Udělátko k digitalizaci knih

Různé více či méně domácké pomůcky vhodné k dokumentaci a reprodukování mě vždy zaujmou. Už jsem tu (nebo někde jinde) zmiňoval i malonákladová zařízení pro reprodukci knih. Často není nutné, aby se jednalo o “robota” za statisíce či milióny. Pro opatrnějšího “digitalizátora” se nejen v knihovně hodí mít možnost fotografovat knihu ne zcela otevřenou. Je to k ní mnohem šetrnější (na to by se mělo dávat pozor hlavně u půjčených knih, a pak vůbec u těch s mizerným lepeným hřbetem a křídovým papírem).

Při podložení rozevřené knihy a jejím fotografováním v šikmé poloze se hlavně u silnějších pevně šitých svazků listy tak neprohýbají. V této poloze jim také mnohem méně vadí přitlačení sklem.

Zde ukazované zařízení asi používá nějakou vhodnou snímací techniku nevelkého rozměru – je možné, že jde o speciální výrobek, pročež jej také na snímku moc neukazují. Také není jasné, co se bude děalt, když bude formát stránky větší než sklo.

Patrně by sneslo i montáž běžného kompaktního aparátu s přiměřným rozlišením (a objektivem bez přílišného soudkovitého zkreslení). Pro “masové” využití by však bylo na místě mít fotoaparát vyrovnávající zkreslení šikmého záběru, protože kvůli odleskům by se nemělo fotit kolmo ke sklu – anebo je potřebné fotoaparát a okolí vhodně zastínit či upravit, abychom se vyhnuli reflexům. Jinak pro běžné nasnímkování literatury se asi nejvíce hodí lepší obvyklý kompakt nejlépe na stativu se sklopnou střední tyčí schopnou vysunutí nad pracovní plochu stolu. Asi lze nejspíše doporučit ty fotoaparáty, které mají výklopný monitor – jinak si při nahlížení do hledáčku dolů namířeného přístroje zmordujete hřbet. Doporučit lze také použití samospouště – když při stisknutí spouště budete opatrní, stačí předstih 2 vteřiny, takže to ani nijak nezdrží. Pokud jsou předlohy neměnné velikosti a ve stejné vzdálenosti, hodí se nastavit pevné zaostření (ale doporučuje se občas kontrolovat snímky pomocí “lupy”, protože běžně nemusejí být mírné, ale nepříjmené neostrosti na monitoru patrné) a trochu zaclonit (a expozici nastavit ručně – pro “řídké” kresby typu stavebních nákresů a stránky s textem lze doporučit přeexponování o 1,5 až 2 clonová čísla, aby byla podložka bílá, ale např. u fotografií je třeba použít to, co naměří fotoaparát). Je třeba sledovat směr osvětlení – nejlepší je hodně rozptýlené z boku a z více směrů. Na první pohled nenápadný stín fotoaparátu může při následném zpracování dosti pozlobit. Ale vím, že to máte každý nějak vymyšlené…