebních prací

V předstihu před památkovými zásahy je třeba provést přípravné průzkumy, o kterých je třeba vypracovat zprávu, která má sloužit jako podklad pro projekční přípravu. [=SHP]

Průzkum v průběhu stavby [=OPD] je součástí stavebního procesu; navazuje na přípravný průzkum s cílem vyhodnotit takové části konstrukcí, které jsou odhalovány dílčími zásahy do zdiva či dílčími bouracími zásahy. K tomu je nutné zajistit operativní dohled v průběhu stavebních prací a náležitou koordinaci všech zúčastněných profesí. Poznatky průzkumu v průběhu stavby se vyhodnocují v závěrečné zprávě. Pokud byly získány poznatky, jimiž jsou doplňovány závěry předběžného průzkumu, musí být ve zprávě specifikovány příslušné aktualizace.

1 Průzkum existujících dokumentů

V přípravné fázi práce jsou dosavadní podklady vyhledány, vyhodnoceny a dokumentovány. Jedná se o příslušnou literaturu, fotografie, plány, historické stavební dokumenty a případně další archiválie.

2 Výkresová dokumentace

Památka je dokumentována výkresy (půdorysy, řezy, pohledy, detaily). Požadavky na přesnost, technické metody a obsah plánů jsou vymezeny dle vlastností konkrétní památky památkovým orgánem. Pro orientaci ve výkresech slouží evidence částí budovy, podlaží a místností. Sledováno by mělo být i historické označení částí stavby a místností.

3 Rozbor stavby a datace

Rozbor stavby je založen na pozorování nálezových situací. V náležité míře je doplněn odběrem vzorků pro datování a analýzu materiálů, průzkumem partií zasažených bouracími pracemi a sondováním. Zásahy do organismu památky musejí být dohodnuty s památkovým orgánem.

4 Fotodokumentace

Vzhled památky je v odpovídajícím rozsahu dokumentován fotograficky. Fotografovány jsou přehledové záběry, typické i specifické detaily a jednotlivé nálezové situace. Fotografie musejí být jednoznačně lokalizovány. Kromě popisu snímků má být připojen plán s vyznačením polohy jednotlivých fotografovaných situací. Fotografie musejí odpovídat kvalitě stanovené památkovým orgánem, kterému se poskytují k archivaci.

5 Zpráva o průzkumu

Výsledky stavebně-historického průzkumu mají podobu náležitě argumentovaného popisného textu, vybaveného odpovídajícími vyobrazeními a plány. Nepominutelné je souhrnné vyhodnocení stavebního vývoje. Zpráva rovněž uvádí okolnosti průzkumu (investor, podmínky, zadání, termín, dostupnost objektu, omezení). Kromě plánového záznamu zjištění musejí být v souladu se zadáním doplněny i výkresy stavebního vývoje a vyobrazení dřívějšího stavu.

6 Vyznačení citlivých oblastí

Citlivé oblasti s vysokou hustotou nálezů nebo důležité jednotlivé nálezy jsou po konzultaci s památkovými orgány graficky znázorněny v plánových podkladech.

Archivace výsledků

Alespoň jedna kompletní kopie výsledné zprávy se předává k trvalé archivaci odborné památkové instituci.

Vybraná literatura

(Stav 30.07.2013)

Reklamy

2014/02/15 - Posted by | OPD | ,

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Iconclass Blog

Sharing stories about ICONCLASS

Avon Valley Archaeological Society

Discovering the Avon Valley's past

The AVAS Blog

Avon Valley Archaeological Society

following hadrian photography

I came, I saw, I photographed…

Palios

Arte e iconografía de las religiones

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Blog de Románico

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Le Blog des Amis de la Cathédrale de Strasbourg

Un poème ? Une photographie ? Un dessin ? Un petit texte ? Dites votre attachement et votre admiration pour la cathédrale de Strasbourg !

EDAD MEDIA DIGITAL

Just another WordPress.com site

Historieblogg.no

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Gárgolas - Dolores Herrero

Dolores Herrero, Historiadora del Arte, especializada en Gárgolas y Arte Medieval.

Urban Jewish Heritage | Presence and Absence

3 - 7 September 2018 | Krakow, Poland

Library Policy and Advocacy Blog

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

wanjawedekind

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Wikimédia France

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

the Wikimedia UK blog!

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

%d bloggers like this: