Kde ty všechny kamenické značky jsou? Kde mohou být? Skoro všechny do jedné zmizely po šuplatech…

Je to jen parafráze populárního songu, nicméně smutný tón aspoň trochu, a možná jen pro mě, vystihuje situaci v distribuci znalostí kamenických značek. Sice je jim přikládán nemalý význam. Skoro každý je dokumentuje. Hodně se na ně dá, a když se na dvou téměř libovolně vzdálených stavbách najde třeba zakulacené raně gotické “A”, hned je na světě teorie o přesunu nějaké skupiny kameníků. Nepochybně hrají roli i magické představy a zednářské tajuplnosti. Ale jen málokdo dá dohromady pár doložených příkladů k tomu, aby je mohl publikovat. Pokud k tomu dojde, tak většinou jen jako doprovod umělecko- či stavebně-historického rozboru nějaké památky se objeví tabulka s pár značkami bez grafického měřítka, bez použitelné určení přesné pozice na stavbě apod. (Lokalizaci by se měla věnovat značná pozornost, i když to obvykle znamená nesnáze; samozřejmě, budou-li potíže nepřekonatelné, bude lepší, když bude značka zpřístupněná bez precizní pozice).

V zásadě by se nemělo se zpřístupněním čekat, až se někdy v nejasné budoucnosti najde adekvátní příklad, aby se na něj snad navázalo teoretizováním o souvislostech s jinou stavbou. Ale jak to navléct. Neexistuje žádný katalog, systematická edice, internetová sbírka.

Podobně jako pro hlavice je však dnes k dispozici jedna stále ještě trochu nová možnost, kterou je zpřístupňování na webu ve vhodných kapacitních galeriích.

Již před lety byl realizován projekt Stonemarks. Databáze kamenických značek se ovšem soustřeďuje na několik významných hutí (Vídeň, Praha, Kolín nad Rýnem (a ještě nějaké další), ale stránka nyní patrně funguje jen částečně, na rozdíl od dřívějšího stavu neumožňuje neregistrované prohlížení a tvrdí, že registraci poskytne jen po zaslání mailu do Vídně.

Snímky odlitků kamenických značek z pražské katedrály zanechala např. ruská turistka zde:

Systematicky se značkám věnuje profesor medicíny Renzo Dionigi, který provozuje šikovně uspořádanou databázi. Ta se vyznačuje tím, že přehledným formulářem umožňuje komukoliv připojit vlastní dokumentaci. (V popisech však i zde chybí precizní lokalizace, která by ve skutečnosti měla obsahovat jak část objektu, tak i nějaké detaily o pozici – která přípora na pilíři, v jaké přibližné/přesné výšce apod.; mělo by se vyžadovat alespoň grafické schéma nebo snímek širších souvislostí s vyznačením pozice prvku) prof. Diogini také edituje galerii na Flickru, do které přidává snímky několik obětavců; zpravidla ovšem také bez podrobnějších údajů.

Samozřejmě namátkovým pátráním najdete další. To však nic nemění na tom, že nejspíše nejsou zpřístupněny ty Vaše (často na stavbách šplhají po lešení dokumentátoři, jejich výsledky nikdy nikdo nespatří; zedníci však o jejich zvláštním počínání dlouho vyprávějí).

Zmiňoval jsem tu hlavice, ale to spíše kvůli té paralele s “dáváním hlav/hlavic dohromady” a z ní odvozené pobídce, aby dokumentátoři své produkty zpřístupňovali na webu. Totéž v zásadě platí i pro kamenické značky, ale nejen pro ně. Každý by dal přednost nějakému jinému prvku. Nechť se tedy zapojí a také “přidá něco k lepšímu”. Pomůže výzkumu, nejspíše i vzdělávání ve školách, možná se mu podaří navázat užitečné kontakty. A možná i přispěje k lepšímu poznání dotyčné památky.

Značky jsem zmínil hlavně proto, že jednak sám s rozpaky probírám celkem hubenou sbírku, se kterou nic speciálního nepodniknu, ale která by mohla nějak pomoci někomu jinému, jednak slýchám skazky o rozsáhlých fondech v krabicích a regálech zasloužilých kolegů…

Za pozornost stojí např. obsáhlá sbírka značek aj. z kutnohorského chrámu sv. Barbory – ukázka (z Rajčete):

(Autor má značky očíslované, takže lze předpokládat, že je má někde evidované s údaji o poloze apod.)

Lze doplňovat další a další typy. Zdivo, opracování kamene/dřeva, krovy, střešní krytiny, stropní konstrukce, podlahy, okna (kování, okenní kružby), portály, dveře (zárubně, panty, kliky), kované či lité kovové prvky, římsy (dekor i konstrukce), komíny, bleskosvody, vodovody a kanalizace, armatury všeho druhu, elektrická vedení… Tak by se dalo pokračovat dlouho. Za sebe považuji za optimální využití Flickru nebo podobné galerie (ale můžete třeba vytvořit galerii na serveru své instituce, vysoké školy apod.). Je tomu tak proto, že je tam možné prakticky neomezené třídění snímků – tedy jak např. k danému objektu, tak do kategorií “kamenické značky”, “opracování kamene”, “kvádrové zdivo”, atd. Nemusíte se tedy omezovat na jediné téma, ale snímky zařazovat do různých systémů. Prakticky v neomezené míře přispívají k hledání i klíčová slova. Snímky pak lze využít v jakémkoliv článku, či na blogu…

Rád budu v této možná zbytečné činnosti pokračovat, samozřejmě podle kapacitních možností. Rád také využiji, cokoliv poskytne obětavý kolega.